HELLOWEEN - My God-Given Right
Ja to mam presne opačne ,čím viac novy album...

HELLOWEEN - My God-Given Right
všetko omrzí

HELLOWEEN - My God-Given Right
Giants & Monsters mě rekordně rychle omrzela, tak...

VICTORY - Gods Of Tomorrow
Super deska! Tohle Hermanovi (podle mě) sedne...

ELEFFSON - SOTO - Unbreakable
Mě to tedy příjemně překvapilo, nic jsem od toho...

DARK ANGEL - Extinction Level Event
popočúvame, keď si dali chlapci tú námahu, bicie...

DARK ANGEL - Extinction Level Event
Opravdu jde o velké zklamání , asi bylo očekávání...

ELEFFSON - SOTO - Unbreakable
K novému počinu projektu Ellefson-Soto jsem se...

HELLOWEEN - Giants & Monsters
Najlepšia doska HELLOWEEN od 7 Sinners a možno i...

HELLOWEEN - Giants & Monsters
Perfektní deska.Co skladba to pecka. Dýňovà...












Fobia Zine

Metalopolis

metalový magazín ABYSS

Volumemax




Úvodník:

Když big beat není bigbít

V mém blízkém okolí se každoročně koná festival zvaný Bigboš. Jeho název je odvozen od slova big beat, což v Česku a předtím Československu vždy znamenalo rockovou hudbu. Pořadatelé místní akce ale jakoby na tento žánr čím dál více zanevírali. Zatímco před lety ještě plocha Bigboše duněla pod tíhou bicích a ostrých kytar, letošní line-up zahrnoval jména jako Vladimír 518, Bára Poláková nebo Ivo Jahelka. Kde je onen rock, zeptal jsem se opatrně pod příspěvkem na facebookové zdi festivalu. Velmi záhy jsem byl jedním z fanoušků (nikoli organizátorů) poučen, že pojem "big beat" ve skutečnosti nemá s rockem nic společného a pořadatelé se tak ničemu nezpronevěřili. Má prvotní nedůvěra v toto tvrzení byla rychle rozmetána internetovým vyhledávačem, jenž dal evidentně vzdělanějšímu komentujícímu za pravdu. Při podrobnějším zkoumání vyšlo najevo, že se slovo bigbít etablovalo z nadřazeného pojmu "beat" a že si daný termín v 60. letech přivlastnila tuzemská scéna (jako první ho údajně použil zpěvák Pavel Sedláček). Ve světě se big beat jako žánrové označení objevilo až v letech devadesátých, a to v souvislosti s elektronickou taneční hudbou. Přestože si nemyslím, že by organizátoři akce Bigboš s těmito odbornými pojmy v době založení festivalu důmyslně operovali, jsem rád, že jsem se díky jejich postupnému komerčnatění dozvěděl něco nového. Člověk se zkrátka pořád učí, a všechno špatné může být pro něco dobré.

Petr Štěpnička, 10. 9. 2025

VIRGIN STEELE - Invictus


Konec minulého století zastihl Virgin Steele v nebývale silném rozpoložení. Během třiceti měsíců v období mezi dubnem 1998 a říjnem 2000 kapela představila tři naprosto strhující alba, na kterých nabídla skoro čtyři hodiny hudby! Protože David DeFeis na svém posledním studiovém počinu před čtyřmi lety předvedl, že kvantita ani zdaleka neznamená i kvalitu, je třeba v souvislosti s trojicí, odstartovanou deskou „Invictus“, zdůraznit, že tehdejší ohromnou nálož hudby Virgin Steele opřeli o parádní nápady, excelentní provedení a propracované příběhy...více

[recenze]

[11.08.2022]

[Savapip]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 10/10]


ALICE IN CHAINS - Facelift


Kdo si pamatuje dobu před třiceti lety, moc dobře ví, co znamenal fenomén grunge. Pro rockery a metalisty, bazírující na tradicích osmdesátých let byl pohromou, protože bez mrknutí oka devastoval zavedené pořádky, přepisoval vysílací plány MTV, ve které se místo natupírovaných účesů a kvílejících sólových kytar začali objevovat chlápci s mnohem civilnější image, kteří se nečesali, prali do sebe drogy a místo kožených bund nosili umolousané, vytahané svetry. Pro řadu jiných představoval neokoukaný směr, ..více

[recenze]

[11.08.2022]

[Jan Skala]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 8/10]


BELPHEGOR - The Devils


Orgie, děvky, chlast a satanské rituály jsou zpět. Po pěti letech se znovu ozval ďábelský řev z rakouského Salzburgu, kde se k životu probrala bestie Belphegor. Dva zapřísáhlí antikristi Helmut a Serpenth nemají v úmyslu nechat věřící na pokoji ani v době, kdy jejich strašení je poněkud okoukané a kdysi čerstvý závan klasického blackmetalového vichru trochu zasmrádl. Belphegor je to zjevně jedno. Kašlou na okolní svět, jsou spokojeni se svou pravdou, které vládne Lucifer a to dávají na vědomí už třicet let...více

