Matadoři španělského gothic / doom metalu Helevorn nikdy nehráli a nehrají první ligu, co se týče popularity (v rámci žánru), ale ve své zemi status legendy mají nebo mít budou. Vydávají desky takřka vždy po čtyřech či pěti letech a ani nyní tomu není jinak. Novinka „Espectres“ je páté album kapely a překvapivě je i jejich nejkratší.
Norskou bandu Leprous zná dnes téměř každý, kdo se zajímá o tvrdší muziku. Parta v čele s charizmatickým zpěvákem a klávesákem Einarem Solbergem začínala jako metalová kapela, která se vzdělávala u Ihsahna, ale v průběhu let svůj výraz zjemnila. D jejich progresivního rocku se schovají hrátky s popem, klávesami, smyčci, ale stále také s metalem. Kapela vždy měla svébytný rukopis, ale zároveň měnila náladu jednotlivých alb. Poslední dvě byla pestrá, ale rozhodně by se nedalo říci, že by byla tvrdá...
Jak to bylo s pyramidami v Egyptě? A co zajít ještě kousek víc do minulosti - co Sumer? Kdo tam postavil velké stavby a dal lidem vědomosti? Odpověď je jasná – mimozemšťané. Alespoň o tom zpívají Deliver The Galaxy z Německa na nové desce „Bury Your Gods“. Němci nejsou žádní zajíci, mají za sebou za dvanáct let dvě desky a EP. Jejich třetí deska obsahuje třináct kousků (včetně intra a outra) a nabídne tři čtvrtě hodiny melodického death metalu...
Vydávají již třinácté album. Hrají víc než třicet let. Jsou ze Švédska a zaměřují se na melodický death metal. Jde o Dark Tranquillity, které zná snad každý metalový fanda. Dá se po tolika letech něčím ještě překvapit? Snaží se o to vůbec kapela? „Endtime Signals“ vychází čtyři roky po vydařené desce „Moment“, která ve zkoušce časem prozatím obstála. Dark Tranquillity svůj výraz s každou nahrávkou lehce upraví nebo obohatí, ale v zásadě se u nich žádné převratné věci nedějí...
Nejsme ve vesmíru sami. Někde tam venku jsou. Kdo? Prastaří... A jednou se možná naserou a vrátí na Zemi. Už tady mají své špehy Starspawn of Cthulhu. Kapela pochází ze slunné Itálie, vznikla v roce 2019 a na kontě měla do letoška tři EP. Poté, co odešel jeden ze zakladatelů Domenico Groppo se pod názvem Starspawn of Cthulhu skrývá jediný člověk – multiinstrumentalista Roberto Biasin. Kvůli koncertům má k dispozici i hostující muzikanty. Navzdory tomu, že Biasin zůstal sám, vyšlo debutové album projektu „Alienum“,..
Někdo má rád buchty makový, jiný zase chlupatý. Zní to divně? Asi ano, ale řeč bude o nové desce projektu Kaviar Kavalaier, za kterým stojí slovutný multiinstrumentalista Necrocock. To znamená, že o divnosti nebude nouze, stejně jako o erotiku. Oproti deskám pod hlavičkou Necrocock je Kaviar Kavalier daleko oplzlejší a rochní si v erotických tématech. Nechybí ani pořádná dávka humoru a hudební pestrost. Šestá řadová deska nese název „Hairy, Hairy“, což plně odkazuje na úvodní citaci. ..
Prakticky každou kapelu, která hraje více než dvacet let, to potká. Opakování nebo přinejmenším obavy z toho, že bude točit stejné desky. Evergrey mají velmi kvalitní diskografii, která nabízí spoustu parádních alb, ale s každou další položkou jsem uváděl, že jejich výraz je stále stejný. Minulé album do této teorie plně zapadlo. Bylo skvělé, ale nevybočovalo. S novinkou „Theories Of Emptiness“ Evergrey zaujmou už obalem. Je stylově jiná než předchoz albaí, která měla epické a detailní malůvky...
Domácí Ereley si s každou deskou dávají na čas, ale to je v pořádku, protože jejich tvorba byla vždy velmi kvalitní. Čtyři roky po albu „Diablerie“ Ereley hlásí změnu vydavatelského labelu, od Massacre records zamířili opět k zahrabičnímu vydavatelství. Novinku "Garden" vydávají WormHoleDeath Obal desky by se možná hodil k nějakému alternativnímu rocku, ale Ereley i nadále pilují osobitý progresivní metal. ..
