ALCATRAZZ - Take No Prisoners

Odpověď na otázku, zda Alcatrazz přežijí rozchod s Grahamem Bonnetem, byla zodpovězena už před dvěma lety, kdy vyšlo páté album, nazvané prostě „V“. Tato nahrávka byla živější a lepší než comebacková deska „Born Innocent“, na které se představil ještě Bonnet a která se stala kamenem úrazu mezi ním a dvěma původními členy, klávesistou Jimmym Waldem a basistou Garym Sheou. Ti měli jinou představu o budoucnosti kapely, chtěli zvuk modernizovat..více

[recenze]

[14.06.2023]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6/10]

METALFEST 2023 - Plzeň, 2. - 4.6.2023

Covidová pandemie a následný prudký nárůst cen se brutálně podepsaly na cenách vstupenek i na dramaturgii největších tuzemských rockových festivalů. Poprvé od roku 2011 jsem se rozhodl nenavštívit Vizovický Masters of Rock, který letos za rekordně vysoké vstupné nabízí na své poměry nečekaně slabý program, a upřednostnil jsem raději plzeňský Metalfest. Soupiska vystupujících kapel sice nebyla o moc lepší, ale cena vstupenky vypadala přijatelněji. S obsazením headlinerů si organizátoři příliš hlavu nelámali ..více

[reporty]

[13.06.2023]

[Moloch]

[9 komentářů ]

Thrashmetalové novinky roku 2023 - část VI. - kapely: TERRIFIER, DISCIPLINA a OLD

Kanadská smečka Terrifier se před šesti lety blýskla albem "Weapons of Thrash Destruction". Zpráva o přípravě novinky byla proto velmi potěšující, méně pozitivně se jevila skutečnost, že pětihlavá sestava musela být zeštíhlena na tři členy. Zbývající hudebníci se ale s nepříjemnou situací vyrovnali s praktickou elegancí - zpěvák Chase Thibodeau se chopil baskytary, což pro něj nebylo nic obtížného (nástroj ovládal už v dobách kapely Skull Hammer, ..více

[recenze]

[13.06.2023]

[Petr Štěpnička]

[1 komentář]

[hodnocení: /10]

SHAKRA - Invincible

„Jsme nesmrtelní? Ne. Neporazitelní? Ne, pravděpodobně také ne. Kdesi v hlavě však zní, že jsme nepřemožitelní! Vždy je to o tom, že se nesmíš nechat porazit, bez ohledu na to, co ti přijde do cesty...“

Před třemi lety se svět zbláznil a Švýcaři Shakra na to upozorňovali albem, trefně nazvaným „Mad World“. S tehdejším dvanáctým zářezem do diskografie naplnili přesně to, ..více

[recenze]

[12.06.2023]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 9/10]

THE ROLLING STONES - It`s Only Rock N`Roll

Pokud někdy byli The Rolling Stones nejblíž rozpadu, bylo to v roce 1973 v období alba „Goat Head Soup“, kdy se komunikace mezi jednotlivými členy kapely dostala na bod mrazu. Mick Jagger si hrál na primadonu a myslel si, že celý úspěch kapely je zejména jeho dílo, Keith Richards se propadal do hluboké drogové závislosti a kytarista Mick Taylor se cítil stále více izolovaný na svém postu, neboť ke skladatelskému procesu byl připouštěn velmi zřídka, a když už mu bylo dovoleno přinést nějaké nápady,..více

[recenze]

[12.06.2023]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]

ETHEREAL SIN - Time of Requiem Part 2.

