CRISÁLIDA - Terra Ancestral

Chile je země vzdálená a z pohledu rockového či metalového fanouška se jedná o poměrně exotickou destinaci. O to příjemnějším překvapením je potom poslech nového alba progresivně rockové skupiny Crisálida s názvem „Terra Ancestral“. Však to nejsou žádní nováčci, nýbrž parta zkušených hudebníků, vždyť započali svou existenci již v roce 1997. Na kontě mají nyní čtyři desk, které vydávají v pravidelném tříletém odstupu...více

[recenze]

[02.03.2016]

[Tomáš Marton]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8,5/10]

DREAM THEATER - The Astonishing

Dream Theater stvořili dílo, o kterém se hodně mluví a ještě nějakou dobu bude. A to je vlastně ta největší odměna pro desku v době, kdy je hudby jak máku a drtivá většina alb profrčí éterem bez výraznějšího povšimnutí. „The Astonishing“ má dohromady přes sto třicet minut muziky! Logicky je dílo rozděleno do dvou disků. Příběh je zasazen do dystopické podoby Spojených států, kdy se rebelové rozhodli postavit Severní říši. A snaží se svých cílů dosáhnout pomocí hudby...více

[recenze]

[01.03.2016]

[Tomáš Marton]

[15 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]

BORKNAGAR - Winter Thrice

Víte co mají společného Vintersorg, Arcturus, Solefald a Leprous? Ano, je to kapela Borknagar, která právě vydala své desáté studiové album s názvem „Winter Thrice“. V Borknagar se prostřídala celá řada muzikantů ze všemožných (nejen těch výše zmíněných) kapel a právě i to dodává skupině punc něčeho výjimečného. Co jméno, to pojem na scéně, např. o bicí se postaral Baard Kolstad, což je jeden z nejtalentovanějších bubeníků současnosti. Naprosto perfektní výkon. ..více

[recenze]

[01.03.2016]

[Tomáš Marton]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]

WOLFARIAN - Far Away In The North

Folk-metalu se v naší rodné kotlině už léta daří. A je fajn, že tuzemské kapely nezůstávají pozadu a mají snahu do folkové úrody taky nějakým tím zrnkem přispět. Brněnští Wolfarian tak na konci roku učinili se svým debutem „Far Away In The North“. Jak již název napovídá, Wolfarian se nezaměřují výhradně na domorodé hudební kořeny, to nejpodstatnější, totiž uvěřitelnost a atmosféra jim však nechybí. Výsledným pocitem tohoto alba je..více

[recenze]

[29.02.2016]

[Savapip]

[1 komentář]

[hodnocení: 7/10]

ARRAYAN PATH - Chronicles Of Light

Vždy, když kyperská parta Arrayan Path vydá novou desku, je to pro mě malý svátek. Obdivuji mistrně zkomponované skladby na hranici epického power metalu a progu, nejsilnější motivaci k poslechu ovšem shledávám ve zpěvákovi Nicholasi Leptosovi, jehož hlasové zabarvení je jako blahodárný balzám na (d)uši. Tento chlapík má ale více darů, krom zlatonosného volátka je to i schopnost napsat kromobyčejně chytlavé vokální linky, ..více

[recenze]

[29.02.2016]

[Petr Štěpnička]

[1 komentář]

[hodnocení: 8/10]

Honza TOUŽIMSKÝ (ARAKAIN) - Arakain je pro mě domovská kapela a priorita číslo jedna

Zpěvák Arakainu Honza Toužimský je pro mě příkladem člověka, který se svou pílí, odhodláním a samozřejmě i talentem dokázal prosadit a stát se jedním z nejuznávanějších českých zpěváků. Krom zpívání je i vášnivý motorkář, táta od rodiny a věnuje se i charitě (Projekt „Jeden z tisíce“). Hlavně je to sympaťák a skromný člověk, jak můžete posoudit v následujícím rozhovoru...více

[rozhovory]

[28.02.2016]

[Tomáš Marton]

[0 komentářů ]

PRONG - X (No Absolutes)

Zdá se, že Tommy Victor odstavil všechny své boční aktivity na vedlejší kolej a věnuje se skoro výhradně Prong. Jistě, stále je členem kapely Glenna Danziga, ale tam je činnost celé party spíše sporadická a z Jourgensenových Ministry odešel už v roce 2012. Od té doby jsou Prong jako pokropeni živou vodou a posíleni novými členy vydávají od té doby už třetí studiovou desku (když nepočítáme loňskou sbírku coververzí „Songs From The Black Hole“). ..více

[recenze]

[28.02.2016]

[Jan Skala]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 9/10]

Steven WILSON - 4 ½

Není to ani rok od posledního alba „Hand. Cannot. Erase.“ a Steven Wilson je tu opět. Tentokrát s nahrávkou, která nese jméno „4 ½“ a vlastně vše prozrazuje. Novinka je jakousi zastávkou mezi minulou a budoucí deskou a jedná se o EP. Přitom stopáž má takřka čtyřicet minut, což je slušná porce muziky na „malou desku“. „4 ½“ obsahuje šest písní z různých období, které se nedostaly na „velká alba“, ale přesto jsou natolik dobré, že se je Wilson rozhodl vydat. ..více

[recenze]

[27.02.2016]

