PANYCHIDA - Měsíc, les, bílý sníh - Moon, Forest, Blinding Snow

V únoru letošního roku avizovala Panychida, že následovník debutového alba „Paganized“ se začíná hlásit o svoje místo na slunci. Mimo jiné zazněla i hláška, že důležitým aspektem alba bude „i představení nového zpěváka Vlčáka, který rozhodně posune Panychidu novým směrem“. Bývalý hlas kapely, nezaměnitelný krákor G.H.M., opustil Panychidu již před dvěma lety a působení zpěvandule Appii bylo pouze epizodní, a tak zkompletování sestavy bylo rozhodně dobrou zprávou. Nicméně pokud ..více

[recenze]

[26.11.2010]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]

ARRYAN PATH - Terra Incognita

Kyperská kapela ARRYAN PATH je projektem zpěváka Nicholase Leptose. Deska „Terra Incognita“ je druhým počinem tohoto uskupení. Je mnohem vyspělejší než debut „Road To Macedonia“ z roku 2004. Je to také album, které sklidilo nadšené ovace u řady metalových recenzentů, někteří z nich jej dokonce označují za událost roku 2010. A pokud někdo nedá na slova kritiků, možná podlehne osobě Bruce Dickinsona, který desku osobně doporučil slovy „Album, které stojí za poslech!“. Jo, Bruce má zatracenej recht!..více

[recenze]

[25.11.2010]

[Petr Štěpnička]

[1 komentář]

[hodnocení: 9/10]

ALLEN/LANDE – The Showdown

Už potřetí tu máme souboj ošklivých kreatur. Tím samozřejmě nemám na mysli majitele majestátních hlasů, pouze narážím na obaly desek pod hlavičkou Allen/Lande. To, co původně vypadalo jako jednorázový projekt, se zjevně všem zúčastněným zalíbilo natolik, že po „The Battle“ a „The Revenge“ přichází nejnovější „The Showdown“. První deska mě nadchla spojením dvou tak geniálních vokalistů, ale pořád jsem měla pocit, že by z toho šlo vymačkat ještě víc. Druhý díl pak byl docela zklamáním...více

[recenze]

[24.11.2010]

[Ray]

[3 komentáře ]

[hodnocení: 8/10]

KOMUNÁL - Best Of Live

Pokud se dobře pamatuju, v hospodě, do který jsem léta chodíval, pouštěli v jukeboxu KOMUNÁL (tehdy ještě KOMUNÁLNÍ ODPAD) úplně všichni, od uhratejch puberťaček, přes huliče a skíny, až po metalisty nejtěžšího kalibru. Tak oblíbená tahle kapela byla a zřejmě ještě je, i když si myslím, že už má svý nejlepší roky za sebou, minimálně co se kvality kompozic týká. Posledním slušným albem pro mě bylo „Jedenáct hodin do útoku“. A je neodvratitelným faktem, že právě skladby vzniklé do roku 2004 tvoří tu nejlepší část..více

[recenze]

[23.11.2010]

[Petr Štěpnička]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8,5/10]

UMBRTKA – Ivo

Plzeňští black metaloví experimentátoři UMBRTKA se v žádném případě neflákají. Sotva si člověk poslechl desku „Kovový háj“, už je tu placka nová, tentokrát pojmenovaná „Ivo“, neboli „Industriální velké obrození“.

Příjemné je, že se Lord Morbivod tentokrát ubránil svým experimentálním choutkám a natočil stylově čistější nahrávku. Samozřejmě se zde najdou pro kapelu typické úlety..více

[recenze]

[22.11.2010]

[Venca Votruba]

[3 komentáře ]

[hodnocení: 5/10]

TIERRA SANTA - Caminos De Fuego

Tahle vynikajicí španělská banda patří již dlouho mezi mé top oblíbence a očekávání nového alba bylo tedy mimořádné. Zvlášť po čtyřletém půstu, který následoval od vydání poslední regulérní řadovky „Mejor Morir En Pie“. Tato deska byla vskutku mistrovským dílem melodického heavy/power metalu, což moji nadrženost po novém matroši umocňovalo ještě více. V rámci této kapely to bylo rovněž album nezvykle vyrovnané, když ta předešlá trpěla určitou jakostní rozpolceností a proti pár výjimečným kouskům..více