[recenze]

[10.08.2022]

[Jaroslav Hubka]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 8/10]


EPITAPHE - II


Francouzští Epitaphe existují již od roku 2009, ale to se ještě jmenovali pouze Epitaph. Své nahrávky začali vydávat nahrávky až pod současným jménem, první album vyšlo v roce 2019 a dostalo všeříkající název „I“. Nyní je na světě další deska a ta se nečekaně jmenuje „II“. Promo materiály tvrdí, že kapela hraje experimentální death metal. Za tím se může skrývat cokoliv, nicméně pohled na playlist a délku desky napoví, že škatulka je patrně správná. Při pouhých pěti skladbách album přesahuje hodinu..více

[recenze]

[10.08.2022]

[Tomáš Marton]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]


MUNICIPAL WASTE - Electrified Brain


Zatímco první čtyři alba americké crossover-thrashmetalové party Municipal Waste vyšla v dvouletých odstupech, v případě posledních fošen se najelo na půldekádové intervaly. Ničemu to nevadí, zaprvé se v daném žánru nelze nijak vyvíjet, zadruhé tato formace předvedla to nejlepší v nultých letech, kdy dokonce s vynikajícími alby "Hazardous Mutation" nebo "The Art Of Partying" přispěla k vzedmutí druhé thrashmetalové vlny. V pořadí sedmá studiovka "Electrified Brain",..více

[recenze]

[09.08.2022]

[Petr Štěpnička]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]


WOLFSBANE - Genius


Dnes možná Blaze Bayley lituje toho, že v roce 1994 opustil kapelu Wolfsbane a nechal se zlákat voláním Iron Maiden, kde na čas a dvě alba nahradil ikonického zpěváka Bruce Dickinsona. V lůně Železné panny se stal Bayley otloukánkem a když už nešlo přehlížet jeho rozporuplné koncertní výkony, stejně jako odpor řady fanoušků, musel znovu místo uvolnit vracejícímu se Dickinsonovi, což mu nakonec skoro zničilo kariéru. Pro něho to byla škoda, Wolfsbane byli považováni za velmi slušnou kapelu, ..více

[recenze]

[09.08.2022]

[Jan Skala]

[7 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]


AFTER EVOLUTION - War Of The Worlds


K fascinaci Nightwish, Evanescence, Epicou a Within Temptation se zpěvačka Nikolette Olson bez rozpaků přiznává, a dodává, že hlavním důvodem je propojení metalových elementů a orchestru. Hlásí se i k inspiraci u herních a filmových soundtracků, a tím by mohlo být jasno, co v zásadě od druhého alba After Evolution čekat. A třebaže hudba zlínské čtveřice jede plně ve stopách žánrových ikon (byť zvukově výrazně skromněji), výhodou by mohla být určitá bezprostřednost a lehkost, ..více

[recenze]

[08.08.2022]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]


OLYMPIC - 4


Basista Jan Hauser padl za oběť zákulisní machinaci, když si kapela na bubenický post po Janu Antonínu Pacákovi vybrala Petra Hejduka, bývalého člena kapely Golden Kids, která se rozpadla poté, co zpěvačka Marta Kubišová dostala zákaz za politickou činnost po roce 1968. Hejduk přišel s nápadem, že by basový post mohl zastat jeho kamarád Jiří Korn, někdejší člen velice dobré rockové kapely Rebels. Janda byl zpočátku nápadem nadšen, protože Korn byl hvězda, když se proslavil zejména albem Rebels ..více

[recenze]

[08.08.2022]

[Jan Skala]

[5 komentářů ]

[hodnocení: 4/10]


Joe BOUCHARD (BLUE ÖYSTER CULT) - První den v kapele nám padlo turné s Led Zeppelin


Dlouhá léta byl americký basista a kytarista Joe Bouchard spojován s legendárními Blue Öyster Cult. Aby také ne, když s kapelou vytvořil během sedmdesátých a osmdesátých let řadu nezapomenutelných hitů, z nichž leckteré překvapují svou aktuálností i v současnosti. V době, kdy Joe členem kapely už není a věnuje se sólové kariéře. Nejnovější přírůstek do jeho diskografie vyšel nedávno, nese název „American Rocker“ a je ve znamení spolupráce s Joeovým bratrem Albertem. Joe připomíná,..více

[rozhovory]

[07.08.2022]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]


Joe BOUCHARD - American Rocker


I když americký basista Joe Bouchard opustil svou domovskou kapelu Blue Öyster Cult už v roce 1986, šestnáct let, co u zámořské hardrockové legendy strávil, bylo pro něho signifikantních. Ač stál vždy poněkud ve stínu ústřední dvojice Eric Bloom – Buck Dharma a nepatřil k zásadním skladatelům kapely, práci na klasických albech mu nikdo neodpáře. Byl u toho, když kapela zažila průlom s albem „Agent Of Fortune“ a chvíle největší slávy s deskami „Spectres“, ..více

[recenze]

[07.08.2022]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8,5/10]


