ELEFFSON - SOTO - Unbreakable
Mě to tedy příjemně překvapilo, nic jsem od toho...

DARK ANGEL - Extinction Level Event
popočúvame, keď si dali chlapci tú námahu, bicie...

DARK ANGEL - Extinction Level Event
Opravdu jde o velké zklamání , asi bylo očekávání...

ELEFFSON - SOTO - Unbreakable
K novému počinu projektu Ellefson-Soto jsem se...

HELLOWEEN - Giants & Monsters
Najlepšia doska HELLOWEEN od 7 Sinners a možno i...

HELLOWEEN - Giants & Monsters
Perfektní deska.Co skladba to pecka. Dýňovà...

SHINEDOWN - Planet Zero
Thumb up! Jasně, není to žádná ekvilibristika,...

VICIOUS RUMORS - The Devil`s Asylum
Kvalita zochována jako vždy! Tohle je deska pro...

SHINEDOWN - Planet Zero
Já jsem asi jediný, kdo tady ten post-grunge...

Michael KISKE, Michael WEIKATH (HELLOWEEN) - Každá skladba na desce má své místo
Nevím jestli většina osazenstava co se tady...












Fobia Zine

Metalopolis

metalový magazín ABYSS

Volumemax




Úvodník:

Když big beat není bigbít

V mém blízkém okolí se každoročně koná festival zvaný Bigboš. Jeho název je odvozen od slova big beat, což v Česku a předtím Československu vždy znamenalo rockovou hudbu. Pořadatelé místní akce ale jakoby na tento žánr čím dál více zanevírali. Zatímco před lety ještě plocha Bigboše duněla pod tíhou bicích a ostrých kytar, letošní line-up zahrnoval jména jako Vladimír 518, Bára Poláková nebo Ivo Jahelka. Kde je onen rock, zeptal jsem se opatrně pod příspěvkem na facebookové zdi festivalu. Velmi záhy jsem byl jedním z fanoušků (nikoli organizátorů) poučen, že pojem "big beat" ve skutečnosti nemá s rockem nic společného a pořadatelé se tak ničemu nezpronevěřili. Má prvotní nedůvěra v toto tvrzení byla rychle rozmetána internetovým vyhledávačem, jenž dal evidentně vzdělanějšímu komentujícímu za pravdu. Při podrobnějším zkoumání vyšlo najevo, že se slovo bigbít etablovalo z nadřazeného pojmu "beat" a že si daný termín v 60. letech přivlastnila tuzemská scéna (jako první ho údajně použil zpěvák Pavel Sedláček). Ve světě se big beat jako žánrové označení objevilo až v letech devadesátých, a to v souvislosti s elektronickou taneční hudbou. Přestože si nemyslím, že by organizátoři akce Bigboš s těmito odbornými pojmy v době založení festivalu důmyslně operovali, jsem rád, že jsem se díky jejich postupnému komerčnatění dozvěděl něco nového. Člověk se zkrátka pořád učí, a všechno špatné může být pro něco dobré.

Petr Štěpnička, 10. 9. 2025

Adrian BENEGAS - Arcanum


Paraguayský skladatel a hudebník Adrian Benegas se podruhé vrací na scénu a jeho ambice zůstávají vysoké. Zatímco na debutu "The Revenant" měl k ruce Henninga Basseho, Herbieho Laghanse, Alexe Holzwartha a řadu dalších, tentokrát se obklopil početně skromnější, ale neméně zajímavou skvadrou hostujících umělců. Největší změna se odehrála na pěvecké pozici, kde se hlavní role ujal v poslední době velmi protežovaný Ronnie Romero.....více

[recenze]

[20.05.2023]

[Petr Štěpnička]

[1 komentář]

[hodnocení: 7/10]


