MASTERS OF ROCK 2012 – čtvrtek, pátek (12., 13. července), Vizovice

Vizovický festival je každoroční stálice. Letos to pro mě byl už osmý ročník, který jsem navštívila, a za tu dobu se mnohé změnilo. Především ubylo sil. Na takhle velkém čtyřdenním festivalu je potřeba si pořádně rozvrhnout síly, jinak by se vám taky mohlo stát, že vám už třeba v sobotu večer po tom všem střídavém moknutí/smažení se na sluníčku/mrznutí/omdlívání hrůzou z cen v areálu, dojdou všechny síly. Také se změnilo to, že mnoho kapel na seznamu letošního ročníku jsem už viděla minimálně jednou a proto jsem ve výsledku provedla přísnou selekci toho, co opravdu chci vidět..více

[reporty]

[20.07.2012]

[Ray]

[10 komentářů ]

GUN - Break The Silence

V polovině devadesátých let platili Gun za jednu z hlavních akvizic ostrovního alternativního rocku. Jejich remake letitého hitu „Word Up“ slavil úspěchy ve většině (nejen) britských hitparád a kapela měla našlápnuto ovládnout spolu s Oasis, Blur a Manic Street Preachers celou britskou scénu. Ovšem nebyli tak popoví jako první dvě zmíněné kapely, a ani tak názorově vyhranění jako Manics. Byla v nich slyšet i jejich hairmetalová minulost, která je pojila spíše s jejich kamarády Little Angels, což se..více

[recenze]

[20.07.2012]

[Jan Skala]

[1 komentář]

[hodnocení: 9,5/10]

AVVEN - Kastalija

Lze tak nějak považovat za přirozené, že kapely, věnující se folk metalu, obvykle sáhnou po lidových kořenech vlastního kraje. Ačkoliv u Slovinců Avven narazíte na vlivy chladného severu i prosluněného jihu Evropy, ve finále jim z jejich druhého alba „Kastalija“ ta prosluněná balkánská uvolněnost (podpořená měkkou slovinštinou) vyleze – a ve spojení s tím, že Avven nasypali na stříbrný kotouček mimořádně chytlavé a vydařené kousky (snad jen v případě nevýrazné „Hej ti!“ bych se dožadoval ztráty kytičky), ..více

[recenze]

[19.07.2012]

[Savapip]

[1 komentář]

[hodnocení: 8/10]

SAUROM - Maryam

Osud je nevyspytateľný a niekedy si berie nemilosrdne svoju daň. Vedel by o tom rozprávať bývalý vokalista Saurom Narc Lara, ktorému problémy s hlasivkami znemožnili spievanie a donútili ho prenechať toto miesto novému spevákovi Miguelovi Francovi. Ten so sebou priniesol nový vietor, ktorým sa kapela nechala unášať a je nutné poznamenať, že sa im to vskutku vyplatilo. Vďaka nemu sa stala známejšou, získala si viac fanúšikov a svoje meno preniesla aj cez hranice. Výrazný podiel na tom ..více

[recenze]

[18.07.2012]

[Rekshark]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]

MASTERCASTLE - Dangerous Diamonds

A sakra. Co napsat o desce, která jede přesně podle učebnice, nijak se nevymyká, vytrvale (snad kromě jedné skoro čtyřminutovky) se drží dávno napsané, milionkrát osvědčené a nespočítatelněkrát ohrané formule a přitom nenabídne žádný zásadní hit, který by se zapsal do zlaté knihy metalu? Třeba, že se to dobře poslouchá. Třeba, že to není vůbec špatné. Třeba že to, co jsem od téhle desky očekával, jsem skutečně i dostal… Vážení přátelé, tak přesně takové je třetí album ..více

[recenze]

[17.07.2012]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6,5/10]

EPICLORE - Labyrinth Alpha

Byla doba, kdy pojem „finská kapela“ znamenal záruku vrcholného hudebního zážitku. Byla doba, kdy se z neznámé kapely této země stal celosvětově uznávaný kult (Nightwish, Stratovarius, Sonata Arctica, Children Of Bodom, Apocalyptica, HIM, Rasmus…). Tohle je cca 10 – 15 let vzdálená historie. A jak je na tom finská rock–metalová scéna teď? Zajeté kapely fungují dál, ale krom nich vzniklo i množství dalších, u nich však zaznamenáváme rapidní kvalitativní útlum. No a na dně rybníku ..více

