DRIÁK - Kam to saháš!

Spontánní živá energie, svérázně recesistické a občas důkladně potrhlé texty (podtrženo) s někdy velice překvapivou pointou a harmonika jsou největší devízou lánovských (převážně) punkerů Driák, kteří zakončení první desetiletky své existence slaví svým druhým albem, nazvaným „Kam to saháš!“. Proč převážně punkerů? Jak kluci konstatují v refrénu songu „Kravál kolem sebe“: „…hardcore, oi, punk, metal, ska, vždycky v srdci budem mít…“ a tomuhle tvrzení se dá beze zbytku věřit. ..více

[recenze]

[28.12.2012]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6,5/10]

KAMELOT – Poetry for the Poisoned

Po „Ghost Opera“ trvalo kapele tři roky, než přišla s jejím následovníkem. Bylo vcelku předvídatelné, že se dá cestou ještě větší epičnosti a teatrálnosti. Bylo jen otázkou, jestli se to napodruhé podaří lépe. Zároveň se zbylí členové museli vypořádat se situací, kdy po mnohaleté spolupráci odešel basák Glenn Barry. Byl nahrazen Seanem Tibbettsem, který rozhodně nebyl špatnou volbou – o jeho muzikantských schopnostech nelze pochybovat a naživo dodal kapele na akčnosti. A jak dopadla snaha na „Poetry for the Poisoned“? ..více

[recenze]

[27.12.2012]

[Ray]

[4 komentáře ]

[hodnocení: 6,5/10]

GOLDEN RESURRECTION - One Voice For The Kingdom

Před necelým půlrokem jsem si při psaní recenze na CHARLIE SHRED povzdechnul v naději nad tím, že Tommy "ReinXeed" Johansson světu opět ukáže něco ze svých skutečných schopností v projektu GOLDEN RESURRECTION. O takové zvěrstvo, jako je výše zmíněné album, se nejedná, ale o bombu zrovna tak ne. Jako hlavní důvod se mi jeví to, že Christian „Pohlreich“ Liljegren melodika Tommyho k autorským otěžím prakticky ani nepustil a nechal ho své kompozice pouze doplnit o neoklasicistní běhy, ..více

[recenze]

[26.12.2012]

[Hermes]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6/10]

DEFORMITY - When Tomorrow Comes

Když se jeden zahloubá do historie kaliningradské kapely DeformitY (tedy pouze za předpokladu, že onen šťastný jedinec je mimořádně jazykově zdatný, a nebo si, jsa dříve narozený, pamatuje ještě nějaké to slovíčko ze školní ruštiny), možná trošku zapochybuje o tom, že kluci mají jasno v tom, co vlastně chtějí hrát. V roce 1994, když začali společně notovat, věnovali se death metalu. Pak si dali dvouletou pauzu, aby se zkusili vypořádat s vlivy prog metalu a svou několikaletou..více

[recenze]

[25.12.2012]

[Savapip]

[3 komentáře ]

[hodnocení: 8/10]

OPETH - Heritage

Švédská progresivní stálice Opeth si za dobu své kariéry vybudovala velmi silnou pozici. Mnoho hudebních kritiku, fanoušku, ale i kolegů z branže mají k jejich hudebním schopnostem velký respekt. V jejich sestavě byste těžko hledali někoho, kdo by svůj nástroj mistrovsky neovládal. Co člen, to záruka kvality. O to těžší je potom úloha recenzenta, protože pokud budeme objektivní, po technické stránce nejde Švédům nic vytknout.

