Ronnie ATKINS - Make It Count
...nejlepší Atkinsova sólovka. Tady se Sava...

BIG BIG TRAIN - The Likes of Us
Skvelá a výpovedná recenzia, Jirko. Album je...

TIERRA SANTA - Mejor morir en pie
Díky, takový koment samozřejmě potěší :-)

TIERRA SANTA - Mejor morir en pie
Díky za tento seriál. Toto a předchozí...

MOTÖRHEAD - Inferno
Skvělé album, tvrdé, našlapané, hitové. Výborný...

Mark KNOPFLER - One Deep River
Mistr nejnudnější muziky na světě.

DEEP PURPLE - Machine Head
Co se týče Machine Head, mám z alba mírně...

DEEP PURPLE - Machine Head
Po tragickém počinu remixovaného alba Black...

RAGE - Afterlifelines
Nemohl jsem to najít ve vyhledávání. A díky za...

RAGE - Afterlifelines
On tu je z roku 2012, jen se na něj z novějších...












Fobia Zine

Metalopolis

metalový magazín ABYSS

Volumemax




Úvodník:

Objevil Ozzy nesmrtelnost? Jeho návrat ze záhrobí je fenomenální

Už v osmdesátých letech byl Ozzy Osbourne považován za geronta, za tatíka, který je tak trochu legenda a tak trochu šašek, přičemž mu bylo pouze čtyřicet. V pětačtyřiceti ohlásil odchod do důchodu, ale za to jistě mohl kokain, který zpěvák šňupal po tunách. Vrátil se s albem „Ozzmosis“ a byl znovu na vrcholu. To samé následovalo ještě několikrát, pokaždé člověk čekal starce nad hrobem, zhuntovaného chlastem a drogami, a pokaždé to dopadlo opačně. Ozzy nemládne, ale vzhledem k věku a tomu, co za život prožil, je zázrak, že žije. A že tvoří a natáčí.

Jeho poslední reinkarnace je jako zjevení, jako blesk z čistého nebe. Je stejně nečekaná jako překvapivá. Ozzy je prominentním hostem na třetí sólovce kytaristy Billyho Morrisona (Billy Idol), a rozhodně na desce není jen do počtu. Ponechme stranou spekulace, nakolik za jeho výkonem stojí studiová technologie, ale jeho forma ve skladbě „Crack Cocaine“ je ohromující. Okamžitě jsou zpět reminiscence na ceněnou desku „Ozzmosis“, kam skladba stylově míří a Ozzy je znovu na zřeteli veřejnosti a na čele mediálního zájmu. Po neuvěřitelně vitálním výkonu Roba Halforda na novince Judas Priest je připomínka toho, že Ozzy ještě žije, hodně důrazná a svým způsobem unikátní.

Jan Skala, 28. 3. 2024

DAVID REECE - Compromise


Je to na úhlu pohledu. Můžeme tvrdit, že kdyby David Reece nikdy nenahradil Uda Dirschneidera v Accept, neštěkl by po něm dnes ani pes. Ono je to totiž dvousečné. Skalní fanoušci jej tenkrát nepřijali a vytýkali mu, že německou ocelovou mašinu natlačil do amerického hardrocku. Reece tak musí po zbytek kariéry žít s vypáleným cejchem „voice from Accept“, což není jednoduché. Blaze Bailey, John Corabi nebo Ripper Owens by o tom dokázali mluvit celé dlouhé zimní večery. ..více

[recenze]

[17.12.2013]

[Jan Skala]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 4,5/10]


Anneke van GIERSBERGEN - Drive


Jakže se tahle deska jmenuje? „Drive“? Jo, tenhle název se asi příliš dlouho vymýšlet nemusel, ten prostě vyplynul přirozeně ze samotné podstaty nahrávky. Myslím si, že Anekke van Giersbergen už dávno-dávno-dávno nemusí nikoho přesvědčovat o tom, že má v krku zlato. A přesto to prakticky na každé nahrávce (a přitom bez toho, abyste měli pocit, že jí to stojí byť jedinou kapičku potu a úsilí) dává najevo...více

[recenze]

[17.12.2013]

[Savapip]

[8 komentářů ]

[hodnocení: 9/10]


DEICIDE - In the Minds of Evil


Glen Benton si na hru s čísly vždycky potrpěl. Samozřejmě nejvíce s tím jedním a proto asi nebude náhoda, že si jako datum vydání pro jedenáctou desku své kapely vybral datum 22.listopadu 2013. Deicide jsou tedy po dvou letech zpět s novým flákem, zvaným „In The Minds Of Evil“. Deicide už od svého vzniku mají cejch hodně kontroverzní kapely a proto určitě nejeden fanoušek netrpělivě vyhlíží, co skupina pro svou posluchačskou obec po tak dlouhé době stvořila. Album zaujme už svým charismatickým přebalem. ..více

