V diskografii polských géniů Riverside byste těžko hledali nějakou slabinu. Dnes je to vlastně už deset let od vydání jejich debutu „Out of Myself“. Od té doby kapela vydala další čtyři velmi kvalitní desky, vytvořila si svůj vlastní styl a vydobyla si poměrně početné posluchačstvo, které si libuje ve složitých hudebních postupech. Aktuální novinka „Shrine of New Generation Slaves“ vychází po dlouhé čtyřleté odmlce, zvědavost fanoušků je tedy asi v té největší možné míře. Za mě můžu říct, že se to čekání vyplatilo...
Když jsem se dozvěděl o kapele Emphasis z Estonska, která sama sebe škatulkuje jako progresive/power metal, má zvědavost okamžitě stoupla. Velmi zajímavý je pak výčet vlivů a inspirací, který tito severoevropané uvádějí. Pink Floyd, Opeth, Radiohead, My Dying Bride nebo třeba Evergrey – to je skutečně zajímavá směsice. O to větší překvapení pro mě nastává při zjištění, že vokály obstarává žena.
..
Má první zkušenost s redaktorskou bilancí je za mnou. A byla to pořádná dřina! Rok 2012 pro mě totiž znamenal nesmírně bohatou nabídku kvalitních desek a koncertních zážitků. Vybírat to nejlepší mezi nejlepšími bylo tedy opravdu náročné. Původně jsem dokonce rezignoval na sestavování nějakého pořadí, protože jsem nechtěl dělat mezi jednotlivými desky rozdíly. Přesto jsem se k němu nakonec odhodlal, i když velmi nera..
O anglických Haken se hovoří jako o nové senzaci na progresivní metalové (rockové) scéně. Není se ani čemu divit, protože jejich debut „Aquarius“ z roku 2010 je po umělecké stránce vysoce ambiciózní dílo, na kterém byste těžko hledali nějaké nedostatky. Osobně mi Britové v některých pasážích připomínají polský Riverside, většina posluchačů je spíše srovnává s velikány jako Dream Theater či Porcupine Tree. Je třeba ale říct, že i přes tyto zřetelné vlivy zní tato formace naprosto originálně. Dokáže však zaujmout i se svým druhým albem „Visions“?
..
Švédská progresivní stálice Opeth si za dobu své kariéry vybudovala velmi silnou pozici. Mnoho hudebních kritiku, fanoušku, ale i kolegů z branže mají k jejich hudebním schopnostem velký respekt. V jejich sestavě byste těžko hledali někoho, kdo by svůj nástroj mistrovsky neovládal. Co člen, to záruka kvality. O to těžší je potom úloha recenzenta, protože pokud budeme objektivní, po technické stránce nejde Švédům nic vytknout.
Génius nebo šílenec? Nejpravděpodobněji obojím je Devin Townsend, umělec, kterého zná snad každý metalový fanda. Mnozí ho zaregistrovali díky již neexistující formaci Strapping Your Lad, starší generace si ho určitě pamatuje už z roku 1993, kdy tehdy jako jednadvacetiletý zpíval na desce Sex & Religion od Stevea Vaie (všem, co neslyšeli, doporučuji). Já osobně jsem na něj poprvé narazil až díky jeho sólové dráze, z nichž ten současný má název Devin Townsend Project...
Věřte tomu nebo ne, ale dnes už je to víc než pět let od vydání definitivně poslední desky od nizozemské veličiny After Forever. V roce 2007 by tento scénář nečekal ani bezmezný pesimista, ale co se zdá být nemožné, nemusí být nereálné. A jaká je to škoda, že tato nizozemská parta to zabalila tak brzo. Ono pět alb není nějaká chudá sbírka, ale vzhledem k mému přesvědčení, že by nám tito gotici i dnes měli co nabídnout, mi jejich diskografie přijde neúplná..
Myslím, že neexistuje mnoho kapel, které dokázaly hned se svojí první deskou tak zaujmout jako v letošním roce nová švédská senzace Atoma. Těžko byste totiž hledali nějakou negativní kritiku na jejich debutovou desku „Skylight". Dokonce si troufnu říct (teď už s trochou nadsázky), že jsem po dlouhé době narazil na něco, co tu možná ještě nebylo. Atoma v mých uších zní zkrátka naprosto originálně a jedinečně. O to větší radost jsem měl z rozhovoru s hlavním mozkem této formace Ehsanem Kalantarpourem. ..
Pro ty, co pečlivě sledují českou rockovou hudební scénu, nebude jméno Gate Crasher neznámé. Však si taky tato brněnská formace za dobu své působnosti vybudovala poměrně silnou pozici. Po dvou albech nyní kapela přichází s čerstvou novinkou, která nese název „Bitterfly“. Nejen o ní jsem se bavil se zpěvákem a kytaristou Ondrou Novákem, kterého jsem zastihl v Plzni, kde hráli v rámci turné po ČR s německými Die Happy. A musím říct, že to bylo rozhodně příjemné setkání. Sympatický frontman mluvil totiž o „své“ kapele ..
