BON JOVI - Forever
Asi je to lepší než předchozí řadovka, ale tak...

VADER - Revelations
Do nového milénia vstoupili Polští smrtihlavové...

BON JOVI - Forever
Jon umí pořád napsat dobré melodie a udělat...

BON JOVI - Forever
Krom nového alba vyšel i komplexní, čtyřdílný...

DOMAIN - The Artefact
A ešte jedna vec v súvislosti s Grave Digger -...

DOMAIN - The Artefact
Album som si vypočul a s čistým svedomím môžem...

MOTORBAND - 007
Obrovské ego šéfa Matejčíka opět zbytečně...

MOTORBAND - 007
Budu se asi rouhat, ale Made In Germany se mi...

MOTORBAND - 007
Sedm zpěváků .. Motorband se mi líbil v době...

MOTORBAND - 007
Motorband byla vždy pouze průměrná kapela, co na...












Fobia Zine

Metalopolis

metalový magazín ABYSS

Volumemax





vzestupně
sestupně
vzestupně
sestupně

KANSAS - The Prelude Implicit


Příští rok už to bude čtyřicet let, co americkou hitparádu zbourala skladba „Dust In The Wind“, nejslavnější song kapely, která se pojmenovala po svém domovském státě. Kansas. Od té doby nebyl tento název jen synonymem zemědělství a buranství, ale i pořádně kvalitní rockové hudby, která ve své tvorbě vstřebává vlivy progresivní odnože, stejně jako té popovější a více zaměřené na masovou kulturu. Přestože hit takového rozměru se Kansas už nikdy nepodařil a během let (rozuměj od devadesátých let)..více

[recenze]

[13.02.2017]

[Jan Skala]

[5 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]


AFTERLIFE SYMPHONY - Moment Between Lives


Když spolu začali v roce 2009 muzicírovat kytarista Eddy Talpo, klávesák Stefano Tiso a basák Nicolas Manarbin, dalo to tak akorát na přehrávání vypůjčených písní. Když o rok později přibrali do party zpěvačku Annu Giusto a bicmena Antonia Gobbata, vetkli si do názvu pojem Afterlife a pomalu se prokousávali k prvnímu albu. To vyšlo před čtyřmi lety a z jeho pojmenování si pětice z italské Padovy doplnila do názvu pojem „Symphony“. Tahle na první pohled kosmetická změna měla své opodstatnění, ..více

[recenze]

[13.02.2017]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]


DISCONSOLATE - Behind The Doors Of Perception


Firma Support Underground po hluboké sondě do česko-slovenských thrashových hlubin začíná kutat také v deathovém ranku. Jedním z prvních úlovků je košická smečka Disconsolate, jejíž debut „Behind The Doors Of Perception“ sice vyšel před šesti lety, tenkrát ale víceméně zapadl, takže se šéf Supportu Koník rozhodl toto dílo v závěru loňského roku resuscitovat, a to s pečlivostí sobě vlastní. K dispozici tedy opět máme slušivý digipack s texty i fotkami členů, ale hlavně poctivou porcí deathové hudby, ..více

[recenze]

[12.02.2017]

[Petr Štěpnička]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]


ARKONA - Возрождение


Ruská Arkona právě dopředla plány na oslavné turné k patnácti letům své existence. A ještě předtím si udělala radost a vydala svou osmou studiovou desku. Ta ale přináší otázku, která je pro podobné kroky příznačná. Proč? Co Arkonu vedlo k tomu, že dvanáct let od vydání debutového alba „Vozrozhdenie“ sáhla znovu po téhle nahrávce, aby jí nově nahrála, pochopitelně s „masivní produkcí a novými instrumentálními schopnostmi“ (jak praví chlebodárce Napalm Records)? ..více

[recenze]

[11.02.2017]

[Savapip]

[1 komentář]

[hodnocení: 8/10]


BLACK OATH - Litanies In Dark


Horor, doom metal, retro – kolikrát to tu už bylo? Poslední roky se tomuhle „návratu“ do starých dob nebývale daří a Italové Black Oath jsou součástí této vlny. Po deseti letech existence a třech řadových albech vypustili do světa nové EP „Litanies In Dark“, které vás na necelých dvacet minut zavede do světa doom metalu s retro nádechem.

