ELEFFSON - SOTO - Unbreakable
Mě to tedy příjemně překvapilo, nic jsem od toho...

DARK ANGEL - Extinction Level Event
popočúvame, keď si dali chlapci tú námahu, bicie...

DARK ANGEL - Extinction Level Event
Opravdu jde o velké zklamání , asi bylo očekávání...

ELEFFSON - SOTO - Unbreakable
K novému počinu projektu Ellefson-Soto jsem se...

HELLOWEEN - Giants & Monsters
Najlepšia doska HELLOWEEN od 7 Sinners a možno i...

HELLOWEEN - Giants & Monsters
Perfektní deska.Co skladba to pecka. Dýňovà...

SHINEDOWN - Planet Zero
Thumb up! Jasně, není to žádná ekvilibristika,...

VICIOUS RUMORS - The Devil`s Asylum
Kvalita zochována jako vždy! Tohle je deska pro...

SHINEDOWN - Planet Zero
Já jsem asi jediný, kdo tady ten post-grunge...

Michael KISKE, Michael WEIKATH (HELLOWEEN) - Každá skladba na desce má své místo
Nevím jestli většina osazenstava co se tady...












Fobia Zine

Metalopolis

metalový magazín ABYSS

Volumemax




Úvodník:

Když big beat není bigbít

V mém blízkém okolí se každoročně koná festival zvaný Bigboš. Jeho název je odvozen od slova big beat, což v Česku a předtím Československu vždy znamenalo rockovou hudbu. Pořadatelé místní akce ale jakoby na tento žánr čím dál více zanevírali. Zatímco před lety ještě plocha Bigboše duněla pod tíhou bicích a ostrých kytar, letošní line-up zahrnoval jména jako Vladimír 518, Bára Poláková nebo Ivo Jahelka. Kde je onen rock, zeptal jsem se opatrně pod příspěvkem na facebookové zdi festivalu. Velmi záhy jsem byl jedním z fanoušků (nikoli organizátorů) poučen, že pojem "big beat" ve skutečnosti nemá s rockem nic společného a pořadatelé se tak ničemu nezpronevěřili. Má prvotní nedůvěra v toto tvrzení byla rychle rozmetána internetovým vyhledávačem, jenž dal evidentně vzdělanějšímu komentujícímu za pravdu. Při podrobnějším zkoumání vyšlo najevo, že se slovo bigbít etablovalo z nadřazeného pojmu "beat" a že si daný termín v 60. letech přivlastnila tuzemská scéna (jako první ho údajně použil zpěvák Pavel Sedláček). Ve světě se big beat jako žánrové označení objevilo až v letech devadesátých, a to v souvislosti s elektronickou taneční hudbou. Přestože si nemyslím, že by organizátoři akce Bigboš s těmito odbornými pojmy v době založení festivalu důmyslně operovali, jsem rád, že jsem se díky jejich postupnému komerčnatění dozvěděl něco nového. Člověk se zkrátka pořád učí, a všechno špatné může být pro něco dobré.

Petr Štěpnička, 10. 9. 2025

Derek DAVIS (BABYLON A.D.) - Už to není jen o chlastání na turné


Američtí Babylon A.D. byli jedna z kapel, které mohla čekat na konci osmdesátých let velká budoucnost, ale exploze alternativní hudby jejich osud změnila a poslala je na spletitou cestu dalšími desetiletími. Kapela chvíli fungovala, jindy se jevila jako definitivně mrtvá. Teď je tu její další comeback prostřednictvím živáku „Live Lightning“, jenž má být startovním výstřelem k nové studiové desce. Kdy deska vyjde, je zatím ve hvězdách a přesné datum nezná ani zpěvák Derek Davis,..více

[rozhovory]

[16.04.2023]

[Jan Skala]

[1 komentář]


