BRING ME THE HORIZON - That´s The Spirit

Kapelní vývoj byl, je a bude vždy předmětem divokých spekulací a diskuzí. Je dobře, že se kapela vyvíjí a experimentuje nebo je nejlepší cestou hrát 40 let tu samou píseň, když to fanoušky evidentně baví? Těžko říct, po zkušenostech s Metallicou z 90. let nebo s Linkin Park pět let zpátky je jasné, že z metalových kořenů může vzejít i mainstreamová hudba, která baví široké publikum napříč žánrovým spektrem...více

[recenze]

[22.09.2015]

[Radek Neuman]

[28 komentářů ]

[hodnocení: 2/10]

AMORPHIS - Under The Red Cloud

Amorphis není třeba nijak zvlášť představovat. Vždyť jsou už více než dvacet let na scéně a album, které právě vychází, je jejich dvanácté. U „Under The Red Cloud“ se může nabízet hned několik otázek. Jsou Amorphis jiní nebo se nezměnili? Nevkrádá se do jejich tvorby stále více vyčpělost a vykrádání sebe sama?

Amorphis jsou stále stejní, přesto je tahle deska jasně rozpoznatelná mezi ostatními...více

[recenze]

[21.09.2015]

[Tomáš Marton]

[8 komentářů ]

[hodnocení: 8,5/10]

LOTHLÖRYEN - Principles Of A Past Tomorrow

Brazilští příznivci Tolkiena Lothlöryen nenechali ještě ani pořádně vychladnout loňské album „Some Ways Back Some More“ a už jsou tady s novinkou. Je to vůbec poprvé, co tihle proplétači folkových, progových a power metalových provázků spěchali do studia takhle rychle. A jak je vidět, ono je to trochu dvojsečné. U některých songů si říkáte, že když z nich takhle nápadité kousky padají jak na běžícím pásu, proč s vydáním nového alba otálet. ..více

[recenze]

[21.09.2015]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]

DEVIL CITY ANGELS - Devil City Angels

Kytarista Tracii Guns toho za poslední dobu více namluvil, na facebooku se spíš předvádí, kolik toho jakým různým způsobem vyhulí a začíná vypadat jako bezdomovec. Bubeník Rikki Rockett zase působí jako hlásná trouba současných (pokud se tedy o nějaké současných aktivitách hovořit dá) Poison, kdy si stěžuje, že frontman Bret Michaels se zbytkem kapely komunikuje na nulové úrovni. Možná proto také loni překvapil singl „All My People“, ..více

[recenze]

[20.09.2015]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]

SHIZARU - Shut Up And Smile

Jak se ty časy mění. Dřív, kdysi dávno, než se kapela dobrala k nějaké poslouchatelné a aspoň o něčem vypovídající nahrávce, musela mít za sebou obvykle už slušnou brázdu na koncertních pódiích. Na příkladu rokycanských Shizaru lze jasně prezentovat, že s moderními technologiemi nic takového už není třeba. Shizaru totiž své debutové EP „Shut Up And Smile“ vydali ještě dřív, než vůbec na pódium vylezli. ..více

[recenze]

[19.09.2015]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 5,5/10]

NIHILISTIC ATTEMPT – Pekelné Legie

Domácí thrash/black metalová úderka Nihilistic Attempt z Uničova svým druhým albem „Pekelné Legie“ po třech letech nejen navazuje na debut "+1110+", ale nabízí i řadu novinek. Tou nejvýraznější je využití hned tří vokálů. Blackové chrlení Zuzky alias LadyManiac (která se zároveň stala dvorním skladatelem kapely) dodalo novému materiálu na syrovosti, razanci a trochu i na originalitě, vždyť blackmetalových zpěvaček není tak zas mnoho. ..více

[recenze]

[19.09.2015]

[Jiří Rogner Hylmar]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 5/10]

SLAYER - Repentless

Když se v roce 2013 Jeff Hanneman odebral na „jih nebe“ a Dave Lombardo se od grupy opět vzdálil, fanouškovská základna jedné z největších thrashových kapel světa se rozdělila na dva tábory. První z nich (a jedná se hlavně o tvrdé fanouškovské jádro) začala hlásat, že se Slayery je konec a (především) Jeff Hanneman je nenahraditelným. Druhý tábor se kloní k názoru, že Slayer = (především) Kerry King a Tom Araya a je v podstatě putna, kdo s nimi bude hrát na zbývajících postech. ..více

[recenze]

[18.09.2015]

[Radek Neuman]

[14 komentářů ]

[hodnocení: 6/10]

SYSTEM OF A DOWN - Hypnotize

22. listopadu 2005 je datum prozatím posledního alba této arménské čtveřice, která pobláznila celý svět svou specifickou muzikou balancující mezi metalem a orientální hudbou. Na rozdíl od „Mezmerize“ se nenavnadíme žádným intrem a jedeme pěkně zostra skladbou „Attack“. John Dolmayan opět předvádí své umění a nezastaví se snad celé album. Growly zde vymizely již úplně, Serj zde už naplno nasazuje svého „kozla“ a „vymektává“ určité pasáže...více

[recenze]

[17.09.2015]

[Radek Neuman]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6/10]

RHAPSODY - Power Of The Dragonflame

V Algalordu, městě Bohů, se díky hrůznému vývoji událostí sešla rada starších a urychleně bylo rozhodnuto o okamžité mobilizaci všech bojeschopných armád, která zabrala čtvrt roku a do jejichž čela se postavil sám Ledový bojovník. Velmi záhy došlo k útoku tří armád, a to Akronových démonů, Dargorových rytířů smrti a Královniných nemrtvých. Po vypuknutí bojů se Bojovník rychle probil až k samotnému Dargorovi, kterého porazil, ale ušetřil jeho život. ..více