Hororové tématice a okultní atmosféře, kterou tahle deska přináší, ..více

[recenze]

[11.02.2017]

[Tomáš Marton]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6,5/10]


TREES OF ETERNITY - Hour of the Nightingale


Ještě nikdy mi při psaní recenze nebylo tak smutno jako nyní. Recenze desky, která je první a zároveň i poslední. Trees Of Eternity tvoří zajímaví muzikanti. Bratři Normannové (ex-Katatonia, October Tide), Kai Hahto (ex-Swallow The Sun, Nightwish) a Juha Raivio (Swallow The Sun). Zpěv patří Aleah Stanbridge, kterou jste mohli znát jako hostující zpěvačku třeba u Amorphis či především Swallow The Sun. A právě Aleah opustila 18. dubna minulého roku tento svět. ..více

[recenze]

[10.02.2017]

[Tomáš Marton]

[5 komentářů ]

[hodnocení: 9,5/10]


PRIDE OF LIONS - Fearless


Přestože je výsadou dnešních Frontiers Music (kromě záslužného vydávání nových desek legendárním kapelám) plácání všemožných superprojektů, kam průběžně vydavatelství umisťuje své koně z různých kapel, často bez ladu a skladu a s velice pochybným výsledkem, na Pride Of Lions se tak úplně dívat nedá. Většina těchto projektů nemá moc dlouhou životnost a z pravidla se rozpadají po jednom nebo dvou albech, která mívají všelijakou kvalitu. Pride Of Lions ovšem drží,..více

[recenze]

[10.02.2017]

[Jan Skala]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 7/10]


RAINBOW - Difficult To Cure


„Ritchie je člověk, se kterým bych nedokázal žít… v jednom městě.“ Takto se na adresu svého někdejšího spoluhráče Ritchieho Blackmora vyjádřil David Coverdale. Ten s ním prožil dva roky v řadách Deep Purple a tu dobu pak označoval jako život pod taktovkou diktátora. A proto, když se začalo proslýchat, že se v Rainbow chystají personální změny, mohlo to překvapit jen málokoho. Možná udivil fakt, že se tato změna týkala bubenické stoličky, kterou opouštěl Cozy Powell. Tomu se stále více zajídal trend, ..více

[recenze]

[09.02.2017]

[Jan Skala]

[16 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]


GRAVE DIGGER - War Games


Drž se, hrobníku, svojí lopaty! Je to až podivem, jak se u největších tahounů německé (a vlastně nejen té) heavy metalové scény koncem osmdesátých let projevila nákaza jménem v lepším případě experiment, v horším případě Amerika. Ani jednu z variant jejich příznivci skousnout nedokázali a následoval solidní kotrmelec. Grave Digger nebyli výjimkou. Jejich klopýtnutí bylo velmi, velmi důkladné a následky fatální. A byť třetí album „War Games“ (na které kapela poprvé částečně zakoketovala s koncepčním tématem) žádnou katastrofou ještě nezavánělo,..více

[recenze]

[09.02.2017]

[Savapip]

[11 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]


BURNING POINT - The Blaze


To spojení vzbuzovalo nemalé naděje. O tom, že Pete Ahonen umí napsat chytlavé melodie není sporu. I když se nemůžu zbavit dojmu, že ty, kterými zásobuje svoji druhou kapelu Ghost Machinery jsou voňavější. Tím, že předloni vzal do party divokou Nitte Vallo, se nabízela spekulace o tom, že Pete své hrdlo vyhodnotil právě coby rozdílový článek mezi Ghost Machinery (kde září Taage Laiho) a Burning Point, a po patnácti letech za mikrofonem přenechal tenhle plac odpadlici z Battle Beast. Předloňské první společné dílo, ..více

[recenze]

[08.02.2017]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6,5/10]


Stephen PEARCY - Smash


Nalijme si čistého vína. Kromě diskografie Ratt a debutového alba projektu Arcade „Calm Before The Storm“ stála ostatní tvorba zpěváka Stephena Pearcyho v podstatě za starou belu. Pearcy k sobě totiž nikdy nedokázal najít tak hbité skladatele, s jakými tvořil v osmdesátých letech Ratt a se kterými si připsal na konto nemálo výborných stadionových hitů, Na své sólové dráze (projekty jako Nitronic, Vicious Delite nebo Vertex můžeme taktéž počítat za výhradně jeho desky) ovšem styl,..více

[recenze]

[08.02.2017]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6,5/10]


