Loni na podzim vydala plzeňská lesní smečka po celých pěti letech desku, kterou se po výletech do démonické krutosti na smrtonošce „Vnitřní tma“ (zde se spíše jednalo o stezku odvahy než o pohodové výletování) a do výpravně-pohádkového prostředí „Jasmuz“ navrací do nitra prastarých hvozdů, aby si připomněla, jak hezky voní jehličí, a aby opět ctila krásy přírody a nezkrotnost jejích živlů. O tom, že právě toto tematické zaměření prospívá synům lesa ..
Stejně jako v souvislosti s debutem, tak jsme i u příležitosti aktuální (a velice povedené) desky „Nepočaria!" vyzpovídali kytaristu a ústřední postavu slovenských Ramchat, aby nám pověděl, co se v současné době kolem jeho bandy děje. Tentokrát jsme však Hiraxovy ostatní aktivity nechali stranou a soustředili jsme se pouze na jeho black/deathmetalové pole působení...
Zamlouvá se vám utápění se v doomové beznaději, jež je seskládaná ze součástek z více žánrů a zároveň se chcete nechat hýčkat křehkou (kytarovou, houslovou a cellovou) melodikou? Potom jste si pravděpodobně šestičlenné těleso Arbor Ira („Hněv stromů“) už k tělu připustili. A pokud ne, nyní je ten správný čas tak učinit a nechat se pohltit jejich psycho doom metalem, který nabízejí na svém čtvrtém kotoučku „Weltenfresser“...
Ne všichni blackmetaloví umělci mají děsně zlou a chladnou image. Někteří mají rádi nadhled a ten se nebojí vnést i do hudebního projevu. Sarkastičtí Kuoleman Galleria („Galerie smrti“) z Finska nepropadají chmurám svého kraje tím nejtradičnějším způsobem, ba naopak život ve studené a tmavé zemi tisíců jezer berou s (černým) humorem (jako své vlivy uvádějí saunu, alkohol a ďábla) a my můžeme polemizovat nad tím..
Finská smečka Paara začínala jako dvoučlenný projekt, aby se nakonec rozšířila na šestičlennou sestavu o třech silách na vokálech. Pozornost přitáhla už debutem, na němž hostovali členové velkých kapel (Swallow the Sun, Moonsorrow, Katatonia atd.). Na jednu stranu Finové odkazují na atmosférický norský black metal, na stranu druhou čerpají z naprosto odlišných žánrů, aby na novinkovém albu „Riitti“ o čtyřech stopách..
Dumání nad tím, o čem se vlastně zpívá (řve) v nesrozumitelných, atmosférických, naštvaných, v zoufalství se topících či hysterických blackových vokálech má nesporně svoje kouzlo. V black metalu jsou texty stejně důležité jako atmosféra, a tak jejich bezproblémová srozumitelnost není na škodu, ba naopak. A právě na to může být patřičně hrdá pagan metalová smečka Ramchat ze sousedního Slovenska. Těm, jimž v žilách koluje slovanská krev, představují bratia novou desku a jak je u nich už zvykem,..
Prolínání žánrů je na metalové scéně už dávno zaběhnutým postupem. Vstříc dvěma směrům se vydali i nizozemští River of Souls a v jejich případě jsou těmi směry death (spíše melodický) a doom metal. Parta kolem kytaristy Paula Beltmana (ex-Sinister) smíchala tyto dvě ingredience na debutu „The Well of Urd“ s šestipoložkovou nabídkou, jež se kolébá na vlnkách melodiky, které naráží o mlhou zalitá doomová pobřeží...
Příznivce nálad dřívějších My Dying Bride a melancholie, jež je tolik typická pro finský doom metal, už možná jednočlenný ukrajinský projekt Sorrowful Land svým debutem „Of Ruins…“ oslovil. Max Molodtsov (též z gothic doomových Edenian) představuje nové EP „Where the Sullen Waters Flow“, které servíruje tři skladby o celkové stopáži trvající necelou půlhodinku. Vyplatí se doomovým romantikům věnovat této malé placce pozornost?..
