Michael KISKE, Michael WEIKATH (HELLOWEEN) - Každá skladba na desce má své místo
Ať si kdo chce co chce říká, vnímal jsem to jako...

Michael KISKE, Michael WEIKATH (HELLOWEEN) - Každá skladba na desce má své místo
Nejlepší název by pro to album byl "King for 1000...

SHINEDOWN - Planet Zero
Bude prosím recenze na Three Days Grace -...

VICIOUS RUMORS - The Devil`s Asylum
S recenzí plně souhlasím , minulá deska mně hodně...

Michael KISKE, Michael WEIKATH (HELLOWEEN) - Každá skladba na desce má své místo
Určitě v tom byl marketing. Je to výborná deska...

Michael KISKE, Michael WEIKATH (HELLOWEEN) - Každá skladba na desce má své místo
Ok, díky za vyjasnění. Tím mi ten název dává...

Michael KISKE, Michael WEIKATH (HELLOWEEN) - Každá skladba na desce má své místo
Není to tak dávno, co Weikath jasně vyjasnil...

Michael KISKE, Michael WEIKATH (HELLOWEEN) - Každá skladba na desce má své místo
Měli jsme ještě několik otázek, které se týkaly...

Michael KISKE, Michael WEIKATH (HELLOWEEN) - Každá skladba na desce má své místo
Díky za tohle interview. Akorát když přišla řeč...

HELLOWEEN - Giants & Monsters
I když nejsem žádný skalní fanoušek Helloween,...












Fobia Zine

Metalopolis

metalový magazín ABYSS

Volumemax




Úvodník:

Když big beat není bigbít

V mém blízkém okolí se každoročně koná festival zvaný Bigboš. Jeho název je odvozen od slova big beat, což v Česku a předtím Československu vždy znamenalo rockovou hudbu. Pořadatelé místní akce ale jakoby na tento žánr čím dál více zanevírali. Zatímco před lety ještě plocha Bigboše duněla pod tíhou bicích a ostrých kytar, letošní line-up zahrnoval jména jako Vladimír 518, Bára Poláková nebo Ivo Jahelka. Kde je onen rock, zeptal jsem se opatrně pod příspěvkem na facebookové zdi festivalu. Velmi záhy jsem byl jedním z fanoušků (nikoli organizátorů) poučen, že pojem "big beat" ve skutečnosti nemá s rockem nic společného a pořadatelé se tak ničemu nezpronevěřili. Má prvotní nedůvěra v toto tvrzení byla rychle rozmetána internetovým vyhledávačem, jenž dal evidentně vzdělanějšímu komentujícímu za pravdu. Při podrobnějším zkoumání vyšlo najevo, že se slovo bigbít etablovalo z nadřazeného pojmu "beat" a že si daný termín v 60. letech přivlastnila tuzemská scéna (jako první ho údajně použil zpěvák Pavel Sedláček). Ve světě se big beat jako žánrové označení objevilo až v letech devadesátých, a to v souvislosti s elektronickou taneční hudbou. Přestože si nemyslím, že by organizátoři akce Bigboš s těmito odbornými pojmy v době založení festivalu důmyslně operovali, jsem rád, že jsem se díky jejich postupnému komerčnatění dozvěděl něco nového. Člověk se zkrátka pořád učí, a všechno špatné může být pro něco dobré.

Petr Štěpnička, 10. 9. 2025

LUCA TURILLI´S RHAPSODY - Ascending To Infinity


Letošní rok je pro kluky patrně nejzlomovější v jejich dosavadní kariéře. Patnáct let funkční autorský tandem Turilli – Staropoli se rozešel s tím, že každý posbíral část muzikantů z původní kapely a sestavu doplnil novými. Díky tomu vlastně máme dvoje RHAPSODY, jen s drobnými nuancemi v názvech.

Původní RHAPSODY OF FIRE má nyní pod taktovkou klávesák Alex Staropoli, zatímco kytarista Luca Turilli pouze přidal ..více

[recenze]

[07.07.2012]

[Hermes]

[16 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]


BASINFIREFEST - část první, Spálené Poříčí, 29. 6. - 1. 7. 2012


Asi nejhvězdnější obsazení za celou kariéru festivalu. A naprosto extrémní vedra. Přesně tyhle dvě věci zůstanou v paměti návštěvníkům jubilejního desátého ročníku Basinfirefestu ve Spáleném Poříčí. To, že se festival stává rok od roku vyhlášenějším, je jasná věc. Aby také ne, když se na jeho letošní ročník podívali takové kapely jako je Apocalyptica, Children Of Bodom, Crashdïet, Lacuna Coil, Cannibal Corpse nebo Destruction. Déšť, jak bývá už v Poříčí zvykem, čáru přes rozpočet pořadatelům a fanouškům tentokrát neudělal, ale ani extrémní vedra..více

[reporty]

[06.07.2012]

[Jan Skala]

[1 komentář]