[recenze]

[16.12.2013]

[Jiří Kordovaník]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 7/10]


PHILIP H. ANSELMO AND THE ILLEGALS - Walk Through Exits Only


O významu Phila Anselma snad nikdo ani v nejmenším nepochybuje. Když kdysi jako dvacetiletý hejsek nastoupil do Pantery, aby na desce „Power Metal“ demonstroval svůj halfordovský ječák, nebral jej ještě nikdo moc vážně. Aby také ano, když Pantera do té doby byla obskurní glammetalová kapela, hrající tak leda okresní přebor a na svém kontě měla tři bídná alba „Metal Magic“, „Project In The Jungle“ a „I Am The Night“. Jenže posměváčkům brzy jejich škleb ztvrdnul, když Pantera,..více

[recenze]

[16.12.2013]

[Jan Skala]

[6 komentářů ]

[hodnocení: 2/10]


EPYSODE – Fantasmagoria


Posledně jsem si v recenzi na debut tohoto belgického projektu stěžovala, že s podobným materiálem se daly dělat mnohem velkolepější věci. Deska „Obsessions“ působila na první poslech naprosto úchvatně, ale s postupem času byla díky nenaplněnému potenciálu docela zklamáním. Do budoucna jsem ale nešetřila nadějí a dobře jsem udělala. Pro jednou se moje předpověď vyplnila. Skoro jako by mě „velitel“ projektu Samuel Arkan poslouchal,..více

[recenze]

[15.12.2013]

[Ray]

[4 komentáře ]

[hodnocení: 9,5/10]


KRUCIPÜSK - Boombay


Kdeže jsou doby, kdy Krucipüsk působili jako zjevení. Svým specifickým crossoverem, kde míchali thrash metal s hardcorem a hospodským rockem si podmanili celou republiku a skladby jako „Sexy Voodoo“, „Druide“, „Belzebub Disco“, „Musim do Mexika“ a hlavně „Láska je kurva“ patří rozhodně k tomu lepšímu, co kdy v české rockové produkci vzniklo. Před deseti lety byli Krucipüsk na vrcholu. Měli aktuálně venku nejlepší desku „Druide!“, Hájíček na pódiích bouřil s liščím ocasem za kalhotami a kapela ..více

[recenze]

[15.12.2013]

[Jan Skala]

[86 komentářů ]

[hodnocení: 4/10]


COLD FEET CONTROL - Tales of the Brokenhearted Pt. 2


Nedávno jsem se pokusil představit EP nepříliš známé, ale za to neokoukané (neoposlouchané) party z Finska. Mírně rozporuplná reakce ve mně vyvolává zvědavost na EP „Tales of the Brokenhearted, Part 2“, které vyšlo v poslední dekádě měsíce září. Stejně jako v předchozím případě, i tady na posluchače čeká pětice skladeb, a to o téměř stejné stopáži. S první nahrávkou ta čerstvá příliš nekoresponduje..více

[recenze]

[14.12.2013]

[Kozel]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]


SIRGAUS - Sofia's Forgotten Violin


Sirgaus je kapela z Itálie, která vznikla v roce 2011. A za tak krátkou dobu už vydává druhou desku. Hudba, kterou hraje, se dá popsat jako rock/metal se symfonickými prvky, převážně dívčím zpěvem a s hostujícím violoncellistou Lethienem ze známější italské formace Elvenking. Avšak s touto kapelou si příliš hudebně podobní nejsou. ..více

[recenze]

[13.12.2013]

[Tomáš Marton]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6/10]


SAMMY HAGAR - Sammy Hagar and Friends


Pochybuje snad někdo o tom, že Sammy Hagar je jedna z největších žijících legend rockové hudby? Chlápek, který toho prožil více, než někdo stihne za pět životů, si zase udělal radost. Jinak se totiž nedá o jeho desce, kterou natočil s kupou svých kamarádů, snad ani mluvit. Dá se také říci, že nová deska „Sammy Hagar and Friends“ jako by rekapitulovala jeho čtyřicetiletou kariéru, která je plná všemožných vzestupů, ale i pádů. Ty se naštěstí Sammymu díky jeho přirozené inteligenci a dobrému obchodnímu čuchu podařilo srazit na minimum. ..více

[recenze]

[13.12.2013]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]


