Nejmilitantnější hudební uskupení současnosti, švédští Sabaton, se dějinám válčení věnují už víc než čtvrt století, a jak se podle aktuální desky „Legends“ zdá, neminul je ani válečný konflikt nedaleko našich hranic na Ukrajině. Ten poměrně jasně naznačuje, že způsoby vedení válek se mění. Těžká obrněná technika sice stále tvoří nezbytnou součást armády, ale obdobnou neplechu lze napáchat prostřednictvím dronů i bez nekonečného množství oceli. Artilerie Sabaton také odlehčila,..
Jsou tací, kterým na celou kariéru stačí jedna donekonečna omílaná matrice a stanou se legendou. Jsou tací, kteří se podobné mantry nemusí držet až tak křečovitě, ale navzdory tomu, že se nesnaží všechno sázet ryze na jednu kartu a v rámci novinek přijdou i s něčím, co jste třeba úplně nečekali, přesto začnou znít vyčerpaně a u čerstvé album vám může připadat jen jako (ne zcela nezbytný) další kousek do počtu, v zájmu toho, aby fanoušci nezapomněli. S albem „Steelbound“ Battle Beast dospěli do téhle fáze. Jako by tím, že natočili nejkratší album..
Spolupracovat se zpěvačkou Celií Barloz začala poměrně nenápadná španělská melodicko rocková parta Strangers už při práci na třetím řadovém albu „Brand New Start“, na které Celia nahrála vokály a vypomáhala při živých vystoupeních. Rozhodnutí znáborovat Celii coby frontwoman se ovšem jeví jako překročení bludného kořene. Možná se díky ní větší počet rockových fanoušků mrkne na fotku či videoklipy kapely, než tomu bylo v minulé dekádě, kdy „Brand New Start“ vyšlo, ale hudebně si kapela docela pohoršila...
Letos uplynulo třicet let od chvíle, kdy Manegarm dostali skvělý nápad a původní (byť jen krátkodechý) název Antichrist změnili na současný. Jméno vlka ze severské legendy přece jen daleko lépe evokuje vikinské ságy a motivy, které hudbu Manegarm prostupují, a když ještě před natočením debutového alba „Nordstjärnans tidsålder“ v roce 1998 Manegarm do svého soundu zařadili housle a ženský zpěv, a tím, jak začali míchat chuťově vyrovnaný koktejl z blacku, folku a vikingského metalu, ..
Asi není od věci připomenout si pár střípků z poslední dekády života slovenských Anthology – „Ak všetko pôjde, tak ako chceme, teda podľa našich predstáv, tak snáď sa v roku 2016 zrodí nový album kapely Anthology“ , tvrdila koncem roku zpěvačka Raylyn Shayde (Ľubica Gavlasová). Zrodil, a těžko říct, kam až sahaly představy kapely, protože pak se nad Anthology postupně začala zavírat voda. Mateřské povinnosti odvedly Raylyn z kapely v roce 2020, ale už v roce následujícím Anthology avizovali..
Cesta k debutovému albu finských Unén byla poměrně dlouhá a z personálního hlediska docela bouřlivá. Pro naladění se na jejich vlnovou délku jsou podstatné dvě informace. Post zpěvačky ve finále získala Stina Girs, jež se poprvé výrazněji prosadila před čtrnácti lety v soutěži Idols a poté vydala dvě pop rocková alba. První skladba, kterou Unén společně se Stinou vydali, byl cover od Evenescence „Made Of Stone“. V přímém srovnání prohráli, přičemž jako viník porážky by se dala označit celá kapela a její podstatně vlažnější projev. ..
Docela by mě zajímalo, co se honilo Udo Dirkschneiderovi hlavou, když v době covidové rozběhl projekt Dirkschneider & The Old Gang, prezentovaný coby jednorázová záležitost na podporu muzikantů, kterým covid zatřásl se živobytím. Takhle protřelému nestorovi metalové scény muselo být naprosto jasné, že spojení s bývalými parťáky z Accept a U.D.O. Peterem Baltesem a Stefanem Kaufmannem, či pamětníkem nejjiskřivějšího prvotního období U.D.O. Mathiasem Diethem vyvolá u fanoušků obrovský zájem, takže případná sázka na to,..
