ELEFFSON - SOTO - Unbreakable
Mě to tedy příjemně překvapilo, nic jsem od toho...

DARK ANGEL - Extinction Level Event
popočúvame, keď si dali chlapci tú námahu, bicie...

DARK ANGEL - Extinction Level Event
Opravdu jde o velké zklamání , asi bylo očekávání...

ELEFFSON - SOTO - Unbreakable
K novému počinu projektu Ellefson-Soto jsem se...

HELLOWEEN - Giants & Monsters
Najlepšia doska HELLOWEEN od 7 Sinners a možno i...

HELLOWEEN - Giants & Monsters
Perfektní deska.Co skladba to pecka. Dýňovà...

SHINEDOWN - Planet Zero
Thumb up! Jasně, není to žádná ekvilibristika,...

VICIOUS RUMORS - The Devil`s Asylum
Kvalita zochována jako vždy! Tohle je deska pro...

SHINEDOWN - Planet Zero
Já jsem asi jediný, kdo tady ten post-grunge...

Michael KISKE, Michael WEIKATH (HELLOWEEN) - Každá skladba na desce má své místo
Nevím jestli většina osazenstava co se tady...












Fobia Zine

Metalopolis

metalový magazín ABYSS

Volumemax




Úvodník:

Když big beat není bigbít

V mém blízkém okolí se každoročně koná festival zvaný Bigboš. Jeho název je odvozen od slova big beat, což v Česku a předtím Československu vždy znamenalo rockovou hudbu. Pořadatelé místní akce ale jakoby na tento žánr čím dál více zanevírali. Zatímco před lety ještě plocha Bigboše duněla pod tíhou bicích a ostrých kytar, letošní line-up zahrnoval jména jako Vladimír 518, Bára Poláková nebo Ivo Jahelka. Kde je onen rock, zeptal jsem se opatrně pod příspěvkem na facebookové zdi festivalu. Velmi záhy jsem byl jedním z fanoušků (nikoli organizátorů) poučen, že pojem "big beat" ve skutečnosti nemá s rockem nic společného a pořadatelé se tak ničemu nezpronevěřili. Má prvotní nedůvěra v toto tvrzení byla rychle rozmetána internetovým vyhledávačem, jenž dal evidentně vzdělanějšímu komentujícímu za pravdu. Při podrobnějším zkoumání vyšlo najevo, že se slovo bigbít etablovalo z nadřazeného pojmu "beat" a že si daný termín v 60. letech přivlastnila tuzemská scéna (jako první ho údajně použil zpěvák Pavel Sedláček). Ve světě se big beat jako žánrové označení objevilo až v letech devadesátých, a to v souvislosti s elektronickou taneční hudbou. Přestože si nemyslím, že by organizátoři akce Bigboš s těmito odbornými pojmy v době založení festivalu důmyslně operovali, jsem rád, že jsem se díky jejich postupnému komerčnatění dozvěděl něco nového. Člověk se zkrátka pořád učí, a všechno špatné může být pro něco dobré.

Petr Štěpnička, 10. 9. 2025

SAXON - More Inspirations


Když britští heavymetaloví klasici Saxon vydali před dvěma lety sbírku coververzí „Inspirations“, dal se tento krok považovat za rozmar covidového zoufalství, v němž kapela nemá co dělat a tak si natočila skladby, které ji v začátcích kariéry ovlivnily. Ohlas u fanoušků sklidili spíše rozpačitý a situaci museli zachraňovat vydáním velmi dobrého řadového alba „Carpe Diem“, o němž se však spekulovalo, že bude posledním. Roky ubíhají, zpěvák Biff Byford i bubeník Nigel Glockler oslavili sedmdesátku ..více

[recenze]

[08.04.2023]

[Jan Skala]

[7 komentářů ]

[hodnocení: 4,5/10]


STORMWARNING - Stormwarning


Čím víc se nám osmdesátá léta vzdalují, tím víc jsou někdy blíž. Tento zdánlivý protimluv míří k současnému trendu, který adoruje především audiovizuální a hudební dění daného období. Ve filmovém světě je hitem retrospektivní seriál Stranger Things, muzika zase nachází útočiště v syntezátorových rejstřících a bezmála diskotékových rytmech. Melodický rock logicky nemůže zůstat pozadu, a tak se na svět klube řada nových stylových projektů. Jedním z nich je jihoamerická formace StormWarning..více

[recenze]

[07.04.2023]

[Petr Štěpnička]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]


SIRGAUS - L´Anguana e la Gemma del Mare Ancestrale


Před deseti lety se italksá kapela Sirgaus na druhém albu „Sofia´s Forgotten Diary“, nabíízející průměrný symfonický rock/metal, rozloučila s angličtinou a až na výjimky se od té doby drží svojí mateřštiny. Stejně tomu je i na aktuálním šestém albu „L´Anguana e la Gemma del Mare Ancestrale“, na němž se Sirgaus stále drží svého zažitého stylu, metal se v jejich hudbě objevuje méně než v minulosti. ..více