Nenápadná francouzská legenda Nightmare existuje už přes čtyřicet let, stihla vydat dvanáct desek a nikdy nedosáhla na nějaký závratný komerční úspěch, ale početnou řadu fanoušků má. Heavy (potažmo power) metal snoubený s thrashem mají v oblibě především americké kapely, ale Nightmare v tomto stylu patří k naprosté špičce. Na posledních albech mají Nightmare vždy za mikrofonem ženu. Pokaždé jinou, ale vždy jde o trefu do černého. Minulé album „Aeternam“ zastihlo Nightmare ve skvělé formě, takže novinka „Encrypted“ ..
Rotting Christ se postupem let dostali do výsostného postavení, z undergroundu až do prodejních hitparád. Jsou legendou a nemusí nic dokazovat. Přesto pětiletá přestávka mezi předešlou a aktuální deskou vzbuzovala očekávání. Mezidobí vyplnila dvojdílná kompilace „The Apocryfal Spells“, která představilo i dosud nevydané songy a nutno říci, že velmi povedené. Nová dlouhohrající řadová deska dostala název „Pro Xristou“, který se ke kapele skvěle hodí. Jestli v něčem „Pro Xristou“ překvapilo,..
Anette Olzon asi bude vždy nejznámější pro své působení v symfo-metalových Nightwish. Jistě si už dávno zvykla na to, že nebude vyprodávat velké haly jako se finskými kolegy, ale budou jí muset stačit daleko menší prostory. To však neznamená, že by netočila zajímavé desky. Před deseti lety na „Shine“ kombinovala rock a folk. Krásná, takřka písničkářská deska měla punc jedinečnosti. Později se Anette vrátila k metalu v uskupení The Dark Element. Před třemi lety natočila druhé sólové album „Strong“, které nebylo špatné, ..
Loch Vostok ze Švédska odstartovali před třemi lety albovou sérii s názvem "Opus Ferox". Předcházela tomu nepřehlédnutelná personální změna - tehdejší vokalista Teddy Möller se spokojil s hraním na kytaru a občasným příspěvkem v podobě extrémního vokálu, a hlavním zpěvákem skupiny se stal Jonas Radehorn. Na podařenou prvotinu série s podtitulem "„The Great Escape“ kapela aktuálně navazuje druhou částí „Mark Of The Beast“...
My Dying Bride zná každý, kdo se o metal trochu zajímá, i když třeba anglickou legendu doom metalu zrovna nemusí. Tohle jméno značí jistotu, že posluchač dostane kvalitní porci melancholie. Nelze od nich čekat nějaké velké experimenty, spíš se člověk těší, jak moc se nové album povede. Novinka „A Mortal Binding“ je již čtrnáctou řadovkou. má osm skladeb a stopáž pětapadesát minut. Prostě pořádná porce doomu. ..
Tuzemští Mean Messiah jsou na scéně více než deset let a za tu dobu stihli vydat tři desky a jedno EP. Když se podíváte na jména, která tvoří Mean Messiah, mohli byste si klidně říci, že jde o all-star sestavu. Lídrem kapely je Dan Friml, který kromě toho, že je muzikantský všeuměl, je známý především jako hudební producent, mistr zvuku a majitel nahrávací studia The Barn. Za bicími najdeme Miloše Meiera, jenž si zahrál ve spoustě hudebních projektů, ale nejznámější je díky působení v Dymytry. Baskytaru má na starost půvabná Lenka Čechová, ..
Portugalská zpěvačka Paula Teles může být ve své zemi známa díky působení v kapele Waterland, do jejichž poměrně rozsáhlé diskografie se však ještě nestačila zapsat, či z působení v Lilith´s Revenge, s nimiž před dvěma lety nahrála debut "Children From Eden". Tahle skromná bilance zafungovala jako odrazový můstek k tomu, aby se pustila do svého prvního sólového alba. Debut „Desencanto“ splňuje limit pro dlouhohrající album s odřenýma ušima, nahrávka má takřka přesně třicet minut a obsahuje pouze sedm songů. ..