MIRKO RANTANEN`S CIRCUS OF ROCK - Lost Behind The Mask


Za geniální vzdělávací nápad, kterak prostřednictvím kapely Hevisaurus k metalu přivést malé děti, by Mirka Rantanen zasloužil metál. Působení v Thunderstone, Warmen, u Tima Kotipelta, či v King Company je dokladem toho, že tento finský hudebník má už leccos za sebou a na severské scéně hraje nezanedbatelnou roli. Když před dvěma lety představil projekt Circus Of Rock, nebylo obtížné získat pro něj pozornost posluchačů i médií, jenže oblíbená sázka na tahání známých..více

[recenze]

[19.05.2023]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6,5/10]


MAJESTY - Back to Attack


K poslechu nového, v pořadí desátého alba německých Majesty jsem přistupoval jako velký fanoušek předešlého zápisu "Legends". Ten přinesl vysoce melodický, hravý a hlavně zábavný powermetalový obsah, který naše západní sousedy představil ve velmi lichotivém světle. Jubilejní album mělo proto laťku kvality nastavenou pořádně vysoko, a jak už to tak bývá, její přeskok se německým autorům úplně nepodařil...více

[recenze]

[19.05.2023]

[Petr Štěpnička]

[1 komentář]

[hodnocení: 8/10]


KATATONIA - Last Fair Deal Gone Down


V roce 2000 byla Katatonia konečně kompletní kapelou. Fredrik Norrman přivedl do skupiny bratra Mattiase, který se ujal baskytary. Za bicí usedl Daniel Liljekvist a bylo to znát, kvalita šla nahoru. První vlaštovkou nové sestavy bylo EP “Teargas“ s titulní velmi chytlavou skladbou, která se dostala i na album. To dostalo název „Last Fair Gone Down“ a zdobil jej tradičně velmi depresivní obal.

„Dispossession“ posluchače přivítala překvapivě příjemnou melodií a vzdušnými klávesami...více

[recenze]

[18.05.2023]

[Tomáš Marton]

[6 komentářů ]

[hodnocení: 9/10]


Yngwie MALMSTEEN - Rising Force


Že Yngwiemu Malmsteenovi členství v kapelách nesvědčí a jeho přítomnost nedělá dobře kapelnímu duchu, bylo jasné už v době, kdy se na pár měsíců stal členem Steeler, s nimiž natočil debutovou desku, aby následně tuto partu de facto pohřbil. Zkusil to pak ještě jednou a nastoupil do renomovanější party Alcatrazz, kterou vedl bývalý zpěvák Rainbow Graham Bonnet, ovšem ani zde nevydržel déle než jednu desku, debutovou „No Parole From Rock N`Roll“. To, že jej nahradil další podobný střelec Steve Vai je pro jeho příběh nepodstatná věc,..více

[recenze]

[18.05.2023]

[Jan Skala]

[4 komentáře ]

[hodnocení: 7/10]


WITCH HAMMER - Absolutno II: Coinspirace


Plán jablunkovské party Witch Hammer byl jasný: naprat obsah dva roky staré fošny "AbsolutNo" do co největšího množství lidí na tuzemských festivalech. Jenže tuhle touhu, tak jako u mnoha jiných, narušila covidová pohroma. O to větší prostor se ale naskytl pro práci na studiovém bratříčkovi, jenž dostal do vínku titul "Absolutno II: Coinspirace". Na rozdíl od prvního dílu, který byl inspirován tvorbou Karla Čapka, se tentokrát přesouváme do světa intrik a lží, jimiž nás údajně manipuluje hrstka nejmocnějších...více

[recenze]

[17.05.2023]

[Petr Štěpnička]

[1 komentář]

[hodnocení: 6,5/10]


