Škoda, že se nikde na netu nedočtete, zda členové švédské kapely Sanchez nemají zálibu v extrémních tělesných aktivitách. Zajímalo by mě, jestli si kluci těsně před nástupem do studia zaběhli maratón, zorali fotbalové hřiště, pomohli s kopáním druhého Bosporu či kýho čerta to páchali, ale jinak si nedokážu vysvětlit, že jejich album „Run The Streets“ zní tak strááášlivě utaaahaaaně. No a když k tomu připočtete fakt, že při tvůrčím procesu se nápady zrovna nehýřilo a od pohledu nedomorodý Švéd ..
Je jasné, že nejlepší léta už mají Limp Bizkit za sebou. Doba „Significant Other“ a „Chocolate Starfish And The Hot Dog Flavoured Waters“ je už dávno pryč a móda nu-metalu už dávno pominula. Navíc se Limp Bizkit prezentovali ne zrovna podařenými alby jako „Results May Vary“ ( i když z komerčního hlediska se díky singlu „Behind Blue Eyes“, coveru od The Who, o žádný průser nejednalo). A i když Limp Bizkit jsou (nepočítejme Linkin Park) komerčně nejúspěšnější nu-metalová parta, ..
A zase přičel čas učinit zadost mým spídofilním choutkám. Této japonské kapele jsme se na našich stránkách věnovali už dvakrát, pár lidí si recenze přečetlo, přesto seriózně pochybuji, že by muzika někoho výrazněji nadchla. Je tedy velice pravděpodobné, že si následné řádky budu psát jen a jen pro sebe. Ale což, venku leje jako kdyby nebe běželo maraton, takže alespoň nějak zaplním nudný čas...
Dynazty. Dovedete si představit kapelu s ještě blbějším názvem, než je tenhle? Jistě, několik by se jich našlo, ale Dynazty jsou letos jedním z horkých adeptů na titul. Ale co, nejde až tak o název, ale o to, co se pod ním skrývá. Z obalu je jasné, oč se bude jednat. Čtyři vlasáči v kožených bundách a ověšení řetězy se pochopitelně hlásí k nové hair metalové vlně. Jsou to přesně ti, kteří v pubertě poslouchali Mötley Crüe, Guns n´Roses nebo Poison a poté, co jim úspěch debutu Crashdïet „Rest In Sleaze“ ..
Hudba The Poodles mi dodnes z nějakého důvodu unikala. Přestože tahle kapela není na scéně žádný zelenáč, prvním albem, které jsem slyšel celé, je právě až novinka „Performocracy“. Kapela sází na hair metal, který ovšem v jejím podání nezní tak punkově a rozjíveně jako v případě Hardcore Superstar, Rakel Traxx nebo Vains Of Jenna, ale spíše čerpá z klasických hardrockových tradic. Nedočkáte se proto drzých fucků, ale spíše tvrdých kytarových riffů, přesné strojové rytmiky a zpěvných refrénů...
Návod jak se probrat z dvojnásobného kómatu? Banda z polských Katovic Dual-Coma vydala vloni, po šesti letech své existence, dvou demonahrávkách, jednom EP a jedné výběrové desce, své debutové album a nazvala jej "Wake Me Up“. Do jejich míchanice thrash metalu a metalcoru, načichlé nepříliš výrazným odérem industriálu, je propašována dostatečná dávka přístupnosti - tvořená především občasnou melodičností a vytrvalým dialogem brutálního (Maciek) a čistého (Leszek) vokálu...
Ještě třeba před rokem to vypadalo, že King Kobra je pojem jen ryze encyklopedickým. Kapela, která vydala svá tři alba v rozmezí let 1985 až 1988 byla natolik (především svou přehnanou natupírovanou image a knírkem bubeníka Carminea Appice) spjata s osmdesátými léty, že jsem si jejich účinkování v dnešní době dost dobře nedokázal představit. Ale co se stalo? Světe, div se, King Kobra jsou v roce 2011 zpět s novým albem. A to dokonce skoro v původní sestavě. Za bicími samozřejmě sedí..
První, co mě po vydání novinkového alba švédských Falconer zarazilo, byly poměrně otrávené ohlasy na internetu, kdy někteří neváhali označit "Armod" jako nejslabší položku sokolnické diskografie v celé historii kapely. Uběhlo pár týdnů a není problém se dočíst, že sedmé album Falconerů je to nejlepší, co kdy z party kolem Stefana Weinerhalla a Mathiase Blada vypadlo. Čert se v tom vyznej. Osobně zaujímám pozici umírněného středu a souhlasím s jediným. Že "Armod" je zatraceně rozporuplná deska. ..
Jak to vypadá, tak hair metal je v současné době v kurzu. Jak si jinak vysvětlit, že jako houby po dešti rostou nové a nové kapely, které se věnují tomuto stylu. Už jsem několikrát na těchto stránkách psal, že jejich úroveň je kolísavá. Některé dopadnou lépe, některé hůř, jiné shoří jako papírový čert. Jaký je tedy případ Rakel Traxx a jejich alba „Bitches Palace“? Hned ze začátku řeknu, že mě tahle kapela mile překvapila. Hlavně proto, že její hudba je strašně energická, což jsem leckdy u mladých hair metalových kapel postrádal. ..