Zástupci progresivního groove metalu Heleven před rokem vydali povedené album „New Horizons Pt.1“, které časem uzrálo a jeho plná krása se rozvinula až po systematickém dlouhodobějším poslechu. Nyní Španělé předkládají pokračování v podobě duhého dílu, u něhož slibovali větší agresivitu a nové vokální polohy. „New Horizons Pt.2“ má prakticky stejný rozsah jako předchůdce a je to nářez, ale řádně sofistikovaný...
Northern Genocide razantně zrychlili kadenci vydávání alb. Debutovou desku připravili až po deseti letech své existence, na druhou si posluchači museli počkat už jen pět roků. Finští industriální metalisté si holt dávají na čas a nezbývá než věřit, že se to odrazí na kvalitě materiálu. První deska byla velmi dobře poslouchatelná a poměrně hitová. Druhá se jmenuje „The Point Of No Return“ a obsahuje deset songů o celkové délce čtyřicet minut. ..
Tuzemští Innersphere stále rostou a jestliže debutová deska „Amnesia“ byla jejich dětstvím, minulá deska „Omfalos“ je ukázala jako dospívající těleso, které svůj styl rozpracovává směrem k větší pestrosti a kvalitě. Utekly tři roky a Innersphere mají venku třetí album. „In The Shadows Of The Sun“ je dospělá deska sebevědomé kapely, která je stále velmi mladá a má nejen plno energie, ale taky chuti svůj výraz stále obohacovat. Kapela potřetí změnila label a tentokrát zakotvila u Smile Music...
Nomura je stále poměrně nové jméno na české metalové scéně. V roce 2021 vydala eponymní EP, o rok později singl „Self-Ignition“ a letos druhý kraťas „The Silent Whisper“. Prozatím je to skromná diskografie, ale Nomura si už stihla vybudovat slušnou základnu fanoušků a její videoklipy sbírají tisíce shlédnutí. Kapela působí sebevědomě a ví, co chce. Její styl by se dal označit jako moderní metal, pod kterým hledejte progresivně laděný djent, groove metal či metalcore. ..
Když si něco hodně přejete, může se to splnit, říkal jsem si ráno po koncertě Thy Catafalque, který proběhl v prostorách Kasáren Karlín v Praze 30.3.2024. Thy Catafalque je projekt Tamáse Kátaie, a donedávna platilo, že se jedná pouze o studiový projekt. Jenže v roce 2021 přišel první speciální koncert a o rok později Tamás s koncertní sestavou vyjel poprvé za hranice Maďarska. První zahraniční cesta jej zavedla na festival Brutal Assault. Thy Catafalque koncertovali i vloni, ..
V pondělí 18.3.2024 se v pražském klubu Futurum odehrála zajímavá akce, určená příznivcům black metalu. Ne úplně tradičního, přestože každá z kapel se černému žánru věnuje, ale trochu jinak. Nešlo očekávat bandy s warpaintingem nebo takové, co jedou po celou dobu splašené blast beaty.
Pět a půl roku uteklo od debutové desky finských External, kteří zaujali osobitým pojetím progresivního metalu, neboť v jejich tvorbě ještě doznívaly thrash metalové začátky, ale také momenty, které připomněly Anathemu. Druhé album „Dreamscapes“ má devět songů a stopáž přesahující padesát minut.
Přichází ze severu. Je chladná? Nikoliv. Přejede vám s ní mráz po zádech? Je to dost možné. Jak dlouho tu bude? Napořád. Osmé sólové album norského císaře progresivního black metalu Ihsahna je eponymní. Může to slibovat mnohé, ale rozhodně se jedná o název, který vzbuzuje zvědavost. Je to nový začátek? Změna ve stylu? Ihsahn se nevrhl do nových stylových teritorií, ale pocit, že je přináší něco nového nejspíš dostanete. Deska by se klidně mohla popsat jako stylotvorná, ale veškeré její prvky už v minulosti Ihsahn využil. ..
Ač Blaze Bayley není hudebníkem, který by byl obletovaný médii a vydával desky u velkého labelu, těší se zájmu věrných žánrových fanoušků. Býval zpěvákem Iron Maiden, ale to nezaručuje, že bude o jeho novou hudbu zájem. Jenže Balze dělá svůj hevík poctivě, a tak není divu, že se mu daří oslovovat stabilní základnu fandů. Osmá řadová deska nesoucí jeho celé jméno dostala název „Circle Of Stone“ a na Stonehenge upomínající pěknou obálku. Album má dvanáct songů, ..