Přesto se najdou tací,..více

[recenze]

[24.12.2012]

[Mikka]

[3 komentáře ]

[hodnocení: 9/10]

ANGELS FATE - :II

Ostravští Angels Fate by si vlastně zasloužili poklepat po rameni už jen za svojí vytrvalost a houževnatost. Seznam odpadlíků, kteří od roku 2004, kdy Angels Fate zahájili svojí činnost, kapelu opustili, by vydal na slušnou bojovou jednotku a zdá se, že nehodlá brát konce. Doba od zrodu prvního (a jediného) dema, se kterým Angels Fate neudělali do světa ani knoflíkovou dírku, až do vydání debutu zabrala šest let, samotné album vznikalo postupně od února roku 2010 a ve finále jej nazpíval hostující nečlen kapely. ..více

[recenze]

[21.12.2012]

[Savapip]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 6/10]

KAMELOT – Ghost Opera

Album číslo osm znamenalo pro Kamelot změny v sestavě. Kapela ještě o něco víc poevropštěla, když mezi sebe konečně opět přijali stálého klávesáka. Stal se jím Němec Oliver Palotai, klávesový mág, který už rok předtím s jednou americkou kapelou spolupracoval. S Circle II Circle nahrál desku „Burden of Truth“. Ještě předtím působil jako kytarista v sestavě Doro. Druhá změna se sice udála až po nahrání alba, ale byla významná – po sedmnáctileté společné pouti opustil řady Kamelot basák Glenn Barry...více

[recenze]

[20.12.2012]

[Ray]

[7 komentářů ]

[hodnocení: 8,5/10]

DEAD BY APRIL - Incomparable

Copak nám asi může vzniknout, když hodíme do míchačky SUICIDE SILENCE, CHILDREN OF BODOM a BACKSTREET BOYS? Po chvíli míchání této na první pohled nevábné směsi ji vylijeme do koleček. Co jsme teď schopni postavit? Rozsype se nám po prvním nanesení celé naše snažení, anebo se dílo bude dařit přinejmenším do výše věže babylonské…? Babylonský skvost asi nepostavíme, ale přinejmenším nižší panelák by klapnout mohl. Směs s názvem DEAD BY APRIL pospolu drží velice schopně,..více

[recenze]

[19.12.2012]

[Hermes]

[3 komentáře ]

[hodnocení: 7/10]

I AM I - Event Horizon

Není to tak dávno, co si Pagan pochvaloval, že příznivcům Dragonforce se po původním zpěvákovi kapely ZP Theartovi na novince britských superrychlíků ani nezasteskne. Já mám pro příznivce hlasivek tohoto charismatického pěvce zprávu podobnou. Sjedete-li prvotinu jeho nové kapely I Am I, která nedávno vyšla i v CD podobě (původní vydání na formě unikátní flashky nahrávalo hrobníkům stříbrmých kotoučků, ale kapela se rozhodla – že by až na základě kladného přijetí? ..více

[recenze]

[18.12.2012]

[Savapip]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 8/10]

DEVIN TOWNSEND PROJECT - Epicloud

Génius nebo šílenec? Nejpravděpodobněji obojím je Devin Townsend, umělec, kterého zná snad každý metalový fanda. Mnozí ho zaregistrovali díky již neexistující formaci Strapping Your Lad, starší generace si ho určitě pamatuje už z roku 1993, kdy tehdy jako jednadvacetiletý zpíval na desce Sex & Religion od Stevea Vaie (všem, co neslyšeli, doporučuji). Já osobně jsem na něj poprvé narazil až díky jeho sólové dráze, z nichž ten současný má název Devin Townsend Project...více

[recenze]

[17.12.2012]

[Mikka]

[6 komentářů ]

[hodnocení: 10/10]

AFTER FOREVER - After Forever

Věřte tomu nebo ne, ale dnes už je to víc než pět let od vydání definitivně poslední desky od nizozemské veličiny After Forever. V roce 2007 by tento scénář nečekal ani bezmezný pesimista, ale co se zdá být nemožné, nemusí být nereálné. A jaká je to škoda, že tato nizozemská parta to zabalila tak brzo. Ono pět alb není nějaká chudá sbírka, ale vzhledem k mému přesvědčení, že by nám tito gotici i dnes měli co nabídnout, mi jejich diskografie přijde neúplná..více

[recenze]

[15.12.2012]

[Mikka]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 9,5/10]

