AEDAN SKY - The Universal Realm
překvapení, na druhý beru nosič. Rozhodně lepší,...

HELLOWEEN - My God-Given Right
jsem si pustil debutní fošnu projektu DOGMA, to...

AEDAN SKY - The Universal Realm
Gamma Ray už má na sobě příliš tíhy času, aby...

ALESTORM - The Thunderfist Chronicles
Možná si měli novinky z předchozího EP nechat na...

HELLOWEEN - My God-Given Right
Ja to mam presne opačne ,čím viac novy album...

HELLOWEEN - My God-Given Right
všetko omrzí

HELLOWEEN - My God-Given Right
Giants & Monsters mě rekordně rychle omrzela, tak...

VICTORY - Gods Of Tomorrow
Super deska! Tohle Hermanovi (podle mě) sedne...

ELEFFSON - SOTO - Unbreakable
Mě to tedy příjemně překvapilo, nic jsem od toho...

DARK ANGEL - Extinction Level Event
popočúvame, keď si dali chlapci tú námahu, bicie...












Fobia Zine

Metalopolis

metalový magazín ABYSS

Volumemax




Úvodník:

Když big beat není bigbít

V mém blízkém okolí se každoročně koná festival zvaný Bigboš. Jeho název je odvozen od slova big beat, což v Česku a předtím Československu vždy znamenalo rockovou hudbu. Pořadatelé místní akce ale jakoby na tento žánr čím dál více zanevírali. Zatímco před lety ještě plocha Bigboše duněla pod tíhou bicích a ostrých kytar, letošní line-up zahrnoval jména jako Vladimír 518, Bára Poláková nebo Ivo Jahelka. Kde je onen rock, zeptal jsem se opatrně pod příspěvkem na facebookové zdi festivalu. Velmi záhy jsem byl jedním z fanoušků (nikoli organizátorů) poučen, že pojem "big beat" ve skutečnosti nemá s rockem nic společného a pořadatelé se tak ničemu nezpronevěřili. Má prvotní nedůvěra v toto tvrzení byla rychle rozmetána internetovým vyhledávačem, jenž dal evidentně vzdělanějšímu komentujícímu za pravdu. Při podrobnějším zkoumání vyšlo najevo, že se slovo bigbít etablovalo z nadřazeného pojmu "beat" a že si daný termín v 60. letech přivlastnila tuzemská scéna (jako první ho údajně použil zpěvák Pavel Sedláček). Ve světě se big beat jako žánrové označení objevilo až v letech devadesátých, a to v souvislosti s elektronickou taneční hudbou. Přestože si nemyslím, že by organizátoři akce Bigboš s těmito odbornými pojmy v době založení festivalu důmyslně operovali, jsem rád, že jsem se díky jejich postupnému komerčnatění dozvěděl něco nového. Člověk se zkrátka pořád učí, a všechno špatné může být pro něco dobré.

Petr Štěpnička, 10. 9. 2025

WIZARDTHRONE - Hypercube Necrodimensions


Pandemie koronaviru narušila plány většině aktivních muzikantů z celého světa. Některé kapely využily nucenou koncertní pauzu k nahrání další desky, jiné si pro změnu dopřály zasloužený odpočinek. Jenže co dělat, když obě vaše uskupení vypustila nová alba relativně nedávno a vy jste nezastavitelný workoholik a odpočívat se vám ani za mák nechce? Řešení zní jednoduše: Dát dohromady třetí kapelu! Stejným způsobem nejspíš uvažoval Christopher Bowes, předák Alestorm a Gloryhammer,..více

[recenze]

[08.09.2021]

[Moloch]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]


QUICKSAND - Distant Populations


Pokud bychom měli vybrat jedinou kapelu, kterou by šlo označit za utajený tip post-hardcorové scény, tak by to pravděpodobně byli američtí Quicksand. A to nejen pro jejich hudbu, která vychází z kořenů amerického undergroundu přelomu osmdesátých a devadesátých let, kdy se svorně plivalo na Mötley Crüe nebo Poison, obdivně se vzhlíželo k Pixies, prvním albům Faith No More, demosnímkům Helmet a k seattleské scéně. Z toho všeho kdysi z newyorských sklepů vylezli právě Quicksand,..více

[recenze]

[08.09.2021]

[Jan Skala]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 7,5/10]


IRON MAIDEN - Vyplatí se strategický útok, Senjutsu...?