[Tomáš Marton]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]

THE CHRONICLES PROJECT - When Darkness Falls

A máme zde další mezinárodní projekt, seskupující několik umělců, snažících se společnými silami vytvořit cosi unikátního. Tentokrát je ale seznam zúčastněných jmen o něco méně slovutný, povědomý může být někomu možná Vasilis Georgiou z řeckých Black Fate nebo Andi Kravljaca (Thaurorod, Aeon Zen, Silent Call). Celá záležitost se nicméně zrodila v hlavě německého klávesáka Malte Rathka..více

[recenze]

[27.02.2016]

[Petr Štěpnička]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]

Ginger WILDHEART - Year Of The Fanclub

Ve Velké Británii byl Ginger, předák a hlavní postava kultovních rockerů The Wildhearts, vždycky tak trochu celebritou. Už v době, kdy se rozjížděli The Quireboys a Ginger byl jejich součástí, nechtěl stát v pozadí za frontmanem Spikem a brzy se od nich trhl. S kytaristou CJem si briskně založil The Wildhearts, aby se v polovině devadesátých let stali hvězdami. Nebyli zatíženi a spojováni s osmdesátými léty, hráli svěží rock n´roll, kterému nechyběl odlesk Seattlu..více

[recenze]

[26.02.2016]

[Jan Skala]

[1 komentář]

[hodnocení: 7/10]

ENZO AND THE GLORY ENSEMBLE - In the Name of the Father

Enzo Donnarumma je italský hudebník, který právě vydal svou první sólovou desku „In The Name Of Father“, jejíž název evokuje, skutečnost, že by tahle deska mohla mít náboženský kontext.. V kombinaci s tím, že Enzo už dříve vydal album s kapelou Members of God není překvapením, že v křesťanské lyrice pokračuje dál. „In The Name Of Father“ je metalovou operou. Nebo se tak alespoň snaží tvářit. Výsledek je však trochu rozpačitý a to i přesto,..více

[recenze]

[26.02.2016]

[Tomáš Marton]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6/10]

CELESTY - Reign Of Elements

V roce 1997 vydali Švédové Hammerfall debutové album „Glory To The Brave“, které vdechlo nový život klimbajícímu (nikoli umírajícímu!) power a heavy metalu. Tak praví statisticky změřitelná fakta, týkající se prodejností desek apod. Dle mého názoru ale vězel prvopočátek veškeré stylové renesance v desce „Episode“ od Finů Stratovarius (1996). Ta vnesla do původních žánrových postupů oživení skladatelské i technické, které ve své genialitě inspirovalo ..více

[recenze]

[25.02.2016]

[Petr Štěpnička]

[5 komentářů ]

[hodnocení: 8,5/10]

Gary MOORE - Victims Of The Future

Jak postupovala osmdesátá léta, akcie Garyho Moorea na poli rockové hudby stoupaly. Ve Velké Británii se dostal mezi absolutní špičku, svou náruč začínala pomaloučku, polehoučku otvírat i daleko rezervovanější Amerika. Moore se ovšem musel smířit s faktem, že kolem sebe nedokáže soustředit klasicky fungující kapelu, protože sestava, která natočila album „Corridors Of Power“ se rozplynula jako pára nad hrncem. ..více

[recenze]

[25.02.2016]

[Jan Skala]

[11 komentářů ]

[hodnocení: 9/10]

MAGISTARIUM - 5´55´´ Til The End Of Days

Světoví politici by si mohli vzít příklad z kapely Magistarium, která jasně deklaruje, že najít společnou řeč pro Němce, Rusy a Ukrajince nemusí být zase až takový problém. Faktem je, že jazyk, kterým tahle pětice promlouvá, není příliš originální a navíc je docela chameleonský. Nutno je však zároveň uznat, že šťavnaté album „5´55´ till The End Of Days“ je jedním z těch, u kterých vydatné čerpání z knihy heavy metalu autorům nemáte problém odpustit,..více

[recenze]

[24.02.2016]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]

SELVANS - Lupercalia

Docela živě si umím představit, že byste na ně narazili někde uprostřed lesa. Jdete si na houby a najednou zaslechnete zvláštní, ale líbeznou melodii, kterou někdo hraje na píšťalu. Jako omámení jdete za tím zvukem a dostanete se na malou mýtinu. A tam je parta pomalovaných chlápků, kteří spustí na kytary a bicí svůj lesní black metal. Má to háček. V lese není elektřina. ..více

[recenze]

[24.02.2016]

[Tomáš Marton]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6/10]

SYMPHONY X, MYRATH, MELTED SPACE – 19. 2. 2016 – Londýn, Islington Assembly Hall

Symphony X patří bezesporu mezi nejvýznamnější kapely na scéně progresivního metalu, a o tom, že jsou v Londýně populární, svědčí vyprodaný koncert v Islington Assembly Hall, která nabízí prostory pro osm set návštěvníků včetně dvou set míst na sezení na balkóně. Avšak tito věhlasní Američané nejsou jediní, kteří v pátek večer lákali. Pro mě, a jak jsem si všimla, také pro hodně dalších návštěvníků, byla zajímavějším, nebo minimálně stejně zajímavým lákadlem..více

[reporty]

[23.02.2016]

[Veronika]

[2 komentáře ]