DEVIL`S TRILL - Rattle The Bones

Dáme si malý kvíz. Kolik znáte rockových či metalových kapel z kanadské provincie Quebec? Z této osmimilionové oblasti pochází třeba metalcoreoví The Agonist, ve kterých působila dnešní zpěvačka Arch Enemy Alissa White-Gluz nebo Despiced Icon, hrající drtící deathcore. Fanoušci death metalu si možná vybaví spolky Gorguts, Martyr nebo Kataklysm, thrashovým a progresivním badatelům jistě vytanou na mysli legendární Voivod..více

[recenze]

[03.10.2021]

[Jirka Lulek]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]

Frédéric GIGUÉRE (DEVIL`S TRILL) - Nejsme jen progeři, metalisti ani rockeři, vymýšlíme nový žánr

Zajímavá kapela Devil`s Trill z kanadského Quebecu vydala nedávno své debutové album „Rattle The Bones“, které patří mezi stylově těžko zaškatulkované dílo. Tváří se tak trochu tajemně, ostatně jako celá kapela. Ta se ostatně příliš o osobních věcech moc bavit nechce a nechává spíše za sebe mluvit hudbu. A protože internetové zdroje mnoho bližších informací o dění v tomto souboru neposkytují, rozhodli jsme se jej oslovit, aby nám muzikanti odpověděli na pár otázek. Tohoto úkolu se zhostil dobře naladěný a vstřícný bubeník Frédéric Giguère...více

[rozhovory]

[03.10.2021]

[Jirka Lulek]

[0 komentářů ]

WORMWOOD - Arkivet

Atmosféra. To je něco, s čím švédští černokněžníci Wormwood uměli vždy zacházet velice obratně. Šlo jim to na prvních dvou albech, jde jim to výborně i na třetím zářezu do diskografie s názvem „Arkivet“. Do jejich pojetí black metalu prosakuje řada stylově odlišných pramínků, ale vše podstatné se odvíjí od přístupné melodičnosti, velmi neposedných kytar, sugestivně uchroptěného vokálu, silné emotivnosti, která má sílu rozsápat vaši duši, a vytrvalé ponurosti...více

[recenze]

[02.10.2021]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8,5/10]

M.ILL.ION - Back On Track

Tak přece jen se M.ill.ion vracejí znovu na scénu. Poslední léta u nich byla dost divoká a nejeden fanoušek je už považoval za odepsanou kapelu. Ne, že by se zdiskreditovali posledním materiálem "Sane & Insanity", ale to co se stalo potom, by zlomilo vaz asi i otrlejším kapelám. V roce 2014 na turné po Velké Británii chytil kapelník a basista B. J. Laneby zákeřnou bakterii, která jej takřka připravila o život. Když se prokousal dlouhou rekonvalescencí, ..více

[recenze]

[02.10.2021]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]

CARCASS - Torn Arteries

O významu britských Carcass v deathmetalovém ranku se ani nemá smysl bavit. Během prvních let svojí existence udělali takový pokrok, že si vysloužili status jedné z nejdůležitějších kapel všech dob. A nic na tom nezměnil fakt, že dlouhá léta byli považováni za definitivně mrtvou kapelu a mezi jejich deskami leží řada (promarněných?) let. Když v roce 2013 potvrdili několik let trvající comeback albem "Surgical Steel", jež v mnohém navazovalo na jejich nejlepší desku "Heartwork",..více

[recenze]

[01.10.2021]

[Jan Skala]

[3 komentáře ]

[hodnocení: 9/10]

EX DEO - The Thirteen Years Of Nero

Čtyři roky trvalo, než se vypravěči starořímských příběhů pustili do další kapitoly. Ex Deo přišli se svým čtvrtým albem „The Thirteen Years Of Nero“ a jejich sestava, která se skládá téměř výhradně z členů Kataklysm (minulý rok také vydali desku) doznala jedné změny. Bubenickou stoličku opustil Olivier Beaudoin a k Ex Deo se přidal ostřílený bicmen Jeramie Kling (Venom Inc.,The Absence, ...)...více

[recenze]

[01.10.2021]

[Tomáš Marton]

[1 komentář]

[hodnocení: 8/10]

SWALLOW THE SUN - The Ghosts Of Loss

Swallow The Sun byli povzbuzeni úspěchem debutu a tak se mohli s chutí vrhnout na druhé album. To dostalo krásně doomově pozitivní název „The Ghosts Of Loss“. Nahrávka čítala osm skladeb a oproti debutu je o deset minut delší. Titulní a zároveň úvodní skladba si s vámi hraje skoro dvanáct minut, je nesmírně intenzivní a dobrodružná, ať už se jedná o melancholické kytarové vybrnkávání na začátku, přes brutální death/doom metalový nástup až po gotické a symfo-metalové pasáže (to berte s rezervou,..více

[recenze]

[30.09.2021]

[Tomáš Marton]

[1 komentář]

[hodnocení: 8/10]

DEATH - Scream Bloody Gore

Co bylo dřív – slepice nebo vejce? Otázku, kterou si pokládali již staří Řekové, lze parafrázovat pro fandy death metalu následovně: je první death metalovou kapelou „Possessed“ nebo „Death“? Správná odpověď samozřejmě neexistuje, potažmo je irelevantní. První stopové prvky death metalu se datují k první půlce 80. let, kdy se některým muzikantům zdál exponovaný thrash metal ještě málo tvrdý a pomalý. ..více

[recenze]

[30.09.2021]

[Radek Neuman]

[5 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]

