AVENGED SEVENFOLD - Nightmare

Avenged Sevenfold jsem poprvé zaregistroval v červnu roku 2006, kdy se představili v pražské (tehdy ještě) Sazka Aréně v předprogramu Guns n´Roses. Tehdy mě jejich progmetalový crossover střižený se zbytky původního metalcoru nezaujal a kapelu jsem tak nějak pustil ze svého hledáčku. Jejich letošní album „Nightmare“ se mi proto do ruky dostalo náhodou. „Když už ho mám, tak si pustím,“ říkám si. A ejhle! To, co mi chybělo při jejich živém projevu, což byl jen uřvaný macho rock/metal..více

[recenze]

[08.10.2010]

[Jan Skala]

[1 komentář]

[hodnocení: 7/10]

MISS MAY I - Monument

Americká metalcorová pětice MISS MAY I se do povědomí fanoušků tvrdé hudby zapsala hned svou první deskou s názvem "Apologies Are for the Weak". CD sklidilo velmi slušný ohlas a recenze na něj pěly jedině chválu. A nyní, o rok později, vychází jejich druhý počin pojmenovaný jednoduše "Monument". Album představil videoklip k hitovce "Our Kings", který byl sice spíše jen sestřihem z koncertů, avšak svou chytlavostí si získal ucho nejednoho posluchače. ..více

[recenze]

[07.10.2010]

[Jonash]

[1 komentář]

[hodnocení: 7,5/10]

COLP – Masquerade

Jsou to hovada. To byla úplně první myšlenka, která mě napadla po premiérovém poslechu novinky COLP „Masquerade“. Muzika této českobudějovické stálice je prostě občas nad lidské chápání. Nekonečné zadrhávání, převracení rytmů, krkolomnost. Pro mnoho muzikantů nehratelná liga.

Na to všechno jsme si ale u COLP tak nějak zvykli. ..více

[recenze]

[07.10.2010]

[Venca Votruba]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]

BLACK COUNTRY COMMUNION - Black Country

Když se bavíme se o Black Country Communion, není možné nezmínit v poslední době tolik provařený termín superskupina. Jen při pouhém pohledu na čtveřici zúčastněných jmen se musí zákonitě každému milovníkovi starého poctivého hard rocku zvýšit tep. Co jméno, to pojem. Glenn Hughes si v sedmdesátých letech udělal obrovské renomé v řadách Deep Purple, bubeník Jason Bonham je nejen synem slavného opilce z Led Zeppelin, ale i velice respektovaným hráčem..více

[recenze]

[05.10.2010]

[Jan Skala]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 7,5/10]

KISKE/SOMERVILLE - Kiske/Somerville

Prezident labelu Frontiers, Ital Serafino Perugino, používá na Michaela Kiskeho snad nějaká kouzla a čáry, protože se mu ho opakovaně daří přemlouvat k učinkování v rock/metalových projektech, a to nikoli jenom v pozici hosta, ale plnohodnotného člena, na kterém je celá záležitost postavena. Po PLACE VENDOME tedy přichází další Peruginova akvizice, kde nás bude vedle Michiho hrdla oblažovat i gotický vokál Amandy Somerville. Oba jmenovaní pozvánku k přípravě tohoto díla prý okamžitě přijali ..více

[recenze]

[04.10.2010]

[Petr Štěpnička]

[5 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]

DRAGON GUARDIAN - Shinjitsu No Sekihi

Této kapele jsme se už na našich stránkách věnovali. Jednalo se o album „Dragonvarius“, na jehož adresu jsem pěl jenom slova chvály. Přesto je na místě zopakovat, že se ani zdaleka nejedná o typickou speed metalovou sebranku. Pochází totiž z Japonska a do své tvorby pašuje řadu ujetostí typických pro tuto zemi, které budou pro běžného evropského posluchače těžko stravitelné. Navíc se jedná o „one man project“ a kromě ženského zpěvu tak naprostá většina materiálu vzniká na PC mašinkách...více

[recenze]

[03.10.2010]