ŠAŠCI V MANÉŽI – Naštěkaný f bódě


Nevím, kdo vymyslel název kapely ŠAŠCI V MANÉŽI, ale měla by se na něj hodit síť. A na kluky ze skupiny ostatně také, že něco tak hloupého přijali. Nechci malovat čerta na zeď, ale kapela se tím defakto odsoudila na pokraj zájmu. Ruku na srdce, co byste čekali od souboru, co se takto jmenuje? Technicky velmi vyspělý progresivní metal? Já teda v žádném případě. Aby toho nebylo málo, v kapele jsou takoví masochisté, že svoji desku nazvali „Naštěkaný f bódě“. O smutně amatérském grafickém provedení..více

[recenze]

[06.07.2012]

[Venca Votruba]

[6 komentářů ]

[hodnocení: 9/10]


WIG WAM - Wall Street


Je asi v Norsku v současné době málo kapel, které by vzbuzovaly takový rozruch, jako právě hair metalisté Wig Wam. Tento fakt může mít různé důvody. Jedním z nich je rozhodně skutečnost, že hair metalu se v současné době daří. Ovšem kdyby Wig Wam neuměli napsat dobrou věc, bylo by jim to platné asi jako chlupy na zadnici. Navíc provokativní image čerpající částečně i z homosexuálního vzevření Village People jim už od začátku kariéru zaručovala pozornost médií...více

[recenze]

[05.07.2012]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8,5/10]


MANOWAR - The Lord Of Steel


Manowar načnuli se svým aktuálním albem „The Lord Of Steel“ druhou desítku své řadové diskografie. Čím to je, že tahle kapela, která v minulém století patřila k těm, na které se přísahalo, sklízí v posledních letech tolik negativních ohlasů na vše, co udělají? Hrají pořád to samé (ale takových je spousta) a když zaexperimentují, dávní příznivci to nerozchodí (ale to je vlastně úplně normální). Jejich desky jsou jedno velké klišé (no jo, ale když hrají pořád to samé, jsme vlastně v nijak překvapivém kruhu). ..více

[recenze]

[04.07.2012]

[Savapip]

[82 komentářů ]

[hodnocení: 6/10]


KREATOR - Phantom Antichrist


Kreator lze brát za thrashmetalovou jistotu asi jen skutečně s rezervou. Pochopitelně, v osmdesátých letech byli spolu s Destruction a Sodom řazeni mezi silnou evropskou thrashovou trojku, která nabízela odpověď na zámořské dění, ale na rozdíl od Destruction a Sodom byli Kreator vždycky kapelou, které byla thrashová škatulka příliš těsná. To dokázali deskami jako „Renewal“, „Outcast“ a zejména „Endorama“, kdy se kapela dotkla gotického metalu natolik, že si na desce zahostoval i předák ..více

[recenze]

[03.07.2012]

[Jan Skala]

[7 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]


JORN - Bring Heavy Rock To The Land


"Když si koupíte album JORN, víte přesně do čeho jdete!" ...hlásá již po několikáté Jorn Lande o novém počinu své skupiny, a v této větě se de facto skrývají všechny klady i zápory sólové produkce tohoto hlasového titána.

Přinejmenším od "Lonely Are The Brave" se totiž Lande neskrývaně stylizuje do role nástupce Ronnieho Jamese Dia. Na tom by ještě nebylo nic špatného, pokud by si však nevybral za hlavní zdroj inspirace spíše pozdější alba skupiny DIO,..více

[recenze]

[02.07.2012]

[George Rain]

[3 komentáře ]

[hodnocení: 7,5/10]


SEPULTURA - České Budějovice, KD Vltava, 12. 6. 2012


SEPULTURA přijede do Českých Budějovic! Tato zpráva se v metalových kruzích na jihu Čech rozkřikla rychlostí blesku. A skutečně, Brazilci měli v Čechách odehrát hned několik koncertů, z nichž jeden byl v plánu v KD Vltava. Paradoxem je, že většina těch, co si chrochtala blahem, nakonec na akci nepřišla. Důvod? Údajně vysoké vstupné. I tak se ale sešlo mnoho hlav, které si nehodlaly tento metalový jihočeský svátek nechat ujít. A udělaly dobře. SEPULTURA přišla, zničila, odešla. Naprostý masakr, . ..více

[reporty]

[02.07.2012]

[Venca Votruba]

[1 komentář]


MALICE - New Breed Of Godz


Tak by mě zajímalo, co dneska může ještě kapela jako Malice někomu říct. Jasně, v osmdesátých letech to bylo jiné, i když i tehdy byli druhá, neřkuli třetí liga, ovšem dneska osloví už jen opravdu hrstku pamětníků. Kapela kolem kytaristy Jaye Reynoldse a vokalisty Jamese Neala v osmdesátých letech patřila do jednoho šiku s Armored Saint, Metal Church nebo, dejme tomu, Riot, měla ale vždycky smůlu. Natočila dvě vcelku slušná alba (zejména „License To Kill“ byla svého času v určitých kruzích ceněná), ..více

[recenze]

[01.07.2012]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 4,5/10]