[recenze]

[21.11.2010]

[Petr Štěpnička]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 8,5/10]

ANGRA – Aqua

Poslouchat Angru může být pro ucho, které je navyklé „běžnému“ evropskému či americkému power metalu, napoprvé asi stejně těžký oříšek, jako když se mírně pokročilý angličtinář pokouší přelouskat Shakespeara v originále. Tohle srovnání se samozřejmě nabízí, neboť kapela uvedla, že právě tenhle anglický klasik je svým dílem při psaní nové desky inspiroval. „Aqua“ byla mezi fanoušky bezpochyby nesmírně očekávaná. Jistě, že nás má většina pořád Angru spojenou s Andre Matosem, ale Edu Falaschi už dlouho ..více

[recenze]

[20.11.2010]

[Ray]

[1 komentář]

[hodnocení: 9,5/10]

NELSON - Lightning Strikes Twice

Možná se zvedne vlna nevole a rozbouří se diskuze nad tím, jestli bratrská dvojice Nelson patří na tyhle stránky. Já mám za to, že ano a to z jednoho prostého důvodu. Nelson jsou už zase rocková kapela. Po countryových chvilkách, kdy uctívali památku svého otce, guru amerického country Ricka Nelsona, se dvojčata Gunnar a Matthew Nelsonovi vrací k duchu svého debutového alba „After The Rain“ z roku 1990. K albu, které brzy po svém vydání dosáhlo platiny, což ale nebyla zásluha ..více

[recenze]

[19.11.2010]

[Jan Skala]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 8/10]

UNDEROATH – Ø (Disambiguation)

Slavná americká metalcorová formace Underoath měla divoký rok: tour po Evropě, odchod Aarona Gilespieho (jediného člena, který zůstal z původní sestavy), příchod nového bubeníka a další album. Underoath po personálním karambolu nelenili a po odchodu vynikajícího zrzavého bicmena/čistého vokalisty si přivzali neméně zdatného hudebníka Daniela Davisona (ex-Norma Jean), aby dali vzniknout novému kotouči s názvoznakem “Ø (Disambiguation)“. ..více

[recenze]

[18.11.2010]

[Ascela]

[3 komentáře ]

[hodnocení: 8/10]

STAR ONE - Victims Of The Modern Age

S muzikou máme my „natvrdlí“ obvykle dva problémy. Buď sa vtiera a vlezlosť melódií nám neznesiteľne píli uši, alebo naopak na nej zdanlivo nie je nič zaujímavé a objavovanie vzrušujúcich komponentov trvá a trvá, že by medzitým mohli vyhynúť pandy. Osobne ale nepoznám nikoho, kto by tieto dva protipóly vyvážil tak dokonale ako Lucassen. Silné, originálne melódie okamžite vťahujú do deja na ktorejkoľvek jeho nahrávke, v citlivo vystavaných skladbách je však samozrejm..více

[recenze]

[17.11.2010]

[Martin]

[1 komentář]

[hodnocení: 9/10]

AUDIOVISION - Focus

Zpěvák Christian Rivel je neuvěřitelně kreativní člověk. Účinkoval v několika velice zajímavých kapelách, nejznámější z nich bude určitě NARNIA, mnohým nebude cizí ani název DIVINEFIRE. Z jakéhosi důvodu jsou už obě skupiny minulostí, ještě v roce 2005 ale vzniknul boční projekt NARNIE pojmenovaný (pro melodický metal poněkud scestným názvem) AUDIOVISION. Debutové album „The Calling“ ze stejného roku nezbořilo svět, dokonce jej ani nenakřáplo, přesto nebylo úplně marné. ..více

[recenze]

[16.11.2010]

[Petr Štěpnička]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 5,5/10]