LORDI - Screem Writers Guild


Finské příšerky Lordi prožívaly své vrcholné období v nultých letech jednadvacátého století. Tehdy do světa vypustily své nejzdařilejší počiny „Get Heavy“, „The Monsterican Dream“, a především “The Arockalypse“ s megahitem „Hard Rock Hallelujah“. Kreativně úspěšnou jízdu uzavřely hitovým albem „Babez For Breakfest“, které lze považovat za jeden z vrcholů jejich diskografie. Poté kapele začaly docházet nápady a kvalita následujících nahrávek začala strmě klesat. Na desce „To Beast Or Not To Beast“..více

[recenze]

[16.04.2023]

[Moloch]

[1 komentář]

[hodnocení: 3,5/10]


CRUACHAN - The Living and the Dead


To, že během covidové patálie šla kultura systematicky do kolen, je věc známá. Někoho zasáhla míň, někoho víc. K těm, kteří by tohle období asi nejradši vymazali z hlavy i z kalendáře, bude patřit frontman irských folk-blackáčů Cruachan Keith Fay. Ještě než virus zaúřadoval, stihl vydat a zpropagovat závěrečný díl krvavé trilogie „Nine Years Of Blood“, ale v době bezpečnostních uzávěr se mu kapela rozpadla na prvosoučátky a Keith stál před otázkou co dál. „Roky jsem pracoval příliš tvrdě na to, abych Cruachan nechal padnout“,..více

[recenze]

[15.04.2023]

[Savapip]

[1 komentář]

[hodnocení: 8/10]


THE ANSWER - Sundowners


Když před sedmi lety vydali The Answer album „Solas“, mohla je čekat velká budoucnost. Deska byla mnohem dospělejší než všechny její předchůdkyně, čarokrásně odrážela severoirský naturel kapely ve spojení s vlivy původního hard rocku ve stylu Led Zeppelin, Deep Purple či AC/DC a obsahovala jak titánské kompozice typu titulní „Solas“, klasické hity „Untrue Colour“ a „Beautiful World“, či irským folkem prosycené věci „In This Land“ nebo „Tunnel“. Měla být odrazovým můstkem k velké kariéře,..více

[recenze]

[15.04.2023]

[Jan Skala]

[1 komentář]

[hodnocení: 8,5/10]


INSOMNIUM - Anno 1696


I když by takový post moc rádi zastávali, nelze finské Insomnium ještě brát jako lídry aktuální vlny melodického death metalu, ani přesto, že se ve své rodné zemi vydrápali už potřetí na špičku albové hitparády a jejich umu si začínají všímat i v jiných evropských státech. K tomu, aby se kapela mohla přiblížit lídrům žánru, ji pořád přece jen něco chybí. Její alba pořád stojí kus za někdejšími klenoty stylu, ať už „Heartwork“ (Carcass), „Amok“ (Sentenced)“ nebo „The Jester Race“ (In Flames) ..více

[recenze]

[14.04.2023]

[Jan Skala]

[4 komentáře ]

[hodnocení: 8/10]


Thrashmetalové novinky roku 2023 - části III. - kapely: GHETTO GHOULS, SHAKMA a COLD STEEL


Když vás posedne démon, máte problém. Když to bude dokonce pět démonů (ghoulů), moc šancí vám nedá ani ten nejlepší vymítač. Jedinou nadějí by byla znalost jmen hostující entity. V případě party Ghetto Ghouls je to Barfghoul, Ghoulster, Axeghoul, Don Ghoulio a Goreghoul. Tím prokletí končí a my tak můžeme infiltraci démonické skupiny můžeme brát jako pozitivní sílu, která našemu tělu neublíží, ale naopak jej příjemně rozpohybuje. Song "Night of Terror"..více

[recenze]

[14.04.2023]

[Petr Štěpnička]

[0 komentářů ]

[hodnocení: /10]