Pokud jste snad v minulé dekádě přehlédli slovenskou kapelu The Gang, jež v té době o sobě dala vědět dvěma alby, název novinky „In Rock We Trust“ a fotka (v trošku profláknutém stylu) na obalu, na níž vlaje vlajka s nápisem „rock ´n´ roll“ vás velmi přesně nasměruje na území, na kterém se The Gang pohybují. To, že se kapela nadále drží stylového kopyta, není kdovíjak překvapivé, neboť autorský tým zůstal téměř beze změn (pouze v úvodní skladbě přiložil ruku k dílu Matej Valiska, se kterým se členové gangu potkali ..
Na to, aby si Genevieve Rodda sáhla na titul nejdéle zpívající a přitom stále aktivní metalové zpěvačky, jí ještě pár let za mikrofonem chybí, ale fakt, že společně s kytaristou Anthonym Foxem to v Temtris spolu táhnou už víc než čtvrt století (a k tomu by bylo možné připočítat i krátké období v minulém století pod hlavičkou Labyrinth), si zaslouží uznalé pokývání hlavou. Nebýt faktu, že o pozornost si v nedávném období více než hudební aktivity kapely říkal zdravotní stav bubeníka Nicholase Bolina,..
Ať bude stát po boku Jonase Månssona kdokoliv, je velice pravděpodobné, že se Sole Syndicate budou prezentovat jako emocemi nabitá mašina, kterou nenechává stav současného světa na pokoji a mají potřebu se k němu poměrně drásavým způsobem vyjadřovat. Od tři roky starého alba „Into The Flames“ došlo ke změně jen u bicích, kde Henrika Zetterlunda nahradil Alfredo Souza, nejzásadnější proměnu švédská čtveřice udělala patrně s příchodem Katji Rasily v roce 2022,..
Když si zásluhou výkonu na výborném albu „The Outcast Hall of Fame“ dánských melodiků Evil Masquerade vyzpíval Nicklas Sonne pevné angažmá u této kapely, zdálo se, že konečně dojde jeho poměrně dlouhá cesta (začala na střední škole, kdy byl nucen z důvodu absence zpěváka v tehdejší kapele postavit se k mikrofonu a byť to znělo hrozně, pracoval na sobě tak dlouho, až začal výsledek dávat smysl) nějakého zadostiučinění. Jenže Evil Masquerade od té doby vydali jediný singl, působení v jiných kapelách příliš příležitostí nenabídlo..
„Mnoho lidí si myslí, že se blíží konec světa, všechno je interpretováno negativně a některé věci jsou dokonce záměrně řízeny, protože je snazší manipulovat lidmi pomocí strachu. Proto je naše poselství: Myslete samostatně! A nevěřte všemu, co vám řeknou!“
Německá parta Front Row Warriors vydala před dvěma lety debut „Wheel of Fortune“ a podle hlasování tamní asociace rockových a popových hudebníků za něj sklidila ocenění hard rockové album roku. Tahle začínat svou pouť na hudební scéně by chtěl asi každý, a v podstatě nepřekvapí, že netrvalo dlouho a kapela se hlásí s následovníkem, na kterém pokračuje ve své cestě do osmdesátých a devadesátých let minulého století, při které celkem obstojným způsobem míchá hard rock, melodický metal a drobná vlákna AOR do funkčního celku. ..
Svět je zvláštní – řeknete-li jméno Oliver Hartmann, řada příznivců rocku a metalu vystřelí na první dobrou jeho dlouholeté působení v projektu Avantasia, mnozí vyloví z paměti, že stál u mikrofonu v nejjiskřivějším období kapely At Vance, někteří budou vědět o tom, že vydal i nějakou sólovou desku. Ale o tom, že jich má na kontě už devět, první vyšla před dvaceti lety, a hlavně, že se na nich dějí velmi zajímavé věci, už budou vědět jen největší zanícenci.
..