Norští Madder Mortem nejsou kapelou, která by vydávala desku každé dva roky, a tak je nové album vždy vzácnou událostí. Skupina hraje už více než čtvrt století, za které připravila sedm dlouhohrajících nahrávek. Od minulé „Marrow“ uběhlo šest let, osmé album je tady a jmenuje se „Old Eyes, New Heart“. Naleznete na něm deset nových kousků a více než tři čtvrtě hodinky muziky. V hudbě Madder Mortem jde především o emoce a atmosféru. Jejich hudba se může popsat i jako avantgarda,..
Polská doom metalová legenda Cemetery Of Scream vznikla již v roce 1992, ale desky nikdy nevydávala jak na běžícím páse. Dosud jich vydala pouze šest, přičemž novinku a předchozí počin dělí dlouhých čtrnáct let. Nová deska „Oceans“ vznikla po tak dlouhé době, možná proto se kapela rozhodla dát fanouškům pořádnou porci muziky. Třináct songů dosahuje sedmdesáti minut, což vzbuzuje otázku, zda to není příliš...
Rok 2023 byl náročný, ačkoliv to vlastně říkám pokaždé. Letos jsem se věnoval více své literární činnosti, a tak článků ode mne bylo méně než dřív. Když píšu příběhy, dělá mi to radost. Ale potřebuji k tomu hudbu. I proto jsem stihl toho naposlouchat celkem dost. Bylo víc nebo méně „skvělých“ alb oproti minulému roku? Těžko říci. Neměl jsem tentokrát žádného jednoznačného favorita, ale hodně desek se mi moc líbilo. Tady je výběr z nich a ještě něco navíc.
..
Izraelští metalisté Winterhorde jsou na scéně už pěknou řádku let, ale albovou plodností příliš neoplývají. Do letošního podzimu měli na kontě pouhé tři dlouhohrající desky. Minulá „Maestro“ vyšla před sedmi lety a byla vynikající. Winterhorde přišli s tajemnou nahrávkou, která působila až filmově. Hudební příběh přinesl pestrý mix black metalu, symfo metalu, gotiky, doomu či progu. Deska měla i českou stopu. Krom částečného nahrávání u nás na ní můžete slyšet hlas například Jiřího „Big Bosse“ Valtera. Dost dobrých důvodů k tomu, těšit se na novinku...
Nové americké těleso s klišovitým názvem Gods Of Gaia, jehož tajemní členové se označují pouze jedním písmenem, vydalo debutové album "As Daylight Dies", které je plné sebevědomého symfo-death metalu a nabízí jedenáct položek, jejichž součástí jsou i intro, outro a jedna mezihra. Zůstane osm songů, které zaberou o něco více než půl hodinu poslechu. ..
Stellvris patří mezi naše nejambicióznější kapely. Ač neexistují dlouho, jezdí pravidelně hrát do zahraničí a jejich popularita jde velmi nahoru. Pečlivě postupně vydávali singly, aby vloni vyšlo EP „Upside Down“ a letos i dlouhohrající debut „Persistence“. Stellvris jsou zástupci moderního metalu, který vychází z metalcoru, ale absorbuje celou řadu moderních prvků. Nebojí se jít do extrémů, na jedné straně do brutálních pasáží, na straně druhé téměř do popových vod. ..
Španělé SolNegre jsou novým jméno na death/doom metalové mapě, nejedná se však o žádné zelenáče. Kapela je složená z bývalých členů Helevorn či Golgotha, žánr tedy mají hudebníci ze SolNegre v malíku. Kapela nelenila a brzo po svém vzniku si připravila debutovou nahrávku „The Spiral Labyrinth“. Nalézt na ní můžete osm skladeb, které celkově přesahují hodinovou stopáž. Těšit se můžete na poměrně dlouhé songy, z nichž tím nejdelším se začíná...
Před třemi lety jsem psal o velmi zajímavé belgické doom metalové kapele Marche Funébre. Její poslední deska je skvělá. Jenže o ní tahle recenze není, pojednává totiž o skupině Marchafunebre z Chile, jež má podobný název jako banda z Belgie a také hraje doom metal. Tím však veškerá podobnost končí. Chilané vznikli původně jako jednočlenný projekt již v roce 2010, do letoška měli na kontě pouze dvě dema a jedno EP. Nyní mají venku debutové album „Veil Of Death“, které kapela vydala již vloni, nyní vyšlo podruhé s cílem oslovit evropské posluchače...