Deset osob a sedm zemí. To je vizitka multinárodního projektu Folkodia, který svá alba v letech 2008 – 2013 vydával každý rok. Hudební těleso poznamenala smutná událost, a sice úmrtí zakladatele a vedoucí osoby projektu Ruslanase Danisevskise (alias Metfolvik), který podlehl dlouhému boji s rakovinou. Ostatní členové (kteří jsou zároveň členy projektu Folkearth) se rozhodli v projektu pokračovat,..
Jedni z hlavních představitelů atmosférického black metalu, Wolves In The Throne Room, se na minulé desce pustili do ambientních hokusů pokusů, kterým se mezi fanoušky moc pochopení nedostalo. Můžeme si ale oddechnout, neboť aktuální šestá deska „Thrice Woven“ – mezi ní a poslední standardní vlčí deskou uběhlo šest let – se navrací do blackmetalového světa a ambientní pasáže ji pouze zdobí. Čistě o návrat ke kořenům však úplně nejde, ..
Finští vyznavači Rohatého se s tím nepářou a na posluchače (nebo v lepším případě společně s posluchačem) útočí přímočaře. Smečka kolem kytaristy Bladeho – který napsal všechen materiál vyjma úvodního intra – vypouští do temného undergroundu svou třetí desku „Pimeyteen ja kuolemaan“ („Vstříc temnotě a smrti“). A důkazem toho, že to Finové myslí vážně, budiž spolupráce se samotným Robem Darkenem (Graveland),..
Jedni se inspirují tam a druzí zase uctívají tamten kult. S čím více smečkami či projekty byl člověk obeznámen, tím sporadičtěji jej něco ohromí a vytrhne z reality. Každým rokem je stále obtížnější narazit na něco, co na mě udělá hlubší dojem, avšak naštěstí na tom nejsem ještě tak zle a párkrát se „to něco navíc" pro mě v roce 2017 našlo..
Fanoušci oldschoolového death metalu slaví svátek. Nejenže americká legenda Morbid Angel konečně po šestileté – a po čtrnáctileté, co se její standardní tvorby týče – odmlce a personálních změnách vydává novou desku, ale také se od posledního prapodivného počinu z roku 2011 navrací k ortodoxnímu death metalu. David Vincent je fuč, post vokalisty a basáka (stejně jako před dvaceti lety) znovu přebírá Steve Tucker,..
Ne každý se odváží odklonit se od klasických zaběhnutých pravidel daného žánru a štrádovat si to napříč hned několika hudebními políčky. Australští Ne Obliviscaris se toho očividně nebojí, neboť se pouští do mísení black či death metalu se silně melodickými prvky art rocku. K tomu přihoďme housle, které jsou jedním z nejvýraznějších poznávacích znamení kapely, a které v rámci jednotlivých metalových bojišť přispívají k výjimečnosti. ..
Že by brněnští Solfernus vytvořili nástupce svého dvanáct let starého debutu „Hysteria in Coma“, v to mnozí už ani nedoufali. Ale černý světe div se, letos na podzim jsme se ho od personálně spřízněné smečky s Root, Asgard či Hypnos přece jen dočkali a s příjemným pocitem můžeme říct, že se nejedná o nějaké melancholické rozjímání a vzpomínání na časy minulé...
Ptáte-li se, kam se black metal bude v nadcházejících letech ubírat, The Negative Bias podávají jednu z možných odpovědí. Není tomu tak dávno, kdy ve Vídni vznikl transcendentální blackmetalový projekt pod ne zrovna zajímavým názvem a už se na nás řítí debut. Prvně vypuštěná a zatraceně řízná (přesto však intenzivně melodická) ochutnávka „The Golden Key to a Pandemonium Kingdom“ dokázala temné duše učarovat a dostat je do kolen. ..
Ačkoli vichřičné blasty vyvolat dokáží, řadí se německé trio Imperious spíše k těm hodným blackovým spolkům. Tato zatím poměrně neznámá kapela se soustředí na staré klasické příběhy a svá první tři alba vydala sama. Nedávno však Němci podepsali smlouvu s Massacre Records a k této příležitosti vydávají dvě na sebe navazující alba „Tales of Woe - The Journey of Odysseus, Part I“ a „Part II“ s podtituly „From Ilion to Hades“ a „From Hades to Ithaca“ znovu...
