BURZUM - The Land Of Thulé

Kdo je dnes Varg Vikernes? Kam se osobnostně posunul od začátku devadesátých let, kdy vstoupil na norskou metalovou pidiscénu, ale brzy se stal nechvalně proslulým psancem po celé zemi a veřejným nepřítelem číslo jedna? Fakt, že kdysi vypaloval kostely a zavraždil předáka Mayhem Euronyma, už prakticky žádnou váhu nemá. „Zabil jsem toho chlapa a udělal jsem dobře. Odseděl jsem si to a to je celé,“ lakonicky odpovídal Varg v době, kdy vyšel z vězení, v němž strávil patnáct let. Burzum tehdy nezemřeli, ve vězení sice živořili na elektronickém základu, ..více

[recenze]

[31.05.2024]

[Jan Skala]

[4 komentáře ]

[hodnocení: 6,5/10]

DOMAIN - III: Crack In The Wall

Máte-li dostatečně zmapované hudební dějiny a naposlouchaná první dvě alba Domain, je vám jasné, co muselo následovat, když datum vydání třetí alba německých melodiků bylo stanoveno na 20. červen 1991. Do vydání nirvanovského alba „Nevermind“ zbývaly tři měsíce a pokud se deska „III: Crack In The Wall“ měla zapsat do povědomí i někoho jiného, než již ulovených fanoušků, moc času jí do rockové revoluce nezbývalo (Nálada na hudební scéně byla na dně. Výstřel grunge ze Států zaplavoval vše, co jste si dokázali představit, ..více

[recenze]

[30.05.2024]

[Savapip]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 9,5/10]

VADER - Black to the Blind

V rozmezí let 1995 - 1997 vychrlili Poláci tři alba za sebou. Absolutně nedbali světového trendu, který považoval metal za sprosté slovo, a umanutě si drhli svoji písničku, lépe řečeno svůj drtivý deathmetalový námrd. V roce 1997 přišel čas na zápis "Black to the Blind", na kterém se představil nový kytarista Mauser, jenž v sestavě vydržel plných jedenáct let a významně přispěl ke stabilizaci celé kapely. Jinak se ale nic zásadního nedělo, neboť hlavní skladatelské otěže nadále pevně držel frontman a principál Piotr "Peter" Wiwczarek. ..více

[recenze]

[30.05.2024]

[Petr Štěpnička]

[5 komentářů ]

[hodnocení: 8,5/10]

BLOOD OPERA - Songs in the Key of Death

“Peklo je plné. Mrtví obživli. Existuje pět klíčů a každý z nich je zásadní pro přežití lidstva. Buď budeš mít všech pět klíčů nebo zahyneš. Nikdo není v bezpečí. Apokalypsa začala….

Využijete-li hodně výraznou image, vždycky hrozí, že forma přebije obsah. Ne každý umí podepřít provokativní vzhled stejně silnou muzikou jako svého času Kiss, Gwar nebo Lordi. Zombíci Blood Opera by vás při nečekaném setkání mohli na první pohled řádně vyplašit ..více

[recenze]

[29.05.2024]

[Savapip]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 5,5/10]

MY DYING BRIDE - A Mortal Binding

My Dying Bride zná každý, kdo se o metal trochu zajímá, i když třeba anglickou legendu doom metalu zrovna nemusí. Tohle jméno značí jistotu, že posluchač dostane kvalitní porci melancholie. Nelze od nich čekat nějaké velké experimenty, spíš se člověk těší, jak moc se nové album povede. Novinka „A Mortal Binding“ je již čtrnáctou řadovkou. má osm skladeb a stopáž pětapadesát minut. Prostě pořádná porce doomu. ..více

[recenze]

[29.05.2024]

[Tomáš Marton]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]

THE TROOPS OF DOOM - A Mass To The Grotesque

Retro je v kurzu a o to víc, když ho hraje přímý účastník dávných časů. Co na tom, že Jairo Guedz natočil s brazilskou Sepulturou pouze debutové EP „Bestial Devastation“ a první řadové album „Morbid Visions“, aby pak přenechal místo technicky zdatnějšímu Andreasu Kisserovi. Tím se vyhnul létům největší slávy, které kapela dosáhla v devadesátých letech, ale díky tomu nemůže být spojován s úpadkem Sepultury po odchodu Maxe Cavalery, ani se stylovými kotrmelci, které kapela dělala, a které ne vždy fanoušci správně pochopili. ..více