[Petr Štěpnička]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]

IZZY STRADLIN - Wave Of Heat

Když tak poslouchám už jedenácté sólové album bývalého kytaristy Guns n´Roses Izzyho Stradlina, je mi jasné, proč tento letos osmačtyřicetiletý umělec nemohl vydržet po boku svého dávného kamaráda z Indiany Axla Rose. Zatímco Axl za devatenáct let od rozchodu se svým někdejším skladatelským dvojčetem Stradlinem stihl vydat jen bombastickou „Chinese Democracy“, Izzy každý rok své příznivce oblažuje novinkovou deskou. Ale pozor, v tomhle případě neplatí, že by kvantita šla na úkor kvality...více

[recenze]

[03.10.2010]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]

SUNRISE - Trust Your Soul

Opravdu příjemná hudební uskupení vznikají v jinak nepříliš pohostinné Ukrajině. Po CONQUEST se na scéně objevilo další želízko v metalovém ohni, které jej rozdmýchává kovářsky mohutným způsobem. U jeho žáru se celkem spolehlivě ohřejí srdce všech metláků, kteří se stále nechávají hýčkat okázalými melodiemi servírovanými na power/spídovém podnose. SUNRISE (jak příznačný název pro kapelu takového ražení!) jsou v současné době považováni za vlajkovou loď ukrajinských melodických vod..více

[recenze]

[02.10.2010]

[Petr Štěpnička]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 8/10]

KLAN – Bone By Bone, Soul By Soul

Pardubičtí KLAN na svém debutu „Bone By Bone, Soul By Soul“ celkem slušně klamou. Po prvním poslechu si totiž člověk říká „další obyčejná death metalová tuctovka“. Není to ale tak úplně pravda. V první řadě mate hodně hrdelní, až kanálový zpěv, který strhává pozornost. Může se zdát, že Asgar svým projevem tahá kapelu dolů, ale ve finále si tam neumím představit lepší zpěv. Prostě k muzice KLANu sedí. Matoucí je také zvuk, který zní hodně old schoolově. O to větší překvapení, že byl pořízený v Shaarku...více

[recenze]

[02.10.2010]

[Venca Votruba]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]

BLACK LABEL SOCIETY - Order Of The Black

Když před jedenácti lety Zakk Wylde postavil kapelu Black Label Society a vydal desku „Sonic Brew“ bylo o senzaci postaráno. Nejenže navázal na odkaz Black Sabbath, smíchal ho se svými klasickými postupy, ale ještě všechno řádně zahustil moderním zvukem. Postupem času ale Black Label Society bledli. Čím více se dostávali k vrcholu oficiálního amerického žebříčku, tím více měkli a kvalita jejich desek šla pozvolnu dolů. Ovšem vždycky úroveň a vlastní tvář zůstala zachována...více

[recenze]

[01.10.2010]

[Jan Skala]

[1 komentář]

[hodnocení: 7/10]

BLACKMORE´S NIGHT - Autumn Sky

Senilita není hezká věc. Obzvlášť když postihne rockového bouřliváka, který se ještě ke všemu zamiluje do, o generaci mladší, blondýny. A takové stařecké vrtochy máme možnost v případě Ritchieho Blackmorea pozorovat už třináct let. Právě tehdy opustil své legendární Rainbow a spolu se svou budoucí manželkou Candice Night začal budovat romanticko-středověký projekt Blackmore´s Night. S první deskou „Shadow Of The Moon“ sklidil úspěch, ovšem už s následující „Under The Violet Moon“..více

[recenze]

[30.09.2010]

[Jan Skala]

[1 komentář]

[hodnocení: 5/10]

METHODS OF MAYHEM - A Public Disservice Announcement

„Když letěl metal, byl Tommy metalista, když punkrock, byl zase pankáč a kdyby byl v kurzu hip-hop, bude hip-hopper,“ řekl kdysi na adresu svého spoluhráče z Mötley Crüe zpěvák Vince Neil. Samozřejmě tato slova můžeme přičíst na vrub ne zrovna vřelému přátelství mezi Vincem a Tommym Lee, ovšem když se nad nimi zamyslíme, zajistíme, že na nich něco je. Byl to totiž Tommy Lee, kdo v devadesátých letech (zejména po Neilově dočasném odchodu) měl v Mötley Crüe stále větší slovo..více

