OLYMPIC - Souhvězdí šílenců

Vydržet na scéně přes padesát let a stále (i když v tuzemských poměrech) v té nejvyšší extralize, to už dá něco dřiny. Navíc, když už je vám přes sedmdesát. Zásluhy jsou sice ocenitelné, ovšem nedá se z nich žít věčně, to je jasné. Jenže Petr Janda byl vždycky vizionář, který přesně věděl, kam může se svým Olympicem zajít. V jedenasedmdesáti letech od něj člověk nemůže čekat takový progres, jako koncem osmdesátých let, kdy Olympic chvíli těžce uhnul směrem k metalu, ale rozhodně se nedá říci, ..více

[recenze]

[10.02.2014]

[Jan Skala]

[4 komentáře ]

[hodnocení: 7,5/10]

HEAVEN´S COLT - Labour Du Vice

Vývojový diagram pro loňské album francouzů Heaven´s Colt by mohl vypadat asi takhle: Otázka první – Máte rádi AC/DC? Pokud ne, mrkněte na bodové hodnocení a klikněte jinam, pokud ano, tak otázka druhá: Líbí se vám v rockové muzice francouzština? Pokud ne, mrkněte na bodové hodnocení a klikněte jinam, pokud ano,tak otázka třetí: Přežijete, když nejslabším článkem řetězu je nepřesvědčivý a jednotvárný zpěvák? Pokud ne, mrkněte na bodové hodnocení a klikněte jinam, pokud ano, otázka poslední ..více

[recenze]

[08.02.2014]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 4/10]

IHSAHN - Das Seelenbrechen

Vegard Sverre Tveitan. To jméno vám asi nic neříká. Když už ale uvedu, že umělecké jméno toho muže je Ihsahn, mnozí zpozorní. Tento norský multiinstrumentalista si stihl za dvacet let svého působení na hudební scéně udělat dost slušné renomé. Býval (a znovu je) leaderem legendární black metalové kapely Emperor, se svou ženou měl avantgardní projekt Peccatum a poté začal vydávat desky pod jménem Ihsahn...více

[recenze]

[07.02.2014]

[Tomáš Marton]

[3 komentáře ]

[hodnocení: 8,5/10]

L.A. GUNS - Man In The Moon

Do euforie mělo všechno rozhodně daleko, ale stav bezradnosti byl, zdá se aspoň na chvilku, zažehnán. Bylo jen pár měsíců poté, co vyšlo „Shrinking Violet“ a sestava, která desku natočila, byla už minulostí. První, ještě před vydáním alba, zmizel basista Johnny Crypt, když na obalu desky místo něho figuruje Chuck Garric (jinak hráč od Alice Coopera), brzy se poroučel i zpěvák Jizzy Pearl. ..více

[recenze]

[06.02.2014]

[Jan Skala]

[1 komentář]

[hodnocení: 6,5/10]

KING´S CALL - Lion´s Den

Osoby a obsazení: Alex Garoufalidis, kytarista a skladatel, má na kontě společné nahrávání s Grahamem Bonettem či Chuckem Wrightem. Mike Freeland, vokalista, známý ze svého působení u Praying Mantis. Chris Tsangarides, producent a zvukový inženýr, podepsaný pod nahrávkami Garyho Moorea, Yngwieho Malmsteena, Judas Priest, Thin Lizzy či Depeche Mode, nominován na britskou Grammy. Dennis Ward, všudybyl, který měl na starosti mastering. Harem Scarem, ..více

[recenze]

[05.02.2014]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6/10]

Steve CONTE - NYC Album

Steve Conte sice nepatří mezi světovou kytarovou extraligu, ovšem jeho jméno je na scéně za více než dvacet let už dost dobře etablované. Na přelomu osmdesátých a devadesátých let začínal jako jeden z tvůrčích mozků kapely Company Of Wolves, na které se hledělo jako na jednu z možných nadějí rock n´rollu. Nestalo se a jméno dnes osmačtyřicetiletého kytaristy se na veřejnosti s plnou parádou objevilo v roce 2006, kdy se spolu s Davidem Johansenem, Sylvianem Sylvianem a někdejším basistou..více