SISTERS DOLL - All Dolled Up


Nejprve si řekněme základní fakta. Sisters Doll jsou parta z města Collie, které leží na západě Austrálie. Kapelu tvoří pouze tři hudebníci, zpěvák a kytarista Brennan Mileto, basista Austin Mileto a bubeník Bryce Milet, kteří se dali dohromady v roce 2010 a jejich novinka „All Dolled Up“ je už jejich druhá deska, po pět let starém debutu „Welcome To The Dollhouse“. Už jen podle fotek všech tří členů je také hned zřejmé, jaký styl Sisters Doll hrají. A to, že mají nejblíže k hollywoodskému hair metalu osmdesátých přiznávají i oni sami ..více

[recenze]

[07.02.2017]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6/10]


DYING PASSION - Black Threads


Dying Passion existují už od roku 1995 a za tu řádku let si vytvořili na naší scéně velké renomé. Jak čas šel, měnila se hudební tvář kapely, která začínala s doom metalem a došla až k atmosféricky orientovanému rocku. Nyní přichází se svým osmým albem „Black Threads“.

Desku otevírá „Connected With The Universe“, jejíž začátek je klidný a příjemný. Post-rockové harmonie se postupně probijí až k samotné písničce, která je velmi melodická a její refrén zapamatovatelný. ..více

[recenze]

[07.02.2017]

[Tomáš Marton]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]


JACK RUSSELL`S GREAT WHITE - He Saw It Comin`


Mohla by to být otázka legitimity. Proč vlastně Jack Russell, ten kouzelný pěvec, ale také pijan až na půdu, může používat logo Great White, když by z kapely před pár lety bez milosti vypoklonkován? Ono je to v podstatě jednoduché, protože u Great White se stalo to, čeho většina ostatních kapel není schopna. Dva hlavní kohouti na smetišti se totiž domluvili a jelikož kapelu spolu v roce 1977 zakládali, ovšem dál už v ní vedle sebe fungovat nemohou, logicky mohlo dojít na první bitvu. Ovšem práva na název, logo a všechno, co s Great White souvisí,..více

[recenze]

[06.02.2017]

[Jan Skala]

[4 komentáře ]

[hodnocení: 9/10]


FIREWIND - Immortals


Je to už deset let, co Henning Basse zaskočil za zaneprázdněného (a bezesporu všestrannějšího) Apolla Papathanasia na koncertech Firewind, takže fakt, že jej před dvěma lety nahradil i na postu stálého zpěváka možná není tak úplně šokující. Upřímně řečeno, s každým dalším albem jakoby spolupráce kytaristy Guse G., klávesáka Boba Katsionise a křiklouna Apolla sklouzávala stále víc do jakési neobjevné rutiny a tuhle cestu bylo zjevně potřeba nějak změnit. Povedlo se. Důležité je, že ta změna je k lepšímu...více

[recenze]

[06.02.2017]

[Savapip]

[7 komentářů ]

[hodnocení: 8,5/10]


KROKUS - Big Rocks


Fakta jsou jasná a podle nich jsou Krokus společně s Gotthard nejvýznamnější švýcarskou rockovou partou. Mohli bychom sice doplnit ještě průkopníky extrémního metalu Celtic Frost, ale přidržme se vyřčeného. Krokus byli rozhodně jasnou jedničkou už z kraje osmdesátých let, kdy byli na vrcholu slávy s alby „Headhunter“ a „The Blitz“, která bodovala i v Americe a která vyvrátila mýtus, že v zemi Helvétského kříže se kvalitní hard rock nehraje. Hrál se dokonce i v devadesátých letech, kdy se sice Krokus na pár let..více

[recenze]

[05.02.2017]

[Jan Skala]

[1 komentář]

[hodnocení: 7,5/10]


Mike OLDFIELD - Return To Ommadawn


Mike Oldfield je bezesporu jedním z nejvíce inspirativních kytaristů, kteří se kdy pohybovali v teritoriu rockové hudby. Jeho jméno se už léta staví na roveň takovým mágům, jako je David Gilmour, Mark Knopfler, Jimmy Page, Jeff Beck nebo Eric Clapton a neexistuje snad člověk, který by neuznal (i když se mu nutně nemusí líbit), že minimálně slavná „Tubular Bells“, Oldfieldův debut z roku 1973, je dílo, které stvořil opravdový mistr svého řemesla. Tohoto britského čtyřiašedesátiletého kytaristu sice proslavily ..více

[recenze]

[04.02.2017]

[Jan Skala]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 7,5/10]


Listování : << < 272 / 620 > >>

 
Metalforever.info © 2006 - 2024     RSS - články

stránka byla načtena za 0.27069 sekund.