No řeknu vám, Itinerum, až takhle bude někdy klid, víte, že bych si to s chutí poslech znova? Tedy, když se vám podaří odstranit mizerně vyprodukovaný zvuk, který na to zajímavé, co se na albu děje, hází krapet špinavou deku…
Jako by se Nathan James chytil do vlastní pasti. Když před čtyřmi lety vydali britští Inglorious album „We Will Ride“, jejich frontman si pochvaloval, jak mu při tvorbě nových skladeb prospělo pohodlí v době kovidové, žádný tlak, žádný stres a byla z toho parádní oslava hard rocku. Ještě v témže roce se Inglorious pustili do zbytečné a poněkud rozporuplné kolekce „Heroine“, na které předělávali k obrazu svému skladby od ženských interpretek (Alanis Morrisette, Joan Jeat, Heart, Miley Cyrus, Whitney Houston, Evanescence, Tina Tuner, …) ..
Možná je to jenom náhoda (narazit na zmínku o konkrétní vazbě na předposlední album Frankových Victory se mi zatím nepodařilo), ale kapela Gods Of Tomorrow vznikla jen pár měsíců po tom, co Victory představili svou stejnojmennou nahrávku. Jako směřování party, která se hlásí k německé líhni, navzdory tomu, že její zakladatel Konstantinos Markou má v kapse řecký pas, rytmika Ray Hemmelmann a Felipe Cherubini spolu se zpěvákem Felipem del Vallem chilský a jen kytaristu Thomas Markoua lze (alespoň papírově)..
Co byste dělali, kdybyste věděli, že za pět měsíců bude konec světa? Tahle filozofická (doufejme) otázka je ústředním námětem novinky Arjena Anthonyho Lucassena, a byť má poměrně pesimistický název, k melancholii není důvod. „Songs No One Will Hear“ by určitě neobstálo jako soundtrack k apokalyptickému filmu, dýchá z něj spíš přemýšlivé smíření a vyrovnanost (byť na dramatičnost také dojde). Máte-li v malíku Lucassenovo hudební portfolio, zahrnující sólová alba, rozmáchlé opusy Ayreon,..
Pokud se některý z fanoušků Dropkick Murphys hroutil z toho, že po vydání desky „Turn Up That Dial“ kapelu z rodinných důvodů opustil po čtyřiadvaceti letech působení křikloun Al Barr, s novinkou „For The People“ přichází ideální příležitosti si staré časy s Alem připomenout. To, že hlavního vokálu se po jeho odchodu naplno ujal Ken Casey takovým způsobem, že náhodný kolemjdoucí by si nějaké změny ani všimnout nezapomněl bylo pro kapelu velké plus, a jako fakt, že Al se s bývalou partou nerozešel ve zlém,..
Středověk, pohanství, šamanský nádech, romantika a jemnost? U některých melodií by mohli ožít příznivci Blackmore´s Night (a patrně zbystří i fandové Saltatio Mortis, či Wardruny), řeč je však o německé partě Faun, u níž můžete mít tendence polemizovat, kde leží hranice pojmu folk metal, protože Faun se zpravidla příjemně pohupují či uvolněně tančí na té straně, kde pojem metal je zbytečný, ostatně nástrojové obsazení kapely k tomu Faun předurčuje. Základem jsou niněra, dudy, harfa, loutna (tím výčet lidových nástrojů, ..
K shromáždění Neda Starka, Boudiccy, Geralta von Rivy, Robina Hooda, Dona Quijota, Obi-Wana Kenobiho, Eowyn, Qui-Gon-Jinna, Lancelota, Jona Snowa, Ivanhoea, Thora, Samvěda Křepelky, Froda Pytlíka, Psyho, Umberta Eca, Belzebuba, či Drákuly na jednom místě není potřeba režisér s bujnou fantazií, stačí na to šestice potrhlých německých muzikantů, kteří mají sklon k šaškování, vřelý vztah ke skočné muzice (folk-metal už dávno není jediným žánrovým výhonkem, na kterém staví, ale je stále nejsilnější)..
Hořící čarodějky a inkvizice, to je téma, které slibuje emoce až za hrob. A i když dámská pětice ze švýcarského městečka Brugg od svého nažhaveného debutu, který vyšel před osmi lety, sice patří na festivalech ke slušným tahákům, jako by ve své tvorbě poněkud zamrzla a nedařilo se jí sílu debutu překonat, i když na to měla čtyři pokusy. V pátém kole to vyšlo – stačí se podívat na rozpálený obal alba „Inquisition“, ze kterého je cítit žár, dravost, agresi i strach, což jsou elementy, které se partě kolem kytaristky Romany Kalkuhl podařilo do novinky..