[recenze]

[04.02.2014]

[Jan Skala]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 7/10]

ICED EARTH - Plagues Of Babylon

Jak je to všechno relativní. Noví Iced Earth jsou tak strašně Iced Earth, až je mi jich skoro líto, pronesla kolegyně Ray na adresu nového alba zmrzlíků. Noví Iced Earth jsou skoro tak moc Iced Earth, že kdyby byli ještě o něco víc, tak jsou strašně blízko ke své dávné dokonalé formě, tvrdím já. A ono si to vlastně ani neodporuje. Iced Earth prostě stále vaří z jedněch a těch samých ingrediencí, takže se může stát, že občas budete listovat pamětí, v kterém kousku jejich diskografie jste se s tím kterým motivem, riffem, či úryvkem potkali. ..více

[recenze]

[03.02.2014]

[Savapip]

[7 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]

MAGNA VICE - Serpent Of Wisdom

Hudební sebemrskačství jako prase na všech frontách – nejen na straně muzikantské, ale i před reprobednama. Přesně tak na mě působí poměrně specifická prvotina finských progresivců Magna Vice, nazvaná „Serpent Of Wisdom“. U které nestačí, abyste byli pouhými příznivci progrese, abyste měli rádi sáhodlouhé a komplikované skladby, abyste bezmezně milovali koncepční příběhy, ve kterých se někdy hudební linie zadrhne na snaze udržet linku dějovou…, ke vstřebání hudby Magna Vice je třeba ještě také ..více

[recenze]

[01.02.2014]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 5,5/10]

TIGERTAILZ - Knives

Když se koncem osmdesátých let mluvilo o přehnaně glamové image, často se v souvislosti s tím zmiňovala velšská kapela Tigertailz, která pochází ze semeniště výtečných rockových kapel, města Cardiffu (odsud jsou i Manic Street Preachers, Lostprophets nebo Bullet For My Valentine). Jejich tehdejší image plně korespondovala s hudbou, kterou kapela představovala na svých prvních dvou albech „Young And Crazy“ a „Bezerk“. Ovšem i tehdy jejich bezstarostný hair metal vyprodukoval několik zásadních hitů tehdejší glamové kultury...více

[recenze]

[31.01.2014]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]

BLITZKRIEG - Back From Hell

„Zpátky z pekla.“ Kapela Blitzkrieg, respektive její frontman Brian Ross přesně ví, o čem mluví. Tahle kapela měla svého času nakročeno stát se jedním z vůdčích mluvčích Nové vlny britského heavy metalu. Kapela produkovala tehdy svou hudbu na docela vysoké úrovni (samozřejmě v rámci NWOBHM), měla hodně společného s Diamond Head, které týdeník Sounds ji pasoval na jedny z nejlepších nových kapel a jiní novináři o nich hovořili jako o nových Led Zeppelin. ..více

[recenze]

[31.01.2014]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6/10]

L.A. GUNS - Shrinking Violet

Konec devadesátých let byl pro L.A. Guns asi nejzmatenějším obdobím v jejich historii. Všechno se to táhlo už od poloviny devadesátých let, kdy se rozpadla klasická sestava a Tracii Guns vydal pod hlavičkou kapely velice netypickou desku „American Hardcore“. Ta samozřejmě propadla, protože zbytek fanoušků klasických L.A. Guns nebyl na hardcorové experimenty zvědav a nový „věrný“ nepřibyl ani jeden. Jako hlavní viník byl označen zpěvák Chris Van Dahl, ..více

[recenze]

[30.01.2014]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 4/10]

