THE CASUALTIES - Chaos Sound

The Casualties loni dovršili už pětadvacátý rok své existence a oslavy vrcholí v těchto dnech, kdy oficiálně vychází jejich jubilejní desátá deska „Chaos Sound“. Ani na ní kapela vedená zpěvákem Jorgem Herrerou neustupuje od svého, před pětadvaceti lety striktně nalajnovaného ostrého punk metalu, označovaného jako street punk nebo dokonce i jako hardcore punk, ovšem skutečnost je taková, že The Casualties jsou spolu s The Exploited..více

[recenze]

[16.02.2016]

[Jan Skala]

[1 komentář]

[hodnocení: 7/10]

TWINS CREW - Veni Vidi Veci

Před nějakým časem recenzoval kolega Savapip druhou řadovku těchto švédských metláků. Vystopoval přitom v jejich tvorbě markantní inspiraci slavnějšími jmény a jen minimální známky původnosti. Na sklonku letošního února vyjde partě Twins Crew novinka „Veni Vidi Vici“, na které vše zůstalo při starém. To ve zkratce znamená, že zde máme co dočinění s recyklačním a snadno zaměnitelným heavy metalem, s nímž můžou ztrácet čas pouze nejoddanější ..více

[recenze]

[16.02.2016]

[Petr Štěpnička]

[1 komentář]

[hodnocení: 6/10]

VADER - Future of the Past II - Hell in the East

V době, kdy čtete tyto řádky, uplynulo rovných dvacet let od vydání desky „Future Of The Past“, což byl a je obdivuhodný počin plný svébytných cover songů. Osobně jej považuji za vůbec nejlepší nahrávku svého druhu, proto mě velmi potěšila zpráva o vydání druhého dílu, jenž spatřil tmu noci na sklonku loňského roku. Zároveň jsem doufal v delší stopáž, protože jestli měla prvotina nějakou slabinu, ..více

[recenze]

[15.02.2016]

[Petr Štěpnička]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]

FATAL DESTINY - Palindromia

Dneska frčí být moderní. Kdo není moderní, tak je patrně zakonzervovaná konzerva, držící se profláknutých postupů a schémat. A pochopitelně, ve většině hudebních stylů toto nebezpečí hrozí. Ale zrovna u progresivního metalu, kdy již sám název stylu naznačuje, že by mělo jít o styl pokrokový a soustavně se rozvíjející, je spojení s pojmem „moderní“ poměrně zavádějící, ne-li přímo podezřele samoúčelné. Nicméně když už Italové Fatal Destiny..více

[recenze]

[15.02.2016]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6/10]

ELYRIA - Reflection and Retraction

Švýcarská symfonická (potažmo gothic) metalová scéna nebyla nikdy ve srovnání s ostatními zeměmi nějak extra výjimečná. To nemění ale nic na tom, že žánr se rozrůstá (i když nepatrně) i tam. Hlavní impulz tomu jednoznačně dává kapela Lunatica, která na scéně působí už od roku 1998. Kromě nich můžeme zmínit ještě kolegy Legenda Aurea, nedávno recenzované Atomic Symphony, kteří si odvážně pohrávají také s progem, talentované Elferya a nyní se přidává i mladá skupina ..více

[recenze]

[14.02.2016]

[Mikka]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 5/10]

THIRD DIMENSION - Conspiracy Theory

Španělé Third Dimension hrají hudbu, která je nejbližší mým srdečním chlopním. Na rovinu říkám, že jsem nesmírně rád, když někdo tento žánr (konkrétně vrcholně melodický power-speed) přivádí zas a znova na svět, přičemž mě málo zajímá, že původnost je originální asi jako tisící obrazová kopie Van Goghovy Slunečnice. Jenže u této kapely existuje jeden základní problém, který osudově poznamenává celou tvorbu a dramatickým způsobem snižuje její kvalitu...více

[recenze]

[14.02.2016]

[Petr Štěpnička]

[1 komentář]

[hodnocení: 5/10]

THE ANTILEGENDZ - Divorcing The Devil

Kusé internetové informace mluví o tom, že The Antilegendz je projekt chlápka jménem Mikki Grey z Belgie a že tohle jméno na tamní scéně funguje už od roku 1989. Pozdravpánbůh…! Je rok 2016 a Grey (záměrně nepíšu kapela, protože, jak to tak vypadá, tak si všechno nahrál sám) vydává album „Divorcing The Devil“, o kterém prohlašuje, že je na něj patřičně hrdý. Jako své vzory jmenuje plejádu celé kalifornské hairmetalové scény ..více

[recenze]

[13.02.2016]

[Jan Skala]

[1 komentář]

[hodnocení: 1,5/10]

VIOLENT DIVINE - Hyperactivity Disorder

Zuřivý zpěv, hlasité kytary, hromové basy, drtivé bicí, skvělé písně, to o sobě tvrdí Violent Divine, kteří po pětileté studiové pauze vydali koncem loňského roku své čtvrté studiové album. Jak už to bývá, s tou samochválou (byť samozřejmě reálný základ v sobě nese), se dá celkem snadno polemizovat...více

[recenze]

[13.02.2016]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6/10]

BRAINSTORM – Scary Creatures

Brainstorm budou vždycky Brainstorm, i kdyby se zbytek světa stavěl na hlavu. Můžete si skoro s jistotu vsadit, že do dvou let tu budeme mít další album, že kapela nikdy výrazně neuhne ze svého zaběhnutého stylu (jedenáct „pravověrných“ desek budiž toho jasným důkazem), že při show bude kapela vždycky převážně vsázet na osvědčené hity a že pokud jejich koncert budete chtít vidět, bude to většinou na turné s Primal Fear. Další jistota jsou pak vokály. ..více