Na první prosincovou neděli připadl velký den jak pro příznivce starého dobrého norského blacke metalu, tak i pro vyznavače moderní progresivity. Norská legenda Enslaved totiž přijela do Prahy a po roce se tak vrátila na Novou Chmelnici, aby představila svou novou desku „E“ a staré fláky polila živou vodou. Jako předkapely s nimi na tomto úseku turné vystoupili psychedeličtí Zatokrev ze Švýcarska a experimentální Adimiron z Itálie.
Klasická švédská škola melancholické melodiky, zakomponovaná do prolínání deathu s black metalem, opatřená texty, jež se hrdě drží rodného jazyka. Takto se dá ve zkratce charakterizovat HarmDaud, debutující jednočlenný projekt švédského vokalisty a kytaristy Andrease Stenlunda. „Blinda dödens barn“ neboli „Slepé děti smrti“ je počin, o jehož finální audio podobu se postaral Andreas Hedlund ..
Druhá polovina fantasy ságy „Of Erthe and Axen“ – která je dílem multiinstrumentalisty Sama Meadora – na sebe nenechala dlouho čekat a vychází necelé dva měsíce od vydání prvního dílu. Zatímco ten opanovalo kouzelné folkové prostředí se sladkými melodiemi, obalenými v mohutných orchestracích ala Dimmu Borgir, pokračování příběhu o boji mezi dvěma bratry byl přislíben větší kus bestiality, jež by mohl tento cinematic symfo-metal s progresivními přesahy..
Američané Xanthochroid si před několika lety fanoušky získali oslnivě povedenou cover verzí skladby „Land of Snow and Sorrow“ od finských melodeathových Wintersun. Po delší odmlce představují dvoudílný epos „Of Erthe and Axen“, přičemž jeho druhá část na sebe nenechá dlouho čekat. Při počátečním oťukávání s hudebně zpracovaným fantasy příběhem vyvstane otázka, proč na sebe tito Kaliforňané lepí štítek „black metal“. ..
V případě, že se vyžíváte v rituálním zlu, které je obaleno trýznivě epickým oparem, přivítáte nejspíše francouzské Woest s otevřenou náručí. Tato smečka se v blackmetalovém undergroundu pohybuje přibližně tři roky (zakládající kytarista Malemort se dříve orientoval na grind/crust) a nyní představuje debut, který vypráví o ztraceném barbarství v civilizovaném moderním světě a který žánrově nespadá pouze do jedné škatulky...
Ukrajinský skladatel Astaroth Merc je jedním z těch, kterým jedno hudební těleso nestačí a potřebují se realizovat hned ve vícero kapelách či projektech. Vedle dvou dalších Astarothových počínání (dvoučlenných Chapter V:F10 s texty orientující se na esoterismus a ambientního projektu P`hevda Phenomenon) je jednočlenný atmosférický blackový projekt Raventale tím stěžejním s již osmi zářezy v diskografii. ..
Korpus pro Yaromislův jednočlenný projekt Zgard, jež je článkem bohaté ukrajinské blackmetalové mozaiky, lze přibližně charakterizovat jako prolnutí veličin Burzum a Graveland. Vypadá to, že kreativní nadšení Yaromisla nijak neopouští, neboť jeho aktuální deska je již šestou v pořadí, přičemž mezi ní a debutem oběhlo pouhých šest let. S novinkou „Within the Swirl of Black Vigor“ se přemístíme v prostoru,..
Aktuální deska „Kelle surut soi“ vyšvihla finskou smečku Havukruunu nad obrovské množství jiných kapel zatraceně vysoko, a tak o ní můžeme mluvit jako o cenném pokladu nalezeném v pochmurných lesích, jež pokrývají chladnou finskou krajinu. Srdce kapely, kytarista a zpěvák Stefan se rozpovídal o svých pocitech ohledně hudební tvorby, o chystané desce, anebo o tom, jak vnímá pohanství..
Jejich zlatý věk byl před dvaceti lety, ale dnes dělají desky snad ještě lepší. O kolika legendách se dá takto hovořit? O norské veličině Enslaved, která nikoho nenásleduje a jde si svou vlastní cestou, určitě ano. Stabilní forma těchto Norů je další obdivuhodnou skutečností, nikdy totiž nenahráli desku, na níž by se nenašel nějaký hudební skvost, pro který by jiní vraždili, aby alespoň jeden takový mohli mít v celé své diskografii. ..
