CRYSTAL BALL - Crysteria

Pro nové album melodiků Crystal Ball platí celkem jednoduchá matematika – kapela pomalu uzavírá čtvrtstoletí svojí existence, předkládá jedenáctou řadovou kolekci, na tvorbu novinky byla díky kovidu hromada času a poměrně plodní muzikanti mohli vybírat z třiceti písní, producentskou taktovku měl v rukou Stefan Kaufmann (ex-Accept, ex-UDO), coby host se ke kapele připojil Ronnie Romero a k chystanému turné s Jaded Heart si Crystal Ball připravili laskominu pro fanoušky..více

[recenze]

[09.02.2022]

[Savapip]

[1 komentář]

[hodnocení: 7/10]

KORN - Requiem

Jak už to v době kovidové bývá, kapela se místo plánovaného turné objevuje ve studiu a nahrává narychlo upíchnutou desku. Parta kolem Jonathana Davise v posledních letech i díky návratu ztraceného syna v podobě kytaristy „Heada“ těší ucho nejednoho fanouška nu-metalových legend a tudíž je naprosto v pořádku, že se kadence vydávaných alb nijak netenčí.

Novinka „Requiem“ jede na vlně posledních let,..více

[recenze]

[09.02.2022]

[Radek Neuman]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]

LAND OF GYPSIES - Land Of Gypsies

Takřka v naprosté tichosti se na scénu po pár letech vrací zpěvák Terry Ilous. Od roku 2018, kdy byl nucen opustit řady Great White, setrvával v jakési podivné nečinnosti, nenaskočil zpět na sólovou dráhu a nedal dohromady ani novou hudbu se svou domovskou kapelou XYZ, s ním slavil na přelomu osmdesátých a devadesátých let slušný úspěch. Čekat, že by vyhazov od Great White zpěváka dostal do kolen se nedalo, Ilous se prokázal jako houževnatý umělec, disponující skvělým hlasem..více

[recenze]

[08.02.2022]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8,5/10]

Powermetalové novinky roku 2022 - část I. - kapely NETHER NOVA, ILIUM a ETERNAL ASCENT

Jakmile u nějaké nové powermetalové kapely naskočí země původu Itálie, je dobré zbystřit pozornost. Snad za to může slunné počasí, výborná gastronomie a vůbec celková schopnost užívat si bytí, je nicméně zřejmé, že Jihoevropané tento optimistický žánr dlouhodobě umí (proč si power metal zároveň vede skvěle v ledových a potemnělých severských zemích, na to se mě neptejte). Formace Nether Nova vydala v lednu EP "Deliverance", jehož obsah potvrzuje výše zmíněná slova, ..více

[recenze]

[08.02.2022]

[Petr Štěpnička]

[1 komentář]

[hodnocení: /10]

FROZEN SHIELD - Ínia

Viking metal už dávno není doménou pouze skandinávských kapel, dobrodružný život severských válečníků se stal inspirací pro mnohá uskupení z různých koutů světa. Patří mezi ně i španělští Frozen Shield. Kapela vznikla před dvanácti lety v Barceloně, ale nebyla studiově příliš aktivní, za první dekádu svého působení vydala jen třískladbové ípko a jeden singl. Na konci loňského roku vypustila do světa plnohodnotný debut, kterým tuto dlouhodobě zanedbávanou činnost částečně vykompenzovala, ..více

[recenze]

[07.02.2022]

[Moloch]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6,5/10]

THE BEATLES - Rubber Soul

„Dejte nám všichni pokoj!“ To bylo ústřední motto šestého alba The Beatles „Rubber Soul“. Ještě v době, kdy kapela byla na turné po Severní Americe, kde se setkala se svým někdejším idolem Elvisem Presleyem, přišel požadavek na další desku. Lennon šílel. Toužil po klidu a proklínal producenta George Martina i manažera Briana Epsteina, kteří kapelu hnali do vysokých obrátek. The Beatles už měli dost škatulek i očekávání, jak by jejich další deska měla znít. Byli si vědomi své vlastní důležitosti a faktu,..více