MEMBERS OF GOD - Ten Talking Words


U italských Members Of God se točí všechno kolem jediného tématu. Náboženství. S velkým N. Když vezmete název kapely, či pseudonymy jednotlivých členů, v nichž vyniká svojí objevností především zpěvák, který se i vizuálně stylizuje do podoby jistého celkem známého tesaře (což je paradoxní, neboť budeme-li hledat nejslabší článek kapely, skončíme právě u jeho nepříliš charismatického vokálu), je jasné, že Members Of God jsou buď totální komedianti, nebo jsou víře oddáni natolik..více

[recenze]

[30.06.2012]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6/10]


GOTTHARD - Firebirth


Není to ani dva roky, co by si nikdo na budoucnost švýcarských Gotthard nevsadil ani pětník. Kapela tenkrát při dopravní nehodě přišla o zpěváka Stevea Lee a vypadalo to na konec. Zbylá čtveřice se ale z tragické ztráty vzpamatovala a na místo svého dlouholetého frontmana dosadila švýcarsko-australského pěvce Nica Maedera. S ním je tu v současné době s albem „Firebirth“. Otázka tedy stojí, jak se Gotthard obejdou bez svého poznávacího znamení...více

[recenze]

[29.06.2012]

[Jan Skala]

[6 komentářů ]

[hodnocení: 5,5/10]


WHITE SKULL - Under This Flag


Under this flag
White Skull will stand…

Předpokládám, že se najde jen málo takových, kteří nebudou souhlasit s tvrzením, že italští White Skull zažívali nejsilnější období své éry na přelomu tisícletí, kdy vydali dvě (zdánlivě) nepřekonatelná alba „Tales From The North“ a „Public Glory, Secret Agony“. Pak z jejich řad odešla nezaměnitelná zpěvandule Federica de Boni a následoval pád. White Skull se nevzdali. ..více

[recenze]

[28.06.2012]

[Savapip]

[4 komentáře ]

[hodnocení: 9,5/10]


ENGEL - Blood Of Saints


Že je Švédsko kolébkou moderních žánrů metalu, o tom žádná. Navíc je tato škatule defacto ničím neohraničená, ale kapely, co do ní spadají, se obvykle prezentují melodickým deathmetalem mixnutým různými příkrasami, jako je clean vokál, ženský zpěv, electro sound, trocha těch industriálních prvků apod. A mezi tyto kapely patří i Engel z Gothenburgu, či chcete-li Göteborgu a jejich nová deska „Blood Of Saints“, která přímo navazuje..více

[recenze]

[27.06.2012]

[Veronika]

[6 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]


UGLY KID JOE - Stairway To Hell


Ptáte se, co tady dělají Ugly Kid Joe v roce 2012? Kapela, která byla v roce 1992 pouze trendovou záležitostí, když smíchala ztřeštěnost hair metalu s grungeovými riffy? Jedním z důvodu, proč jsou tady Ugly Kid Joe dnes znovu, může být fakt, že doba reunionům z přelomu osmdesátých a devadesátých let prostě přeje. Dalším hlediskem může být neúspěch všech členů po rozpadu domovské kapely. Nebo za vším může být touha chtít znovu spolu tvořit novou hudbu...více

[recenze]

[26.06.2012]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]


EXARGEMA - Velká Morava


Jak snadné (a vlastně i zlomyslně uspokojující) by bylo pojmout následující řádky jako přímou konfrontaci toho, co vyrostlo pod rukama spolku, fungujícího pod názem Argema do roku 1989 a spolku posametového… Nicméně, vzhledem k tomu, že skupina ExArgema na svých stránkách vyzvala své příznivce, aby se žádným způsobem nenaváželi do skupiny Argema a s ohledem na to, že po poslechu reinkarnovaného alba „Velká Morava“ se do party příznivců ExArgemy hrdě hlásím,..více

[recenze]

[25.06.2012]

[Savapip]

[14 komentářů ]

[hodnocení: 9/10]


REINXEED – Welcome To The Theater


Ještě se ani rok s rokem nesešel (jestli počítám správně, od loňského potopení Titaniku nás dělí cca 10 měsíců), a už je tu další nahrávka nezastavitelného švédského workholika Tommyho Johanssona a jeho melodické bandy.

Jak se povedl avizovaný vstup na filmová plátna? Soudě dle traileru a jedné vypuštěné skladby se mohlo jednat o maximální speedofilní zážitek, kterým by Tommy opět ukázal,..více

[recenze]

[24.06.2012]

[Hermes]

[14 komentářů ]

[hodnocení: 6,5/10]


JOEY RAMONE - ...Ya Know?


V polovině dubna uplynulo jedenáct let od doby, co naposledy vydechl zpěvák zakladatelů punku Joey Ramone. Se svou kapelou, která v polovině sedmdesátých let definovala slovo punk rock, zanechal po sobě čtrnáct studiových alb. Přestože ani jedno z nich nedosáhlo opravdového komerčního úspěchu, jak by se na takové věrozvěsty, jako Ramones opravdu byli, hodilo, všechny požívají status kultovních nahrávek z jejichž prvního tónů posluchač okamžitě pozná, o jakou kapelu se jedná...více

[recenze]

[24.06.2012]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]


Listování : << < 509 / 665 > >>

 
Metalforever.info © 2006 - 2025     RSS - články

stránka byla načtena za 0.18474 sekund.