O tom, jak do detailu a dlouhodobě promyšlená je taktika Blackbriar, svědčí obálky všech tří dosud vydaných alb. Holandští symfonici na nich používají primárně černou a bílou barvu, a letos vypuštěná novinka s poněkud depresivním názvem „A Thousand Little Deaths“ je těmito dvěma barvami dokonale charakterizována. Tady se odehrává čtyřicet dva minut dlouhý souboj mezi černou a bílou, mezi tmou a světlem. A drobný záblesk narezlé barvy říká, že hlavním elementem, který přiřkne vítězství světlu, je zrzavá sympaťanda u mikrofonu Zora Cock...
Za tři roky staré album „Planet Metalhead“ získali holandští Martyr na jednom z domovských metalových webů ocenění za nejlepší album roku. Kapelu to přivedlo do náruče vydavatelství Rock of Angels Records, ale těžko říct, jestli je možné to považovat za posun vpřed či vzad, neboť comebackové album „Circle Of 8“ posílali do světa před čtrnácti Metal Blade, ale dvě následující alba už měly na starosti podstatně menší vydavatelství. ROAR zjevně věděli, do čeho se pouští ..
Izraelští Scardust nikdy nebudou kapelou pro masy. To bylo jasné už na debutovém kraťasu „Shadow“, který letos slaví desáté výročí od vydání, bylo to jasné i ze dvou alb vydaných v minulé dekádě, a pokud si libujete v postupech, které se vyhýbají pravidelným strukturám, muzikanti v nich kromě společného cítění dávají velmi často na odiv individuální schopnosti a při tvorbě hledají neotřelé cesty, bude vás novinka „Souls“ (ještě nikdy název alba Scardust nezačínal na jiné písmeno než na S) bavit hodně dlouhou dobu. ..
Budeme-li na kariéru X-Wild pohlížet ryze statisticky, je možné smeknout před tím, jak intenzivní život parta odpadlíků z Running Wild prožila. Pomineme-li roky, kdy kapela vznikla a ukončila činnost, byl každý letokruh života X-Wild naplněn jedním albem. Velmi slibně navíc fungoval fakt, že u X-Wild byl patrný výživný vývoj - ne, že by ten, kdo kapelu nesledoval příliš intenzivně, při poslechu debutového a závěrečného alba renegátů kdovíjak tápal, jestli jde o stejnou kapelu, ..
Až power metaloví MOB RULES odhalí netrpělivě očekávané nové album „Rise Of The Ruler“, fanoušci melodického metalu budou nadšeni, praví promo materiály. Není nic jednoduššího, než s tímhle tvrzením souhlasit, protože německá šestice (po před sedmi lety vydaném albu „Beast Reborn“ pozměněná na postu kytaristy a bubeníka) má už dlouhá léta velmi konstantní silnou formu, jasný rukopis, který by mohl být zároveň považován za definici power metalových pravidel,..
Už na začátku loňského roku dávali Vlad In Tears prostřednictvím alba „Relapse“ najevo, že jim košile zděděná po finských smutnilech HIM začíná být krapet těsná. Pokud bylo stopování party Villeho Vala jediným důvodem, proč jste kdy sáhli po italské (aktuálně) pětici, žijící v Německu, tak do poslechu novinky „Hide Inside“ už se snad ani nepouštějte, anebo zapomeňte na většinu očekávání, spojených s minulostí kapely.
..
Švýcarští Silver Dust nikdy nebyli kapelou, která by sázela na nějakou chytlavost, přístupnost, či hitovost. Z časů, kdy se jim celkem dobře dařilo evokovat portugalské Moonspell už trochu odrostli, jejich záliba v teatrálnosti a gotických náladách postupně sílila, takže když nejnovější dílo „Symphony Of Chaos“ parta kolem Lorda Cambella popsala jako ponoření se do hlubin lidské duše, mísící epické melodie, ostré riffy a vokály, vyvažující sílu a kultivovanost, což slibuje nově definovat svět Silver Dust, ..