Nenechat si do vytváření svého díla nikým kecat a nemoci se opřít o žádné spoluhráče, to je výsada a strast jednočlenných projektů. Jedním takovým je debutující Dreamshift z Německa, který se vydal moderní, post-blackmetalovou cestou ve stylu Oathbreaker nebo Deafheaven. Za nekoncertujícím projektem Dreamshift stojí Frank Riegler, který se nechává inspirovat mnoha hudebními žánry (mimo jiné třeba i technem) a který zároveň s tímto počinem nastartoval ..
Jestliže spíš než krátkodobým záležitostem dáváte přednost deskám, s jejichž prozkoumáváním musíte strávit více času, a jestliže jste třeba vloni zaznamenali švédské meloblack/deathové Hyperion a oslovili vás svým debutem, mohla by vám zachutnat i prvotina smečky Wormwood, která – stejně jako výše jmenovaní žánroví kolegové – pochází ze země tří korunek. Ovšem ne všichni členové této nově vzniknuvší skupiny ze Stockholmu platí na scéně za nováčky, ..
U profláknutých kapel je spoleh na to, že se v masách jejich fanoušků vždy najde dostatečný počet takových, kteří nebudou reptat, ať už jejich modla přijde s téměř čímkoliv. Jenomže popularita a pozitivní přijímání čehokoliv mívají za neblahý následek rapidní pokles kvality produktu. Vždyť jen malá hrstka z těch, kterým se před léty podařilo vybudovat si zvučné jméno, dnes vyvíjí snahu, jež by byla srovnatelná s nasazením z časů minulých. ..
Když člověk narazí na skvělou bandu, jejíž aktuální deska je zároveň jejím debutem, zalije jej příjemný pocit, poněvadž následně nemusí dohánět to, co se promeškalo, a naopak ho potěší vědomí, že svůj objev může sledovat pěkně od začátku. Když si k tomu přičtete, že ona banda hraje klasický zlý black metal bez moderních „vylepšováků", radost se znásobí. Německá smečka Magoth se vzhlédla v panenském blacku z let devadesátých,..
Hoří-li vaše srdce pro syrovější a folkem příliš neobtěžkanou formu pohanského black metalu a jsou-li vaše přesvědčení o tomto žánru taková, že je již vyčerpaný a dvacet let se skládá to samé dokola, potom se vyplatí sáhnout po finských Havukruunu a nadchnout se jejich absolutně snovou (nepodlézavou) tvorbou. Finsko nabízí nesčetně mnoho metalových smeček, a tak je docela obtížné mezi nimi vybrat ty, které nespadají do průměru. ..
Mohlo by se zdát, že američtí Your Chance to Die s aktuálně dvěma ženskými vokalistkami nebudou zajímat posluchače, kteří se ženským vokálům v metalu vyhýbají. Nechat se tím zmást by ovšem byla škoda, neboť toto je zrovna ten výjimečný případ, kdy téměř zapomenete, že za mikrofonem nestojí muž. Kapela postupem času posunula svůj sound z metalcoru do kvalitního technického melodeathu a zmíněné vokály použila na svou desku vůbec poprvé...
Je libo chytlavý melodický black metal prolezlý thrashem? Potom lapněte po rakouských Irdorath! Tato temná čtyřčlenná smečka funguje od roku 2005, má na svém kontě čtyři desky a na té poslední jim to šlape zatraceně dobře. Rakušané nyní přichází s novinkou „Denial of Creation“, které byla do vínku dána na jednu stranu hrstka syrovosti a na stranu druhou po okraj naplněný kýbl melodiky s až hříšnou chytlavostí...
Důkazem toho, že i v black metalu existují krásné něžnosti, je novinka francouzské smečky Darkenhöld, jejichž tvorba je příjemně nasáklá druhou vlnou black metalu a připomíná třeba dřívější Emperor nebo pozdější Burzum. Dílna těchto Francouzů se zřejmě ukrývá někde v bájných temných lesích za zlověstnými hradbami, opředenými mýtickým romantismem, kde se letos zrodilo jejich v pořadí čtvrté album s velice pěkným názvem „Memoria Sylvarum“. ..