O brněnských Gate Crasher jsem se poprvé dozvěděl minulý rok, kdy předskakovali německé kapelé Die Happy. Nicméně těch zkušeností s rolí předkapely mají daleko více. Stačí zmínit jména jako Iron Maiden, Aerosmith, Ozzy Osbourne nebo KoRn. Ano, před všemi těmito legendami si mohla tato moravská čtyřka zahrát. Nyní ale mám před sebou jejich aktuální novinku „Bitterfly“.
Třetí album od After Forever "Invisible Circles" z roku 2004 ve mně vyvolalo velmi rozporuplné pocity. O to větší strach jsem měl, co bude následovat. Kapela neváhala moc dlouho, a aby uspokojila věčně hladové fanoušky, připravila si pro ně velmi zajímavého nástupce, který dostal název "Remagine".
Pouhé dvě desky stačili After Forever na to, aby si udělali ve female fronted metalovém světě jméno. „Prison of Desire“ a „Decipher“ dodnes považuji za nejlepší díla v oblasti symphonického (či gothického) metalu. Pojďme se ale teď přesunout do roku 2004, kdy těmto Nizozemcům vychází album „Invisible Circles“, které s sebou přináší velký zlom. Jak už totiž bylo řečeno v předešlé recenzi, od kapely odešel jeden z hlavních tahounů Mark Jansen. Hlavním mozkem se rázem stal Sander Gommans a věřte, že tato změna je hodně znát.
..
Myslím, že německo-českou kapelu Die Happy v čele se zpěvačkou Martou Jandovou nemusím nijak dlouho představovat. Ostatně metaloví fanoušci je mohli už několikrát slyšet na festivalu Masters of Rock, a tak si svůj názor jistě udělali. Já osobně jsem je viděl v rámci jejich turné po ČR minulý rok v Plzni, kde jsem se ocitl úplnou náhodou. Letos se celé turné opakuje (a zároveň rozšiřuje na devět koncertů), a to nejspíš díky kladnému ohlasu z minulého roku. Stejný zůstává i výběr předkapel,..
Nebudu popírat, že první album od této nizozemské kapely mě doslova dostalo. Očividně jsem ale nebyl jediný, kdo byl z tohoto debutu nadšený. Kapela si ihned získala mnoho fanoušků a dokonce i mnoho recenzí desku hodnotilo velmi kladně. Dokáže nástupce desky „Prison of Desire" kvalitativně obstát? Nejdřív než se dostanu k samotnému albu, nelze nezmínit obměnu sestavy, která kapelu zasáhla koncem roku 2000...
Píše se rok 2000. Na metalové scéně získává popularitu nový proud, zvaný female fronted metal. Nikoho asi nepřekvapí, že jednou z hlavních příčin byla finská kapela Nightwish, která se v té době radovala z úspěchů svých alb „Oceanborn“ a „Wishmaster“. Nicméně bych chtěl upozornit i na druhou „linii“ tohoto žánru. Zmínit musím kapelu Theatre of Tragedy, která vznikla už v roce 1992. Tato norská formace v čele s půvabnou Liv Kristine byla jedna z prvních (možná úplně první), která vytvořila kombinaci dvou vokálů,..
Anathema vydala tento rok vynikající album s názvem „Weather Systems“. Právě tento počin mě přinutil, abych si tuto partičku pořádně naposlouchal a zároveň je navštívil v rámci jejich světového turné v Praze. Počáteční obavy, že se pražský klub Futurum nezaplní celý, byly zbytečné. Mnoho natěšených fanoušků si udělalo čas i v neděli a vytvořili nezapomenutelnou atmosféru...
Myslím, že asi většina nikdy o švédském uskupení Atoma nikdy neslyšela. Není se ani čemu divit, protože se jedná o poměrně nový projekt, který vznikl v roce 2011. Žánrově se jedná o atmosférický post rock/metal s náznakem doomu, elektroniky a ambientu. Tento projekt v sobě neskrývá jen žánrovou pestrost, ale také velkolepý příběh, který je vyprávěn a prezentován hlavně pomocí hudby. Zde je alespoň kousek z oficiálního popisu: „Jedná se o dechberoucí cestu na konec vesmíru. AtomA představuje atmosférický apokalyptický ..
V pátek 21.9. odstartovala česká část již třetího ročníku mezinárodního Samhainfestu, který letos probíhá mimo jiné i v Polsku, Maďarsku a Švýcarsku. V České republice jsou naplánovány čtyři série koncertů, které jsou zároveň rozdělený na Samhainfest Bohemia a Samhaimfest Moravia. Celá série odstartovala v Plzni v Divadle Pod Lampou, kde se jako hlavní hvězda představila moravská kapela Silent Stream of Godless Elegy. V ten večer vystoupila také mladá ambiciózní formace Abinchova ze Švýcarska a nechyběli ani polští Percival Schuttenbach. ..