[recenze]

[17.09.2015]

[Hermes]

[4 komentáře ]

[hodnocení: 9/10]

STRATOVARIUS - Eternal

To jsou věci, to jsou věci. Stratovarius je tady s jubilejní patnáctou studiovkou, která přináší zcela nečekaný obsah. Legendární Finové se totiž vracejí ke svému nejslavnějšímu období, v němž hrál dominantní roli skladatelský génius Timo Tolkki. To je skutečnost, jež musí zákonitě vyvolat lavinu reakcí, od těch jásavě pozitivních až po zklamané a znechucené. K první skupině bude zcela logicky patřit konzervativní jádro fanoušků, kterým zoufale scházely sentimentální a velkolepé melodie...více

[recenze]

[16.09.2015]

[Petr Štěpnička]

[24 komentářů ]

[hodnocení: 8,5/10]

MYON - VitalWorks

Finští Myon nikdy nikam moc nespěchali a téměř pravidelně vydávali svá alba s tříletým odstupem. Jen pauzu u toho aktuálně vydaného natáhli téměř trojnásobně. Během osmiletého studiového albového nicnedělání u nich došlo k výraznému urychlení procesu stárnutí. Jejich „Vitalworks“ (vzhledem k obsahu je tenhle název docela srandovní) totiž kapelu představuje s tváří až přehnaně rozměklou..více

[recenze]

[16.09.2015]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 3/10]

A.C.O.D - II The Maelstrom

Rok se sešel s rokem a máme tu další nahrávku od A.c.o.D. Vloni to bylo EP „Another Path“, letos už plnohodnotné album „II The Maelstrom“. Sami říkají, že hrají „blended“ metal (míchaný metal) a já dodám, že jde především o mix deathu a thrashe. Minulé EP mne nadchlo a v recenzi jsem psal, že pokud se jim takhle povede i dlouhohrající deska, mohou se dostat mezi metalovou první ligu… Tak tedy – tohle ještě musí počkat. Přitom zkušenosti už mají..více

[recenze]

[15.09.2015]

[Tomáš Marton]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]

MIKE TRAMP - Nomad

Už to tak vypadá, že kapitola White Lion se uzavřela. Na Wikipedii totiž přibyl údaj, že se tahle kapela rozpadla v roce 2010 a sám frontman Mike Tramp odpovídá na dotazy ohledně ještě nějakého alba této kapely v nejlepším případě rozpačitým pokrčením ramen a věnuje se spíše své sólové kariéře. Popravdě řečeno, nějak si jej dnes už v řadách White Lion nedovedu představit bez toho, aby to byla trochu křeč a přetvářka...více

[recenze]

[15.09.2015]

[Jan Skala]

[4 komentáře ]

[hodnocení: 8/10]

SEBASTIEN - Dark Chambers of Déjà Vu

Pět let po vydání debutového alba „Tears Of White Roses“ nám český Sebastien servíruje následovníka. Je to dobrá zpráva? Je, a to hned z několika důvodů. Jednak naše scéna, pokud se powermetalového žánru týká, zoufale strádá. Mluvíme-li pak o kapelách, jejichž hudba v sobě nenese prvky provinčnosti, je výsledný počet směšně malý. Sebastien do této skromné party ovšem rozhodně patří. Ba co víc, v současnosti se staví do samotné špice..více

[recenze]

[14.09.2015]

[Petr Štěpnička]

[3 komentáře ]

[hodnocení: 8/10]

CRUADALACH - Rebel Against Me

Soudě podle druhého řadového alba pražských Cruadalach „Rebel Against Me“, těžký, přetěžký bude asi život v českých folk-metalových luzích a hájích. Ten trend zhrubnutí, který Cruadalach předvedli na cestě od EP „Agni – Unveil What´s Burning Inside“ k prvotině „Lead -Not Follow“, je na novince ještě důraznější a aktuální tvorba kapely je vážnější, agresivnější, neprostupnější a depresivnější. Ne, že by nedošlo na ladně ucholapné momenty, jen je člověk musí v tom kousavě ostřejším kabátě důkladněji vyhledávat...více

[recenze]

[14.09.2015]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]

FIVE FINGER DEATH PUNCH - Got Your Six

Five Finger Death Punch. Kapela, která patří mezi nejrychleji rostoucí hvězdy americké metalové kultury. Kapela, které se dostalo té cti, že při letošním turné sdílela pódium se samotnými Judas Priest, aniž by je hlavní hvězdy s přehledem zastínili. Navíc podle návštěvníků rozhodně neprudili, jako většina předkapel, a byli i tací, kteří na koncert Judas Priest šli hlavně kvůli nim. Téhle partě z Las Vegas se už od debutu „The Way Of The Fist“ prostě daří ..více

[recenze]

[13.09.2015]

[Jan Skala]

[10 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]

BACKYARD BABIES - Four By Four

Když koncem roku 2009 ohlásili Backyard Babies rozpad, mrzelo to dvakrát. Nejen proto, že to byla silná rock n´rollová kapela, ale také proto, že jejich vystoupení v předprogramu jediného pražského koncertu Mötley Crüe začalo půl hodiny před plánovaným výkopem a tehdy jsem z něho stihl jen závěrečné dvě skladby. O to větší může být radost z toho, že se Backyard Babies letos vrací. A to dokonce i s novou deskou, o které asi nikdo ještě před pár měsíci nedoufal, že vyjde. ..více

[recenze]

[12.09.2015]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]