HELLOWEEN - My God-Given Right
Ja to mam presne opačne ,čím viac novy album...

HELLOWEEN - My God-Given Right
všetko omrzí

HELLOWEEN - My God-Given Right
Giants & Monsters mě rekordně rychle omrzela, tak...

VICTORY - Gods Of Tomorrow
Super deska! Tohle Hermanovi (podle mě) sedne...

ELEFFSON - SOTO - Unbreakable
Mě to tedy příjemně překvapilo, nic jsem od toho...

DARK ANGEL - Extinction Level Event
popočúvame, keď si dali chlapci tú námahu, bicie...

DARK ANGEL - Extinction Level Event
Opravdu jde o velké zklamání , asi bylo očekávání...

ELEFFSON - SOTO - Unbreakable
K novému počinu projektu Ellefson-Soto jsem se...

HELLOWEEN - Giants & Monsters
Najlepšia doska HELLOWEEN od 7 Sinners a možno i...

HELLOWEEN - Giants & Monsters
Perfektní deska.Co skladba to pecka. Dýňovà...












Fobia Zine

Metalopolis

metalový magazín ABYSS

Volumemax




Úvodník:

Když big beat není bigbít

V mém blízkém okolí se každoročně koná festival zvaný Bigboš. Jeho název je odvozen od slova big beat, což v Česku a předtím Československu vždy znamenalo rockovou hudbu. Pořadatelé místní akce ale jakoby na tento žánr čím dál více zanevírali. Zatímco před lety ještě plocha Bigboše duněla pod tíhou bicích a ostrých kytar, letošní line-up zahrnoval jména jako Vladimír 518, Bára Poláková nebo Ivo Jahelka. Kde je onen rock, zeptal jsem se opatrně pod příspěvkem na facebookové zdi festivalu. Velmi záhy jsem byl jedním z fanoušků (nikoli organizátorů) poučen, že pojem "big beat" ve skutečnosti nemá s rockem nic společného a pořadatelé se tak ničemu nezpronevěřili. Má prvotní nedůvěra v toto tvrzení byla rychle rozmetána internetovým vyhledávačem, jenž dal evidentně vzdělanějšímu komentujícímu za pravdu. Při podrobnějším zkoumání vyšlo najevo, že se slovo bigbít etablovalo z nadřazeného pojmu "beat" a že si daný termín v 60. letech přivlastnila tuzemská scéna (jako první ho údajně použil zpěvák Pavel Sedláček). Ve světě se big beat jako žánrové označení objevilo až v letech devadesátých, a to v souvislosti s elektronickou taneční hudbou. Přestože si nemyslím, že by organizátoři akce Bigboš s těmito odbornými pojmy v době založení festivalu důmyslně operovali, jsem rád, že jsem se díky jejich postupnému komerčnatění dozvěděl něco nového. Člověk se zkrátka pořád učí, a všechno špatné může být pro něco dobré.

Petr Štěpnička, 10. 9. 2025

Liam GALLAGHER - C`mon Know You


Snaha Liama Gallaghera oživit časy, kdy jeho kapela Oasis stála na vrcholku světa a mluvilo se o ní jako o největší senzaci od časů The Beatles, je očividná. Sice moc dobře ví, že společnou řeč se svým bratrem Noelem, tedy druhou polovinou Oasis, najde jen stěží, a možná proto se jeho sólová práce stále příliš nevzdaluje od zvuku mateřské kapely. Těžko od něho očekávat takové megahity jako „Wonderwall“ či „Some Might Say“, na ty už není doba, a koneckonců i přiznání, že zenit má Liam za sebou není také úplně od věci. ..více

[recenze]

[17.07.2022]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]


MORTON - Horror Of Daniel Wagner


To, že nejnovější metalografický přírůstek od Maxe Mortona bude mít dobrý zvuk, bylo jasné a povinné. Vždyť tento ukrajinský umělec je známý především jako studiový producent. Ale protože jím cloumají i vlastní autorské choutky, občas vhodí na scénu nahrávku, která vznikla pod štítem jeho projektu Morton. V plnohodnotné formě se tak stalo před jedenácti lety, kdy vyšel debut „Come Read The Words Forbidden“, a podruhé se to děje letos s albem "Horror Of Daniel Wagner"...více

[recenze]

[17.07.2022]

[Petr Štěpnička]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]


DEEP SUN - Dreamland – Behind The Shades


Byť švýcarská symfo-metalová parta avizuje, že při tvorbě alba „Dreamland – Behind The Shades“ se u ní změnilo mnoho věcí, příznivci stylu, kterým zavoněly dvě předchozí nahrávky, se nemusí ničeho radikálního obávat – změna na postu kytaristy není kdovíjak hmatatelná, neb kytara u téhle kapely nikdy nehrála hlavní roli, zvuku prospěla absence modernistických tendencí, související s tématem technologického pokroku na minulé desce, a změna v psaní písní přinesla větší dramatičnost a rozmanitost. ..více

[recenze]