[recenze]

[29.09.2010]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 5/10]

SERJ TANKIAN – Imperfect Harmonies

Jestliže se podíváme do minulosti, Tankianova cesta vede zajímavým směrem. S tvrdými rock/metalovými System of A Down sklidil nevídané úspěchy. Po „rozpadu“ kapely vydal rockové album „Elect The Dead“, následně tuto nahrávku obléknul do orchestrálního kabátu a dal vzniknout kotouči „Elect The Dead Symphony“. A co přijde teď? Teď přicházejí „Imperfect Harmonies“.....více

[recenze]

[29.09.2010]

[Ascela]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 9/10]

HUNGRYHEART – One Ticket To Paradise

BON JOVI. To musí trknout i naprostého ignoranta, který od BON JOVI zná jeden jediný hit. Italští HUNGRYHEART mají vše, jen na vlastní ksicht. Od svých slavnějších kolegů si totiž půjčili, co mohli – od muziky, přes aranžmá, po zpěv. A právě ten zpěv je největší průser nahrávky „One Ticket To Paradise“. K čemu to, že Josh Zighetti zpívá dobře, když zní úplně jak přesná kopie Jona Bon Joviho? Nemůžu si pomoci, ale mě to prostě po celou hrací dobu rozptyluje. Já vím, že Jorn Lande je také David Coverdale, a já mu to s chutí baštím...více

[recenze]

[28.09.2010]

[Venca Votruba]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 4,5/10]

ROYAL JESTER - Night Is Young

Recenzent-amatér si předměty svých příspěvků z logiky věci vybírá, nemá cenu svůj drahocenný čas trávit nad něčím, co ho nebaví a nic dobrého se o tom napsat nedá. To je pravý důvod, proč jsou výsledná hodnocení většinou vysoká, nikoli tedy, jak by si mohl leckterý rozumbrada vydedukovat, že dotyčný autor vychválí úplně všechno, postrádajíc přitom přísný kritický metr. I přesto se ale vždy nepoštěstí, a přestože vybraná kapela podle jedné či dvou písní na YouTube vypadá docela slibně, dojem z poslechu celého alba zůstane hodně rozpolcený. ..více

[recenze]

[28.09.2010]

[Petr Štěpnička]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 5/10]

ALTAR OF PLAGUES - White Tomb

Nadišiel čas prehrabať sa trošku minuloročným archívom a sfúknuť nemilosrdne sadajúci prach z novinky pochmúrnych ekológov ALTAR OF PLAGUES. Takéto návraty totiž občas stoja za to a toto je ten prípad. Textová zložka operuje s podobným materiálom, na aký minulý rok vsadili A STORM OF LIGHT, všímať si ju ale tentoraz nemusíte, hudba samotná vás bude opakovane zamestnávať po veľmi dlhú dobu...více

[recenze]

[27.09.2010]

[Martin]

[3 komentáře ]

[hodnocení: 9/10]

LORDI - Babez For Breakfest

Myslím, že je jen málo těch, kteří před čtyřmi lety unikli z doslechu hitu „Hard Rock Hallelujah“. Lordi tehdy prostě byli díky vítězství v Eurosongu v kurzu a zmíněná skladba je dostala tam, kam se ve svých začátcích nedovolili ani nahlédnout. Zástupy teenagerů po celé Evropě začaly tuto kapelu pěti finských příšer objevovat a zjistili, že „nějací“ Lordi existují už pěknou řádku let před albem „The Arocakalypse“ a že v podstatě tvoří podobnou hudbu, jaká je očarovala na singlu „Hard Rock Hallelujah“...více

[recenze]

[27.09.2010]

[Jan Skala]

[10 komentářů ]

[hodnocení: 6/10]