SCORPIONS - Unbreakable


Jsme nezlomní!!! Titulem svého patnáctého studiového alba toto vykřikují do světa němečtí Scorpions. A nutno přiznat, že po nepříliš tučných letech mají zase jednou pravdu. Na albu „Unbreakable“ kluci výrazně obživli, vrátili se zpátky k tomu, co jim roky přinášelo úspěch, a předvedli se ve výtečné formě. Je jasné, že přelomová či zásadní alba, srovnatelná s dosahem „Blackout“, „Love At First Sting“, „Crazy World“ či „Face The Heat“ se od těchto rockových dinosaurů dají očekávat už jen stěží, ale k plnému uspokojení fanoušků úplně stačí,..více

[recenze]

[12.12.2013]

[Savapip]

[6 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]


SIN CITY SINNERS - Divebar Days Revisited


Je to asi dva roky zpátky, kdy jsem tady konstatoval, že přece jen těch cover alb už je trochu přehršel. Začala to Metallica a Guns n´Roses a pak se s nimi roztrhl pytel. Přišel s nimi Vince Neil, L.A. Guns (dokonce dvakrát), Faster Pussycat, BulletBoys a bůhví kdo ještě. Trochu mi to vadí. Je ale pár výjimek. Jednou z nich jsou právě Sin City Sinners. A důvod? Tihle chlápci si nikdy nehráli na regulérní kapelu. Měli kolem sebe vždycky neuvěřitelné množství hvězdných hostů, neustále tvrdili, že si hrají jen tak pro radost ..více

[recenze]

[11.12.2013]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 9/10]


PLACE VENDOME - Thunder In The Distance


Michael Kiske (ex-Helloween, Unisonic) je v posledních letech skutečně v jednom kole. Po návratu na koncertní pódia s kapelou Unisonic a projektem Avantasia nabral druhý dech a především energii k vytváření hudby, která jeho hlasu sluší nejvíce. Po četném hostování v různých kapelách (Gamma Ray, Masterplan, Edguy, Thalion…) se v roce 2005 rozhodl spolupracovat také s baskytaristou Dennisem Wardem (ex-Pink Cream 69, Unisonic)..více

[recenze]

[11.12.2013]

[František Šafr]

[6 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]


KILLER DWARFS - Start @ One


Položme si otázku. Byla tahle kapela někdy zajímavá něčím jiným, než že si všichni členové po vzoru „bratrských“ Ramones říkali stejným příjmením Dwarf? Jistě, patřila do generace kanadských heavy metalových kapel, které se snažilx začátkem osmdesátých let konkurovat těm z Ameriky, jako byli Mötley Crüe, Ratt, Quiet Riot, Y & T, Twisted Sister, Malice, Armored Saint a další. Možná to bylo destinací nebo tím, že neuměli napsat takové hity jako zmínění Amíci, ale Killer Dwarfs nezažili ani těch patnáct minut slávy...více

[recenze]

[10.12.2013]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 5/10]


PAYLOAD - Odyssey Dawn


Finská heavy úderka Payload vydala 17. května letošního roku své debutové album. Přesně o měsíc později kapela oznámila, že její řady opouští zpěvák Risto Sundberg. A ač jeho vysvětlení tohoto kroku má hlavu, patu i logiku, přece jen se to nezdá jako zcela optimální situace pro propagaci desky. Nutno však zdůraznit ještě dvě věci – personální kolotoče u Payload nejsou nic zvláštního (za pět let existence čítá seznam současných a bývalých členů celkem patnáct položek) a ze sestavy, která album nahrála, bylo v době datlování ..více

[recenze]

[10.12.2013]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6,5/10]


PESTILENCE - Obsideo


Po dvou letech se znovu o slovo přihlásila deathová klasika z Holandska – veteráni Pestilence tradičně v čele s Patrickem Mamelim. Už potřetí po svém znovuzrození a celkově po sedmé přicházejí se studiovou deskou, která nese jméno „Obsideo“. Tajuplný název alba skvěle dokresluje krásný motiv obalu, který okamžitě asociuje představu, že se nacházíte uprostřed děje všech těch proslulých fantasy filmů, „Nekonečným příběhem“ počínaje a „Soubojem titánů“ konče…..více

[recenze]

[09.12.2013]

[Jiří Kordovaník]

[1 komentář]

[hodnocení: 5/10]


SATAN - Life Sentence


Kdo má doma (já věřím tomu, že každý fanoušek rockové hudby) knížku Heavy Metal Direkt ze třiadevadesátého a nalistuje si stránku, kde se v pár větách autoři zabývají Novou vlnou britského heavy metalu, bude vědět o čem mluvím. Pro neznalé si dovolím citaci: Dnes potřebujete pouze vědět, že a) skoro všechny ty kapely stály za starou belu, za b) v Japonsku jsou jejich alba stále jedničky..více

[recenze]

[09.12.2013]

[Jan Skala]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 5/10]


Listování : << < 425 / 615 > >>

 
Metalforever.info © 2006 - 2024     RSS - články

stránka byla načtena za 0.20251 sekund.