CALYPSIAN - Frozen Firestorm

Při poslechu debutu power metalové kapely Calypsian mnohé napadne, že jde o další z nahrávek generovaných umělou inteligencí. Je pravda, že některé drobné znaky tomu napovídají, důkaz člověčiny je ale hmatatelný a při krátkém pátrání se o tom dá snadno přesvědčit. A potom - tohle album nezní jako Sabaton nebo Powerwolf, tedy uskupení, které se AI momentálně snaží napodobit nejvíc (takže by se při troše zlomyslnosti dalo napsat,..více

[recenze]

[28.08.2024]

[Petr Štěpnička]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6/10]

MEDEN AGAN - My Name Is Katerine

Ahoj, já jsem Katka a chci vám povědět něco o trápení, vině, psychických traumatech a vnitřních démonech, které je třeba zkrotit… Poprvé v historii se řeckým Meden Agan podařilo natočit dvě alba v řadě za sebou bez toho, aby u nich došlo k výměně zpěváčky. To samo o sobě je solidní základ k tomu, aby se z kapely sálalo větší sebevědomí, což se na albu „„My Name Is Katherine“ děje. Dalším elementem může být fakt, že koncepční příběh, založený na románové prvotině zpěvačky Dimitry Panariti, ..více

[recenze]

[27.08.2024]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]

JOURNEY - Generations

Poprvé od průlomu s albem „Infinity“ na konci sedmdesátých let byli Journey konfrontováni s neúspěchem, který zažili s deskou „Arrival“. Všeobecně se konstatovalo, že je to kvůli výměně ikonického frontmana za člověka mnohem méně známého. Vinu za to, že album nedosáhlo ani zlatého ocenění, nebylo možné házet na bedra Stevea Augeriho, protože jako nástupce Stevea Perryho stál před obrovsky těžkým úkolem a odvedl dobrou práci. Více šlo o to, že Perryho odchodem byl porušen klasický skladatelský triumvirát, ..více

[recenze]

[26.08.2024]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6/10]

ALICE IN CHAINS - MTV Unplugged

Žádný jiný styl v sobě nekoncentroval tolik sebedestrukce, pachuti skutečné smrti, ani nihilismu jako grunge. Ani blackmetalové šílenství ze severu Evropy na začátku devadesátých let nebylo ve výsledku tak zničující jako seattleská vlna, která se v téže době valila celou Amerikou. Z původně svěží záležitosti, kterou hráli mladíci, obdivující temnější stránky života než největší rivalové Poison a Mötley Crüe, se postupem let, kdy se vůdčí osobnosti scény propadaly do drogového pekla, se z grunge stala schizofrenní potvora, ..více

[recenze]

[25.08.2024]

[Jan Skala]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 8/10]

ATTRACTIVE CHAOS - Tame & Conquer

Sledujete-li podrobněji tvorbu francouzsko-italských Attractive Chaos, nebude pro vás aktuálně vydaný kraťas „Time & Conquer“ kdovíjak zásadní novinkou. Attractive Chaos naplno podlehli módě zveřejňování singlů, a tak od konce května nasypali do příznivců již pět položek, které nyní shrnuli do jedné kolekce, na začátek druhé poloviny nahrávky přidali jedinou novinku a následovník vydařené loňské krátkometrážní prvotiny je na světě. ..více

[recenze]

[24.08.2024]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6/10]

NIRVANA - From The Muddy Banks Of The Wishkah

V první polovině devadesátých let nebylo možné před Nirvanou utéct. Nebylo místo, odkud by se nešklebil rozcuchaný Kurt Cobain nebo neplavalo mimino z obalu „Nevermind“. Z maličké kapely ze Seattlu, kterou tvořila úsměvná dvojice - čahoun Krist Novoselic a o dobrého půl metru menší Kurt Cobain, s nimiž původně vůbec nikdo nechtěl hrát, vyrostlo s příchodem bubeníka Davea Grohla monstrum, jež plně využilo svou sílu a de facto na několik let z povrchu zemského vymazalo hard rockovou a heavy metalovou sílu osmdesátých let...více