[16.07.2022]

[Savapip]

[1 komentář]

[hodnocení: 8/10]


TRAITOR - Exiled To The Surface


Jak by mohlo znít nové album Kreator, kdyby Petrozzův spolek zůstal věrný svému nejtradičnějšímu období? Takovou odpověď nabízí kapela Traitor, která v červenci přišla s novinkou „Exiled To The Surface“. Vynikající obal a prvotřídní sound, to jsou průvodní atributy, které by měly přivolat pozornost fanoušků klasického thrashe. Tedy alespoň takových, jež doposud o této německé formaci nevěděli, a z nějakého důvodu jim unikaly výkony jedné z nejlepších žánrových smeček posledních deseti let...více

[recenze]

[16.07.2022]

[Petr Štěpnička]

[1 komentář]

[hodnocení: 8/10]


TUNGSTEN - Bliss


Těžko říct, jestli je pro Tungsten výhodou minulost jejich nejviditelnějšího člena. Máte-li v sestavě bubeníka, který mlátil do škopků u Hammerfall, Stratovarius, Yngwieho Malmsteena, či Manowar, tahle jména vyvolávají celkem jednoznačné asociace. Jenže rodinný podnik Tungsten, v němž tatík Anders Johansson muzicíruje se svými dvěma vlastními synátory a společnost jim dělá křikloun Mike Andersson, je zjevně spolkem hlav otevřených, kterým řada hudebních žánrů není cizí...více

[recenze]

[15.07.2022]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]


TIERRA SANTA - Destino


Jsou kapely, od kterých rozhodně neočekáváme nějaký progres. Na druhou stranu chceme mít své jisté a při poslechu nového alba dostat poctivý přísun tónů a melodií, které nás s daným interpretem kdysi propojily. Právě takovou formací je španělská Tierra Santa. Kapela, jež si během dlouholeté existence vybudovala jméno tvorbou mimořádně poslechového heavy metalu, ke kterému neodmyslitelně patří hlas zpěváka Ángela Juana. Je přitom jasné, že Svatá Země už dávno proprala své skladatelství horem dolem ..více

[recenze]

[15.07.2022]

[Petr Štěpnička]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]


VIRGIN STEELE - Age Of Consent


„One Nation, One Kingdom, One Child Survives…“

I když to mohlo vypadat, že s příchodem Edwarda Pursina a s vydáním alba „Noble Savage“ chytají Virgin Steele nejen jasnější směr, ale čerstvý a silný vítr do plachet, pro dalších pár let se jim cesta zase poněkud zašmodrchala. Důvodů k tomu bylo dost a těžko říct, co k tomu přispělo hlavní měrou.

Členové kapely zbytečně tříštili síly, ..více

[recenze]

[14.07.2022]

[Savapip]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 6,5/10]


WINGER - Winger


Dnes má Kip Winger možná jiné starosti a věnuje se především komponování vážné hudby, ale byly doby, kdy byl jedním z hlavních představitelů třetí vlny amerického hair metalu, přestože jeho kapela Winger vykazovala trochu jiné tendence než Poison, Warrant nebo Bon Jovi. I když ji milovaly zejména zástupy pubertálních dívek (což bylo rovněž dané nablýskanou vizáží), postupem času se kapela vyvinula z typické formace doby v mnohem progresivnější uskupení, o jakém se jí na začátku ..více

[recenze]

[14.07.2022]

[Jan Skala]

[1 komentář]

[hodnocení: 8/10]


AQUILLA - Mankind`s Odyssey


Nic není jako dřív…, tak zní úvodní vypravěčova slova na cestovatelsko-záchranné misi pod názvem „Mankind`s Odyssey“, se kterou se po dvou předchozích kraťasech poprvé v rámci řadového alba hlásí varšavská družina Aquilla. Jenže v tomto případě vzletný slogan paradoxně neplatí. Aquilla se bez jakékoliv zkratky vrací přímo do osmdesátých let. Pustíte-li se do retro muziky, je to trochu dvojsečná zbraň. Máte výhodu v tom, že už je všechno vymyšleno, zahráno a nalajnováno, jenže se stavíte do řady s těmi, kteří už mají svoje zásluhy vydobyté, ..více

[recenze]

[13.07.2022]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]


WATAIN - The Agony And Ecstasy Of Watain


S albem „The Wild Hunt“ zažili Watain obrovský nástup popularity. Nejenže se jim povedlo dostat se na první místo švédské hitparády, bodovali i v Americe, což bylo s jejich neústupným black metalem poněkud pozoruhodné. Jenže jak se zdá, jejich doba pominula. I když „The Wild Hunt“ nebyla o moc lepší než jejich předchozí desky, dostalo se kapele velké podpory od managementu a vydavatelství, které hledalo novou hvězdu severského extrému. Unikla jim však jedna věc. Watain nikdy nemohou spadat do kategorie kapel, ..více

[recenze]

[13.07.2022]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]