[recenze]

[28.05.2024]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]

RHAPSODY OF FIRE - Challenge the Wind

"Je ovšem škoda, že se nikam neposunula zvuková produkce, jejíž počítačová umělost přece jenom výsledný dojem o kus sráží", přesně tak jsem zakončil recenzi předešlé řadovky italských symfoniků Rhapsody of Fire. Tenkrát šlo již o druhý případ nepříjemného syntetického soundu z dílny Sebastiena Levermanna, který zůstává hlavním studiovým technikem i v případě nového alba "Challenge the Wind". A protože se opět nic nezměnilo, není tentokrát možné aplikovat stejnou dávku velkorysosti. Čeho je moc, toho je příliš.....více

[recenze]

[28.05.2024]

[Petr Štěpnička]

[3 komentáře ]

[hodnocení: 6/10]

TERAMAZE - Eli - A Wonderful Fall from Grace

Poté, co na přelomu dekády vyhrnuli během čtyřiceti měsíců australští hračičkové Teramaze na svět pět řadových alb, zřejmě si řekli, že je na čase trochu zvolnit. Mezera mezi albem „Flight of the Wounded“ a novinkou „Eli - A Wonderful Fall from Grace“ se proto natáhla na víc než rok a půl, ale během této doby Teramaze stihli marnotratně vydat jednu výběrovku, jeden živák a představili i pár singlů, z nichž až poslední „Standing Ovation“ našel místo na nové řadovce. Otázku, zda pětici klokanů tohle tempo..více

[recenze]

[27.05.2024]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]

CREAM - Wheels Of Fire

Móda psychedelického rocku se ukázala být velice pomíjivou. I když v roce 1968 hnutí hippies stále provokovalo Ameriku a noviny se hemžily titulky o krádeži dětských duší podivnou sektou ze San Franciska, kouzlo léta lásky roku 1967 bylo pryč. Doba pádila kupředu šílenou rychlostí a to, co bylo moderní ještě před pár měsíci, působilo zastaralým dojmem. Stejně rychle jako The Beatles opustili Seržanta Pepře a The Rolling Stones „Their Satanic Majesties Request“, tak i Cream takřka hned po vydání „Disraeli Gears“ ..více

[recenze]

[27.05.2024]

[Jan Skala]

[1 komentář]

[hodnocení: 10/10]

TEZZA F. - Key to Your Kingdom

Italský hudebník Filippo Tezza je velmi činorodý umělec. Své autorské vize vkládá do několika spolků (např. Chronosfear), a nezapomíná ani na sólovou tvorbu. V jejím rámci letos přichází s novým, v pořadí již třetím zápisem, na kterém využil základy skladeb z prvního dema "Fire Still Burns", jež mělo vyjít v roce 2006, nakonec k tomu ale nedošlo. Tezza své písně přepsal, přearanžoval, dodal nové plochy a výsledkem je album "Key to Your Kingdom", které pod štítem římského labelu Elevate Records vyšlo 17. května...více

[recenze]

[26.05.2024]

[Petr Štěpnička]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6,5/10]

STORMBORN - Zenith

Čím jiným by kapela s názvem Stormborn měla otevřít album, než úderem hromu? První albové zahřmění londýnské pětice zaznělo před dvanácti lety, nicméně ještě předtím se kapela pokoušela prorazit pod podobně úderným názvem Megafist (a na chvilku se přejmenovali i na Seven). Jelikož v rámci Stormborn po vydání debutu poměrně dlouho nedošlo k žádnému dalšímu výboji, Stormborn zcela utichli v roce 2019. Když se v roce 2021 začala sbírat nová oblačnost, sešli se téměř v kompletním složení, jediná změna proběhla u mikrofonu, ..více

[recenze]

[25.05.2024]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6,5/10]