Steven Wilson může být v pohodě. Za roky, co působí na progresivně rockové scéně, si udělal velké jméno a je komerčně úspěšný. Lidé ho nejen kupují, ale uznávají ho jako známku kvality. Umělecký vrchol zažil na desce „Hand.Cannot.Erase.“, která se dá považovat za opravdový klenot žánru. Následovala cesta k větší přístupnosti pro širší posluchačstvo a příklon k popu. Wilson ale nehrál „jen“ pop, nýbrž ho zkoumal. Na minulé desce „The Future Bites“ s ním vyloženě experimentoval, ale skvělé přijetí jako dřívější počiny ..
Elegy Of Madness brázdí symfo-metalové vody už více než patnáct let. Za tu dobu vydali několik alb, ale do metalové první ligy se zatím neprokopali, ačkoliv k ní mají nyní nejblíž. Snaha se dostat nahoru je u nich zřejmá a zakotvení u Scarlet Records určitě není špatným krokem. Nejzajímavějším a nejosobitějším dílem skupiny byla prvotina „The Bridge Of Sights“, která nabídla ne úplně precizní, ale zajímavý mix progu a gothic/doom metalu. ..
První, co mě upoutalo při návštěvě paláce Akropolis byla skladba publika, které se sešlo - od dorostenců až po hodně zkušené lidi. Starší rockeři, intelektuálně vypadající jedinci, dámy, jež se nejspíš těšily na Richieho Kotzena nebo metaláci. Někteří měli na sobě trika Dream Theater a shodou okolností ten den ohlásil návrat do prog metalové legendy Mike Portnoy. Skutečně pestré obecenstvo, ve kterém jste mohli potkat i různé muzikanty (třeba Ota Váňa z Kabátů), se těšilo na hvězdnou trojici muzikantů, hrajících pod názvem The Winery Dogs. ..
Západočeští Llyr nejsou na death/doomové scéně žádnými nováčky, za dvacet let existence mají na kontě však pouhá dvě alba. Debut „Two Years Of Emptiness“ vyšel v roce 2010 a nyní po třinácti letech je na světě deska „Wings“. Na to, že kapela hraje death / doom metal je novinka velmi kraťoučká a sedm skladeb dá dohromady pouhých jednatřicet minut. Llyr jsou však na poměry žánru vcelku hitoví a mají tah na bránu. ..
Dánští Mercenary, jedni z průkopníků kombinování melodického a extrémního metalu, si k třicátým narozeninám nadělili nové album. Jejich začátky byly death metalové, postupně k tomuto stylu přibyla výrazná power metalová stopa a nejpozději na skvělé desce „Architect Of Lies“ do své tvorby zařadili groove metalové či coreové prvky. Následovaly dvě desky, které ještě více pronikaly do světa moderního metalu, ale již zdaleka nebyly tak povedené jako předchozí počiny...
Téměř před čtyřmi lety překvapili a oslnili s albem „The Far Star“ a nyní přichází s nástupcem. Řeč je o portugalských Apotheus, kteří vydali druhé album „Ergo Atlas“. Minulá deska představila kapelu jako velmi nadanou a osobitou melodicko-death metalovou bandu, která neměla daleko k progu. Novinka pokračuje v konceptu předchozího alba. Odehrává se miliony let po „The Far Star“ a vypráví o umělé inteligenci, která má plán, jež ohrožuje život v celém vesmíru. Kapela se inspirovala u děl Isaaca Asimova...
Léto už je pouhou vzpomínkou a podzim si říká o své právoplatné vládnutí nad přírodou, čímž začalo období klubových koncertů. Jeden se udál v pražském klubu Rock Café - své evropské turné zde začala trojice This Will Destroy You, The Ocean a Ef.
Sanguine Glacialis znamená v latině „Ledová krev“. Působivý název pro kapelu. která v roce 2010 vznikla v Kanadě. Po třech dlouhohrajících deskách a jednom EP má venku čerstvou nahrávku „Maladaptive Daydreaming“ (opět zajímavý název – psychologický termín maladaptivní denní snění). Jedenáct skladeb se dá označit přízvisky melodický death metal, gothic metal, symfo či avantgardní metal - jednoduše řečeno Sanguine Glacialis na desce působí velmi neposedně...