LAST IN LINE - Jericho


Když se řekne Last In Line, jako první okamžitě na mysl vyskočí výtečné album Ronnieho Jamese Dia. Nikdo si v tu chvíli nejspíš nevzpomene na to, že v současné době působí kapela téhož názvu, v níž hrají dva někdejší Diovi spoluhráči, bubeník Vinny Appice a kytarista Def Leppard Vivian Campbell. Ta možná vytane na mysli o mnoho později a jen u hrstky zasvěcených, protože je její existence se nikdy nemůže vyrovnat dopadu a významu klasické desky z roku 1984. Proč tedy existuje? Původní myšlenka nebyla vůbec špatná..více

[recenze]

[17.05.2023]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 5,5/10]


SCARLET AURA - Rock în sânge și voință


Bývaly časy, kdy rumunští Scarlet Aura doprovázeli coby stylově blízcí souputníci na evropském turné Tarju Turunen a vydavatelská firma jejich druhé album „Falling Sky“ cejchovala sloganem o jednom z nejžhavějších favoritů na trůn v melodickém metalu. A neznělo to úplně nemožně. Jen sedm let stačilo na to, aby tahle vize vzala totálně za své. Nejdřív si Scarlet Aura podkopli nohy mizernou sbírkou cover verzí, o dva roky později kolekce „Hot `n` Heavy“ (první díl koncepční trilogie) naznačila, že kapela se z krize vyhrabává,..více

[recenze]

[16.05.2023]

[Savapip]

[1 komentář]

[hodnocení: 7/10]


POP EVIL - Skeletons


Že dnešní vývojové proudy v rockové a metalové hudbě nejsou zrovna nejnápaditější, je známo několik let. Podle toho také vypadá trend, který styl tvrdé hudby nabral a tak na scéně máme například řadu ultratemných spolků, stále ještě posunující hranice extrému. Máme tu i houf metalcorových nadšenců, kteří kopírují postupy jeden od druhého, a snad ani nevědí, že svou mělkou uměleckou studánku už dávno vyčerpali a je v ní sucho na troud. A pak tu máme mainstreamové spolky v čele s Disturbed nebo Five Finger Death Punch,..více

[recenze]

[16.05.2023]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 3,5/10]


BATTLE BORN - Blood, Fire, Magic and Steel


Vychrlí-li na vás někdo pojmy Blood, Fire, Magic and Steel, která kapela vás napadne na první dobrou? Názvem debutového alba můžou britští Battle Born krapet zmást řadu metalových fanoušků – jednak proto, že podvědomá asociace na Manowar je u řady z nich asi nevyhnutelná, jednak proto, že Battle Born to berou z krapet jiné strany, přičemž v pátém roce existence kapely to trochu vypadá, jako by se southamptonská čtveřice nemohla dohodnut, zda vsadí víc na modernu nebo na power metalovou klasiku,..více

[recenze]

[15.05.2023]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]


THE ROLLING STONES - Let It Bleed


Brian Jones měl pohřeb 10. července 1969. Z bývalých spoluhráčů se smuteční akce zúčastnil pouze basista Bill Wyman a bubeník Charlie Watts. Mick Jagger byl se svou přítelkyní Marrianne Faithfull v Austrálii, tak alespoň poslal květiny a Keith Richards se omluvil se zdůvodněním, že nesnáší pohřby. Bylo to trochu alibistické, ale pokud si uvědomíme, že Jonesův a Richardsův vztah byl na bodu mrazu od chvíle, kdy Keith Brianovi přetáhl jeho švédskou přítelkyni Anitu Pallenberg, tak i pochopitelné. ..více

[recenze]

[15.05.2023]

[Jan Skala]

[1 komentář]

[hodnocení: 10/10]


ANTHEM - Crimson & Jet Black


Heavymetalové Japonsko osmdesátých let, to zdaleka nebyli jen Loudness, kapele kytaristy Akiry Takasakiho zdatně šlapala na paty neméně instrumentálně zručná parta Anthem. I když vydávala debut v době, kdy Loudness vyrazili do světa s průlomovým dílem „Thunder In The East“, brzy si obě kapely konkurovaly, ač přece jen Anthem minulo kultovní postavení jako Takasakiho partu. Drobné, spíše přátelské rozmíšky z osmdesátých let, jsou dnes minulostí a obě kapely stojí na stejné straně barikády, ..více