Když v roce 2014 Matteo Morisi a Roberto Cuoghi zakládali Aexylium, stěžejní myšlenka byla dát dohromady rockovou kapelu, jež by do své hudby absorbovala keltské vlivy. Dnes už ani jeden z nich není součástí party, ale odkaz zakladatelské dvojice v hodně syrové podobě Aexylium nesou dál. Jejich folk metal s keltštinou koketuje v natolik drsné podobě, že ani hojně využívané housle a flétna do hudby většinou nedodávají nějak přecitlivělou romantiku, kapela to bere zostra, bojovně a důrazně od podlahy.
..
Pokud po vydání eponymního debutového alba renagátů X-Wild mohl být jejich bývalý principál Rolf Kasparek naprosto v klidu (přímý souboj desek „Black Hand Inn“ a „X-Wild“ vyzněl poměrně jasně pro Running Wild“), i o rok později měl v klání alb „“Masquerade“ – „Monster Efect“ stále navrch Rock´n´Rolf, ale bylo to hlavně proto, že se mu v hodně silné formě zadařilo. X-Wild byli však zjevně také při chuti, a i když termín vydání desky v roce následujícím po prvotině stihli jen o pouhých pár dnů (album vyšlo těsně po Vánocích), ..
Pro zbytek světa asi nebude název kapely mít tak alarmující podtón, ale vezmete-li pojem Neopera a začnete si s ním v češtině pohrávat, napadne vás možná neo-opera, ale může vám z toho vylézt i ne opera! A tak pro úspěšnou cestu do světa německé symfonické party může hrát roli zásadní otázka - kolikrát v životě jste cíleně vyrazili na operu? Neopera není zdaleka první partou, která v metalu využila operní prvky, nicméně hamburské septeto na tom plně založilo svoji podstatu v duchu tvrzení „…naše skladby jsou důkazem..
Tlačí na pilu, tlačí na pilu a tlačí na pilu. Ne, že by v dobách, kdy ještě pěla v Sister Sin, byla zpěvačka Liv Jagrell nějaké klidné a nenápadné stvoření, už tehdy bylo jasné, že je plná energie a v krku má zatraceně ostře nabroušenou pilu, ale od chvíle, kdy rozběhla spolek Liv Sin, přidává s každým albem na důrazu. Na dva roky starém albu „KaliYuga“ se jí podařilo dojít do rovnovážného bodu a poměr mezi dobře propletenými útočností a melodičností byl v podstatě dokonalý. ..
Je to paradoxní, ale ačkoliv se Jens Becker, Axel Morgan a Stefan Schwarzmann společně takto trojici při nahrávání alba v řadách Running Wild ve studiu nikdy nepotkali, krátce poté, co bárku kapitána Rolfa opustili (Becker v roce 1992, Morgan a Schwarzmann o rok později), zjevně je to k sobě táhlo natolik, že jim nebylo proti srsti lehce zaparazitovat na velmi pozitivní auře Running Wild, takže založili kapelu, jejímž názvem se ke svému příživnictví hrdě přihlásili (koneckonců, bavíme se o pirátech, takže nějaké rabování cizích truhlic není až tak zvrhlé). ..
Možná jen koukám ze špatného úhlu, ale přijde mi dost překvapivé, jak skromně a nenápadně vystrkuje růžky pražská kapela Ikara. V původně studiovém projektu, který se zrodil před třemi lety a v jehož řadách narazíte na nepřeslechnutelnou Žántí (Matahari, Rock Opera), Jaroslava Brouzdu, Jaroslava Brzobohatého (oba Morbid Silence) a Romana Haaseho (Aleš Brichta Projekt, Hydrarrgyrum, ex-Motorband), je už jen z personálního hlediska zajímavá jistota. ..
Když něco vytěžím do posledního zrnka a začíná to jít dolů vodou, mám dvě možnosti – buď těžit hlušinu a doufat, že to věrným bude stačit nebo zkusit něco jiného. Volba Rolfa Kaspareka byla jasná – principálova fotka by se klidně mohla objevit v naučné literatuře coby ilustrační foto ke rčení starého psa novým kouskům nenaučíš. A podle toho třinácté album Running Wild zní. Znalec historie Rock `n` Rolf zůstával tváří v tvář nešťastné třináctce v klidu s odkazem na to, že pověra se zrodila z toho, že v pátek třináctého byli zrušeni templáři, ..