Nekonečné čekání na pokračování majstrštychu, smlouva s Nuclear Blast, velká crowdfunding kampaň a přiostřenější rozdělení fanoušků na dva tábory jsou hlavními body, které doprovázely vydání třetí desky finských – dnes už velmi známých – Wintersun. První dva počiny z dílny skladatele Jariho Mäenpää oslnily, avšak už ten druhý se nevyhnul reptání kvůli pohublému obsahu o pouhých pěti stopách. Albu „Time I“ byl přislíben pokračovatel, ..
Už popatnácté proběhla v Nýrsku jednodenní akce Eternal Hate Fest, která je mezi tuzemskými festivaly speciální blackovou třešničkou na metalovém dortu. Letošní ročník lákal především polským kultem Graveland a finskou old-schoolovkou Urn. Vědomí, že se jedná o jedinečnou událost s velice zajímavým line-upem, která se koná v areálu oděném v zeleni a také fakt, že pro letošek je zrušený brněnský Hell Fast Attack,..
Ve šlépějích Quorthona jde s respektem a pokorou švédský projekt Ereb Altor, který se uctíváním kultu legendárních Bathory nikterak netají. Na éru viking metalu z počátku devadesátých let odkazující se pánové z Gävle představují své sedmé album „Ulfven“, jež s sebou přináší jak jedinečnou mrazivou atmosféru, tak kus pohanské staroseverské kultury. Mimo to je znát, že tito Švédové nechtějí být pouhou kopírkou časů minulých, ..
Čtveřice z Reykjavíku se dnes (podobně jako jiné původně blackmetalové kapely) prosazuje na progresivní scéně a jejich promítání obrazu domovského ostrova ve spojení s texty v islandštině se dá označit za národně zeměpisný post-metal/rock, který se dočkal velkého úspěchu. V post-rockové tvorbě s atmosférickými a pochmurnějšími prvky pokračuje i šestá deska v pořadí, která takto brzdícímu vlaku na rychlosti rozhodně nepřidá, ba naopak. ..
Nikoli pokus o klasické pokračování, spíše jde o ztracené (a po mnoha letech nalezené) dvojče. Takto švédští Vintersorg charakterizují druhý díl ke své téměř dvacet let staré debutové desce „Till fjälls“. Vokalista a multiinstrumentalista Andreas „Vintersorg“ Hedlund se pustil do nelehkého úkolu a pokusil se, jak sám praví, o návrat k zasněženým horám, mysticismu, inspirovanému nedotknutou přírodou, severskému folklóru a black metalu s podmanivým epickým podkladem. ..
Naši rakouští sousedé Lost Dreams hrají moderně pojatý melodický death metal, do něhož dokáží zajímavým způsobem propašovat takové prvky, které dělají jejich tvorbu zapamatovatelnou. Po pětileté odmlce přichází s novou, v pořadí šestou deskou „Exhale“, na které dochází k soutoku melodeathových vod modernějšího ražení s těmi zajetými göteborskými, okořeněnými groovem a zasněnou melodikou. Práce na novince možná trvaly trochu déle..
O tom, že metalová studia patří na akademickou půdu, svědčí například metalová konference v Helsinkách, která se letos bude konat již potřetí. O realizaci něčeho podobného byla vyvinuta snaha i v Česku a ve středu 14. června 2017 byl na půdě Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně pro „metal studies“ položen první stavební kámen v podobě celodenní akce, studentské religionistické konference..
Earth Rot, to jest báječně ohyzdný blackened death metal bez zbytečných moderních přikrášlovátek, který ale jde s dobou a zní čerstvě, a který by se dal zařadit někde mezi old-schoolový švédský death a norský black metal typu Dark Funeral. Tato poměrně mladá kapela pochází z daleké Austrálie a nyní představuje svou druhou desku „Renascentia“. Earth Rot započali svou kariéru roku 2013 a po pouhých třech letech koncertní činnosti byli přizváni na aktuální turné Gorgoroth, ..