Metalové vydavatelství Metal On Metal Records nám hrdě posílá své hudební akvizice, bohužel jen v minimu případů je toto nadšení srovnatelné se skutečnou kvalitou samotných počinů. Platí to pro všechny dnes hodnocené kapely, proto nejlépe uděláte, když hned přestanete číst a budete se zabývat něčím mnohem smysluplnějším. Neboť poslech těchto "veleděl" příliš radosti věru nenabízí. U smečky CATCH 22 to zaráží nejvíc, páč se jedná už o sedmé album v jejich diskografii, přesto však zní jako nahrávka libovolné vesnické party. ..
Nemá smysl polemizovat o významu Nazareth. Je to prostě hardrocková legenda a basta. Samozřejmě dopustila se toho neodpustitelného hříchu, že do svého repertoáru přibrala „Love Hurts“ a stvořila další podobnou „Dream On“, ale jejich pecky jako „Hair Of The Dog“, „Ramazanas“ a další jí zaručují status nesmrtelnosti. A i to, že na ně pějí chválu takové veličiny, jako Axl Rose a Michael Monroe už o něčem svědčí. Nazareth ale fungují dál. Čtyřicet let od svého založení jsou tu pořád a teď dokonce s novou deskou, která nese název..
Saxon už patří k osvědčeným jistotám. A rozhodně nic na tom nezmění ani novinka „Call To Arms“. U téhle kapely je už dávno všechno předem nalajnováno. Vždycky jen záleží na tom, jak silné
skladby se Biffu Byfordovi a jeho partě podaří dát dohromady. Stylové výkyvy, jako tomu bylo v jejich americkém období alb “Rock The Nations“ nebo „Destiny“, jsou už nenávratně pryč a dnes Saxon zní stejně jako v roce 1981. Akorát tedy s moderním zvukem. Jinak jako kdyby těch třicet let neexistovalo...
Košičtí INFER jedou na plný kule! Z této death metalové chásky se stala totální bestie, která kosí, likviduje, zašlapává do země... Už předchozí deska „Anti – Human“ dala jasně najevo, že se kluci nehodlají s ničím srát. Perfektní fošna, na které jen ztěží hledat slabé místo. A ve stejném tempu se jede dál. O novince „Sede Vacante Aeternum“ bych mohl napsat stejná slova, jako v případě „Anti – Human“. Na druhou stranu, starší matroš se mi přece jenom líbil krapet více. Přijde mi, že INFER tentokrát ..
Zatímco o předešlém albu „The Frozen Tears Of Angels“ se dalo mluvit jako o zdařilém počinu pouze v rámci samotné kapely, která roky předtím kvalitativně poněkud zakrněla, o novince „From Chaos To Eternity“ už můžeme hovořit jako o desce, jež pohodově obstojí v té nejužší žánrové konkurenci, jakou představují např. smečky PATHFINDER či DERDIAN. Tvůrci RHAPSODY totiž stvořili nečekaně dobré kompozice, které jsou opět hodny pověsti vybudované ranými počiny této kapely...
S tímto albem mám trochu problém. Je totiž jasné, že se jedná o jeden z nejlepších letošních debutů. Kvality řemeslné, vokální, kompoziční nebo produkční jsou zde zastoupeny na velmi vysokých úrovních a není o nich sebemenšího sporu. Přesto se hudební proudy této desky ani po x posleších nenapojily na krevní řečiště mého vkusu. Sem tam se do něj sice vlije slibný čůrek pěkně klenuté melodie, chytlavého motivu (např. „Descending“) či podmanivé atmosféry (balady „Frozen To Be“ ..
Dlhovlasý pesničkár s imidžom potulného samotára je späť. Frontman PEARL JAM sa v roku 2007 sólovo uviedol soundtrackom ku skvelej snímke 
Dalo by se říci, že nástup nového milénia znamenal pro Poison jakési pokropení živou vodou. Sestava s Bluesem Saracenem nefungovala, kapela dokonce ani naživo nevystupovala. Bret Michaels se začal více prosazovat jako herec (i když ne zrovna valný), kdy si zahrál třeba v Dopisech z cely smrti, Charlieho andílcích nebo několika lehce erotických filmech. Čas na muziku přišel až v roce 2000. Tehdy se klima pro Poison začalo stávat příznivějším. Capitol vydali „Crack A Smile“ a do sestavy Poiso..|
Dnes je 12.9.2025, svátek má Marie
|
|
|
[07.07.2011] [hodnocení: 4,5/10] |
|
[06.07.2011] [hodnocení: 7,5/10] |
DRAGON GUARDIAN - Destiny Of The Sacred Kingdom
|
[05.07.2011] [hodnocení: 8/10] |
|
[02.07.2011] [hodnocení: 6/10] |
|
[30.06.2011] [hodnocení: 5,5/10] |
|
[29.06.2011] [hodnocení: 6/10] |
|
[28.06.2011] [hodnocení: 7/10] |
|
[27.06.2011] [hodnocení: 7/10] |
|
[26.06.2011] [hodnocení: 8/10] |
|
[25.06.2011] [hodnocení: /10] |
|
[24.06.2011] [hodnocení: 7/10] |
|
[22.06.2011] [hodnocení: 7/10] |
ZÁVAN ZKUŠENÉ SMRTKY: Infer, Tortharry, F.O.B.
|
[22.06.2011] [hodnocení: /10] |
RHAPSODY OF FIRE - From Chaos To Eternity
|
[21.06.2011] [hodnocení: 8,5/10] |
Trio minirecenzí na téma power metalové (skoro) novinky: kapely ENBOUND, DIVINEFIRE a FIRELAND
|
[18.06.2011] [hodnocení: /10] |
|
[17.06.2011] [hodnocení: 8/10] |
|
[16.06.2011] [hodnocení: 5/10] |