Je to zvláštní, ale v krátké době za sebou se nám zde seřadila dvě alba, jež trpí (slovy kolegy Savapipa) podivnou anomálností, když jejich hudební obsah vykazuje absenci významnějšího emotivního vzruchu, a přesto se o nich nedá s klidným svědomím napsat, že by byla nudná. V prvním případě se jednalo o Italy HYPERSONIC, v tom druhém jde o Američany ECHOTERRA a jejich novinku s poetickým názvem „Land Of The Midnight Sun“.
Američané RIOT jsou obecně považováni za hodně nedoceněnou bandu, jenže časy se mění a kvalita aktuální desky „Immortal Soul" musí naťuknout i ty největší zabedněnce. Snad je to tím, že se znovu sešla legendární sestava, mající na svědomí např. nejoceňovanější dílo „Thundersteel“ z roku 1988. Máme tedy zpět parádního zpěváka Tonyho Moora, basáka Dona Van Staverna nebo bicmena Bobbyho Jarzombeka. Původní kouzlo se evidentntě povedlo hustě rozfajrovat..
Za příčinu toho, že v roce 2004 vyšlo dosud nejlepší album Morifade považuji především dva momenty. V první řadě fakt, že poprvé (a zatím také naposledy) se kapela sešla ve stejné sestavě – tedy včetně Andyho LaRocquea na velitelském můstku. V druhé řadě pak skutečnost, že Morifade dokázali téměř stoprocentně vycucnout to nejpřitažlivější z dosud vydaných alb a navíc, že to beze zbytku dokázali na sebe vzájemně naroubovat do velice soudržného celku. ..
V minulosti jsem již několikrát úmyslně bodově "nadhodnotil" debutový počin mladé kapely, která nápadově i provedením byla kdesi v hlubokém průměru, ale spontánností a nadšením mohla skály lámat (a pak jsem občas šílel, co udělat s nemastným neslaným následným předvedením toho, že to nadšení je jediné, z čeho se u daného spolku vaří...). Na výsledné hodnocení pětipísňového debutového díla kapely Desire For Sorrow tedy prosím nahlížejte debutovou optikou - pár věcí lze udělat lépe, ale živočišné nadšení..
Nebývá zdejším zvykem psát recenze na „épíčka“, nicméně v nedávné době se sešla dvě natolik zajímavá, že nezmínit se o nich by mohlo být považováno za regulérní publicistickou chybu. Nehodláme se jí dopustit, už proto, že první kapela je velmi oblíbená a druhá k této popularitě hodně rychle směřuje. 
Od svého prvního rozpadu v roce 1992 působí tahle kapela jako nějaká schizofrenní potvora. Comebackové album „Vicious Circle“ ze čtyřiadevadesátého se ještě neslo v intencích starých L.A. Guns, pak se začaly dít věci. Sestava se doslova přes noc změnila k nepoznání. Charismatického zpěváka Phila Lewise nahradil hardcorový řvoun Chris Van Dahl a jediný původní člen Tracii Guns pod jménem The L.A. Guns vydal netypickou nahrávku „American Hardcore“. Album propadlo a začala zase rošáda v sestavě,..
Ještě dřív, než se Morifade vydali do studia točit svojí druhou velkou desku, událo se v jejich životě několik důležitých událostí. Tou první bylo rozšíření sestavy. Z příchozí dvojky je třeba zdůraznit přínos klávesáka Fredrika Erikssona (ex-Tad Morose), pod jehož rukama morifadí klapky – stejně jako hudba kapely – značně dospěly a ztratily i sebemenší nádech naivity. Spolu s Fredrikem se v kapele objevil i kytarista Adrian Kanebäck, ten se ale nestačil na albu „Imaginarium“ ani zvěčnit a Morifade opustil. ..
Když někdo svoji kapelu pojmenuje po jednom (z mnoha) pitomoučkých filmů s Chuckem Norrisem v titulní roli, je zřejmé, že se asi moc vážně brát nebude. V případě těchto Finů je tomu přesně tak, přičemž není těžké uhádnout, jaký že metalový subžánr je pro parodickou nadsázku nejideálnější (pokud někomu ještě nesvítá, nechť se podívá na cover desky). Ano, crossover je správná odpověď, a v tomto případě by nebyla špatně ani varianta thrashcore. Pozornost nechť tedy zbystří všichni milovníci Billyho Milana..
Je možné natočit album, které nemá výrazný hit, nijak přehnaně nevzrušuje, nemá prakticky nic zásadního, co by ho vytáhlo z (dobrého) průměru a přes to cítíte, že je škoda ho využít čistě jako hudební kulisu? Je to možné. Přesvědčit vás o tom můžou italští Hypersonic se svým debutovým albem „Fallen melodies“, plným melodických skladeb v duchu pozitivně přátelského rock- (power, symfo) metalu. Které trpí (nebo vládne, záleží na úhlu pohledu) podivnou anomálností – absencí vzruchu i nudy zároveň. ..