Dlouhá a trnitá cesta byla k „Senjutsu“. Asi jako do pekla a zpět, jak rádi říkají heavymetaloví umělci, Iron Maiden nevyjímaje. Pojďme se podívat na to, co se v lůně britské (snad ještě) heavymetalové legendy změnilo od doby, kdy v září 2015 přišla s dílem „The Book Of Souls“, které se nakonec ukázalo být přelomovým. Ne proto, že by nabídlo v její tvorbě nějaké novum, protože tak to u Iron Maiden nechodí, ale proto, že vyšlo ve formátu dvojalba, což se kapele Stevea Harrise zjevně natolik zalíbilo,..více

[profily]

[07.09.2021]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]


IRON MAIDEN - Senjutsu


Čekání na nové Iron Maiden se s každou další deskou o rok prodlužuje. Tentokrát se čekalo šest let, což je znovu nejdelší pauza. Jistě, byl tady Covid, s nímž si zejména zpěvák Bruce Dickinson užil své, ale vinu na něj svalovat nelze. Nejpravděpodobnější důvod bude ten, že britská legenda (samozřejmě kromě přibývajícího věku) potřebuje stále více času a prostoru pro své megalomanské projekty, neboť už vlastně není schopna natočit normální heavymetalovou desku. ..více

[recenze]

[07.09.2021]

[Jan Skala]

[60 komentářů ]

[hodnocení: 6/10]


WARKINGS - Revolution


Kolik pojmů, znějících aspoň trochu bojovně a začínajících na „re“ se najde v anglickém slovníku? Možná na tuto otázku dá časem odpověď „utajovaná“ parta kolem zpěváka George Neuhausera, až jednoho dne uzavře svoji diskografii. Zatím se čtveřice starověkých králů Warkings, složená z římského tribuna, divokého vikinga, vznešeného křižáka a bojovného spartana propracovala přes „Reborn“ a „Revenge“ k letošnímu „Revolution“. Revolučnímu jen ve svém názvu, jinak je ta lehce opulentní a vytrvale skandovatelná militantní nálada ..více

[recenze]

[06.09.2021]

[Savapip]

[1 komentář]

[hodnocení: 7,5/10]


THE SWEET - Desolation Boulevard


Přestože se mohlo zdát, že rok 1974 byl pro The Sweet nejlepším kariéře, všechno nebylo tak růžové. Ještě v době, kdy nebyla na světě deska „Sweet Fanny Adams“ došlo k události, která měla mít na kariéru těchto Angličanů neblahý vliv a předpokládaný rozchod s autorskou dvojicí Nicky Chinn a Mike Chapman proti tomu byl jen pouhým čajíčkem. Jednoho večera začátkem téhož roku se totiž zpěvák Brian Connolly stal terčem násilného útoku, po kterém skončil s poraněným krkem a hlasivkami v nemocnici...více

[recenze]

[06.09.2021]

[Jan Skala]

[1 komentář]

[hodnocení: 9/10]


Marius DANIELSEN (MARIUS DANIELSEN´S LEGEND OF VALLEY DOOM, EUNOMIA, DARKEST SINS) - Obdivuji norskou mytologii i Želvy Ninja


Až se bude na konci roku hodnotit metalová sezóna, třetí díl projektu Legend Of Valley Doom, se kterým letost přišel Nor Marius Danielsen, bude v mé bilanci hodně vysoko (zatím je nejvýš). Marius se vyprofiloval jako jeden z nejlepších powermetalových autorů současnosti, zmíněná "Legenda" ale ani zdaleka nepatří mezi jediný objekt jeho zájmu. Čím dalším se norský autor zabývá a jak složité je stvořit dílo s desítkami hostujících umělců, i tom je následující rozhovor...více