[recenze]

[07.04.2023]

[Tomáš Marton]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 5/10]


TREAT - Scratch And Bite


Podobných příběhů bylo v poslední době napsáno nepočítaně. Začátek kariéry v osmdesátých letech, pár vydaných alb, přibližně v období grungeové revoluce poslední záchvěv aktivity, dlouholetá hibernace, po letech návrat na scénu a pokračování kariéry. Švédští Treat i přes svoji určitou nenápadnost z řady kapel s podobným vývojem přece jenom vyčnívají. Patří k těm, kteří v první fázi svojí existence měli blizoučko k solidnímu úspěchu, krizové období větrů ze Seatllu přestáli více méně se ctí ..více

[recenze]

[06.04.2023]

[Savapip]

[4 komentáře ]

[hodnocení: 7/10]


DOKKEN - Hell To Pay


Otázka kytarového postu se u Dokken vyřešila docela jednoduše. Už v dobách „Erase The Slate“ přivedl Jeff Pilson do studia dosud neznámého muzikanta Jona Levina, který se podílel na skladbě „Dancin` (The Irish Song)“. Ač byla z desky vyřazena a Pilson brzy Dokken opustil, Levin už kontakt s kapelou neztratil. Neměl mnoho zkušeností, ale jeho hra byla na tak vysoké úrovni, že mu Don po epizodách s Rebem Beachem, Johnem Norumem a Alexem De Rossem nabídl uprázdněný post. Levin jej okamžitě přijal, ..více

[recenze]

[06.04.2023]

[Jan Skala]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 6/10]


ALCHEMIST - Roots Of All Muses


V patnáctém roce svojí existence se severočeské trio Alchemist dopracovalo k sedmému albu. Vzhledem k tomu, že tato svébytná parta už od začátku staví na neohebné, syrové a důrazné muzice, zasazené do poměrně těžko prostupné skořápky (ze které drobně vykoukla na albu „Fear Business“), vsadil bych na to, že i novinka „Roots Of All Muses“ bude ukována ze stejného železa. Nicméně poznámka uvedená na obalu alba..více

[recenze]

[05.04.2023]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6,5/10]


THE BANISHMENT - Machine And Bone


Že byl George Lynch vždy více než jen kytarista Dokken, kdysi v osmdesátých letech definující zvuk glam metalové kytary, je jasné. Od svých prvních krůčků na scéně byl experimentátor a jeho choutky nikdy nebyly zcela stylově ohraničené. Když pohlédneme na celou jeho kariéru, je jasné, že největší úsek slávy, tedy osmdesátá léta v řadách Dokken, byla jen jedna etapa jeho vývoje. Tehdy zcela bystře vycítil, že v glam metalu lze získat snadnou slávu a peníze, i když dnes etapu ohraničenou alby ..více

[recenze]

[05.04.2023]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 5/10]


THE ABBEY - Word of Sin


Pokud si nastavíte kompas na sever, při cestování tímto směrem asi nenarazíte na prosluněné pláže s kokosovými palmami, ale objevíte spíše ponurejší přírodní krásy v podobě studených a hlubokých hvozdů nebo vysoká pohoří. To vesměs platí i o muzice – v severských zemích natrefíte na kapely spíše melancholického a temnějšího charakteru, třeba na finskou neo folkovou kapelu jednoho muže Iterum Nata, za jejímž názvem se ukrývá multiinstrumentalista Jess Heikkinen...více

[recenze]

[04.04.2023]

[Jirka Lulek]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]


KHYMERA - Hold Your Ground


Přišel čas ladit se na léto. Sice s malým předstihem, ale koncentrovaná dávka pozitivní energie nemůže nikdy uškodit, zvlášť když člověk potřebuje nabrat síly po dlouhých zimních měsících (ne že by takové letos vůbec proběhly). Pro tyto účely zde máme melodicko-rockové spolky, kterými nás bohatě zásobuje italská firma Frontiers Records. Khymera patří v dané oblasti mezi přední kapely, a to zejména díky frontmanovi Dennisu Wardovi, jehož jméno je dlouhodobě spjato s řemeslnou i skladatelskou kvalitou...více

[recenze]

[04.04.2023]

[Petr Štěpnička]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 6,5/10]


AUGUST BURNS RED – Death Below


Přední představitelé metalcoru August Burns Red slaví dvacet let na scéně desátou deskou „Death Below“. Kdo je s pěticí z Pennsylvánie seznámen, ten už předem tušil, jak bude pravděpodobně další zářez v diskografii znít. A nejlepší na novince je, že přináší řadu překvapení a zní jinak než byste čekali…

„Death Below“ z části variuje motivy a témata z minulých alb, mění jejich očekávání a přichází s netradičními řešeními...více

[recenze]

[03.04.2023]

[Radek Neuman]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]