Jedinečnou poctu kráse a vážnosti melancholie slibuje EP „Melting Away“, které by mělo uspokojit hlavně ty, kteří holdují emocionálně a progresivně laděnému melodeathu až post-metalu. Alespoň takto se prezentují rakouští Ashes of Moon, kteří sami sebe označují za možnou odpověď na velikány jako Katatonia, Opeth, Amon Amarth, Dark Tranquillity nebo Insomnium...
Přestože se finští Insomnium nechávají inspirovat jinými, daří se jim budovat si osobitý výraz a dosahovat na úplnou špičku melodeathu, což potvrzují i svým sedmým albem, kterým vzdávají hold dnes už zaniklým Edge of Sanity a dvacet let starému opusu „Crimson“. Tím spojení s těmito Švédy ale nekončí, neboť o zvuk se na „Winter’s Gate“ postaral, stejně jako na „Crimson", Dan Swanö. Novinka z podzimu loňského roku obsahuje pouze jednu skladbu..
Zbystřit by měli ti, kteří se nespokojí s jasně čitelnými vzorci a odkrytými kartami hned od začátku a ocení velké množství různých nálad, které jdou ruku v ruce s neustálým přitvrzováním a zklidňováním, vybízejících k neodolatelné touze objevovat. Vzhledem k tomu, že ústřední postavu švédských Pain of Salvation, multiinstrumentalistu Daniela Gildenlöwa, postihly vážné zdravotní komplikace, někteří už ani nedoufali, že by se jubilejní desáté album ..
Na konci osmdesátých let se Bathory odvrátili od satanských témat a začali pro svoje texty hledat inspiraci u starých Seveřanů, což byl tehdy pro extrémní metal nový a svěží zdroj. Norští Enslaved pak tento proces dotáhli do finální podoby, aby se později návrat ke staroseverské kultuře stal až příliš omílaným tématem. Dnes je viking metal jakýmsi trendem a přijít v tomto žánru s něčím originálním představuje málem nadlidský úkol. ..
Bulharsko a (hybridní) death metal? K této kombinaci nám dá přičichnout čtveřice muzikantů ze Sofie říkající si Eufobia, která započala svou existenci v roce 2003. Přestože debut kapely byl představen až o sedm let později, Bulhaři rozhodně nezaháleli, co se živých vystoupení týče. Eufobii se totiž podařilo účastnit se společných turné s takovými legendami, jako jsou mimo jiné Suicidal Angels, Gorgoroth nebo Immolation. Ještě se na úvod patří říct, ..
Když se řekne jméno Tuomas Saukkonen, jako první se mi vybaví Black Sun Aeon a veledílo „Darkness Walks Beside Me“. Čas jde ale dál a stejně jako Tuomasova asi nejznámější kapela Before The Dawn, tak i dokonalí Black Sun Aeon před pár lety ukončili svou aktivitu, aby uvolnili místo pro aktuální projekt Wolfheart, který přichází se svým třetím albem „Tyhjyys“. Předchozí dvě alba Wolfheart nebyla špatná, ale díru do světa neudělala. Chytlavý singl „Boneyard“, vypuštěný před vydáním „Tyhjyys“,..