TREAT - The Pleasure Principle


Tvrdit, že vše zásadní se u Treat odehrálo v průběhu pouhých dvaceti šesti měsíců, i s ohledem na fakt, jak svěží druhý dech chytla parta kolem zpěváka Roberta Ernlunda a kytaristy Anderse Wikströma v tomto tisíciletí, by bylo hodně zavádějící, ale budeme-li hledat důvod toho, proč mohlo v roce 2010 patřit comebackové album „Coup De Grace“ k netrpělivě očekávaným počinům, najdeme jej v období ohraničeném prvními třemi alby Treat. Debut „Scream And Bite“ kapelu představil ve velmi dobré formě,..více

[recenze]

[13.04.2023]

[Savapip]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 9/10]


DOKKEN - Lightning Strikes Again


Dokken slavili třicet let na scéně a to byla doba, kdy už byli odsunuti mezi dinosaury s nelichotivým dovětkem, že už nejen nemají co říct, ale nejsou schopni navázat na někdejší formu a úspěch. Tomu nahrávala skutečnost, že alba po comebacku (a to včetně „Dysfunctional“) nemohla konkurovat svaté trojici (pro někoho čtveřici) z osmdesátých let a potácela se v pásmu průměru. Tu lépe, tu hůře, ale vždycky jen staré fanoušky utvrzovala v tom, že tak dobře, jako bylo v osmdesátých letech, už nikdy nebude...více

[recenze]

[13.04.2023]

[Jan Skala]

[1 komentář]

[hodnocení: 8/10]


LANKESTER MERRIN - Dark Mother Rises


Kapel v čele se zpěvačkou, které by hrály heavy/power metal bez přívlastku "symfonický", na scéně zas tolik není, takže když se objeví nějaká nová, vzbudí to pozornost nejednoho posluchače žánru. Němečtí Lankester Merrin, pojmenovaní podle postavy z hororu The Exorcist, debutovali před dvěma lety nahrávkou "Upon The Forgotten". Ta upoutala především chytlavou klipovkou "Rapture". Nyní přicházejí s druhým albem nazvaným "Dark Mother Rises"...více

[recenze]

[12.04.2023]

[Moloch]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]


KAMELOT - The Awakening


Američtí Kamelot mají v zádech již více než třicet let trvající kariéru a třináct řadových desek. To je úctyhodné množství. Nové album přichází dlouhých pět let po předchozím zápisu „The Shadow Theory“. Kamelot jsou power metalovou stálicí, a i když nikdy nevydali slabou desku, poslední nahrávky trpěly určitou vyčerpaností nápadů. Každá deska měla skvělé skladby, ale jako celek si byly alba poměrně dost podobná. A to nejen hudebně, ale i podle obalů desek. ..více

[recenze]

[12.04.2023]

[Tomáš Marton]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 9/10]


AD INFINITUM - Chapter III - Downfall


Pokud bychom sestavili formulář, v němž by se zaškrtávaly elementy signalizující to, že má kapela šanci dostat se dříve nebo později na žánrový trůn, švýcarští Ad Infinitum by měli stoprocentně odfajfkováno. Už na předchozích albech čtveřice v čele s nepřehlédnutelnou a nepřeslechnutelnou Melissou Bonny předvedla, že umí napsat velmi silné melodie, dokáže si pro album vybrat poutavý ústřední námět, je velmi obratná v aranžích, zní moderně a živě, a k završení všeho má k dispozici maximálně variabilní hrdlo..více

[recenze]

[11.04.2023]

[Savapip]

[1 komentář]

[hodnocení: 9,5/10]


DEMONS DOWN - I Stand


Další projekt, další stejný mustr, další jména vytažená jako králík z klobouku. Počínání italské firmy Frontiers Music je už dávno za hranicí běžného uvažování a jen nastoluje otázku, pro koho jsou všechny tyto podivně splácané kapely určené. Kdo to poslouchá? Je vůbec někdo, kdo to ještě kupuje? Na podobné otázky leckdy ani nestačí přijít odpověď, protože na stůl přilétne další jméno, další „něco“, co má připomínat slavnou dobu AOR, hard rocku a glam metalu. Tentokrát se cílem stala někdejší sláva..více