[recenze]

[07.02.2022]

[Jan Skala]

[4 komentáře ]

[hodnocení: 9/10]

Nigel GLOCKLER (SAXON) - I v jazzu bychom zněli jako Saxon

Saxon znovu hrají na jistotu. Je to jedna z mála kapela, která drží prapor klasického heavy metalu stále vysoko a pořád ukazuje, jak velká a inspirativní byla Nová vlna britského heavy metalu. Saxon dnes nejsou moc překvapiví, ale rozhodně ukazují, že jejich řemeslo stále vykazuje vysokou kvalitu. Přesně taková je novinka „Carpe Diem“, s níž kapela právě přišla. Rozhovoru se chopil bubeník Nigel Glockler, jenž je třetím nejzasloužilejším členem kapely. Nastoupil do ní v roce 1981, ..více

[rozhovory]

[06.02.2022]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

SAXON - Carpe Diem

Na Saxon je prostě spoleh. Jen málokdy britská heavymetalová stálice své fanoušky zklamala a dělo se tak zejména v časech, když se Biff Byford a jeho parta rozhodli pro drobné experimenty v tvorbě. Zejména na konci osmdesátých let, kdy kapela hleděla přes oceán a na albech „Rock The Nation“ a „Destiny“ zkoušela dobýt americký trh komerčněji znějícím materiálem. Což o to, obě alba nedělají Saxon žádnou ostudu a leckterý fanoušek je počítá mezi to nejlepší, co kdy vydali, ovšem všeobecný názor je spíše negativní. ..více

[recenze]

[06.02.2022]

[Jan Skala]

[17 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]

BLESSDIVINE - Between Sin & Sacrifice

Nepřekonatelné limity jsou nepřekonatelné limity. Ukrajinská dvojice Max Molodtsov (Edenian, Sorrowful Land) a Artem Soleyko (Time Shadow), která začala společně tvořit v roce 2019, na ně na svém loňském debutu docela tvrdě narazila. Některé patří k těm, které teoreticky ovlivnit jdou, nicméně v praxi to občas úplně neklapne, a pak vaše nahrávka zní velice skromně, což při tradičním odvolávání se na vlivy od Kamelot, Edguy, Hammerfall, či Powerwolf ještě víc odhaluje částečnou nahotu..více

[recenze]

[05.02.2022]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 5/10]

SON OF SORROW - No Hope For The Fallen

Historie španělské kapely Son Of Sorrow není kdovíjak obsáhlá. Vznikla v roce 2015 a má na kontě pouze tři roky staré řadové album „Rulers of a Dying World“, na které navazuje novým EP „No Hope For The Fallen“ s šesti novými kousky. Přesně tolik je i členů kapely, které dominují hned dva hlavní hlasy.

Po intru následující „King Sin“ zní zpočátku gothic/doomově, line se ve středním tempu a posmutnělé atmosféře. Yolanda a Alex zpívají spolu, ..více

[recenze]

[05.02.2022]

[Tomáš Marton]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]

CODY CARPENTER - Balance of Extremes

Fanoušci horrorů a sci fi filmů z 70-80 let si možná vzpomenou na filmy Halloween, Věc, Mlha nebo Vládce temnot. Tyto filmy režíroval John Carpenter, který si k mnohým dílům sám složil muziku, jež byla ve své době charakteristická – několik syntenzátorů vytvářelo melodii i ambientní pochmurné plochy. Tento všestranný umělec zplodil v roce 1984 jediného svého potomka – Codyho Carpentera, který nezapřel geny a již od mládí piloval hru na klavír, aby později s otcem vytvořil tandem, pokračující ve skládání filmové muziky. ..více

[recenze]

[04.02.2022]

[Jirka Lulek]

[1 komentář]

[hodnocení: 8/10]

