ILL NIŇO - Epidemia

Už před časem se američtí groove metalisté dočista zbavili svých nu-metalových kořenů. Vždyť taky od dob jejich památného debutu „Revolution Revolucion“ uběhlo už jedenáct let. V dnešní tvorbě skoro ani není památky po rapovaném vokálu. Ill Niňo jsou samozřejmě stále pořádně hustý metal s hardcore a ethno prvky, kde se vokalista Cristian Machado nebojí střídat snad všechny druhy metalového zpěvu, od čistého vokálu, přes murmur až skoro k blackovému štěkotu. Prostě to, co už jsme..více

[recenze]

[13.11.2012]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]

DAWN OF DESTINY - Praying To The World

Němečtí Dawn Of Destiny jsou dokonalým důkazem toho, že na to, aby se kapela vymanila z davu podobných (a podobně dobrých) spolků se silně melodickou muzikou, musí mít buď geniálně převratný nápad, sakra velkou kliku, nebo vydatnou podporu spřízněného média. Jinak zůstane jen utajeným tipem či veřejným tajemstvím pro omezený okruh příznivců. A přiznám se, že když před dvěma lety proskočila zpráva, že z Dawn Of Destiny odešla zpěvandule Tanja Maul, kterou jsem do té doby považoval za jasného žolíka v řadách kapely, ..více

[recenze]

[12.11.2012]

[Savapip]

[3 komentáře ]

[hodnocení: 7/10]

CRADLE OF FILTH - The Manticore And Other Horrors

Už léta jsou tito britští upíři velice snadno průhlednou kapelou. V polovině devadesátých let s deskou „Dusk... And Her Embrace“ působili jako zjevení, když spolu s Dimmu Borgir dali black metalu tvář, která byla přijatelnější pro mainstreamovější publikum. S dalšími alby „Cruelty And The Beast“ a hlavně „Midian“ se dostali až na samý vrchol populartiy. Jenže pak jejich tvorba začala upadat. Alba jako „Nymphetamine“ nebo „Thornography“ už postrádala jakýkoliv moment překvapení, což vlastně trvá až do dnešních dnů...více

[recenze]

[11.11.2012]

[Jan Skala]

[6 komentářů ]

[hodnocení: 6,5/10]

AFTER FOREVER - Invisible Circles

Pouhé dvě desky stačili After Forever na to, aby si udělali ve female fronted metalovém světě jméno. „Prison of Desire“ a „Decipher“ dodnes považuji za nejlepší díla v oblasti symphonického (či gothického) metalu. Pojďme se ale teď přesunout do roku 2004, kdy těmto Nizozemcům vychází album „Invisible Circles“, které s sebou přináší velký zlom. Jak už totiž bylo řečeno v předešlé recenzi, od kapely odešel jeden z hlavních tahounů Mark Jansen. Hlavním mozkem se rázem stal Sander Gommans a věřte, že tato změna je hodně znát. ..více

[recenze]

[10.11.2012]

[Mikka]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]

SISTER SIN - Now and Forever

Sister Sin jsou ozdobou současné rock´n´rollové scény, zaměřené na klasiku ála osmdesátky, začátek devadesátek a dovoluji si říct, že tohle je ten správný směr pro současný rock´n´roll - zavání nejen dobami minulými, avšak je oblečen do moderních, na míru šitých šatů.

Desku „Now And Forever“ otevírá intro „MMXII“ (pro blbečky 2012) a nejedná se sice o žádný instrumentální zázrak..více

[recenze]

[09.11.2012]

[Veronika]

[10 komentářů ]

[hodnocení: 9/10]

KAMELOT – Dominion

„Dominion“ je druhé a zároveň poslední album z éry Kamelot, o které se prakticky nemluví. Samozřejmě to má svoje opodstatnění vzhledem k dalšímu vývoji, ale pojďme se na výtvor z roku 1997, který kapela nahrála pořád ještě v původní sestavě, aspoň trochu podrobněji podívat. Opět tu máme tmavě fialový obal (tahle barva na obalech vydržela kapele až do „The Black Halo“), opět je nám předložen klasický power metal doplněný o vokál Marka Vanderbilta, jehož fanouškem se asi nikdy nestanu. Kytary ale začínají mít klasičtější ráz (z pohledu budoucí tvorby, samozřejmě)..více

