SHEWOLF - Shewolf

Vykoupat, učesat, navonět a teprve potom je správný čas na to zasunout do přehrávače debutové album britské power metalové party se symfonickými a folkovými příchutěmi SheWolf. Tahle pokojná vlčí smečka už svým názvem naznačuje, že hlavní slovo má samička. Angel Wolf-Black, v SheWolf vystupující pod přezdívkou The Shaman, před lety v Bare Infinity, či nedávno na živých štacích s Vivaldi Metal Project předvedla, že má hrdélko sympaticky a přátelsky seštelované a spolu s trojicí utajených vlků tvoří trošku univerzální,..více

[recenze]

[16.04.2022]

[Savapip]

[1 komentář]

[hodnocení: 7/10]

Lee PAYNE (CLOVEN HOOF) - Naše první demo jsem hodil do schránky Roberta Planta

Kdysi dávno se britští Cloven Hoof mohli stát velkou heavymetalovou kapelou., Vzešli z prostředí Nové vlny britského heavy metalu, odkud povstala řada hvězd, ale osud (a právní problémy) s nimi rozehrál nepěknou hru. Dnes je kapela živá a při velké síle, což ukazuje nové album „Time Assassin“, které je naplno vrací do hry. Po více než čtyřiceti letech od založení. Kariéra kapely je docela spletitá a tak jsme o její přiblížení požádali basistu a dnes jediného zakládajícího člena Lee Paynea. ..více

[rozhovory]

[16.04.2022]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

VANAHEIM - Een verloren verhaal

Nazvete-li svoji kapelu jménem jednoho z devíti světů severské mytologie Vanaheim, lze celkem úspěšně předpokládat, že vaše hudba se bude primárně ovíjet kolem pohanského severského metalu. Otázku toho, jak autenticky bude znít, když se do severských kožešin zachumlá čtveřice Holanďanů, která svoji národnost podtrhne i textováním v rodném jazyce (nemluvě o tom, že na svém pět let starém povedené krátkometrážním zářezu Vanaheim lyricky zpracovali téma duchů ze slovanské mytologie…),..více

[recenze]

[15.04.2022]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8,5/10]

Chip Z`NUFF - Perfectly Imperfect

Tento chlápek, vlastním jménem Gregory Rybarski, je v poslední době snad ještě aktivnější, než v dobách největší slávy kapely Enuff Z`Nuff na přelomu osmdesátých a devadesátých let. Tehdy bodoval s prvními dvěma alby i v oficiální americké hitparádě, ale kapela byla zevnitř rozežírána osobními spory a drogovými problémy (na ty dojel zejména kytarista Derek Frigo, který v roce 2004 zemřel na předávkování koktejlem heroinu a kokainu). Tyyto aspekty už pominuly. Chip Z`Nuff ..více

[recenze]

[15.04.2022]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]

TRIVIUM - In Waves

Během turné „Into the Mouth of Hell We Tour“ k desce „Shogun“ se z osobních důvodů od kapely distancoval bubeník Travis Smith, který byl okamžitě nahrazen bubenickým technikem Nickem Augustem. Ten turné dokončil, a jelikož se vztahy mezi Smithem a ostatními členy kapely nikterak nelepšily, z Augusta se rázem stal plnohodnotný bubeník, se kterým Trivium počítalo už v zárodku tvůrčího procesu k další připravované páté desce.