THE ROLLING STONES - The Rolling Stones No. 2


První deska The Rolling Stones v Americe sice nejprve propadla, ale pomohla jí náhoda. V roce 1964, kdy nahrávka vyšla, se po celém světě začalo mluvit o takzvané britské invazi, o kapelách, které hrály styl, který definovali The Beatles a podobně znějící party začínaly být žádaným zbožím. The Rolling Stones patřili mezi ně. V domovské Velké Británii to fanoušci pochopili velmi brzy a pasovali kapelu mezi nejžhavější nové akvizice, mezi následovníky ..více

[recenze]

[03.04.2023]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]


Fred MIKA (SUNROAD) - V Brazílii fungují velké festivaly. Ale pro zahraničí hvězdy


Přestože brazilští Sunroad působí na scéně už od konce minulé tisíciletky, mezinárodní slávy se jim dostává krůček po krůčku. Velmi důležitým okamžikem bylo angažmá zpěváka Stepha Hondeho, k němuž došlo před dvěma lety a nyní s ním Sunroad vydávají druhé album „Sunesthesia“. Muzikanti jsou na něj hrdí, což ostatně tvrdí i bubeník Fred Mika, který je rovněž zakládajícím členem této hardrockové formace. Jelikož Sunroad nejsou kapela, ..více

[rozhovory]

[02.04.2023]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]


SUNROAD - Sunesthesia


Možná to v našich končinách zaregistroval málokdo, ale brazilská formace Sunroad funguje už skoro třicet let. Třicet let, co šíří do světa heavymetalovou osvětu z končin deštných pralesů a fotbalových hvězd, a i když se jí nikdy nepodařilo získat celosvětové renomé, patří k jistotám, na které se můžete spolehnout. Ač nikdy nevytvoří přelomové dílo, které by se citovalo jako klasika, vždycky bude mít dostatečnou úroveň na to, aby se o šedém průměru mluvit nedalo. Teď si vysloužila pozornost i tím, že do svých řad angažovala ..více

[recenze]

[02.04.2023]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]


SUOTANA - Ounas I


Možná že obal alba „Ounas I“ od finských úderníků Suotana neprozradí úplně všechno, ale základní myšlenka, na čem je deska postavena, je v něm znázorněna dokonale – živelná síla a kouzlo téměř nedotčené přírody. Není ani tak důležité rozpitvávat to, zda si Suotana bere víc z black metalu, death metalu, viking metalu, či zda do svých melodií dokáže propašovat něco z power metalu, ani to, zda cílí na příznivce Ensiferum, Wintersun, Turisas, či Kalmah, zásadní je fakt, že na třetím zářezu do diskografie..více

[recenze]

[01.04.2023]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]


DEPECHE MODE - Memento Mori


Že Depeche Mode už nejsou továrna na hity, tak jako tomu bylo v osmdesátých a devadesátých letech, je dávno známá věc. Více než čtyřicet let je pryč doba, kdy definovali synthpopovou vlnu roztančeným repertoárem prvotních, trochu infantilních hitů jako „New Life“. A pokud byste si tuto skladbu (nebo jinou libovolnou věc z prvních desek „Speak And Spell“ a „A Broken Frame“) postavili vedle věcí z nového milénia, možná byste ani nevěřili, že je hraje tatáž kapela. Milník „Black Celebration“..více

[recenze]

[01.04.2023]

[Jan Skala]

[4 komentáře ]

[hodnocení: 6/10]


KARDINAL SIN - S.A.L.I.G.I.A.


V roce 2017 panoval u švédských power metalistů Kardinal Sin tvůrčí přetlak. Kapela během jednoho roku vydala dvě alba, byť eponymní prvotina nebyla z nejdelších a Kardinal Sin na ní z velké části vařili z materiálu, který představili před pěti lety na debutu kapely Rough Diamond, v níž jednu dobu působila celá sestava Kardinal Sin. Následující album „Victorious“ však řeklo to zásadní – přerod z Rough Diamond kapelu nijak nerozhodil, žánrový posun od acceptovského heavy metalu..více

[recenze]

[31.03.2023]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]


SHORES OF NULL - The Loss Of Beauty


Italští melodičtí doomaři Shores Of Null se po třech letech vracejí s novou deskou. Ta minulá byla velmi specifická, protože se jednalo o jedinou skladbu („Beyond the Shores“), která měla skoro čtyřicet minut. Novinka „The Loss Of Beauty“ jde jinou cestou a obsahuje jedenáct (či třináct, v závislosti na edici) skladeb a zhruba padesát minut muziky.

Úvodní „Transitory“ je krátká kytarová skladba, ale v podstatě slouží jen jako rozehřívací intro. ..více

[recenze]

[31.03.2023]

[Tomáš Marton]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]


Listování : << < 95 / 665 > >>

 
Metalforever.info © 2006 - 2025     RSS - články

stránka byla načtena za 0.07813 sekund.