[recenze]

[08.11.2012]

[Ray]

[6 komentářů ]

[hodnocení: 6,5/10]

ACCEPT - Death Row

Když jsem u „Eat The Heat“ nasazoval růžové brýle a zcela pominul historii Accept, asi by bylo správné udělat to samé u desáté položky v pořadí, alba „Death Row“. No, pokusit se o to můžu, ale rovnou říkám – je to jediný důvod, jak zabránit konstatování, že jsme u nejslabší položky diskografie Accept. Kapela opět víc pokukovala po ostatních, než aby nechala hovořit svojí přirozenost a ono to podle toho dopadlo. Accept podruhé zopakovali tu samou chybu a tentokrát se chytili kolem letícího trendu..více

[recenze]

[08.11.2012]

[Savapip]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 6/10]

THE 69 EYES - X

Tahle kapela ušla za svou hudební existenci vcelku pozoruhodnou cestu. Jejich debut „Bump n´Grind“ (1992) se nesl v duchu tehdy doznívající vlny amerického hair metalu a kapela nezapřela velkou inspiraci Mötley Crüe, přestože svým vzorům nesahala po kotníky. Sama brzy přišla na to, že tomuto stylu hudby už pomalu na nějakou dobu zvoní hrana a nejpozději od alba „Wrap Your Troubles In Dreams“ (1997), kde si zahostoval i v tu dobu ještě zcela neznámý Ville Valo, začala do své hudby infiltrovat vlivy gotiky...více

[recenze]

[07.11.2012]

[Jan Skala]

[3 komentáře ]

[hodnocení: 8,5/10]

MINIRECENZE: Nahum, Minority Sound, X-Core, Somnus Aeternus

Ostravští NAHUM jedou! Ačkoliv o této ostravské partě nebylo ještě nedávno takřka vůbec slyšet, po vydání novinky „The Gates Are Open“ je všechno jinak. Dobré ohlasy na živé koncerty a neméně kladně přijatá nahrávka dává tušit, že se opět objevila parta, která mírně rozčeřila tuzemský death metalový rybníček. A skutečně - NAHUM na „The Gates Are Open“ předvádějí první ligu. Skvělé nápady, vynikající zvuk, perfektní skladby... ..více

[recenze]

[06.11.2012]

[Venca Votruba]

[0 komentářů ]

[hodnocení: /10]

AEROSMITH - Music From Another Dimension!

Uděláme si takový malý exkurz do historie, protože o Aerosmith se na těchto stránkách ještě nikdy nepsalo. Asi nikdo nepochybuje, že tihle Vzdušní kováři z Bostonu jsou jednou z největších amerických kapel všech dob. Možná dokonce tou úplně největší. Jsou na scéně přes čtyřicet let, po celém světě prodali víc než sto padesát milionů svých alb. S takovým portfóliem se nemůže chlubit jen tak někdo. Navíc nikdy zas těch čtyřicet let neuhnuli od svého stylu, který ač se někdo snažil nazývat heavy metalem, je klasickým rhythm n´bluesem pořádně střiženým hardrockem..více

[recenze]

[05.11.2012]

[Jan Skala]

[3 komentáře ]

[hodnocení: 9/10]

DIABULUS IN MUSICA - The Wanderer

Před rokem a půl jsem v recenzi na debutové album Diabulus In Musica hlásal, že čtyři roky společného hraní, které předcházely vydání desky, i nasáté zkušenosti z kapely Dragon Lord jsou dostatečnou zárukou, že Diabulus In Musica nevypustí žádnou jalovinu. A je hrozně fajn, že tohle konstatování platí i po dvojnásobné změně letopočtu, která dělí debut a nedávno vydanou novinku „The Wanderer“. Hned na začátek prozradím, že Diabulus In Musica se se svým tulákem zatoulali o drobný krůček dopředu..více

[recenze]

[04.11.2012]

[Savapip]

[1 komentář]

[hodnocení: 7/10]

