DOKKEN - Tooth And Nail

I když v Německu byli díky spolupráci s Wagenerem a Donovým krátkým námluvám se Scorpions Dokken za hvězdy a ve Velké Británii je časopis Kerrang! propagoval jako nově vycházející senzaci, s tvrdou realitou byla kapela konfrontována v Americe. Povedla se jí podepsat smlouva s kolosem Elektra, který hledal nové Mötley Crüe po grandiózním úspěchu alba „Shout At The Devil“, ale prodeje debutového alba „Breaking The Chains“ zůstaly těžce za očekáváním. Bylo to v době, kdy Quiet Riot a Mötley Crüe ..více

[recenze]

[09.02.2023]

[Jan Skala]

[1 komentář]

[hodnocení: 9/10]

ISSA - Lights Of Japan

U sedmého alba norské zpěvačky Issy Oversveen s názvem „Lights Of Japan“ přinese největší vzrušení čtení promo materiálů, které tradičně mluví o jednom z absolutně nejlepších alb talentované a báječné zpěvačky, dalším klenotu v koruně norské královny melodického roku, královně mohutných vokálů, krásných melodiích… Realita je o něco přízemnější. Znáte-li předchozí Issynu tvorbu, nová kolekce vás ani v nejmenším nemůže překvapit...více

[recenze]

[08.02.2023]

[Savapip]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 6,5/10]

MÅNESKIN - Rush!

To, že někdo vyhraje Eurovizi, ještě není záruka toho, že tvoří kvalitní hudbu. Tato pochybná soutěž je dnes spíše přehlídka exotů, stále pátrajících po tom, jakého vlastně jsou pohlaví a více než muzikantům slouží k představování liberálně politických vizí. Ale což, je i nějaká historie, v níž se několik známých umělců ze soutěže vylouplo, tak proč by tomu tak nemohlo být i nyní. Z těch, kteří se na této akci představili, v posledních letech nejvýrazněji zabodovala italští Måneskin. Kapela tvrdí, že hraje glam/hard rock ..více

[recenze]

[08.02.2023]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 4/10]

THE PRIVATEER - Kingdom of Exiles

Pirátský metal bude v Německu navždy spojován s kapelou Running Wild. Jenže tahle parta má své nejlepší roky dávno za sebou, a tak se otevírá prostor pro další "jednooké" interprety. Formace The Privateer patří mezi ty, které chtějí danou možnost využít beze zbytku. Ke cti spolku je ovšem nutné napsat, že neparazituje na tvorbě Rolfa Kasparka (jako např. jistý Švéd Cederick Forsberg), ani nechce zprivatizovat aktuální trendy nastolené britskými Alestorm...více

[recenze]

[07.02.2023]

[Petr Štěpnička]

[1 komentář]

[hodnocení: 7/10]

RIVERSIDE - ID.Entity

Situace u polské progresivní jistoty Riverside se zklidnila a kapela už přestála sedm let starý šok, kdy na plicní embolii zemřel kytarista Piotr Grudziński. Pod tíhou události chvíli na to zkomponovala album „Wasteland“, nebývale těžké a chmurné dílo, v němž byla až bytostně cítit absence Grudzińského kytary. Proto byla deska odlišná od předchozí diskografie, ovšem co do podmanivosti a atmosféry neměla konkurenci. Byla ve svém ranku ojedinělá a nedalo se moc očekávat, že by na ni Riverside ..více

[recenze]

[07.02.2023]

[Jan Skala]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 8/10]

RUINTHRONE - The Unconscious Mind of Arda

Kdyby italští power progresivci Ruinthrone přišli se svým druhým albem „The Unconscious Mind of Arda“ aspoň o půl roku dřív, mohli je příznivci starších desek Blind Guardian docela hlasitě velebit. A že na to italská šestice měla pěkně dlouho dobu. Svůj parádní debut „Urban Ubris“ představila už v roce 2013, a nebýt minutu a půl dlouhé výpůjčky od skladatele Howarda Sterna, kterou pod názvem „The Rings Of Power“ zveřejnila v loňském roce, asi by si na ni vzpomněli už jen příznivci se sloní pamětí...více