Když se na scéně objevili Ashes Od Ares, sáhli po nich v první řadě příznivci Iced Earth. Bodejť by ne, když kapelu zformovali ikonický zpěvák zmrzlé země Matt Barlow, kytarista Freddie Vidales, jenž měl čtyři roky na to, aby od tahouna Iced Earth Jona Schaffera odkoukal nějaké fígle a bubeník Van Williams, který sice u zmrzlíků nikdy nepůsobil, ale jeho dlouholeté působení u Nevermore bylo zárukou toho, že Ashes Of Ares budou mít i pořádně silný spodek. Mají. A nejen spodek, což je možná důvod toho,..
Pohlédnete-li na obal nového alba italských folkáčů Folkstone, na první dobrou byste (i v případě, že s jejich tvorbou nejste kdovíjak obeznámeni) měli trefit, jaký nástroj hraje v jejich hudbě hlavní roli. Svérázné číro životem již poněkud vyčerpaného kmána i výzdoba jeho příbytku v poetickém zátiší („Natura Morta“) jasně ukazuje, že to nejpodstatnější se bude odehrávat kolem upištěných dud (z devíti členů kapely se jim věnují tři muzikanti), ale nouze není ani o další lidové nástroje. ..
„Dá se říct, že nahrávání bylo vlastně lehkou relaxací…“, zaznělo v jednom z rozhovorů s Rolfem Kasparekem k albu „The Brotherhood“. Byť tento výrok měl popsat stav, že poprvé v kariéře mohl principál nahrávat všechny kytary ve vlastním studiu, a tudíž se mohl vyhnout tlaku a stresu, jako by tím odhalil i posun, který se projevoval jednak v atmosféře skladeb, jednak v jejich náročnosti a působivosti. To, že to jde s Running Wild dolů vodou bylo pro pamětníky nejslavnějšího období jasně hmatatelné už nějakou dobu, na „The Brotherhood“ ..
S křížkem po funuse… Debutové album „Burn“ divoké americké heavy metalové smečky Hangfire spatřilo světlo světa 2. května, ale už 1. dubna (s upozorněním, že nejde o žert) se na vševědoucí síti objevilo prohlášení kapely o vyhazovu zpěvačky Jeney Fiore, a i přes poděkování, které zaznělo, rozchod asi nebyl úplně bezbolestný, neboť ze závěrečného povzdechnutí nad tím, že osoba, která byla z Hangfire odejita, obhospodařovala sociální sítě, ke kterým se (včetně osobních účtů) kapela nyní nemůže dostat, je patrné, ..
Dobro vítězí…, taková byla filozofie alba „Victory“, z kterého se samovolně vyvinula třetí část trilogie o souboji mezi světlem a temnotou (na „Masquerade“ se zlo odmaskovalo, „Rivalry pojednávalo o přímém střetu mezi těmito dvěma rivaly a na „Victory“ dobro vítězí). Těžko říct, zda se něco podobného dá říct i o obsahu desky. K určité skepsi jsou dva základní důvody – byť ve většině skladeb není problém najít základní chuťovou esenci Running Wild, Rolf avizoval, že k tvorbě tentokrát přistupoval jinak ..
Inspiraci ke jménu si Lord Vigo nevypůjčili u Arabely, ale u druhého dílu Krotitelů duchů, ze kterých pocházejí i pseudonymy členů kapely a spolupracujících hudebníků. Jaký žánr byste očekávali od party, pro kterou jsou modlou Ghostbusters? Vinz Clorthro, Tony Scoleri a Volguus Zildrohar tvrdí, že jejich doménou je epický doom metal s kytarovými harmoniemi britské heavy metalové vlny a s roztržitými varhanami. Bývávalo…, jejich šestá deska „Walk The Shadows“, vydaná na přelomu letošního jara a léta, udělá radost ..
Vypadá to, že získání angažmá u mikrofonu italských Eternal Idol je ryze sezónní záležitost. Víc než jedno album u nich nazpíval Fabio Lione, jenže ten kapelu zakládal, takže u něj se dala předpokládat delší životnost, nicméně zhruba v době, kdy dostal opětovné lano od Atheny, jeho pouť v řadách Eternal Idol se uzavřela. U dámské části ansámblu je daleko živěji – když po první desce odešel bubeník Camillo Colleluori, až tak nepřekvapilo, že si sbalila věci i jeho dcera Giorgia, též zvěčněná na prvním zápisu kapely. ..