Úvod je napálený neskutečně...více

[recenze]

[14.04.2022]

[Radek Neuman]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]

DANGER DANGER - Dawn

Roky 1993 a 1994 byly krizové nejen pro Danger Danger, ale i pro celou hardrockovou či hairmetalovou scénu. Zejména v Americe, na místech, kde se ještě před pár lety za nimi táhly zástupy fanoušků, už hráli jiní, kožené bundy letěly do popelnic, místo nich se začaly nosit flanelové košile a vytahané svetry. Grungeři si brali na paškál zejména kapely ze třetí hairmetalové vlny, tedy kapely, které začínaly až na konci osmdesátých let a Danger Danger, společně s Warrant a Winger byli těmi, kdo to odnesli nejvíce..více

[recenze]

[14.04.2022]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]

SHINING BLACK - Postcards From The End Of The World

Spolupráce hudebníků Olafa Thörsena a Marka Boalse nabírá na slušné kadenci. Někdejší setkání v kapele Labyrinth vyústilo před dvěma lety (s pravděpodobným pošťouchnutím labelu Frontiers) k projektu Shining Black a stejnojmennému debutu. Album se neslo ve znamení fúze power metalu s hard rockem a nebylo vůbec špatné. Na novinku jsem se těšil ještě víc, jelikož skladatelská forma italského umělce je v současnosti nebývale silná, jak fanouškům domovské kapely dokázal spolu se svými kolegy..více

[recenze]

[13.04.2022]

[Petr Štěpnička]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]

IMMOLATION - Acts Of God

Na Immolation byl vždycky spoleh a díky tomu mohou být bráni za jednu z největších deathmetalových jistot světa. Nebyli nikdy tak velkou kapelou jako Morbid Angel nebo Obituary, ale rozhodně jim lze přičíst k dobru, že své fanoušky nikdy nezklamali. Měli slabší chvilky v první desetiletce nového tisíciletí, kdy vydali trochu rozpačitá alba „Harnessing Ruin“ a „Shadows In The Light“, ale ani v tomto případě se nejednalo o žádný pokles k totálnímu průměru,..více

[recenze]

[13.04.2022]

[Jan Skala]

[1 komentář]

[hodnocení: 8/10]

DEADSCAPE - Of The Deepest Shade

Příběh bulharských Deadscape se odvíjí od roku 2015, kdy začal spřádat plány na novou hudbu kytarista Ivan Bratotev. Postupně k sobě přibíral ostatní členy, až na světě byla regulérní kapela. O čtyři roky později Deadscape natočili své první demo a letos v lednu vyslali do světa debutovou desku „Of The Deepest Shade“, album plné melodického death metalu a fanoušek žánru patrně zbystří, když se dozví, že nahrávku míchal slovutný Dan Swanö...více

[recenze]

[12.04.2022]

[Tomáš Marton]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]

RADIO TAPOK - Наследие

V dnešní krizové době nevíte, která pohroma udeří zítra, zda Rus dodá plyn nebo zda za spotřebovanou elektřinu nedáte půl výplaty. Zjišťujete, že lidé okolo vás se více než o muziku zajímají, kde se nachází nejbližší protiatomový kryt. Rovněž vztah k čemukoliv ruskému je v dnešní době málem trestným činem, přejmenovávají se ulice i zmrzlina. Proto zmínka o vydání alba ruského hudebníka Olega Alexejeviče Abramova, který se ukrývá pod přezdívkou Radio Tapok může mít lehce kontroverzní příchuť. ..více

[recenze]

[12.04.2022]

[Jirka Lulek]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]

V.P.O.ho - Boj

Když do názvu kapely zašifrujete název alba, které na vás mělo zásadní vliv, je celkem jasné, že se budete věnovat tomu samému stylu, jako váš inspirační zdroj. Aby byl kryptogram ještě přesnější, museli by do něj západočeští V.P.O.ho kromě vitacitovské desky „Vzhůru přes oceán“ zakomponovat i písmenko „C“, což by na první dobrou mohlo podchytit i příznivce Citronu. Jenže to by nabořilo druhé podprahové sdělení – totiž fakt, že kapela se cítí být pohodě. A tento stav plně potvrzuje i jejich povedený debutový zápis ..více

[recenze]

[11.04.2022]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6,5/10]