[recenze]

[06.02.2023]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 9/10]

CREEDENCE CLEARWATER REVIVAL - Cosmo`s Factory

Skrze sled neblahých a tragických událostí podzimu roku 1969, spojených s érou hippies, se proměnila celá hudební scéna. To, co bylo spjaté s květinovou revolucí, acidovými dýchánky a naprosto nezodpovědným, sebevražedným životním stylem, už nebylo moderní a mladí posluchači poznávali, že celé liberální hippie hnutí byl jen krátký přelud, který je odvedl od každodenních problémů, ale s běžným životem vůbec nesouvisel. Hvězdy této éry připomínaly trosky, které se chystaly buď za mříže nebo pod drn..více

[recenze]

[06.02.2023]

[Jan Skala]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 10/10]

Russell GILBROOK (URIAH HEEP) - Rozhodně nejsme tribute band!

Bubeník Russell Gilbrook nezažil s Uriah Heep chvíle jejich největší slávy, přestože s hudbou začínal prakticky v době, kdy vycházelo debutové album „…Very `Eavy …Very `Umble“. Do kapely se dostal před patnácti lety, kdy do důchodu odešel bubeník klasické sestavy (ne však zakládající člen) Lee Kerslake. Dnes je Gilbrook nedílnou součástí Uriah Heep s proto může mluvit za současné kroky kapely a říct pár slov k vydávané desce „Chaos & Colour“, s kterou britská legenda reaguje na covidovou pandemii, ..více

[rozhovory]

[05.02.2023]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

URIAH HEEP - Chaos & Colour

I přes všechny zmatky a tragédie, které provázely kariéru Uriah Heep, je dnes kapela (alespoň co se týče výrazu) zcela ukotvena ve svém stylu a jak už to u pánů v letech bývá, chuť po nějaké změně je pramalá, či spíše vůbec žádná. Bylo to jinak, když v osmdesátých letech Uriah Heep experimentovali s heavy metalem, či pop metalem a vršili jedno mizerné album na druhé, jenže to jedinému původnímu členov Mickovi Boxovi, bylo kolem čtyřicítky a podobnou zlotřilost si ještě mohl dovolit. Dnes je mu pětasedmdesát,..více

[recenze]

[05.02.2023]

[Jan Skala]

[4 komentáře ]

[hodnocení: 8/10]

Ronnie ROMERO - Raised On Heavy Radio

Nestačilo loňské, naprosto zbytečné album „Raised On Radio“, na němž se chilský zpěvák (v současné době bydlící v Rumunsku) Ronnie Romero vyznal ze své lásky k rockovým klasikám, ke Kansas, Foreigner, Queen nebo Bad Company? Nestačí stále mohutnící množství projektů, do kterých je zapojen? Nestačila by mu jedna kapela, které by se věnoval pořádně na plný úvazek a občasné vystupování s Ritchiem Blackmorem v rámci legendárních Rainbow? Pokud by se Ronnie Romero držel tohoto modelu,..více

[recenze]

[04.02.2023]

[Jan Skala]

[8 komentářů ]

[hodnocení: 3/10]

DEVILSBRIDGE - Sense Of

Nahrnete-li na hromadu informace a postřehy o DevilsBridge a jejich debutovém albu „Sense Of“, které kolem sebe kapela i label šíří, možná dojdete k závěru, že švýcarská pětice působí trochu zmateně. Pózování u symbolu, který by mohl evokovat pentagram, kdyby těch “gramů“ nebylo nějak moc. Obal alba, koketující s motivem Uroborose v hodně svébytné úpravě, s řadou symbolů, které přestanou působit samoúčelně až ve chvíli, kdy rozpletete zásadní koncepční myšlenku nahrávky,..více

[recenze]

[04.02.2023]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 5,5/10]