SEBASTIEN - Tears Of White Roses

Štěstí se musí jít naproti. Tedy aspoň pokud chcete se svojí tvorbou sáhnout o kus dál, než kdysi dávno stály ostnaté dráty, vymezující hranice naší domoviny. Že tuzemské spolky tyhle ambice (a jim odpovídající nápady) mají, již dokázali třeba Symphonity či Signum Regis (nejen) tím, že angažovali do svých řad světově profláknuté vokalisty. Pardubičtí Sebastien na svém debutovém (ano, debutovém, jejich předchozí počin pod hlavičkou Navaru se současnou formou ani tvorbou zrovna moc nesouvisí) albu na to šli trochu jinak..více

[recenze]

[15.11.2010]

[Savapip]

[12 komentářů ]

[hodnocení: 9,5/10]

DEPRESY - Morph - Near Death Experiences

Obávám se, že má recenze nepotěší členy slovenského tělesa DEPRESY tolik, jako názory kolegů, kteří horlivě hodnotili, vznášejíc se v pomyslných nebesech kvalitativních měřítek na nejvyšších možných stupních. Co mi nejvíc vadí na dlouho očekávané novince této formace? Nejspíš bude lepší tím začít, ať to máme z krku a na konec ze sebe mohu vysypat chválu (neboť, ač to tak možná nevypadá, tato deska se mi opravdu líbí). Především mi vadí to, že se skupina přílišně snaží následovat své vzory..více

[recenze]

[14.11.2010]

[Moonroot]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]

GALLOWS END – Nemesis Divine

Pure Fucking Heavy Metal píší na svém webu švédští GALLOWS END. Člověk, aby se skoro bál... Už podle obalu je zcela zřejmé, že tady se z heavy otěží opravdu neuhne. Měl jsem strach, že se do mě pustí kýčovité rádoby hymny ve stylu HAMMERFALL a jim podobných. Naštěstí se tomu tak nestalo. GALLOWS END mrskají naprosto old schoolový heavy metal, který čerpá z tradice těch nejlepších osmdesátkových kapel...více

[recenze]

[13.11.2010]

[Venca Votruba]

[3 komentáře ]

[hodnocení: 7/10]

CRADLE OF FILTH - Darkly, Darkly, Venus Aversa

Krejdly jsem svého času žral jako buráky a byl je schopen poslouchat do zblbnutí, dnes už si je pustím pouze při vhodné náladové konstelaci, možná tak jednou za dva měsíce. Myslím ale, že tento emotivní odstup nebude na škodu, jelikož dává určitou naději na objektivní hodnocení, nezatížené ani jednou z obvyklých názorových polarit, které k této kapele chová široká metalová veřejnost. A jelikož se právě nacházím někde mezi, tak nebudu nové desce nadržovat, ani ji předpojatě hanět..více

[recenze]

[12.11.2010]

[Petr Štěpnička]

[4 komentáře ]

[hodnocení: 6/10]

ETHEREAL BLUE – Essays In Rhyme On Passion & Ethics

ETHEREAL BLUE mají evidentně rádi OPETH. Na tom není nic špatného. Vlastně jsem za to v případě těchto Řeků jedině rád. Jejich muzika je totiž stejně jako u slavnějších kolegů... excelentní!

Novinka ETHEREAL BLUE s šíleným názvem „Essays In Rhyme On Passion & Ethics“ musí rozsekat každého, kdo má rád bohaté kompozice ..více

[recenze]

[10.11.2010]

[Venca Votruba]

[1 komentář]

[hodnocení: 8/10]

DIRTY SKIRTY - Long Live Rock n´Roll

Už podle názvu, jaký Dirty Skirty dali svému debutovému CD je jasné, že tahle čtveřice z Floridy má ráda sedmdesátá léta. Název sice odkazuje na Rainbow, hudba samotná ale míří trochu jinam. Hned první věc „Ride“ má totiž silný náboj Aerosmith z období „Toys In The Attic“. Dirty Skirty na partu kolem Stevena Tylera poukazují jako na svůj největší vzor. K těmto drogovým králům sedmdesátých let si přimyslete ještě Mötley Crüe, Buckcherry, AC/DC a trochu showmanství Davida Lee Rotha, ..více

[recenze]

[09.11.2010]

[Jan Skala]

[1 komentář]

[hodnocení: 6/10]