V osmdesátých letech patřila tahle parta kolem zpěváka Taimeho Downea k typickým představitelům hair metalu. A přesně jako jiné kapely tohoto stylu je spláchla vlna grunge, když se jejich desce „Whipped!“ z dvaadevadesátého dostalo v porovnání s předchůdcem „Wake Me When It´s Over“ pozornosti ani ne poloviční. Už na „Whipped!“ kapela naznačila, že se nespokojí jen s rockovým výrazem. Pak se ale na osm let odmlčela, zpěvák Taime Downe zatím rozjel svůj industriální projekt The Newlydeads, ..
Že členové slavných kapel točí sólovky, na tom není nic divného. To se prostě děje. Ale většinou se sólovým materiálem přijde buď zpěvák nebo kytarista. Ale aby první sólovku ze členů slavné kapely, nota bene po čtyřiceti letech fungování, natočil bubeník, to už je skoro unikát. A přece se tak stalo a jako první z členů legendárních AC/DC přichází s vlastní deskou bubeník Phil Rudd. Člověk, který celý život stál ve stínu slavnějších kolegů, ..
Celých třináct let se brazilští Woslom dopracovávali k debutovému albu. Za tu dobu vypustili sice pět demáčů, ale první oficiální nosič spáchali až vloni. V kontrastu k tomu, kolik času jim stálo vyprodukování prvňáčka, pokládá jejich z řetězu utržený thrash metal otázku, co všechno se dá v metalu stihnout za jedinou minutu. Vzhledem k tomu, že a) těch minut je víc než sedmačtyřicet a za b) prakticky o žádné z nich se nedá říct, že by byla zbytečná, či že by se u ní jeden nudil, odpověď je jednoduchá. ..
FLESHLESS – Slaves Of The God Machine (2011)
Jak obtížné je vstupovat do jedné řeky si právě na vlastní kůži dokazují melodici ze Švédska, kteří si říkají Morifade. Možná už i zapřisáhlým příznivcům power metalu tahle banda vyšuměla ze skladiště paměti, přece jen sedmiletá hibernace je v dnešní uspěchané době prodleva téměř kosmická. Na přelomu tisíciletí však tahle poměrně nedoceněná parta byla podstatně aktivnější a její tři tehdejší zápisy do hudební historie si určitě zaslouží pozornost a připomenutí. A to i proto, že jejich letošní novinka ..
Tohle už není hair metal, jako na první desce Skid Row. Přestože tahle kapela byla asi poslední, která z mohutného hnutí osmdesátých let stála za to, jejich někdejší pěvec Sebastian Bach je dnes už trochu někde jinde. Ono kam Bach směřuje už bylo jasné z druhé desky Skid Row „Slave To The Grind“ a samozřejmě i ze třetí, nejtvrdší „Subhuman Race“. Pak se se svými kolegy rozešel a oni se vrátili ke tradičnějšímu soundu s deskou „Thickskin“. Bachovi ale ta tvrdost zůstala. Přestože mu trvalo více než deset let od rozchodu, než natočil regulérní album „Angel Down“..
Jestli jsem na konci devadesátých let nějakou kapelu opravdu miloval, byli to právě Američané ICED EARTH. Jejich logo zdobilo všechny mé školní sešity, jejich plakáty všechny mé zdi. Trojlístek desek „The Dark Saga“, „Days Of Purgatory“ (což je sice kompilace prvních alb, ale daleko lépe znovunahraná a hlavně nazpívaná!) a „Something Wicked This Way Comes“ jsou vrcholnými počiny, ve kterých geniálním způsobem fúzuje heavy a power metal s thrashem. ..
Symphony X. Dnes už kult a prakticky modla každého, kdo poslouchá progresivní power metal, s jedním z největších hlasů současnosti za mikrofonem. Na takový typ kapely se při očekávání nové desky kladou extrémně vysoké nároky. A co je nejhorší – když je ten materiál venku, pěkně blbě se to hodnotí. Takže se pojďme zkusit podívat, co nám Američané naservírovali tentokrát. ..|
Dnes je 12.9.2025, svátek má Marie
|
|
ECHOTERRA - Land Of The Midnight Sun
|
[07.11.2011] [hodnocení: 6,5/10] |
|
[04.11.2011] [hodnocení: 8,5/10] |
|
[03.11.2011] [hodnocení: 9/10] |
DESIRE FOR SORROW - Angels Of Revenge
|
[02.11.2011] [hodnocení: 6,5/10] |
Recenze nových EP od VISIONS OF ATLANTIS a SUNRISE
|
[01.11.2011] [hodnocení: /10] |
L.A. GUNS - Acoustic Gypsy Live
|
[28.10.2011] [hodnocení: 7/10] |
|
[27.10.2011] [hodnocení: 8/10] |
|
[26.10.2011] [hodnocení: 7,5/10] |
|
[25.10.2011] [hodnocení: 6/10] |
FASTER PUSSYCAT - Hits And Covers
|
[24.10.2011] [hodnocení: 4,5/10] |
|
[24.10.2011] [hodnocení: 8/10] |
|
[22.10.2011] [hodnocení: 7,5/10] |
|
[21.10.2011] [hodnocení: /10] |
MORIFADE - Possession Of Power
|
[20.10.2011] [hodnocení: 7/10] |
SEBASTIAN BACH - Kicking And Screaming
|
[20.10.2011] [hodnocení: 9/10] |
|
[19.10.2011] [hodnocení: 5,5/10] |
|
[18.10.2011] [hodnocení: 8,5/10] |