AFTER FOREVER - Decipher

Nebudu popírat, že první album od této nizozemské kapely mě doslova dostalo. Očividně jsem ale nebyl jediný, kdo byl z tohoto debutu nadšený. Kapela si ihned získala mnoho fanoušků a dokonce i mnoho recenzí desku hodnotilo velmi kladně. Dokáže nástupce desky „Prison of Desire" kvalitativně obstát? Nejdřív než se dostanu k samotnému albu, nelze nezmínit obměnu sestavy, která kapelu zasáhla koncem roku 2000...více

[recenze]

[03.11.2012]

[Mikka]

[1 komentář]

[hodnocení: 10/10]

PAPA ROACH - The Connection

Krátce před vydáním „The Connection“ zdůrazňoval zpěvák Jakoby Shadix v řadě rozhovorů, že se bude v podstatě jednat o návrat k pravé podstatě Papa Roach. Každý si to vyložil po svém. Většina novinářů totiž tipovala, že se kapela chce vrátit ke svému nejúspěšnějšímu období okolo desky „Infest“, kdy se vezla na módní vlně nu-metalu a prodávala miliony alb. Jenže po poslechu „The Connection“ je jasné, že tohle asi nebyla pravá podstata Papa Roach. Když Shadix hovořil o tomto návratu,..více

[recenze]

[02.11.2012]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]

KAMELOT – Eternity

Když se dnes řekne Kamelot, většina z nás si představí velkou kapelu v čele s fenomenálním pěvcem (ať už donedávna s Royem Khanem nebo teď s Tommym Karevikem). Vždycky tomu tak ale nebylo. Pojďme se společně podívat na kompletní historii téhle kapely, pojmenované po legendárním sídle krále Artuše, a jak už to tak podle konvencí bývá, začneme na začátku. První zmínka o kapele v sestavě, v jaké vydala debut, je už z roku 1988, kdy poskytli jednu skladbu „Breaking the Silence“ na výběrovou desku „Tampa Bay's Metal Mercenaries: The Invasion“..více

[recenze]

[01.11.2012]

[Ray]

[4 komentáře ]

[hodnocení: 6/10]

ACCEPT - Objection Overruled

„Řekli jsme si, že když to lidé po nás chtějí, tak to zase zkusíme…“

Jak jednoduché. V roce 1990 vydali RCA živák „Staying A Life“, zachycující Accept v jejich životní formě a hlasy, dožadující se reinkarnace klasické sestavy, zněly stále hlasitěji. A tak se Accept (pouze ve čtveřici, Jörg Fischer už zůstal mimo hru), snad zase na základě iniciativy Gaby Hauke sešli a..více

[recenze]

[01.11.2012]

[Savapip]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 7/10]

DOKKEN - Broken Bones

Jak už to tak vypadá, „Broken Bones“ bude pravděpodobně poslední deska Dokken. Principál Don totiž prohlásil, že už jej hudba jeho mateřské kapely neuspokojuje a chce se věnovat jinému stylu, který reprezentují Machine Head, Tool nebo The Newlydeads. Robb Flynn se možná chytá už smíchy za břicho, ale budiž, když to Donovi bude vyhovovat... Dokken už ať tak nebo tak jsou za svým zenitem a už pětadvacet let nenatočili desku, která by měla mateirál stejně kvalitní a dosáhla..více

[recenze]

[31.10.2012]

[Jan Skala]

[5 komentářů ]

[hodnocení: 5/10]

ECLIPTICA - Journey Saturnine

Ecliptica. Klidně si vezměte k ruce atlas a tipněte si, jestli je řeč o té rakouské, švédské, belgické, bulharské, uruguayské či italské (a to čerpám jen z jedné netové databáze, kdo ví, kde ještě bychom na kapelu tohoto jména narazili…). A stejně originální, jako je název kapely, je i hudba této bandy, která před sedmi lety ve Vídni (á, tak už víme odkud) povstala z původně sólového projektu kytaristy Markuse Winklera, na jehož nápadech stojí i převážná většina diskografie kapely. Markusovi vzali roha..více

[recenze]

[30.10.2012]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]