O In Mourning se povídá, že převzali pomyslné žezlo nad vládou progresivnímu doomovému melodeathu od známějších krajanů Opeth. Pětice ze švédského Falunu v čele se zpěvákem a kytaristou Tobiasem Netzellem stihla za svou kariéru vydat čtyři alba s pravidelným rozestupem dvou let, vyjímaje toho posledního, na které jsme si počkali dvakrát tak dlouhou dobu. Nahrávka „Afterglow" navazuje na svou předchůdkyni „The Weight of Oceans" a dochází na ní k personální změně, neboť za bubny usedá Daniel Liljekvist z kapely Katatonia...|
Dnes je 27.10.2025, svátek má Šarlota, Zoe
|
| Autor Peťulín |
TROLLECH - Každý strom má svůj stín
|
[23.02.2018] [hodnocení: 8/10] |
|
[18.02.2018] |
|
[16.02.2018] [hodnocení: 8,5/10] |
KUOLEMAN GALLERIA - Pimeys saapuu pohjoiseen
|
[13.02.2018] [hodnocení: 7/10] |
|
[07.02.2018] [hodnocení: 7,5/10] |
|
[05.02.2018] [hodnocení: 8,5/10] |
RIVER OF SOULS - The Well of Urd
|
[02.02.2018] [hodnocení: 5/10] |
SORROWFUL LAND - Where the Sullen Waters Flow
|
[29.01.2018] [hodnocení: 7,5/10] |
FOLKODIA - Battle of the Milvian Bridge
|
[24.01.2018] [hodnocení: 4,5/10] |
WOLVES IN THE THRONE ROOM - Thrice Woven
|
[23.01.2018] [hodnocení: 8/10] |
SAWHILL SACRIFICE - Pimeyteen ja kuolemaan
|
[22.01.2018] [hodnocení: 8/10] |
Redaktorská bilance roku 2017 (Peťulín)
|
[18.01.2018] |
MORBID ANGEL - Kingdoms Disdained
|
[13.01.2018] [hodnocení: 7/10] |
|
[12.01.2018] [hodnocení: 8,5/10] |
|
[10.01.2018] [hodnocení: 7/10] |
THE NEGATIVE BIAS - Lamentation of the Chaos Omega
|
[29.12.2017] [hodnocení: 9/10] |
IMPERIOUS - Tales of Woe - The Journey of Odysseus, Part I & Part II
|
[09.12.2017] [hodnocení: 7/10] |
ENSLAVED, ADIMIRON, ZATOKREV – 3.12.2017 – Nová Chmelnice, Praha
|
[06.12.2017] |
|
[05.12.2017] [hodnocení: 6,5/10] |
XANTHOCHROID - Of Erthe and Axen Act II
|
[29.11.2017] [hodnocení: 7,5/10] |
XANTHOCHROID - Of Erthe and Axen Act I
|
[28.11.2017] [hodnocení: 7,5/10] |
WOEST - La fin de l`ère sauvage
|
[10.11.2017] [hodnocení: 6/10] |
|
[08.11.2017] [hodnocení: 7/10] |
ZGARD - Within the Swirl of Black Vigor
|
[06.11.2017] [hodnocení: 7,5/10] |
Stefan (HAVUKRUUNU) – Mám pocit, že se elektrickou kytarou umím vyjadřovat lépe než slovy.
|
[05.11.2017] |
|
[28.10.2017] [hodnocení: 9/10] |
|
[18.10.2017] [hodnocení: 8/10] |
WORMWOOD - Ghostlands: Wounds from a Bleeding Earth
|
[04.10.2017] [hodnocení: 8/10] |
|
[27.09.2017] [hodnocení: 4/10] |
MAGOTH - Anti Terrestrial Black Metal
|
[17.09.2017] [hodnocení: 8,5/10] |
|
[01.09.2017] [hodnocení: 10/10] |
YOUR CHANCE TO DIE - Ex Nihilo
|
[29.08.2017] [hodnocení: 8,5/10] |
|
[15.08.2017] [hodnocení: 8/10] |
|
[08.08.2017] [hodnocení: 8,5/10] |
WINTERSUN - The Forest Seasons
|
[01.08.2017] [hodnocení: 5/10] |
ETERNAL HATE FEST – 15.7.2017, Nýrsko
|
[25.07.2017] |
|
[16.07.2017] [hodnocení: 8/10] |
|
[14.07.2017] [hodnocení: 7/10] |
VINTERSORG - Till fjälls del II
|
[28.06.2017] [hodnocení: 6/10] |
|
[20.06.2017] [hodnocení: 8/10] |
|
[17.06.2017] |
|
[02.06.2017] [hodnocení: 8,5/10] |
|
[13.05.2017] [hodnocení: 5,5/10] |
|
[12.05.2017] [hodnocení: 9,5/10] |
PAIN OF SALVATION - In the Passing Light of Day
|
[28.04.2017] [hodnocení: 8,5/10] |
SKUGGSJÁ - A Piece for Mind & Mirror
|
[26.04.2017] [hodnocení: 9/10] |
|
[18.04.2017] [hodnocení: 4/10] |
|
[22.03.2017] [hodnocení: 6,5/10] |
|
[17.03.2017] [hodnocení: 8/10] |