[recenze]

[11.04.2023]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6,5/10]


TRAGEDIAN - Master of Illusion


Mezinárodní power-speedmetalová formace Tragedian je pozoruhodná v několika ohledech. Tím prvním je podobný název kapely i naprosto shodný font loga se stylovými souputníky Derdian, což je dlouhodobě velmi matoucí. Těžko říct, jestli jde o náhodu, případná záměna při spuštění libovolného z pětice alb Tragedian se každopádně velmi rychle odhalí. Dnes hodnocené těleso je totiž o několik kvalitativních levelů pozadu, ..více

[recenze]

[10.04.2023]

[Petr Štěpnička]

[13 komentářů ]

[hodnocení: 3/10]


THE ROLLING STONES - Out Of Our Heads


Slogan „I Can`t Get No Satisfaction“ podle legendy napadl kytaristu Keitha Richardse cestou ze zpackaného koncertu na hotel. Na pokoji, už příkladně posilněný alkoholem a marihuanou, hrál v poklidu na kytaru, snad aby se odreagoval od toho, co se stalo večer, když poslední slovo do koncertu na Floridě vnesla policie. Chvilkami hrál, chvilkami podřimoval, v podstatě se nedělo nic jiného, než každý jiný večer na turné. Pak to přišlo. Z kytary vylétl riff, jemuž nejprve Keith nepřikládal žádnou váhu,..více

[recenze]

[10.04.2023]

[Jan Skala]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 8/10]


John MERCHANT (GHOSTS OF SUNSET) - Duch Sunset Stripu dnes žije ve sklepích plných teenagerů


Kapel, které se v současné době obrací k někdejší glam metalové vlně z Los Angeles, je spousta. Ghosts Of Sunset jsou ale jednou z nejlepších, která atmosféru tehdejšího hnutí z proslulých klubů (což ve skutečnosti byly zaflusané pajzly, jež měly štěstí, že se v nich psala historie) dokáže v roce 2023 věrně přenést do formy studiového alba. Ačkoliv kořeny vychází z countryové kapely Dutch Henry a vedou i k hvězdným alternativcům The Verve Pipe, je hudba Ghost Of Sunset prosycena espritem hudební scény osmdesátých let. ..více

[rozhovory]

[09.04.2023]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]


GHOSTS OF SUNSET - Breathe


Promo materiály mluví o tom, že tahle kapela nebo spíše projekt je oslavou losangeleského glam metalu osmdesátých let, čemuž by odpovídal i název odkazující na někdejší semeniště tohoto druhu hudby, na Sunset Boulevard a na jeho část Sunset Strip, kde to v barech Whisky A Go-Go, Roxy, Starwood, Gazzari`s či The Viper Room všechno začalo. Dnes je tehdejší scéna rozprášena, jen několika vyvoleným se podařilo stát se celosvětovými hvězdami, ..více

[recenze]

[09.04.2023]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]


Scott Ian (ANTHRAX) a Jon Wiederhorn - I´m the Man


Přestože se obecně naříká nad poklesem prodeje knižních titulů, do psaní se pouští čím dál větší počet lidí, až si člověk připadá, že je na světě jediný, kdo ještě nic nevydal. Také v metalu už sepsal své memoáry kde kdo, ne vždy to ale dopadlo slavně. Zaprvé je velmi znát, když hudebníkovi po ruce stojí někdo povolanější, kdo je schopen mnohdy školácky naivní zápisky upravit do stylisticky čtivější formy. Málokomu je totiž shůry dáno, aby vedle muzikantského nadání dokázal ještě slušně psát. ..více

[recenze]

[08.04.2023]

[Petr Štěpnička]

[1 komentář]

[hodnocení: 7,5/10]


Listování : << < 94 / 665 > >>

 
Metalforever.info © 2006 - 2025     RSS - články

stránka byla načtena za 0.12083 sekund.