[recenze]

[16.07.2012]

[Hermes]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 4/10]

NIGHTMARE – The Burden of God

Nightmare jsou léty prověřená kvalita. Jejich fanoušci se můžou spolehnout, že obdrží svůj pravidelný přísun dobře rozpoznatelného rukopisu, který nikdy neklesne pod standard, který je od něj očekáván. Někdy se jim deska vyvede líp, někdy malinko míň, ale svoji pozici si budují velmi poctivě. Nezastavil je ani odchod kytaristy J.C. Lefevra (z kterého já jsem osobně docela smutná). Na jeho místo byl dosazen mladíček Matt Asselberghs, který sice nemůže nabídnout zkušenosti (v žádné větší kapele dosud nepůsobil), ale mladá krev ..více

[recenze]

[15.07.2012]

[Ray]

[11 komentářů ]

[hodnocení: 9/10]

ROUGH ANGEL - Hear The Angels Rock

Představte si tu frustraci. Jste jednou z mnoha amerických kapel přelomu poslední desetiletky minulého století, konečně se dokopete k tomu vyrazit do studia a najednou přijde totální vichřice, která vám tyhle vytoužené dveře razantně přibouchne před nosem, div vám ho neurazí a následky jsou takové, že se do studia sice podíváte, ale o to málo, co tam vznikne, už stejně nikdo nemá zájem. Tahle křivda vám téměř dvacet let leží v palici…, no co je po těch letech jednoduššího, než v době, ..více

[recenze]

[14.07.2012]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6/10]

DELAIN - We Are The Others

Delain nejvíce sluší hitovky. Vypadá to, jako kdyby bylo Holandsko kolébkou kapel, které mají v čele charismatické zpěvačky. Nejinak je tomu právě i u Delain se sympatickou Charlotte Wessels, jejíž kvality nespočívají jen v příjemném vzhledu (jako u některých), ale i v hlasovém projevu, který možná není kdovíjak rozsáhlý, či zvláštně zbarvený, za to ale položený do zpěvavé tóniny, která se dobře poslouchá..více

[recenze]

[13.07.2012]

[Veronika]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 8,5/10]

LITA FORD - Living Like A Runaway

Když Lita Ford odhlásila nové album, nevzbudilo to ve mně žádné nadšení. Přestože její alba „Lita“, „Stilleto“ a „Damgerous Curves“ považuji za to nejlepší, co kdy jaká žena za rockovým mikrofonem nabídla, poslední desky mě rozhodně nepřesvědčily. „Black“ z pětadevadesátého absorbovala vlivy tehdy populárního grunge a alternativní hudby. Navíc album zabila absence hitového singlu. Pak je čtrnáct let ticho po pěšině. Lita se provdala za Jima Gilletta (druhdy předáka zoufale průměrných Nitro) a dlouhá léta se věnovala jen rodině. ..více

[recenze]

[12.07.2012]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]

ASSESSOR - Štvanice

Zdá se to neuvěřitelné, ale pražský ASSESSOR je zpátky. Že je tomu tak naživo, je věc už nějaký ten pátek stará, ale že se kluci vydají i do studia, jsem nečekal. Ovšem, dobře tak! Nechápu reuniony, kdy kapela pouze přehrává starý materiál a na nové věci kašle. O lecčem to mluví. A ačkoliv ASSESSOR žádný klenot nevyprodukoval, jejich krok je minimálně sympatický. Bylo totiž zřejmé, že všichni budou srovnávat s legendárním debutem „Invaze“, který byl, pokud se nepletu, prvním opravdu extrémním metalovým nosičem, který u nás vyšel...více

[recenze]

[11.07.2012]

[Venca Votruba]

[5 komentářů ]

[hodnocení: 4/10]

STUKA SQUADRON - Tales Of The Ost

Vzpomínáte na film Dvojčata? Možná se členové britských Stuka Squadron ve způsobu početí inspirovali a namíchali totální genetický koktejl. Takže na společné fotografii stojí v první řadě tatíci Iron Maiden, Judas Priest, Saxon a Manowar (druhá řada nositelů genetických informací je trochu rozplizlá, ale s trochou fantazie můžete dosadit i další hrdiny klasického heavy metalu), kteří obklopují matičku Sabaton. A nám zbývá zodpovědět jedinou otázku – jestli se na „Tales Of The Ost“ skrývá dokonalý Julius..více