ARAKAIN, #ČERNÁ - Praha, O2 Universum, 28.1.2023

Na den, kdy Češi volili nového prezidenta, měla naplánovanou oslavu svého jubilea největší domácí metalová legenda. Zdá se to neuvěřitelné, ale Arakain opravdu funguje úctyhodných čtyřicet let a po celou tu dobu se stále drží na špici domácí metalové scény. V oblasti tvrdé hudby v našich končinách není jiná kapela, který by měla tak neotřesitelnou pozici jako Arakain, i proto bylo jasné, že oslava jejich čtyřicetin bude velkolepá...více

[reporty]

[03.02.2023]

[Moloch]

[4 komentáře ]

MONOLITHE - Kosmodrom

Monolithe jsou dnes již kultovní doom metalovou kapelou z Francie. Nutno dodat i jednou z nejosobitějších v žánru a jejich tvorba se dá klidně označit jako progresivní, alespoň v mantinelech doom metalu. Hrají přes dvacet let a aktuálně jim na kontě přibylo deváté album „Kosmodrom“. Název odpovídá tematické stránce desky a její atmosféře, která je prostě vesmírná.

Nahrávka má pouze pět skladeb, každá z nich patří mezi pořádné doomové eposy..více

[recenze]

[03.02.2023]

[Tomáš Marton]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 9/10]

SODOM - Tapping the Vein

Začátek devadesátých let. Na metalovém výsluní se hřejí tvrdé žánry a nikdo ještě netuší, že je už brzy z trůnu sundá grunge. Stále vycházejí mistrovská, stylotvorná a kritikou velebená alba, která – jak dnes víme – překonají hranice veškerého času. Jenže parta Sodom do této rovnice úplně nezapadla. Trojice hudebníků nedokázala navázat na megaúspěšné album „Agent Orange“ a po nedovařené fošně „Better Off Dead“ z roku 1990 její sláva začínala upadat. Bylo jasné, že na následující studiovce už si Němci nemohli dovolit další přešlap...více

[recenze]

[02.02.2023]

[Petr Štěpnička]

[3 komentáře ]

[hodnocení: 8,5/10]

DOKKEN - Breaking The Chains

Přestože se jméno kapely Dokken citovalo v prvním šiku amerických hairmetalových kapel jen pověstných patnáct minut a prodeje jejích alb pokulhávaly za nejslavnějšími kolegy Mötley Crüe, Poison či Guns N`Roses, i tahle parta symbolizovala scénu, plnou vlajících, nalakovaných hřív, pestrobarevných hadrů a kvílivých kytarových sól. Dokken byli jeden čas synonymem pro tato rockové klišé, nejen proto, že měli ve svém středu jednoho z nejlepších kytaristů scény George Lynche, ..více

[recenze]

[02.02.2023]

[Jan Skala]

[9 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]

WALK IN DARKNESS - Leaves Rolling in Time

Nazvete-li kapelu Walk In Darkness, asi nepřekvapí, že k podrobnější autocharakteristice kapela používá tvrzení, že „kapela se dívá na svět z okraje propasti…“ Byť by se prý v tomhle pohledu na svět měly najít i záblesky naděje, to podstatné, na čem italská formace stojí, je melancholie, potemnělá romantika a tajemno. V duchu této filozofie pánská část ansámblu tají svoji totožnost a zahaluje se v kápích, nemluvě o tom, že dopočítat se členů kapely (ke stálé pozici se hlásí pouze dva muzikanti) také není úplně jednoznačná záležitost..více

[recenze]

[01.02.2023]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]

Ville VALO - Neon Noir

Když se na začátku milénia dostali finští HIM na vrchol, počítalo se s tím, že jejich zpěváka Ville Vala čeká velká kariéra. Byl idolem dospívajících dívek, které si s jeho plakáty tapetovaly pokoje. Měl image rockové hvězdy, byl sebevědomý, bylo mu lehce přes dvacet a tvořil zásadní hity doby. Nejen slavnou „Join Me (In Death)“, ale i "Poison Heart“, „In Joy And Sorrow“ nebo „Wicked Game“. Jenže to dopadlo trochu jinak. Místo toho, aby se z Villeho stal druhý Jon Bon Jovi, ..více

[recenze]

[01.02.2023]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]