[recenze]

[24.08.2024]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]

BLACK DIAMONDS - Destination Paradise

Byť se v minulost v souvislosti s Black Diamonds nejčastěji skloňovalo jméno Gotthard (víte jak, Švýcarsko a hard rock…), daleko zásadnější mi v rámci komparací přijde fakt, že v roce 2018 vyrazili Black Diamonds na turné s Crystal Ball, jež v nich soudě podle aktuální novinky „Destination Paradise“ zjevně zanechalo hodně vzpomínek. To už měli na kontě třetí album „Once Upon A Time“, v souvislosti s nímž se o nich zaslouženě začínalo mluvit hlasitěji než dříve. V roce 2021 se s deskou „No-Tell Hotel“ protlačili na medailovou ..více

[recenze]

[23.08.2024]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]

FIREHOUSE - O2

Klasická éra Firehouse trvala celou desetiletku, jež přinesla řadu zvratů, komerčního úspěchu i odlivu fanoušků, a její konec je ze zpětného pohledu ohraničen odchodem basisty Perryho Richardsona v době, kdy na desce „Category 5“ začal konkurovat tvůrčímu duu Bill Leverty - C.J. Snare, což byl jeden z impulzů závěrečné hádky, která jej z kapely vystrnadila. Leverty měl v záloze náhradu, Bruce Waibela, který hrával deset let po boku mistra jižanského blues rocku Gregga Allmana, s nímž Levertyho delší dobu pojil přátelský vztah. ..více

[recenze]

[22.08.2024]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]

GALNERYUS - Angel of Salvation

Po odchodu zpěváka Yamy-B zbývající osazenstvo Galneryus nezahálelo a okamžitě se vydalo vstříc nové etapě svého hudebního života. Do sestavy vstoupil výborný a pro kapelu přínosnější zpěvák Masatoshi Ono přezdívaný Sho a mimo řady krátkých nahrávek a kompilací vznikla v rychlém sledu dvě plnohodnotná alba „Resurrection“ a „Phoenix Rising“. Mnoho fanoušků považuje dané období za nejlepší úsek v historii japonské formace, ..více

[recenze]

[22.08.2024]

[Petr Štěpnička]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 9/10]

BLUES PILLS - Birthday

Blues Pills měli v minulé desetiletce těžce našlápnuto k tomu stát se senzací nově vzedmuté vlny zájmu o hard rockové retro, které mělo kořeny v začátcích sedmdesátých, někde u Led Zeppelin či Deep Purple, a díky přítomnosti zpěvačky Elin Larsson i u Janis Joplin. Bublina ale splaskla a zbyla jen slušná blues / hard rocková kapela, která hraje obstojnou hudbu. Alespoň tak to vypadalo po vydání třetí desky „Holy Moly!“, která byla ze všech vydaných alb jasně nejslabší a ukázala, že kvalita a úspěch „Lady In Gold“ byly spíše náhodou ..více

[recenze]

[21.08.2024]

[Jan Skala]

[1 komentář]

[hodnocení: 6,5/10]

DEZPERADOZ - Moonshiner

Zamyslíte-li se nad významem hlášky „mít kolty proklatě nízko“, je strašně důležité zhodnotit, jakou hodnotu má jednotka „proklatě“. Natolik proklatě, abyste o kolt jen štrejchli špičkami prstů, nebo natolik proklatě, aby vám zbraň padla ideálně do ruky? Brát jako komparační jednotku asi nejznámější hudební propagátory událostí z Divokého západu, německé desperáty Dezperadoz v čele s frontmanem Alexem Kraftem, asi jednoznačnou definici nepřinese, neboť navzdory pětadvacet let trvající historii ..více

[recenze]

[21.08.2024]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6,5/10]

HAMMERFALL - Avenge the Fallen

Bylo to evidentní hned po prvním poslechu, a ani po těch dalších se rozhodnutí o výsledné známce pro novinku známých kovotepců nezměnilo. Fošna "Avenge the Fallen", kterou Švédi jako svůj třináctý studiový zářez zveřejnili 9. srpna, je plná nejočekávatelnějších klišé a kompozičních postupů, které byly naposledy restaurovány na začátku milénia. To by samo o sobě ničemu nevadilo, jelikož málokdo si pustí desku Hammerfall v očekávání ..více