Fúze melodického black/deathu s power metalem je obecně velmi ohroženým subžánrem. Mezi jedny z předních představitelů daného stylu vždy patřili - samozřejmě vedle Children of Bodom - Japonci Gyze, ti se ale v posledních letech dostali do podivného stadia, které nakonec vedlo k přejmenování kapely (nyní Ryujin) a nepříliš jisté budoucnosti. Zastoupit je ale pohodlně může další japonská parta Ethereal Sin, která letos přišla s novinkou - a celkově pátým studiovým příspěvkem - "Time of Requiem Part 2."...více

[recenze]

[11.06.2023]

[Petr Štěpnička]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]

BRUNDARKH - Those Born Of Fire And Shadows

Jižní Afrika je jistě pro mnohého metalového fanouška absolutně exotická země. Možná byste čekali, že tam nějaká kapela bude, ale že byste je spočítali na prstech jedné ruky. Jenže k dnešnímu dni je v Jižní Africe 178 aktivních metalových kapel (pro srovnání – u nás je to něco přes tisíc). Jednou z nich je i dvoučlenný projekt Brundarkh z Kapského města.

Brundarkh vznikli teprve před třemi lety a zatím se prezentovali pár singly a jedním EP. ..více

[recenze]

[11.06.2023]

[Tomáš Marton]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6/10]

THE GROUND SHAKER - Rogue Asylum

Tušíte aspoň něco málo o tom, že v roce 2017 vyšlo debutové album „Down The Hatch“ švýcarských rockerů The Ground Shaker? Předpokládám, že počet našinců, kteří tuto desku prohnali přehrávačem, nebude kdovíjak vysoký, a trošku se obávám, že ani druhý počin s názvem „Rogue Asylum“ nebude mít v současné hudební nadprodukci zrovna zametenou cestičku k uším příznivců. Alternativou načichlý rock The Ground Shaker není natolik zásadní, aby chytal na první dobrou, ..více

[recenze]

[10.06.2023]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6/10]

Joe PERRY - Sweetzerland Manifesto MKII

Joe Perry je z těch muzikantů, který si může dělat, co chce, a vždycky má jistotu, že zvedne vlnu pozornosti. Za padesátiletou kariéru se stal obrovskou legendou, ať už pro to, co dokázal s Aerosmith v sedmdesátých letech, i pro to, že přežil obří nálože drog, které druhého z Toxic Twins, tedy zpěváka Stevena Tylera, skoro dostaly do blázince, a také proto, že na konci osmdesátých nastartoval tak slavný a velký comeback, jemuž se může rovnat jen podobně časovaný návrat Meata Loafa. V minulém století Perry zažil ..více

[recenze]

[10.06.2023]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]

AVENGED SEVENFOLD - Life Is but a Dream…

Fanoušci Avenged Sevenfold to se svou bandou nemají jednoduché. Po progresivní „The Stage“ se za kapelou během covidu zavřela voda a dlouho o ní nebylo ani vidu ani slechu. Mlčení se prolomilo až nedávno, kdy se Avenged Sevenfold ukázali naživo po pěti (!) letech a po sedmi (!) letech naservírovali další kousek – „Life Is but a Dream…“.

Když vydala kapela před deseti lety desku „Hail to the King“,..více

[recenze]

[09.06.2023]

[Radek Neuman]

[4 komentáře ]

[hodnocení: 6/10]

THE SMASHING PUMPKINS - Atum III.: A Rock Opera In Three Acts

Megalomanský projekt Billyho Corgana „Atum“ doběhl do konce. Je jasné, že plánovaná vize, že The Smashing Pumpkins vytvoří protiváhu vůči slavnému dvojalbu „Mellon Collie And Infinite Sadness“ nevyšla. Zčásti proto, že doba je jinde než v časech, kdy světu udával směr alternativní rock a grunge, což byla pravá parketa Corganovy kapely, a zčásti proto, že zdánlivě nevyčerpatelná skladatelská studnice až tak bezedná není. To si Corgan musí uvědomovat už delší dobu a proto cestuje napříč různými styly, ..více

[recenze]

[09.06.2023]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]