AUTUMN`S CHILD - Zenith

Díky prvním dvěma albům si švédští Autumn`s Child udělali na evropské rockové scéně docela slušné jméno, přestože v podstatě nabízí jen klasický AOR, ovšem ve velmi slušném balení, které je vždy o krok (nebo spíše více) před různými podobně laděnými spolky, poslepovanými z nejrůznějších muzikantů. Takoví jsou i Autumn`s Child, ovšem z jejich tvorby je daleko více cítit, že pracují spíše jako kapela než jako pět na sobě nezávislých muzikantů. To je velká deviza, obě alba zněla soudržně..více

[recenze]

[04.02.2022]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]

VICTORY - Temples Of Gold

Victory letěli vzhůru jako raketa a v roce 1990 se dostali do kulminačního bodu. Album „Temples Of Gold“ jednak ukončilo neuvěřitelnou kadenci desek co rok – to album, jednak jím vyvrcholila stále silnější forma kapely a Victory dotáhli do absolutna všechno, čím zazářili na předchozí desce. Ve věčném sporu o tom, jestli nejzásadnějším albem jejich historie byla „Culture Killed The Native“ nebo „Temple Of Gold“, hovoří ve prospěch minulé desky jednak v podstatě překvapivý progres, jaký kapela udělala, ..více

[recenze]

[03.02.2022]

[Savapip]

[4 komentáře ]

[hodnocení: 9,5/10]

DIO - Lock Up The Wolves

Na konci osmdesátých let byla kapela Ronnieho Jamese Dia v podivném stavu. Ale dalo se ještě vůbec o nějaké kapele mluvit? Poté, co došlo k totálnímu rozkolu sestavy, která nahrála desku „Dream Evil“, zůstal Ronnie sám jako starý osamělý vlk. Byl stále v pozici, kdy si mohl vybírat ze zástupu ostřílených muzikantů, majících zájem stanout vedle jedné z největších rockových legend, jenže i on cítil, že doba fantaskní textů a epického hard n`heavy je pryč. Byl stále na MTV, ovšem už i z vysílání tohoto kanálu jej začali vytlačovat mladší umělci. ..více

[recenze]

[03.02.2022]

[Jan Skala]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 7,5/10]

SECOND REIGN - Gravity

Švýcarská hard rocková enkláva se rozrostla o další přírůstek – ke Crystal Ball, Wolfpakk, Shakra, Gotthard, Shezoo, či King Zebra se s loňskou prvotinou „Gravity“ snaží zařadit v době vzniku alba čtyřčlenná, nyní již pětičlenná kapela Second Reign. Soudě jednak podle toho, že po nich hned na začátku kariéry sáhli Massacre Records, jednak i podle jakékoliv namátkou vybrané skladby z debutu mají tito melodici velice zdravý kořínek...více

[recenze]

[02.02.2022]

[Savapip]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 7/10]

TRISTAN HARDER´S TWILIGHT THEATRE - Drifting into Insanity

Německý hudebník Tristan Harders se do povědomí powermetalové obce zapsal prostřednictvím formace Terra Atlantica, se kterou jako skladatel, zpěvák a kytarista stvořil dvě obstojná alba. Zřejmě mu to však nestačilo, a tak se zároveň vydal na paralelní sólovou dráhu. Do projektu Twilight Theatre sebevědomě vetknul své jméno (čímž název kapely ztratil na možné zvukomalbě), upsal se firmě Pride & Joy Music, jež se stará také o jeho domovskou partu..více

[recenze]

[02.02.2022]

[Petr Štěpnička]

[5 komentářů ]

[hodnocení: 6,5/10]

Vilém ČOK & BYPASS - 4 kruhy

Věčný puberťák Vilém Čok patří mezi nejvýraznější showmany naší rockové scény a koncerty jeho kapely jsou vždy plné živočišné energie a zábavy. Přestože jeho studiová tvorba od přelomu milénia už nemá takový účinek, jako desky z devadesátých let, vždy při vydání nové desky lze s napětím očekávat, co Čok fanouškům naservíruje.

Nejpozději od alba „Běž pro ty šproty“ se největším problémem Čokových nahrávek staly texty. ..více

[recenze]

[01.02.2022]

[František Šafr]

[9 komentářů ]

[hodnocení: 5/10]