SLASH - Orgy Of The Damned

Láskou k blues je Slash všeobecně známý a když půjdeme daleko do minulosti, stála jej místo u Poison, kam šel někdy v polovině osmdesátých let na konkurz a k jejichž bubbleglamovým popěvkům se tvrdá bluesová kytara nehodila. U Guns N`Roses, kam nastoupil poté, už to bylo jiné, ovšem ani zde se nehrálo na blues tolik, jak by si Slash představoval. Ač byl v dalších letech spjatý s hard rockovým stylem Guns N`Roses, sem tam ke své oblíbené hudbě utekl a vytvořil například skvostnou skladbu „Neither Can I“ v rámci projektu Snakepit, ..více

[recenze]

[25.05.2024]

[Jan Skala]

[1 komentář]

[hodnocení: 8/10]

RIOT V - Mean Streets

Na světě snad neexistuje heavymetalový fanoušek, který by se netěšil na nové album kapely Riot V. Nejen proto, že jde o jeden ze služebně nejstarších žánrových spolků, ale zejména díky kvalitě předešlého tria alb a hlasu Todda Michaela Halla, který patří mezi nejlepší metalové zpěváky současnosti. Studiová novinka "Mean Streets" znamená Michaelovu třetí spolupráci s kapelou, a jeho hrdlo je hlavním důvodem k poslechu tohoto díla...více

[recenze]

[24.05.2024]

[Petr Štěpnička]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 7/10]

CLOVEN HOOF - Heathen Cross

Comeback britských Cloven Hoof nebyl úplně ideální a nepředstavoval návrat v plné síle. Jenže Lee Payne, basista a dnes už jediný původní člen kapely, je bojovník a nehodlal se smířit s tím, že by Cloven Hoof byli kapelou pro pamětníky, která bude hrát zaprděný heavík poloviny osmdesátých let po britském venkově pro juchající staříky, kteří si pamatují dobu rozpuku hard rocku a nástup Nové vlny britského heavy metalu. Přestože Payne mladík není a šedesátku už oslavil před pár lety, nikdy se nebál vzít do party mladší hudebníky,..více

[recenze]

[24.05.2024]

[Jan Skala]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 9/10]

DOMAIN - Before The Storm

Vydání debutového alba měli Domain ulehčené tím, že album „Our Kingdom“ jen převlékli do jiného obalu z původního vydání, takže se v klidu mohli soustředit na tvorbu nové desky. Bouřlivá doba přelomu osmdesátých a devadesátých let velela zbytečně neotálet, takže deska „Before The Storm“ se ocitla na pultech obchodů o rok a půl později po zdublovaném vydání debutu. Domain na ní nevymýšlí nic nového (kapela rezignovala snad jen na fanfárové zabarvení kláves), stoprocentně se drží osvědčeného receptu ..více

[recenze]

[23.05.2024]

[Savapip]

[5 komentářů ]

[hodnocení: 10/10]

VADER - Future of the Past

V době, kdy se kapela nastartuje vydáním dvou úspěšných řadových alb, se může zdát jako podivné rozhodnutí, když je třetím zápisem dílo plné coververzí. V případě nějakého jiného spolku by to tak klidně mohlo být. Jenže frontman Vader Piotr Wiwczarek není žádný nýmand, který by dělal polovičatá rozhodnutí. Proto i dílo "Future of the Past", na kterém Poláci vzdávají hold jiným kapelám, nalézá plnohodnotné místo v metalografii Vader, což musí uznat každý, kdo jej v životě slyšel alespoň jednou jedinkrát...více

[recenze]

[23.05.2024]

[Petr Štěpnička]

[1 komentář]

[hodnocení: 10/10]

IVORY TOWER - Heavy Rain

V době, kdy němečtí power - progresivci Ivory Tower pomalu dopisují třetí křížek na svůj hřbet, při tvorbě teprve šestého řadového alba „Heavy Rain“ (při přepočítávání řadovek nepočítejte reedici alba „It“, vydanou pod názvem Subjective Enemy“) si zopakovali personální deja-vu z předchozí dekády. Když kulturní svět vypnula kovidová brebera, opustil je křikloun Dirk Meyer (v letošním roce se spojil s Generation Steel). Vzhledem k tomu, že během osmi let, které strávil v řadách kapely, stihli Ivory Tower vydat jediné album, není změna tak přelomová..více

[recenze]

[22.05.2024]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6,5/10]