[recenze]

[10.07.2012]

[Savapip]

[1 komentář]

[hodnocení: 8/10]

Rock Rebellion – 29.-30. 6. 2012 – Vojenská pevnost Josefov, Jaroměř

První víkend letních prázdnin, nádherné prostředí Josefovské pevnosti, skvostné počasí a zvučná jména na seznamu vystupujících kapel. I přes jistou šuškandu, která tvrdila, že s festivalem Rock Rebellion není všechno úplně v pořádku (především šlo o kauzu kolem zrušení účasti kapely U.D.O.), vypadalo to ještě v pátek ráno dost nadějně. Většina hvězd a zároveň kapel, kterých jsem se nemohla dočkat (především Delain, Grave Digger, Primal Fear, Xandria, Slade nebo Blaze Bayley) měla sice přijít až v sobotu, ale i pátek vypadal lákavě, v první řadě kvůli Pretty Maids...více

[reporty]

[09.07.2012]

[Ray]

[9 komentářů ]

TUFF - What Comes Around Goes Around Again

Je to více než dvacet let, co se americká kapela Tuff dostala na svůj vrchol, když vydala desku „What Comes Around Goes Around“. Tehdy sice hair metalové grupy vyklízeli své pozice nastupujícím grungeovým hvězdám ze Seattlu, ovšem Tuff byli jednou z posledních kapel této vlny, která zažila komerční úspěch. Lví podíl na tom měla rozhodně balada „I Hate Kissin´ You Goodbye“, kterou si oblíbilo MTV a nasadilo ji vedle stálic té doby. Jak už to v příbězích hair metalových kapel bylo, přišel úspěch, pak rychlý pád na hubu. Hádky, drogy, neúspěch a rozpad. ..více

[recenze]

[09.07.2012]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]

CRASHDIET, Spálené Poříčí (Basinfirefest), 30. 6. 2012

Přestože reportáž z Basinfirefestu jsme už přinesli, považuji za nutné vypíchnout jednu kapelu, která se v Čechách představila poprvé a kvůli které jsem se na Basinfirefest vypravil. Pochopitelně Destruction, Apocalyptica, Children Of Bodom, Lacuna Coil nebo Cannibal Corpse jsou na rock/metalové scéně pojmy, ovšem všechny tyto kapely u nás hrály už několikrát, ale švédské hairmetalové stars Crashdïet tu byly poprvé. Pro většinu návštěvníků Basinfirefestu představovali Crashdïet velkou neznámou, přestože už i v sousedním Německu jejich hvězda strmě stoupá...více

[reporty]

[08.07.2012]

[Jan Skala]

[1 komentář]

GENUINE RELIEF – Behind The Smile

Na dlouhohrající debut pražské smečky GENUINE RELIEF jsem se těšil. Zhruba dva roky zpátky jsem kluky viděl naživo a jejich set mě velmi mile překvapil. Black metal s výraznými klávesami, řada nálad, změn. Přesně tohle mi chutná! Jenomže od té doby se u kapely leccos změnilo.

A tím leccos myslím hlavně muziku. GENUINE RELIEF v první řadě výrazně přitvrdili. Nevím, jestli je to úbytkem velkých klávesových ploch, nebo jestli byl tento nástroj na zmiňované akci ..více

[recenze]

[08.07.2012]

[Venca Votruba]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6,5/10]

BASINFIREFEST - část druhá, Spálené Poříčí, 29. 6. - 1. 7. 2012

Jestliže páteční den bylo opravdu k padnutí, sobotní odpoledne teplotní rekordy kulminovaly. Na scénu nastupuje zpocená chilská deathová trojice Thornafire, která se stěhuje z menší scény přímo na Áčko. Trochu mi tento krok přišel zbytečný, protože pro změnu na Béčku se představuje kytarová legenda Radim Hladík se svými Blue Effect. Ale co... Thornafire hraje death metal toho nejobyčejnějšího ražení a jejich vystoupení po několika skladbách působí monotónně až nudně.
..více

[reporty]

[07.07.2012]

[Jan Skala]

[1 komentář]