[recenze]

[20.08.2024]

[Petr Štěpnička]

[3 komentáře ]

[hodnocení: 6,5/10]

THE SMASHING PUMPKINS - Aghori Mhori Mei

Době, kdy se Billy Corgan označoval za samozvaného génia, což podporoval i megaúspěšnými deskami „Siamese Dream“ a „The Mellon Collie And The Infinite Sadness“, daly poslední roky docela na frak. Fanoušky příliš nezaujal nedotažený projekt „Teargarden By Kaleidyscope“, následná euforie nad návratem původních členů, ztvrzená albem „Shine And Oh So Bright, Vol. 1/ LP: No Past. No Future. No Sun“ trvala jen chvilku a kýžený návrat do devadesátých let představovala jen z části. Pak dal principál Billy Corgan průchod nezřízeným hudebním choutkám..více

[recenze]

[20.08.2024]

[Jan Skala]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 8,5/10]

CRADLE OF HAZE - Fairytales

Tři roky trvalo německému hudebníkovi Thorstenu Eligehausenovi, než přidal novou položku do diskografie. Na tom by nebylo nic tak zásadního, kdyby Thorsten s gotickým projektem Cradle Of Haze nestačil za předchozích zhruba pětadvacet let činnosti vydat už třináct alb (k většině z nich se vrátil v polovině minulé dekády, kdy je znovu opětovným vydáním vrátil do hry). Kadence vydávání desek se trochu zasekla, ale možná to bude způsobené i tím, že Thorsten to při patnáctém zářezu vzal decentně za jiný konec..více

[recenze]

[19.08.2024]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]

JOURNEY - Arrival

Poté, co comebackové album „Trial By Fire“ ukázalo svou sílu a navzdory krajně nepříznivé době zaznamenalo velký úspěch, byli Journey opět na rozcestí a stáli před takřka osudovou otázkou jak a jestli vůbec se dokáží vypořádat s druhým odchodem Steva Perryho. I on byl na vážkách, ačkoliv věděl, že operaci kyčelního kloubu musí podstoupit, ale kapelu jeho váhavý přístup brzdil a proto došlo k osudovému telefonátu mezi ním, Nealem Schonem a Jonathanem Cainem. ..více

[recenze]

[19.08.2024]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]

JANE`S ADDICTION - Jane`s Addiction

Tvrzení britského rockového magazínu Kerrang!, že než se objevili Jane`s Addiction, byla osmdesátá léta nudná, je přehnané a nelze s ním souhlasit, ovšem jisté je, že losangeleská kapela byla velkou vzpruhou pro hudební scénu na západním pobřeží, protože se neorientovala ani na glam metal ani na thrash, na dva styly, které byly v druhé polovině osmdesátých let směrodatné. Jane`s Addiction byli velmi podivná, neuchopitelná kapela, která se glamu vysmívala, ale na alternativní a punkovou scénu byla příliš instrumentálně zdatná ..více

[recenze]

[18.08.2024]

[Jan Skala]

[3 komentáře ]

[hodnocení: 8/10]

HUNTER - Rock `n` Roll V.I.P.

Airbourne by chvílemi mohli závidět. Anebo se aspoň nespokojeně ošívat, že by je o titul nejúspěšnějšího plagiátora AC/DC mohla připravit kapela z Německa. Přitom to dlouho vypadalo, že Hunter jsou definitivně záležitostí minulého století. První dvě alba vydali na přelomu první a druhé poloviny osmdesátých let, ještě dva roky se snažili udržet při životě, ale v roce 1989 se jejich cesty rozešly téměř na třicet let. Bernd Herrmann a Stefan Brandtner (později užívající pseudonymy Paul „Mosh“ B. Herrmann a Steven Brandy), ..více

[recenze]

[17.08.2024]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6/10]