WERGLŮV PJOS - Memento doby

Na to, že předchozí album „Pia Fraus“ a aktuální novinku „Memento doby“ dělí pouhé tři roky, je až s podivem, jak Werglův pjos změnili svojí tvář. Naštěstí bez toho, aby ztratili vlastní ksicht. Jistě, to zásadní poznávací znamení – svěží housle – zůstávají, ale ta někdejší nevázaná rozvernost i jasně definovaná příslušnost k punku jsou více méně tytam. Werglův pjos jsou rockovější, hudebně i textově vážnější, na jejich placce nenajdete žádné vyloženě uvolněné vtípky. A kupodivu, i přes to, že právě v žertovinách jsem našel nejsilnější ..více

[recenze]

[14.12.2012]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]

KAMELOT – The Black Halo

Konečně se v našem putování historií Kamelot dostáváme k desce, která k jejich poslechu přivedla přímo mě. Ještě si moc dobře vzpomínám, když jsem v roce 2005 poprvé slyšela úvodní tóny „March of Mephisto“ a okamžitě jsem věděla, že tuhle kapelu budu milovat. Na „The Black Halo“ vygradoval úspěch, který se kolem kapely v téhle době začal pomalu ale jistě nabalovat. Pro vydání desky změnili label, o všechno se opět staral už ověřený producentský tým a navíc se v pozici hostů objevily i zvučná jména – za některá klávesová sóla je odpovědný Jens Johansson..více

[recenze]

[13.12.2012]

[Ray]

[3 komentáře ]

[hodnocení: 10/10]

NEŽFALEŠ - Každej klub i bar

Nežfaleš to u mě vyhráli s deskou „Ber, dokud dávám“. Za následující dva počiny (z nichž jeden představoval vzpomínkovou procházku po již vydaných deskách) jsem jim sice tohle vítězství nechtěl odebírat či jej anulovat, ale přece jen ta animální energie, vtip, nadhled a schopnost vydolovat chytlavou melodii z čehokoliv jako by trochu kolísala a ztrácela na intenzitě. Že by tuhle chásku dohnal proces zrání a hudebního zmoudření (nemůžu se zbavit dojmu, že jde o bezpodmínečně nutný proces u většiny..více

[recenze]

[12.12.2012]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]

INMATE - Free At Last

Možná je to tím, že už tenhle žánr neposlouchám v nějakém větším měřítku, ale poslední dobou se mi stává, že kdykoliv narazím při recenzování na placku, která má něco společného s melodickým, či moderně melodickým deathmetalem, jsem obvykle příjemně překvapená. A stejně tomu tak bylo, když jsem s počáteční nedůvěrou tiskla play u prvního songu slovinské kapely Inmate. Ona nedůvěra pravděpodobně pramenila ze země původu této pětice, neboť Slovinsko je sice zemí, ve které se koná jeden z údajně nejkrásnějších ..více

[recenze]

[10.12.2012]

[Veronika]

[5 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]

TCHOŘI - Evangelium

Ještě dřív, než mi příznivci kapely Tchoři začnou nadávat, že se zase montuju do něčeho, čemu nehovím a proti čemu jsem předpojatý, rovnou upozorňuju, že specialista na to, co páchají Tchoři, se v redakci nenašel a žádný dobrovolník a kaskadér, který by mě zbavil tohoto pisálkovského jha, se nepřihlásil. Stejně tak veřejně křičím do světa: Vážení Tchoři, vůbec nic proti vám nemám!!! Jen předpokládám, že pokud jste po minulém výprasku zaslali své cejdo do redakce, že buď trpíte sebezničujícím šíleným smyslem ..více

[recenze]

[07.12.2012]

[Savapip]

[5 komentářů ]

[hodnocení: 2/10]

KAMELOT – Epica

„…pouze taková melodie
přichází bez zvuku…“

Kamelot se mezi lety 2001 a 2005 pohybovali v uměleckých stratosférách a seslali nám z nich tři alba, které považuji za absolutní vrcholy jejich tvorby a zároveň také jedny z vrcholů žánru jako celku. Po dechberoucím zážitku, který přinesla „Karma“ si na nás Youngbloodovci připravili pěkně rozsáhlý spektákl. Poprvé totiž přišli s koncepčním příběhem..více

[recenze]

[06.12.2012]

[Ray]

[5 komentářů ]

[hodnocení: 10/10]