Všechno jednou musí skončit. Možná se mohlo zdát, že rukopis Running Wild je přes nespornou repetitivnost nevyčerpatelný, ale v závěru minulého tisíciletí začal Rolfově posádce docházet dech. Škoda to byla zejména proto, že na palubě ještě stále byla velice silná posádka, jenže jednou z nejzásadnějších Kasparekových vzpomínek na dobu vzniku alba „The Rivalry“ byly potíže s Jörgem Michaelem, kterého hudební srdce táhlo do Finska ke Stratovarius. Možná tyhle trable byly jednou z příčin toho, že Running Wild částečně ztratili jiskru,..
Chcete-li se dobrat podstaty chorvatské kapely Manntra, je dobré se odrazit jednak od její domoviny, a zároveň od skutečnosti, že kapela vznikla na troskách industriální party Omega Lithium. Hlavní postavy Manntry, zpěvák a zároveň hráč na kytaru a klávesy Marko Matijević Sekul spolu s basistou Zoltanem Lečeiem zakomponovali folkové a industriální vlivy do moderně pojatého metalového základu (tzn. připravte se i na silně taneční podtón a elektroniku) a zdá se, že jsou velmi plodní, ..
Leverage měli na kontě tři celkem solidní alba, když se jim podařilo znáborovat křiklouna Kimmo Blooma. Natočili s ním dvě alba, z nichž především to první („DeterminUs“) je vystřelilo o pěkných pár schodů výš, s následujícím „Above the Beyond“ už to tak jiskřivé nebylo, nicméně i tahle deska si o důkladné obroušení častým přehráváním řekla hodně hlasitě a nápaditě. Deset měsíců po jejím vydání však Kimma přemohla rakovina a Leverage znovu stáli před otázkou kudy dál.
..
Psal se rok 1995, pravidla v hudebním světě byla už nějaký pátek důkladně přenastavená, ale plavby Running Wild jako by se změna větru vůbec netýkala. Kapela žila dál ve vlastním světě („Running Wild je jednou z poledních institucí, na které se ještě dá spolehnout“, obhajoval cestu kapely Kasparek), jemuž pevnou rukou vládl Rock n`Rolf (posádka v nezměněném (!) složení Thilo Hermann, Thomas Smuszynski, Jörg Michael přistoupila na to, ..
Byť se Warkings schovávají za maskami a přezdívkami, na rozdíl od kapel, které si na utajení zakládají natolik, aby se image stala důležitější než hudba, identifikovat složení kapely (respektive především její hlavní postavu) nebyl problém už u sedm let starého debutu „Reborn“. Specificky zabarvený a tudíž snadno odhalitelný vokál Georga Neuhasera je výrazné poznávací znamení, a trošku se začíná zdát, že frontman, který si jméno vybudoval u vzdušnějších Serenity, udělal s Warkings terno. Jednak s bojovnější, heroičtější ..
V roce 2004 se Marios Christakis rozhodl, že by chtěl vytvořit jedinečný styl epického metalu. O dva roky později svoji vizi představil pod křídly kapely Braveride na debutovém albu „Heroic Deeds“, u nějž se zaklínal odkazem především Blind Guardian a Bathory. Když už epičnost, tak samozřejmě došlo na koncepční příběhy, propojené do jedné ságy, kterou završuje letošní album „The Great Awakening“ (coby čtvrté pokračování). Na něm se Braveride představují vyjma Mariose v kompletně nové sestavě,..
Z dávného motta „šest muzikantů - tři národnosti - jedna vize“, kterým se Crow`s Flight oháněli ve svých začátcích, toho už moc nezbylo. Muzikantů už je jen pět, všichni jako zemi svého původu uvádí Finsko, a tak by se dala započítat alespoň jednotná vize, která však v průběhu let tak změnila svou tvář. Není se co divit, v sedmnáctém roce existence kapely už v ní jako pamětník dávných časů figuruje pouze kytarista Marko Vehmanen, který se může pochválit za to, ..
