Když budeme bilancovat uplynulý rok, není to z hlediska rockové a metalové hudby nejradostnější zhodnocení. Vyšly dobré desky, ale zase o něco více se ozval červíček pochybností, který stále více v hlavě nahlodává téma, že slavné roky stylu leží v daleké minulosti a s nevyhnutelným odchodem legend směřuje tato hudba do slepé uličky. Nemá smysl si nalhávat, že se ze všeho ještě někdy může stát takové hnutí, které vyprodukovalo zásadní tituly sedmdesátých, osmdesátých a devadesátých let. Pokud se k nim některé současné věci přiblíží (skutečně se to děje), je to spíše dílo starých mistrů, kteří i tak těží z tehdejší doby. Pořád ještě vycházejí výborné věci a proto si jich je třeba užívat, dokud to jde, ač s trochu hořkou příchutí, že na vrcholu ročního zúčtování se usadila kapela, která loni oslavila padesát let od vydání debutu.

TOP 20
1. JUDAS PRIEST – Invincible Shields
…britští pardálové jsou stále při chuti a postupující léta či zdravotní neduhy nejsou z poslední desky znát. Ani stopy po vyčerpání, dýchavičnosti či ztrátě energie. S „Firepower“ představuje „Invincible Shields“ podobnou dvojku jako blahé paměti „Screaming For Vengeance“ a „Defenders Of The Faith“...

2. VAIN – Disintegrate Together
…utajená deska nejvíce zneuznané kapely světa. Davy Vain a jeho parta vytvořili další zásadní street rockové album, své nejlepší v tomto tisíciletí. A skutečnost, že se z Jamieho Scotta stala Dylana Nova Scott na to nemá žádný velký vliv…

3. Bruce DICKINSON – The Mandrake Project
… zpěvákovi Iron Maiden hard rockovější tvář sluší a skutečnost, že novinka v ledačems navazuje na třicet let starou „Balls To Picasso“ není na škodu. Kacířsky je nutné přiznat, že na sólové dráze vytvořil Dickinson lepší album než jsou minimálně tři poslední desky jeho domovské kapely...

4. BLACK COUNTRY COMMUNION - V
… Glenn Hughes už má řadu let patent na skvělé hardrockové desky. Forma, s jakou vrátil do hry superskupinu Black Country Communion, je ohromující. Pokud chcete slyšet nejlepší a nejklasičtější hard rock loňského roku, je tahle deska jasnou volbou...

5. CLOVEN HOOF – Heathen Cross
… krasojízda pokračuje. Jestliže v osmdesátých letech, v době rozmachu Nové vlny britského heavy metalu, k níž žánrově, místopisně i časově spadali, byli Cloven Hoof spíše chudým příbuzným, po čtyřiceti letech tehdejším konkurentům ukazují záda...

6. Sebastian BACH - Child Within The Man
… skvělý hlas, který zní, jako kdyby mu bylo znovu dvacet. Basti udivuje ohromnou energií, ale nezapomněl ani výborné skladby. Faktem je, že ať má člověk radost z jeho sólovky jakoukoliv, comeback se Skid Row by byl jiný level. Jenže vykládejte o tom Snakeovi a Bolanovi…

7. Vladimír MIŠÍK – Vteřiny, měsíce a roky
… jediný tuzemský zástupce v této dvacítce vypovídá o nelichotivém stavu české scény o to více, že jde o umělce, jehož kariéra nevyhnutelně končí. Ale i ve vysokém věku dokázal Mišík vytvořit neodolatelnou kolekci…

8. STRYPER – When Were We Kings
…po několika méně přesvědčivých deskách chytla losangeleská parta další dech. Nenechte se odradit řadou nelichotivých recenzí, o tom, jak vyčerpané album je. Naopak, tohle je nejlepší deska Stryper od roku 1990…

9. David GILMOUR – Luck And Strange
…hovořit o tom, že David Gilmour zraje jako víno by bylo trochu zavádějící, protože je jasné, že další „The Dark Side Of The Moon“, „Wish You Were Here“ nebo „Animals“ nenatočí, ale přesto je jeho novinka albem, které splňuje proklatě vysoké standardy…

10. THE SMASHING PUMPKINS – Aghori Mhori Mei
… megaloman Billy Corgan tentokrát své vášně krotil a natočil desku, v níž rezonují devadesátá léta, přitom se však na druhou „Mellon Collie And Infinite Sadness“ nehraje. Návrat k někdejšímu výrazu předčí počiny „Cyr“ či „Atum“ s prstem v nose…

11. THE SWEET – Full Circle
…můžete si o aktivitách pod hlavičkou The Sweet myslet ledacos, včetně řečí o vykrádání hrobů, ale faktem zůstane, že „Full Circle“ je nejlepší deska, která pod tímto názvem vyšla od roku 1979…

13. Mark KNOPFLER – One Deep River
…další záležitost ryze pro starší a pokročilé, která se povedla na výbornou. Duch Dire Straits je všudypřítomný, stejně jako Knopflerova instrumentální i skladatelská genialita. Jednou budou umělci tohoto typu hodně chybět…

14. D.A.D. – Speed Of Darkness
…Dánsko si stále svůj klenot hýčká, i když zbytku světa to zcela nedochází. Jestliže se od této party někdy učil tuzemský Kabát, měl by si poslechnout i tuhle desku. Možná by potom bylo v Teplicích veseleji…

15. PAUL Di`ANNO`S WARHORSE – Paul Di`Anno`s Warhorse
…tahle deska je tu možná trochu z piety, ale také jako doklad toho, že legendární pěvec tvořil až do posledních chvil skvělou hudbu. Škoda ho, ještě mohl pořádný kus muziky vytvořit, ač zdravotně odešel zchátrán, umělecky byl stále na výši...

16. THE QUIREBOYS – Wardour Street
…zcela nečekaný comeback a navíc ve velkém stylu. Rozpad The Quireboys, takových jaké znal člověk posledních dvacet let, byl k dobru věci, protože pod starým názvem Spike a jeho znovunalezení staří kumpáni přišli s nejlepším dílem za hodně dlouhou dobu…

17. WEATHER SYSTEMS – Ocean Without A Shore
…tam, kde se Anathema už vyčerpala, navazuje Daniel Cavanagh s novým projektem. Jeho název není náhodný a tak, jak stejnojmenné album Anathemy ční v její diskografii, je i „Ocean Without A Shore“ dílem skvělým a pozoruhodným…

18. POWERFLO – Guerilla Warfare
…spojení zasloužilých matadorů newyorské hardcorové a rapové scény má kouzlo i na o mnoho metalovější druhé desce. Přirovnání k rozjeté párty v domě kolem, něhož zuří občanská válka, rozhodně není náhodné…

19. Mick MARS – The Other Side Of Mars
…žádná variace na Mötley Crüe se nekoná. Mick nepřišel ani s bluesovou deskou, což se očekávalo asi nejvíce, ale s nečekaně moderním hard rockovým albem. Po sedmdesátce to chce pořádný kus odvahy, ale Mars nikdy nebyl žádný srab…

20. BON JOVI - Forever
…čekali byste, že po bezzubé „2020“ natočí Bon Jovi ještě dobrou desku? „Forever“ není druhá „Slippery When Wet“ nebo „New Jersey“, ale na poměry posledních let je to deska výborná.