HAIL OF BULLETS - III: The Rommel Chronicles

Hail of Bullets jsou historici. Ať už tématy svých textů, samotnou hudbou nebo personálním složení kapely. Holandská skupina vznikla v roce 2006, ale všichni pánové hudbu produkují už od počátku let devadesátých. Co člen, to pojem na death metalové scéně. Thanatos, Pestilence, Gorefest či Asphyx. Tahle jména sečtěte a máte Hail of Bullets. Zpěvák, textař a hlavní mozek tohoto uskupení se jmenuje Martin Van Drunnen (Asphyx, ex-Pestilence). Je velkým milovníkem historie. ..více

[recenze]

[30.01.2014]

[Tomáš Marton]

[14 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]

RHAPSODY OF FIRE - Dark Wings Of Steel

Rok a půl jsme museli čekat na to, jakým materiálem nás obšťastní RHAPSODY OF FIRE, vedeni již pouze klávesovým mágem Alexem Staropolim. Luca již pomalu, ale jistě chystá nástupce své velmi kvalitní „prvotiny“, Alex se, spolu s kumpány, soustředil na živé hraní a s řádným albem přišli až teď.

Bohužel u obou autorů jde vidět, že bez toho druhého to už tak nějak „není ono“. Ovšem, zatímco Luca Turilli přišel s velmi dobrým albem, ..více

[recenze]

[29.01.2014]

[Hermes]

[13 komentářů ]

[hodnocení: 4/10]

BURNING SHADOWS - Gather, Darkness!

Dojem první – nadýchaně křehko-romantická náladovka s citem pro dramatičnost a výpravnost (pokud vás napadl Nightwish, tak prosím o dost skromněji)…, dojem druhý – Mike Scalzi se svými Slough Feg (to jsou hudební bráchové téhle kapely) mají venku nějakou novinku…, dojem třetí – ten kytarista asi občas poslouchal Running Wild a Iced Earth..., dojem finální – Burning Shadows? Ať už to je, kdo to je, nebylo by od věci mrknout po jejich starších věcech!!!..více

[recenze]

[29.01.2014]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]

GHOST - Infestissumam

Pozdě, ale přece. Trvalo mi to tři čtvrtě roku než jsem se k druhé desce samozvaných švédských superstar vůbec dostal. V tomto případě jsem skutečně nepatřil mezi objevitele a muselo být mnoho vnějších impulzů, než jsem se odhodlal si tuhle práci dvou severských hudebníků pustit. A když jsem ji vyposlechl, musím konstatovat, že je to trochu škoda, že mi to takhle dlouho trvalo. Ale co, vždyť víte, co říkal Jiří Krampol…..více

[recenze]

[28.01.2014]

[Jan Skala]

[14 komentářů ]

[hodnocení: 8,5/10]

HERETIC'S DREAM - Walk The Time

Hudba, která působí nenápadně a která mě ničím nemůže ohromit. To byla první věta, kterou jsem si v souvislosti s formací Heretic’s Dream v duchu vyslovil. Jenže na první dojmy jsem už v minulosti několikrát doplatil. Naposled to bylo třeba při poslechu francouzských Asylum Pyre, kteří podobně jako tito Italové sází na ženský zpěv. I když tyto dvě kapely od sebe rozeznáte okamžitě, mají toho hodně společného. Kromě onoho pocitu nevýraznosti při prvních posleších je nemůžete pevně zařadit do jednoho subžánru, aniž byste opomenuly ostatní vlivy. ..více

[recenze]

[28.01.2014]

[Mikka]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]

GWYDION - Veteran

Portugalským Vikingům (zvláštní spojení) Gwydion trvalo třináct let, než svoje válečnické umění vybrousili natolik, aby vyrazili na první albovou zteč. A jelikož jejich dvě předchozí bitvy nedopadly vůbec špatně, útočí do třetice s novinkou „Veteran“. Což pro příznivce severské folk-pohanštiny určitě není špatná zpráva. Obzvlášť při vědomí, že Gwydion nemají potřebu nějak radikálně měnit svůj styl (oproti předchozímu albu „Horn Triskelion“ jsou jen o chlup syrovější, méně zpěvnější a na o něco méně čitelnějším..více

[recenze]

[27.01.2014]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]