THE DOORS - Strange Days

„Jsem ještěrčí kráááál…“, hulákal do horké letní noci Jim Morrison. Připadal si jako vládce Sunset Stripu, pupku světa. Bylo léto 1967, kapela The Doors se právě stala celoamerickou senzací a on novým sexy symbolem milionů dospívajících fanynek. Už dávno nebyl plachým mladíkem, který si tajně zapisuje největší tužby do veršů a recituje je pouze své životní lásce Pamele Courson. „Z Jima se s obrovským úspěchem stalo monstrum,“ řekl k Morrisonově přerodu klávesista The Doors Ray Manzarek. ..více

[recenze]

[11.04.2022]

[Jan Skala]

[1 komentář]

[hodnocení: 9/10]

Billy GRAZIADEI (BILLYBIO, BIOHAZARD) - Všichni vůdci jsou lháři!

Billy Graziadei léta stál v čele jedné z nejviditelnějších kapel amerického hardcoru Biohazard. Kapela je už několik let minulostí, ovšem Billy ze scény nezmizel. Nejprve se zapojil do superskupiny Powerflo, která v roce 2017 vydala velice silné debutové album a posléze rozjel vlastní kariéru pod jménem Billybio. Ta navazuje na tvorbu Biohazard, což dokazuje novinková deska „Leaders And Liars“, na níž se Billymu daří vyvolávat duchy minulosti velmi dobře a navíc k nim přidává několik nových směrů..více

[rozhovory]

[10.04.2022]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

BILLYBIO - Leaders And Liars

Dokáže Billy Graziadei někdy překročit stín Biohazard? Je pro něj jistě složité být neustále konfrontován odkazem alb „Urban Discipline“ a „State Of The World Address“, která se v devadesátých letech stala hybnou silou crossoverového hnutí, neboť takřka dokonale křížila hardcore punk s thrash metalem a vliv vzmáhajícího se rap metalu, na něž se ani Biohazard v dalších letech nepodařilo zcela navázat. Dnes je kapela minulostí, i když se Graziadei pokoušel ..více

[recenze]

[10.04.2022]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]

GLASYA - Attarghan

Portugalští vypravěči Glasya mají už od svého debutového alba „Heaven`s Demise“, které vyšlo před třemi lety, trochu megalomanské choutky. K plnému zobrazení jejich vizí by se hodily divadelní kulisy anebo rovnou filmové plátno. Z minulého díla se poučili o tom, že v takto výpravně pojaté muzice je třeba jít do hloubky, nevsadit jen na prvoplánovou opulentnost, ale i na barevnost a dynamiku příběhovou i hudební, a to se na aktuálním hrdinském eposu „Attarghan“ projevuje...více

[recenze]

[09.04.2022]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6/10]

CORPSEGRINDER - Corpsegrinder

Jsou dva druhy sólových alb. Taková, která umělec tvoří ze stejného těsta s jakým se pracuje v domovské kapele, a ta, která jsou odvážnější, experimentálnější a odvádějí co nejdále od stylu, kterým se léta prezentuje. První z nich jsou tvořena zejména pro letité fanoušky, jsou hrou na jistotu, ovšem tím částečně postrádají smysl. Druhá musí počítat s tím, že mohou narazit na hráz odporu, když se interpret rozhodne odhodit berličky domovské kapely a pokusí se vylétnout z klece, v níž se cítí být uzavřen...více

[recenze]

[09.04.2022]

[Jan Skala]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 7/10]

MESHUGGAH - Immutable

„Neměnný“. Tak zní v překladu název deváté řadové desky Meshuggah, která perfektně popisuje moment, v němž se švédská extrémní formace nachází již nějakou dobu. Z velké části padesátníci už nemusí nikoho přesvědčovat, že jejich volba cesty (která trvá skoro čtvrt století) byla jedinou správnou. Taktéž „neměnná“ je i skvadra hudebníků, kteří spolu drží od formativní desky „obZen“ až dosud. ..více

[recenze]

[08.04.2022]

[Radek Neuman]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]