Running Wild si konečně trochu oddechli. Mezeru mezi alby „Pile Of Skulls“ a „Black Hand Inn“ natáhli na ne zcela obvyklých osmnáct měsíců, což sice není kdovíjak dlouhá doba, ale zjevně stačila, aby se kapela pustila do dalšího díla dostatečně okysličená. Navázat na kvalitu „Pile Of Skulls“ se ukázalo být poměrně jednoduché – recept se nezměnil (byť příznivci vzletných, ultramelodických a snadno zapamatovatelných refrénů přišli trochu zkrátka),..|
Dnes je 3.1.2026, svátek má Radmila
|
| Autor Savapip |
|
[24.10.2025] [hodnocení: 6,5/10] |
|
[21.10.2025] [hodnocení: 6,5/10] |
|
[19.10.2025] [hodnocení: 3/10] |
|
[17.10.2025] [hodnocení: 8,5/10] |
|
[14.10.2025] [hodnocení: 8,5/10] |
|
[12.10.2025] [hodnocení: 5,5/10] |
DIRKSCHNEIDER & THE OLD GANG - Babylon
|
[10.10.2025] [hodnocení: 8/10] |
|
[07.10.2025] [hodnocení: 7,5/10] |
|
[05.10.2025] [hodnocení: 7/10] |
SOLE SYNDICATE - The Reckoning
|
[03.10.2025] [hodnocení: 8/10] |
Nicklas SONNE - Electric Dreams
|
[01.10.2025] [hodnocení: 7/10] |
|
[30.09.2025] [hodnocení: 7,5/10] |
FRONT ROW WARRIORS - Running Out of Time
|
[28.09.2025] [hodnocení: 6/10] |
HARTMANN - Twenty Times Colder
|
[23.09.2025] [hodnocení: 8/10] |
|
[21.09.2025] [hodnocení: 6,5/10] |
|
[20.09.2025] [hodnocení: 6/10] |
GODS OF TOMORROW - Gods Of Tomorrow
|
[19.09.2025] [hodnocení: 7/10] |
Arjen Anthony LUCASSEN - Songs No One Will Hear
|
[17.09.2025] [hodnocení: 7,5/10] |
DROPKICK MURPHYS - For The People
|
[14.09.2025] [hodnocení: 7/10] |
|
[12.09.2025] [hodnocení: 6,5/10] |
|
[10.09.2025] [hodnocení: 7/10] |
|
[05.09.2025] [hodnocení: 8/10] |
BLACKBRIAR - A Thousand Little Deaths
|
[02.09.2025] [hodnocení: 9/10] |
|
[30.08.2025] [hodnocení: 7/10] |
|
[29.08.2025] [hodnocení: 8/10] |
|
[28.08.2025] [hodnocení: 8/10] |
|
[26.08.2025] [hodnocení: 8,5/10] |
|
[24.08.2025] [hodnocení: 7/10] |
SILVER DUST - Symphony Of Chaos
|
[23.08.2025] [hodnocení: 3/10] |
|
[22.08.2025] [hodnocení: 8/10] |
|
[21.08.2025] [hodnocení: 8,5/10] |
|
[17.08.2025] [hodnocení: 5,5/10] |
|
[15.08.2025] [hodnocení: 7/10] |
|
[14.08.2025] [hodnocení: 6,5/10] |
|
[09.08.2025] [hodnocení: 7,5/10] |
RUNNING WILD - Rogues En Vogue
|
[07.08.2025] [hodnocení: 6/10] |
|
[06.08.2025] [hodnocení: 6,5/10] |
|
[03.08.2025] [hodnocení: 7/10] |
RUNNING WILD - The Brotherhood
|
[31.07.2025] [hodnocení: 6/10] |
|
[29.07.2025] [hodnocení: 7,5/10] |
|
[24.07.2025] [hodnocení: 7/10] |
|
[20.07.2025] [hodnocení: 6/10] |
ETERNAL IDOL - Behind A Vision
|
[18.07.2025] [hodnocení: 7,5/10] |
|
[17.07.2025] [hodnocení: 6,5/10] |
|
[15.07.2025] [hodnocení: 7,5/10] |
|
[13.07.2025] [hodnocení: 7,5/10] |
|
[10.07.2025] [hodnocení: 9/10] |
|
[09.07.2025] [hodnocení: 8,5/10] |
BRAVERIDE - The Great Awakening
|
[06.07.2025] [hodnocení: 6,5/10] |
|
[04.07.2025] [hodnocení: 7/10] |
|
[03.07.2025] [hodnocení: 8,5/10] |