[rozhovory]

[05.09.2021]

[Petr Štěpnička]

[0 komentářů ]


Bernie MARSDEN - Kings


Spojovat dnes jméno britského kytaristy Bernieho Marsdena s Whitesnake je trochu zavádějící. Marsden byl členem této kapely a po boku Davida Coverdalea s ní vydal hned pět alb. To ale byli trochu jiní Whitesnake než je známe nejen ze současnosti, ale i z jejich nejslavnějšího alba z roku 1987. Na deskách jako „Lovehunter“ nebo „Ready An` Willing“ se ještě neroztáčela kola pozlátkové slávy stavěné na hollywoodském třpytu, ale hrál se festovní hard rock, stavěný na silných bluesových kořenech. ..více

[recenze]

[05.09.2021]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]


Miloš Dodo DOLEŽAL (VITACIT) - Starám se o svůj odkaz na scéně


Miloš Dodo Doležal se vrátil k Vitacitu. Nenastoupil samozřejmě do současné sestavy kapely, ale rozhodl se zpracovat předrevoluční období, kdy stál v jejím čele. Nedávno vydanou nahrávkou „1986 – 1989 Revisited Part 1“ dokázal zacelit díru, která v historii Vitacitu byla. Jak už napovídá samotný název, Dodo se ohlédl do předrevolučního období, před debutovou desku „Vzhůru přes oceán“ a v odpovídající kvalitě nabídl skladby, po kterých fanoušci dávno volali..více

[rozhovory]

[04.09.2021]

[Jan Skala]

[3 komentáře ]


JACK RUSSELL`S GREAT WHITE - Great Zeppelin II: A Tribute To Led Zeppelin


Když v roce 1998 vyšlo tributní album „Great Zeppelin: A Tribute To Led Zeppelin“ od amerických Great White, své opodstatnění to mělo. Právě uplynulo třicet let od chvíle, kdy si Robert Plant, Jimmy Page, John Paul Jones a John Bonham založili kapelu, která se měla stát tou největší na světě a navíc podobně laděná alba nebyla v té době natolik běžná. Great White, vedeni zpěvákem Jackem Russellem, tímto krokem své fanoušky překvapili a řada z nich uznávala, že se Američané s repertoárem legendárních Britů popasovali..více

[recenze]

[04.09.2021]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 5/10]


NITRATE - Renegade


Nick Hogg znovu zcela překopal sestavu svého studiového projektu. Vypadl z ní kytarista a zpěvák Rob Wylde i bubeník Paul Newdeck, kteří se věnují své úspěšné kapele Midnite City, skončil v ní však i zpěvák Philip Lindstrand. Jakoby bublina splaskla. Nitrate udělali velký dojem svým debutovým albem „Real World“ z roku 2018, jež se pyšnilo výtečným a nablýskaným AOR, které sice nebylo nikterak objevné, ale mělo tak velkou dávku hitového potenciálu, až nejeden posluchač zalitoval, ..více

[recenze]

[03.09.2021]

[Jan Skala]

[8 komentářů ]

[hodnocení: 6/10]


LORD OF THE LOST - Judas


Gothic rock, potažmo gothic metal, je subžánr, který se příliš nevyvíjí a drží si svou tvář. Má však velice oddané fanoušky a obdivovatele, kteří estetiku stylu mají v krvi. Prvky dekadence, erotika, temnota či láska k tomuto žánru patří. Němečtí Lord Of The Lost všechny zmíněné věci obsáhnou a poslední léta jdou s popularitou stále výš a výš. Na posledním albu „Thornstar“ ukázali tvrdší a modernizovanou tvář žánru, kdy místy působili až jako coreová banda...více

[recenze]

[03.09.2021]

[Tomáš Marton]

[1 komentář]