CIVIL WAR - Invaders


Levoboček kapely Sabaton se vydal vstříc nové životní etapě. Pokud si někdo myslel, že to bez zpěváka Nilse Patrika Johanssona nepůjde, bude se možná při poslechu alba „Invaders“ za svoji malomyslnost kát. Nový frontman Kelly Sundown Carpenter je totiž plnohodnotnou náhradou, jež výrazově navazuje na svého předchůdce, a zároveň na něj dává v pohodě zapomenout. Sestava je tedy zase v plné síle, zbraně jsou odjištěny a další powermetalová bitva může začít!..více

[recenze]

[12.07.2022]

[Petr Štěpnička]

[1 komentář]

[hodnocení: 7/10]


FOZZY - Boombox


Je světu třeba dalších podobných kapel jako Fozzy? Takových, které za více než dvacet let nepředvedly nic světoborného a pokud by v jejich čele nestál wrestler Chris Jericho, pravděpodobně by už dávno zapadly v zaplivaných putykách někde na americkém středozápadě. Není už dost kapel hrajících mix klasického hard rocku, heavy metalu a alternativy, navíc s příchutí soudobého bezpohlavního popu? Fozzy jsou v podstatě zbytečná kapela, které se sice povedlo vydat osm alb, ovšem takových,..více

[recenze]

[12.07.2022]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 4,5/10]


PORCUPINE TREE - Closure/Continuation


Zhruba půl roku stará zpráva o opětovném zformování Porcupine Tree udeřila mezi fanoušky kapely jako blesk z čistého nebe. O to více se jeví překvapivou, když uvážíme, že sólová kariéra ústřední persony Porcupine Tree Stevena Wilsona je už několik let víceméně konzistentní a solidně našlápnutá. Pravdou však zůstává, že posledního (disco) deska tohoto génia 21. století "The Future Bites" se u značného počtu jeho věrných s velkých pochopením nesetkala. To, co na předchozích nahrávkách bylo bráno jako inspirativní a nové cesty ..více

[recenze]

[11.07.2022]

[Michal]

[4 komentáře ]

[hodnocení: 9,5/10]


Janis JOPLIN - Pearl


„Když jsme vyjeli na turné, okamžitě jsem poznal, jak moc se změnila,“ svěřil se manažer John Cooke, „přišla na to, jak se má chovat správný kapelník.“ V té době už byli The Kozmic Blues Band minulostí a zpěvačka představovala novou kapelu Full Tilt Boogie Band. Ta se opírala o profesionální muzikanty, kteří fungovali jako hráči na studiové úrovni i jako spolehliví koncertní instrumentalisté. To nebyla jediná změna, které se v životě Janis Joplin udála. Začátkem roku 1970 zpěvačka vysadila drogy ..více

[recenze]

[11.07.2022]

[Jan Skala]

[3 komentáře ]

[hodnocení: 10/10]


SEMBLANT - Vermilion Eclipse


Brazilští Semblant zakotvili u Frontiers Records a servírují nové album již dva roky po předchozím. „Vermilion Eclipse“ má působivou obálku (i když PC grafika z ní čiší možná až příliš) od Giannise Nakose, který dělá obaly například pro Evergrey (tam o dost povedenější). Červená a černá dominují a přebal přináší pocit, že by novinka mohla být pořádně temná. Semblant svou hudbu stavějí na kontrastech ženského a mužského hlasu, a pohybují se mezi melodickým a extrémnějším metalem...více

[recenze]

[10.07.2022]

[Tomáš Marton]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]


PAPA ROACH - Ego Trip


Už dlouhou dobu se Papa Roach motali v začarovaném kruhu. Nikdy nebyli žádní novátoři, ale před více než dvaceti lety byli jedněmi z těch, kteří albem „Infest“ definovali nu-metalovou vlnu. Když pominula, zběhli ze stylu i Papa Roach. Nejprve na „Getting Away The Murder“ se vzhlédli v alternativním rocku (s tvrdším hardrockovým základem), pak se díky společnému managementu připletli do cesty reaktivovaným Mötley Crüe a výsledkem byla v roce 2009 takřka nepokrytě glammetalová nahrávka „Metamorphosis“, ..více

[recenze]

[10.07.2022]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]


DAWN OF DESTINY - Of Silence


Po vydání tři roky starého alba „The Beast Inside“ to vypadalo, že německým Dawn Of Destiny v rámci delší pauzy trochu dochází dech. Svá první tři alba vypustili bochumští melodici do světa během tří let, po následné tříleté pauze přišla v obdobné kadenci další vlna tří desek, a Dawn Of Destiny si stále udržovali svůj poměrně typický výraz i dostatečnou kvalitu. Tříletý odpočinek před „The Beast Inside“ však s kartami trochu zamíchal a Dawn Of Destiny poprvé na albovém zápisu ztratili jistotu a glanc...více

[recenze]

[09.07.2022]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]


Listování : << < 127 / 666 > >>

 
Metalforever.info © 2006 - 2025     RSS - články

stránka byla načtena za 0.1011 sekund.