James LABRIE - Beautiful Shade of Grey


Dream Theater je jedna z největších prog metalových kapel všech dob. Každý z členů skupiny je osobnost. Nejvíce pozornosti patří většinou zpěvákovi. Tím je James LaBrie, který se mimo domovskou kapelu podílel jako host na všemožných projektech - v kapele Mullmuzzler jako stálý člen, hostoval v Ayreon, Redemption, Evergrey..... A jak to u populárních zpěváků bývá, i LaBrie zatoužil před lety po sólovém počinu. Aktuálně představuje již čtvrtý...více

[recenze]

[06.08.2022]

[Tomáš Marton]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 7/10]


ACHELOUS - The Icewind Chronicles


Řecká parta Achelous, která před pěti lety vznikla jako one-man projekt hudebního všeuměla Chrise Achelouse a po postupném nabobtání na kvintet vydala před čtyřmi lety debut „Macedonia“, se hlásí o slovo s novým albem „The Icewind Chronicles“. V dnešním globalizovaném světě nikoho nepřekvapí, že se kapela z rozžhavených Atén pustí do vyprávění plného mrazu a ledu. Zeměpisná vzdálenost není v hudebním světě až tak zásadní veličina, nicméně v tomto případě může být dobrou návodnou pomůckou. ..více

[recenze]

[06.08.2022]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 5,5/10]


THE HERETIC ORDER - III


Buďte připraveni na to, že se vaše noční můry vrátí, lákají Massacre Records na třetí album okultistů The Heretic Order. Po opakované třičtvrtě hodince ve společnosti britské čtveřice by fakt něco takového mohlo nastat. Ne proto, že by The Heretic Order dokázali vypouštět tak intenzivní a vydařené straširybky, pokud vás napadla možnost srovnávání s King Diamondem, Mercyful Fate, či jinými mistry oboru, zapomeňte. Album „III“ je proti téhle lize ošoupaným strašidelným zámkem na vesnické pouti. To už je blíž realitě ..více

[recenze]

[05.08.2022]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 4,5/10]


JACK STARR`S BURNING STARR - Souls Of The Innocent


I když se americký kytarista Jack Starr (jeden ze zakládajících členů Virgin Steele) věnuje na sólové dráze dnes spíše blues/hard rocku, čas od času si odskočí zpět ke klasickému heavy metalu či typickému US power metalu, s nímž si na hudební scéně udělal největší jméno. K tomu mu slouží kapela Burning Starr, kterou rozběhl už v osmdesátých letech, kdy byl styl nejvíce v kurzu, aby ji na devadesátá léta odstavil na druhou kolej, ale v poslední době ji zase docela pravidelně oživuje. Má na co navazovat, ..více

[recenze]

[05.08.2022]

[Jan Skala]

[1 komentář]

[hodnocení: 7,5/10]


VIRGIN STEELE - The Marriage Of Heaven And Hell Part 2


V čem je rozdíl mezi prvním a druhým dílem alb „The Marriage of Heaven And Hell“? Vlastně jen v tom, že mladší album je ještě o kus lepší než jeho starší bratříček, byť se zcela pochopitelně jede v naprosto stejném konceptu. Elementy, na kterých album „The Marriage of Heaven And Hell Part One“ v rámci diskografie tak radikálně vyrostlo, Virgin Steele dokázali propracovat a vylepšit, zcela se vyvarovali hluchých míst a svůj osobitý styl dotáhli k dokonalosti. Vydání desky předcházelo turné po Evropě..více

[recenze]

[04.08.2022]

[Savapip]

[1 komentář]

[hodnocení: 10/10]


WINGER - IV


Pubertální holčičky, které se ztotožňovaly se „Seventeen“ a milovaly „Miles Away“, dávno měly jiné starosti a na Winger po těch letech zapomněly. Nepadlo jim do noty tvrdé album „Pull“, ovšem kapelu začali objevovat noví příznivci, kteří se dosud vysmívali jejím hitům, ovšem po „Pull“ museli uznat, že Winger je jiná kapela, než jak ji kdysi ukazovalo MTV. Takových fanoušků bylo sice nepoměrně méně, ale začali se řadit ke skalním příznivcům a během let z Winger udělali takřka kultovní záležitost. ..více

[recenze]

[04.08.2022]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]


PROJEKT XIII - Ad Radices Tergum


Vetknete-li si v našich končinách do názvu kapely římskou třináctku, myšlenkové cesty řady příznivců tvrdších tónů se zcela neomylně nasměrují ke gotice. A když v případě Projektu XIII vezmeme v úvahu, že jednou z alternativ názvu bylo Projekt Xpil, což jednoznačně směřuje k osobě Matěje Lipského, bývalého člena Bratrstva Luny, které s tímto žánrem za Matějova působení vydatně koketovalo, zdá se, že nad směřováním debutového alba Projektu XIII „Ad Radices Tergum“ netřeba váhat..více

[recenze]

[03.08.2022]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]


Listování : << < 124 / 666 > >>

 
Metalforever.info © 2006 - 2025     RSS - články

stránka byla načtena za 0.05931 sekund.