[hodnocení: 8,5/10]


LAKE OF TEARS - The Neonai


V bilanci posledních pěti let máte na kontě dvě velice silná a osobitá alba. Máte smlouvu s vydavatelstvím, kterou by nebylo od věci splnit. A nemáte kapelu. Co s tím? K rozpadu Lake Of Tears došlo krátce po vydání alba „Forever Autumn“, ale Daniel Brennare, který v hlavě nosil ještě pár nápadů, to vzdát nechtěl. A tak vzniklo další poměrně specifické album „The Neonai“. Spoluhráči Mikael Larsson a Johan Oudhuis jsou sice stále vedeni jako součást kapely, ale jejich účast byla velice sporadická,..více

[recenze]

[02.09.2021]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]


KISS - Hot In The Shade


Po vydání „Crazy Nights“ jako by se Kiss začali znovu dostávat do širšího povědomí a pokud nesměřovali rovnou ke svému statusu ze sedmdesátých let (to už nebylo dost dobře možné), minimálně se popularitou vrátili do dob „Lick It Up“. MTV, která udávala tón všeobecnému vkusu, si oblíbila jejich klipy „Crazy Crazy Nights“, „Reason To Live“ a „Turn On The Night“, a kapelu nasazovala vedle nových hegemonů doby Poison, Guns N`Roses a Mötley Crüe. Ti všichni na Kiss odkazovali jako na své vzory,..více

[recenze]

[02.09.2021]

[Jan Skala]

[4 komentáře ]

[hodnocení: 7,5/10]


JINJER - Wallflowers


Čas neúprosně běží dál, v lednu jste se na stránkách MF mohli seznámit s live dvojalbem „Live in Melbourne“, které zmapovalo první desetiletku ukrajinské úderky Jinjer. Potom jako by díky kovidu znovu nastolený systém železné opony uzavřel hranice, zpoza kterých tu a tam jen lehce zaznívaly zprávy o chystaném novém albu. Patřičný rozruch vyvolal až povedený videoklip „Vortex“ a tato skladba byla rovněž překvapivě představena v závěru koncertu „Live in Hellfest“ 2021, snímaném kamerami francouzského TV kanálu Arte...více

[recenze]

[01.09.2021]

[Jirka Lulek]

[14 komentářů ]

[hodnocení: 6,5/10]


HEAVEN & EARTH - V


Sestava Heaven & Earth se znovu změnila k nepoznání. Jediným pojítkem s minulostí a vlastně i s debutovým albem „Windows To The World“ zůstal kytarista Stuart Smith, který v minulosti míval pletky s pozdějšími sestavami legendárních The Sweet. To ale nikdy pro hudbu Heaven & Earth nebylo směrodatné, protože Smithovo srdce vždy bylo pro plnokrevný hard rock, stavěný na základech starých alb Deep Purple, Rainbow či pozdější éře Black Sabbath. ..více

[recenze]

[01.09.2021]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]


Thrashmetalové novinky roku 2021 - část V. - kapely WRAITH, SPACE CHASER a EKULU


Jestliže se pachatel vrací na místo činu, pak se letos blackened-thrashoví Amíci Wraith vrátili na místo svých počinů. Novinka "Undo The Chains" je v podstatě zaměnitelná se vším, co tahle smečka kdy stvořila, ať už jde o plnohodnotná alba nebo kraťasy. Rozdíly jsou jemného rázu, např. zvuk se přiblížil dokonalosti. Všechny nástroje jsou čitelné jako písmenka ve slabikáři, což na druhou stranu nemůže zastřít omšelost hudebních postupů. Thrashovými skulinkami občas proklouzne black(´n´roll), speed nebo heavy metal ve formě,..více

[recenze]

[31.08.2021]

[Petr Štěpnička]

[2 komentáře ]

[hodnocení: /10]


Listování : << < 165 / 666 > >>

 
Metalforever.info © 2006 - 2025     RSS - články

stránka byla načtena za 0.05932 sekund.