[recenze]

[14.05.2023]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]


BABYMETAL - The Other One


Babymetal. Stačí jen napsat název japonské kawaii metalové kapely a pro mnohé lidi to bude jak červený hadr pro býka. První deska byla senzace a i přes značný počet metalových fanoušků, kteří ji zavrhli, měla veliký úspěch. Druhá deska úspěch zopakovala, ale moment překvapení už nepřišel. Třetí „Metal Galaxy“ nabídla několik dobrých songů, ale jako celek nebyla příliš výrazná. Tou dobou už Babymetal nebyly ve třech, ale pouze ve dvou (Yuimetal z kapely odešla). ..více

[recenze]

[14.05.2023]

[Tomáš Marton]

[15 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]


PRESA - Presa


Příběh, jakých bylo napsáno tuny – v roce 2017 se ve španělské Cartageně dala dohromady parta muzikantů, která svoje umění chtěla pod názvem Projecto X pilovat na osvědčených rockových hitech. Ke cti jí je třeba připočítat fakt, že v záplavě podobně smýšlejících kapel se pokusila jít trošičku jinou cestou, neb základ repertoáru měly tvořit nejslavnější písně místní scény. Jak rostlo umění i sebevědomí muzikantů, přišlo přejmenování na Presa a vlastní tvorba, s níž přes kraťas z roku 2019 ..více

[recenze]

[13.05.2023]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 5,5/10]


ANGEL - Once Upon A Time


Mezi jistým okruhem posluchačstva je kapela Angel jednou z největších rockových legend. Možná jen proto, že si uměla načasovat svůj rozpad a činnost ukončila po vydání nejlepšího alba „Sinful“ už v roce 1979, čímž to vypadalo, že kapela nejenže odešla v nejlepším, ale sakra chybělo poslední slovo, které by udělalo tečku za skvostnou kariérou v sedmdesátých letech. Tehdy možná byli slušným marketingovým produktem, ale také po čertech nadanými muzikanty, kteří vyprodukovali pět výborných alb,..více

[recenze]

[13.05.2023]

[Jan Skala]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 9/10]


THE 69 EYES - Death Of Darkness


Poslední léta u helsinských upírů nebyla zrovna naplněná výtryskem kreativity. Pauzy mezi jednotlivými deskami se prodlužovaly a často se mluvilo o tom, že kapela je dávno za zenitem, který si odbyla nejpozději na deskách „Devils“ a „Angels“, na nichž ukázala svou nejtypičtější a nejhitovější tvář. Další alba z toho už jen čerpala a všechno šlo stále více ztuha. Na minulém albu „West End“ bylo celkem zle, The 69 Eyes jako kdyby zapomněli i schopnost napsat skutečný hit, ..více

[recenze]

[12.05.2023]

[Jan Skala]

[1 komentář]

[hodnocení: 8/10]


FORGOTTEN SILENCE - Vemork Konstrukt


Tvořit s fantazií, nechat se unášet proudem hudby, skládat svobodně bez žánrových hranic. To by se mohlo říct o brněnské kapele Forgotten Silence. U ní můžete vždy přemýšlet, co vlastně hraje za žánr a odpovědět byste si klidně mohli, že všechny. Forgotten Silence vydali po pětileté pauze již sedmé řadové album. Novinka má název „Vemork Konstrukt“ a pohled na seznam skladeb vás možná zklame. Čtyři songy? Jenže ony dají dohromady slušných téměř čtyřicet minut muziky ..více

[recenze]

[12.05.2023]

[Tomáš Marton]

[4 komentáře ]

[hodnocení: 9/10]


Listování : << < 90 / 665 > >>

 
Metalforever.info © 2006 - 2025     RSS - články

stránka byla načtena za 0.07059 sekund.