[recenze]

[12.02.2016]

[Ray]

[3 komentáře ]

[hodnocení: 8/10]

TANAGRA - None Of This Is Real

Když v roce 2010 přišel původní bicmen spolku Tanagra s tímhle názvem, měl zpěvák (s velmi povedeným hlasovým fondem, zahrnujícím nenucenou civilnost, dokonalou stylovou nabroušenost i přesvědčivost při sporadických výletech do ječáku) Tom Socia obavu, aby kapela nebyla kvůli svému jménu označována za trotly. Název pocházel z písně, napsané ještě před vznikem Tanagry a byl inspirován jménem jednoho z ostrovů v sérii Star Trek. ..více

[recenze]

[12.02.2016]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]

RAMMSTEIN - Mutter

S přelomem tisíciletí se Rammstein vrhli na své třetí album a nenechali nic náhodě. Svou stále větší oblíbenost ještě několikanásobně navýšili a potvrdili svou neotřesitelnou pozici nejkvalitnějším kusem v kariéře. „Mutter“ totiž v sobě míchá jak tvrdý debut, tak mainstreamovost desky „Sehnsucht“. Výsledkem je ultimátní pecka, která nemá slabého místa a po zásluze je zmiňovaná v různých přehledech nejlepších alb. ..více

[recenze]

[11.02.2016]

[Radek Neuman]

[6 komentářů ]

[hodnocení: 10/10]

GARY MOORE - Corridors Of Power

Deska „G-Force“ kýžený úspěch nepřinesla. Zdálo se, že Gary Moore ne a ne zachytit dobu, která pádila kupředu revolučním tempem a na rockery, kteří představovali uplynulou dekádu, se už dívalo jako na zastaralé fotry, co s mladými tygry nemůžou soupeřit. Deep Purple a Led Zeppelin neexistovali, Black Sabbath zdecimovaly drogové dýchánky let uplynulých, Uriah Heep a UFO se už vyčerpali a začali vydávat ..více

[recenze]

[11.02.2016]

[Jan Skala]

[9 komentářů ]

[hodnocení: 9/10]

RESURRECTION KINGS - Resurrection Kings

Je třeba další superskupina? Ať už je odpověď jakákoliv, je jasné, že na světě prostě další je. Tentokrát si říká Resurrection Kings a nestojí za ní nikdo menší, než dva někdejší spoluhráči z kapely Ronnieho Jamese Dia, bubeník Vinny Appice, který má za sebou i působení u Black Sabbath a kytarista Craig Goldy, který byl oporou legendárního Elfa jak v osmdesátých letech, tak i v novodobější historii. Tihle dva k sobě ještě přizval..více

[recenze]

[10.02.2016]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]

TERAMAZE - Her Halo

Tak Dean Wells, hlavní mozek australských Teramaze, měl prý při skládání pátého alba kapely zlomenou ruku a zásluhou toho není album „Her Halo“ tak technické, jako téměř rok a půl starý předchůdce. Haha. Pro milovníky ultrazašmodrchaných kompozic je to možná špatná zpráva, troufnu si však (bez toho, že bych snad Deanovi přál nějakou zdravotní újmu) tvrdit, že příznivci prostupnější muziky by možná uvítali i jeho lehce podvrknutý kotník...více

[recenze]

[10.02.2016]

[Savapip]

[1 komentář]

[hodnocení: 7,5/10]

HELLOWEEN, RAGE, CRIMES OF PASSION - 3. 2. 2016 - Londýn, O2 Forum

V půlce loňského roku vydali staří dobří „dýňoví muži“ kontroverzně přijímanou desku „My God-Given Right“, pod jejíž hlavičkou vyjeli i na evropské turné. Přestože poslední deska u fanoušků nesklízí přílišný úspěch, koncerty těchto harcovníků stále táhnou, o čemž svědčí i dvojité datum v Čechách. V Praze a Zlíně se po boku Helloween ukážou hardrockeři Gotthard, v Londýně, stejně jako na celé první polovině turné, však toto místo obsazují nově obměnění Rage...více

[reporty]

[09.02.2016]

[Veronika]

[12 komentářů ]

GALNERYUS - Under the Force of Courage

Tahle parta opravdu nezahálí. Již šest let u ní platí pravidlo „co rok, to deska“, přičemž loni přibyl do diskografie kapely již dvanáctý příspěvek s názvem „Under The Force Of Courage“. Je asi jasné, že v tak krátkém období nedojde k nějakým zásadním žánrovým změnám, naopak, Japonci jedou pořád ve stejných kolejích, a tak si na své přijdou hlavně jejich fanoušci. Jak už to ale u této kapely bývá, novinka krom standardně odvedeného řemesla ..více

[recenze]

[09.02.2016]

[Petr Štěpnička]

[3 komentáře ]

[hodnocení: 7,5/10]

FLESHLESS - Devoured Beyond Recognition

Děčínští Fleshless náleží mezi zasloužilé veterány tuzemské tvrdě metalové scény a v této roli snad již mají právo na svůj léty zavedený styl. Tím je naprosto tradiční a téměř ničím nepřekvapující, ale velmi rutinně a přesvědčivě zahraný ostřejší death metal.

Kapela působí dojmem, že naprosto záměrně se nepokouší vymýšlet nic nového, dosud neslyšeného či dokonce progresivního. ..více

[recenze]

[08.02.2016]

[Oliva]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6/10]