Přiznám se, že italské kapele Lacuna Coil jsem nikdy nevěnoval větší pozornost. Jako první album, které jsem od nich zaregistroval bylo až „Karmacode“ z roku 2006, kde se nachází celkem povedený cover „Enjoy the Silence“ od Depeche Mode. Zbytek desky mě už bohužel nedokázal ničím zaujmout. Přesto se ke mně dostal i další počin z roku 2009 s názvem „Shallow Life“, který byl přijat hodně rozporuplně hlavně ze strany kritiky. Ta Italům vyčítala, že nahrávka je až moc prvoplánovaná a evidentně usiluje o komerční úspěch...
Je tomu asi tři roky, kdy mě doslova očarovali francouzští Alcest. Nejspíš za to může ta snová atmosféra, přitažlivá melancholie, či pestrá nabídka podmanivých melodií. Největší přednost v Alcest však vidím v tom, že jejich hudba je naprosto jedinečná a identická. Za absolutní špičku považuji předchozí album „Ecailles de Lune“, které ve mně dokázalo vyvolat nespočet emocí, dokonce až euforii. Neige, hlavní tvář kapely, zde dokázal skvěle pracovat s blackmetalovou agresivitou a spojit ji s krásnými melodiemi, čistým vokálem a již zmíněnou snovou atmosférou...
Kapelu The Murder of My Sweet budou znát asi jen ti nejzarytější fanoušci gothického metalu. Ale co, když řeknu jméno Daniel Flores? Řekne vám to něco více? Možná ne. Kdo to teda vlastně je? Především je to zakladatel a hlavní mozek této formace. Ve Švédsku, odkud kapela pochází, bude ale spíše spojován s progresivní kapelou Mind’s Eye, která na scéně působí už od roku 1992. Daniel Flores tedy není ve své branži žádným nováčkem. Naopak je to velmi zdatný bubeník, klávesista a dokonce i producent. ..
Po třech letech jsme se dočkali dalšího počinu od kapely, která je ve svém žánru považována už za ikonu. Epica oslaví 10. výročí od svého založení a aktuální deska „Requiem for the Indifferent“ má být určitě vrcholem celé tvorby. 
Kdo by to byl řekl, že německo-norští gothici Leaves’ Eyes přijdou po dvouleté odmlce s něčím, co byste možná nečekali. Po album „Njord" z roku 2009, které nepřineslo ve vývoji kapely nic převratného, přichází něco nového a svěžího. |
Dnes je 6.1.2026, svátek má Tři Králové
|
| Autor Mikka |
RIVERSIDE - Shrine of New Generation Slaves
|
[06.02.2013] [hodnocení: 10/10] |
|
[29.01.2013] [hodnocení: 7/10] |
Redaktorská bilance roku 2012 (Mikka)
|
[21.01.2013] |
|
[07.01.2013] [hodnocení: 10/10] |
|
[24.12.2012] [hodnocení: 9/10] |
DEVIN TOWNSEND PROJECT - Epicloud
|
[17.12.2012] [hodnocení: 10/10] |
|
[15.12.2012] [hodnocení: 9,5/10] |
Ehsan Kalantarpour (AtomA) - Hudba se nedá plánovat, musí se žít.
|
[05.12.2012] |
|
[01.12.2012] |
|
[21.11.2012] [hodnocení: 7,5/10] |
|
[17.11.2012] [hodnocení: 7/10] |
AFTER FOREVER - Invisible Circles
|
[10.11.2012] [hodnocení: 7/10] |
DIE HAPPY, GATE CRASHER, NIL - 1.11.2012 - Plzeň, KD Šeříkovka
|
[05.11.2012] |
|
[03.11.2012] [hodnocení: 10/10] |
AFTER FOREVER - Prison of Desire
|
[14.10.2012] [hodnocení: 10/10] |
ANATHEMA, A DOG CALLED EGO - 7.10.2012 - Praha, Futurum
|
[10.10.2012] |
|
[26.09.2012] [hodnocení: 10/10] |
SAMHAIN FEST 2012 – 21.9.2012 – Plzeň, Divadlo Pod Lampou
|
[24.09.2012] |
|
[19.09.2012] [hodnocení: 9/10] |
|
[10.09.2012] [hodnocení: 7/10] |
THE MURDER OF MY SWEET - Bye Bye Lullaby
|
[29.08.2012] [hodnocení: 6,5/10] |
EPICA - Requiem for the Indifferent
|
[24.08.2012] [hodnocení: 10/10] |
|
[20.08.2012] [hodnocení: 8,5/10] |