KATATONIA - Dead End Kings

Rok 2012 zastihl Katatonii na prahu nové éry bez bratrů Norrmanových. Místo nich v kapele na kytaru válel Per Eriksson (známý třeba z Bloodbath) a na baskytaru hrál Niklas Sandin (ten je v kapele dodnes). Nová sestava dala brzo dohromady novou desku „Dead End Kings“. Album mělo jedenáct songů a bylo dlouhé něco málo přes tři čtvrtě hodiny...více

[recenze]

[08.06.2023]

[Tomáš Marton]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 9/10]

Yngwie MALMSTEEN - Odyssey

„Lidsky jsme si sedli a v Los Angeles pařili tři dny,“ vzpomínal na rok 1987 zpěvák Joe Lynn Turner, „Yngwie osciloval mezi dvěma polohami – arogantním idiotem a nevinným dítětem. Věděl jsem, že Malmsteena po zkušenostech s Blackmorem zvládnu levou zadní. Vrátil jsem se do New Yorku, abych si sbalil věci na delší pobyt v L.A., ale pak přišla zpráva o Yngwieho bouračce, po které upadl do kómatu.“ Lékaři mu moc šancí nedávali, protože zranění, které Malmsteen utrpěl při automobilové nehodě, ..více

[recenze]

[08.06.2023]

[Jan Skala]

[7 komentářů ]

[hodnocení: 9/10]

REASONS BEHIND - Architecture of an Ego

Roboti už jdou, roboti už tady jsou…

Třetí album italských Reasons Behind charakterizuje vydávající label Scarlet Records slovy, jež nelze neocitovat: „Další fáze sci-fi EDM metalu, která na albu „Architecture of an Ego“ jde o krok hlouběji do imaginativního světa Reason Behind a slibuje novou hudební a vizuální kapitolu, ve které trance vibrace posilují těžké rytmy a chytlavé popové melodie, ..více

[recenze]

[07.06.2023]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 4/10]

WINGER - Seven

Kdo by to byl řekl, že Winger se ze slavné glam metalové plejády osmdesátých let, kam však byli hozeni zejména kvůli účesům a pestrým hadrům, budou ve dvacátých letech tohoto století dost možná nejuznávanější kapelou scény? Většina kapel z té doby dnes materiál netvoří, a těch, které jej tvoří ve stejné kvalitě jako kdysi, je ještě daleko méně. Winger tohle bylo dáno a pro muzikanty je to velké zadostiučinění za to, co museli vytrpět za nechutnosti v první polovině devadesátých let, kdy vydali své nejlepší album „Pull“. ..více

[recenze]

[07.06.2023]

[Jan Skala]

[3 komentáře ]

[hodnocení: 9/10]

LEAD INTO GOLD - The Eternal Present

Být pomalu osmnáct let součástí destruktivní party metalických industrialistů Ministry a přežít, to vyžaduje krom určité obezřetnosti i neobyčejně odolnou psychiku, neboť osoby, které se pohybovaly delší dobu v blízkosti egocentrického principála Ala Jourgensena jsou mrtvé, těžce drogově závislé nebo psychicky narušené. Jednou z výjimek potvrzující pravidlo je skladatel, producent a multiinstrumentalista Paul Barker, který do Ministry nastoupil v roce 1986, a až s jeho skladatelským přispěním a neobvyklou produkcí ..více

[recenze]

[06.06.2023]

[Jirka Lulek]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 9/10]

SACRED OUTCRY - Towers of Gold

Jedno se této řecké kapele musí nechat. Její hlavní protagonisté dokážou na svá alba angažovat nejlepší žánrové zpěváky. Zatímco na tři roky starém debutu "Damned for All Time" to byl Yannis Papadopoulos, na letošním studiovém následovníkovi máme to potěšení slyšet Švéda Daniela Heimana. Toho mnozí považují za nejlepšího powermetalového zpěváka vůbec (samozřejmě hned vedle Michaela Kiskeho), takže každé album, které tento borec obdaří svým hlasem, se už dopředu stává mimořádnou událostí. ..více

[recenze]

[06.06.2023]

[Petr Štěpnička]

[1 komentář]

[hodnocení: 7/10]