SKELETOON - The 1.21 Gigawatts Club

Ani dvojitá dávka koronaviru nezastavila italského skladatele a frontmana Tomi Foolera v tom, aby stvořil nové album kapely Skeletoon. Je naprosto v pořádku, že dost možná nejlepší power-speedmetalová formace současnosti servíruje fanouškům každý rok jednu nahrávku, zvlášť s ohledem na nebetyčné kvality tohoto spolku. V případě nejnovějšího zápisu "The 1.21 Gigawatts Club" sice nelze napsat, že bychom stoupali k autorským výšinám ve stylu přímé úměrnosti ..více

[recenze]

[29.09.2021]

[Petr Štěpnička]

[6 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]

VEGA - Anarchy And Unity

Britská Vega si až moc zahrávala s trpělivostí svých fanoušků, přesto v podstatě neudělala nic, čím by si nějakou nevraživost mohla vysloužit. Jen natočila pár slabších desek, čímž u řady příznivců sabotovala úsilí z počátku kariéry, kdy v roce 2010 předložila výtečný debut „Kiss Of Life“ a o tři roky později neméně podařené album „What The Hell!“. Pak to s kapelou začalo jít z kopce, když „Stereo Messiah“ očekávání nesplnilo ..více

[recenze]

[29.09.2021]

[Jan Skala]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 7,5/10]

RAGE - Ressurection Day

„Už nějakou dobu jsem chtěl, aby byli RAGE opět kvartetem, se dvěma kytaristy, jak jsme bývali v dobách „Black In Mind“ a „End Of All Days“, pronesl někdy v průběhu minulého roku frontman německých veteránů Rage Peavy Wagner. Že se v kapele chystá nějaká změna, se dalo vytušit z toho, že v rámci covidové uzávěry se do online koncertů nemohl zapojit kytarista Marcos Rodriguez, žijící na Tenerife a ke zbylému duu Wagner – Maniatopoulos se připojil nejprve Stefan Weber (ex-Axxis, Scanner),..více

[recenze]

[28.09.2021]

[Savapip]

[3 komentáře ]

[hodnocení: 9/10]

THE RAVEN AGE - Exile

Podivné album do podivné doby… Tak by se dalo charakterizovat nejnovější dílo miláčků britského metalového tisku, kapely The Raven Age, kterou vede kytarista George Harris, syn Stevea Harrise z Iron Maiden. Kapela profitovala z toho, kdo je tatík jednoho z nich a spolu s Iron Maiden se svezla na turné. Velký úspěch z toho samozřejmě nebyl, protože chtít po fanouškovi Železné panny, aby aplaudoval průměrnému metalcoru, by byl nadlidský úkol. The Raven Age si začali hledat vlastní cestičku,..více

[recenze]

[28.09.2021]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]

Thrashmetalové novinky roku 2021 - část VI. - kapely SODOM, BLACK MASS a CRISIX

Kdyby Tomu Angelripperovi někdo v polovině osmdesátek předpověděl, že bude ještě za nějakých čtyřicet let pořád hrát thrash metal a k tomu sázet jednu nahrávku za druhou, možná by se mu vysmál, zejména asi proto, že by si neuměl představit sebe jako šedesátiletého chlápka s dlouhým hárem a kytarou v ruce. Jenže teď se píše rok 2021 a Tomova smečka je při chuti jako málokdy v historii. Přece jenom v tom hraje určitou roli věk, jelikož mladší krev v podobě kytaristy Yorcka a bicmena Toniho znamená pro Sodomisty jednoznačný přínos. ..více

[recenze]

[27.09.2021]

[Petr Štěpnička]

[1 komentář]

[hodnocení: /10]

THE SWEET - Level Headed

The Sweet byli v roce 1977 v jakémsi podivném rozpoložení, po letech takřka nepřetržitého koncertování přišla dlouhá pauza. Zlí jazykové dokonce tvrdili, že kapela už patří minulosti. Místo toho manažer David Walker vyjednal pro The Sweet přestup ze stáje RCA ke kolosu Polydor, což pro kapelu znamenalo tučnější konta. Přesto se žádná selánka nekonala. Kapela začínala tvořit nové album, ale komunikace mezi ní a zpěvákem Brianem Connollym se nacházela takřka na bodu mrazu. Své slovo do toho vnesl nejen alkohol ..více

[recenze]

[27.09.2021]

[Jan Skala]

[1 komentář]

[hodnocení: 7/10]

Kevin MARTIN (CANDLEBOX) - Nic tak velkého jako grunge už asi nepřijde

Candlebox v dobách největší grunge mánie zazářili jako kometa. Skalní příznivci stylu jim vyčítali, že se pouze vezli na vlně zájmu, ovšem ani to nemohlo zastřít fakt, že se jejich debutového alba z roku 1993 prodalo v Americe čtyři miliony kusů. Kapela, vedená dnes už jediným původním členem zpěvákem Kevinem Martinem však s koncem grunge zcela nezmizela a její sedmé studiové album „Wolves“ více než předchozí počiny navazuje (alespoň formou, v jaké kapela je) na její nejslavnější časy. ..více

[rozhovory]

[26.09.2021]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

CANDLEBOX - Wolves

Grunge je dnes už dávno historický pojem. Od chvíle, kdy vyšlo slovutné „Nevermind“ od Nirvany a z grunge stal celosvětový fenomén, uplynulo už třicet let. Ëra flanelových košil a načesaných vlasů už pominula. Co z ní zbylo? Nirvana a Soundgarden patří minulosti, Alice In Chains a Stone Temple Pilots museli po smrti frontmanů změnit svůj nejvýraznější prvek a Pearl Jam už dávno nejsou tím, čím bývali v dobách „Ten“ nebo „Vs“. Jsou tu ještě kapely druhého sledu, které se vezly na úspěchu Nirvany..více

[recenze]

[26.09.2021]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]