Kombinace metalové hudby a operního zpěvu není nic nového, nicméně kapela Oryad z Colorada novým jménem je. Vznikla před pěti lety, a od té doby vydala několik singlů, v roce 2021 přidala EP „Hymns Of Exile And Decay“ a letos se dopracovala k vydání debutové desky s názvem „Sacred And Profane“, již zdobí velice pěkný obal, který přímo láká k poslechu. Album je vydáno vlastním nákladem a naleznete na něm deset skladeb.
Oryad zpívají především o přírodě, mýtech, ale i lidských emocích...
Řečtí Project Renegade od počátku své kariéry působili jako talentovaní muzikanti, kteří nabízí zajímavý a neoposlouchaný alternativní metal. EP „Cerebra“ bylo dobré a debutová deska „Order Of The Minus“ potvrdila, že skupina má potenciál. Project Renegade se začali prosazovat, nicméně poté čtyři roky o nich nebylo příliš slyšet. Píše se léto 2023 a konečně je venku druhá deska Řeků. „Ultra Terra“ nabízí třináct songů a téměř hodinu hudby...
Nikdy mě nepřestane udivovat houževnatost a zapálení pro metal kapel z Íránu. Ten, kdo v těchto končinách hraje tuto hudbu, má prostě koule. Z Íránu je i kapela Anoushbard, která vznikla v roce 2017 a o tři roky později vydala debutovou desku. Uplynuly další tři roky a skupina je zpět s druhou nahrávkou „Abandoned Treasure“. Vzhledem k tomu, že v Íránuje metal zakázaný, se jedná o odvážný počin. Anoushbard nemají jen nadšení pro věc, ale i um. To je u kapely, která hraje poměrně neotřelou hudbu, nezbytné. Žánrově bychom skupinu mohli označit jako ethno extreme metal,..
Němečtí Voidhaven vznikli již v roce 2016, ale teprve letos je na světě jejich první deska „Lithic“ Doposud měli na svém kontě pouze eponymní EP, které už však odvál čas, protože vyšlo před pěti lety. Debut obsahuje pouze šest skladeb, ale celková stopáž je kolem třiapadesáti minut. Voidhaven hrají death/doom metal a u toho dlouhé skladby nejsou vůbec překvapivé.
Řekové Elysion natáhli pauzu mezi dvěma na dlouhých devět let. Utnuli aktuální nahrávkou „Bring Out Your Dead“ s parádní gotickou obálkou, kterou zdobíí dívka s korunou z větví, plačící krev. Novinka má necelou tři čtvrtě hodinku, obsahuje deset skladeb a kapela ji přes dlouhé období studiové nečinnosti nahrála ve stejné sestavě, jako předchozí desku.
Arkona už spoustu let patří mezi čelní představitele tvrdšího folk metalu. Minulé dvě desky a nové album už do tohoto subžánru až tolik nepatří. Můžeme tedy říci pagan metal? Dejme tomu, ale stejně tak by se Arkona dala uschovat pod nálepkou atmosférický black metal. Kapela má velmi osobitou tvorbu a vždy ji bezpečně poznáte.
Kanadští Sovereign Council začali hrát v roce 2012 a postupně vydali dvě alba. Jenže pak se za nimi zavřela voda a dlouhých osm let o nich nebylo slyšet. Až letos v květnu se kapela připomněla novou nahrávkou. Nejde však o plnohodnotné album, ale pouze o EP. Pětiskladbová novinka se jmenuje „World On Fire“ a nabízí dvacet minut muziky.
Dead End Finland před třemi lety přišli s povedenou deskou „Inter Vivos“. Na ní finská čtveřice předvedla jednoduchý, ale zábavný melodický death metal (ačkoliv death metal nebyl až tak hojně zastoupený). Nyní se kapela vrací s nahrávkou „Victory“, která je dost stejná jako ta minulá. Konec recenze.
Čas oběda! Také máte rádi jídlo? A víte kdo ještě rád jí? Necrocock, známý český hudebník spjatý s blackmetalovou legendou Master’s Hammer nebo ujetým projektem Kaviar Kavalier. Necrocockovy sólové desky mají často soudržné téma. Byly psychiatrické léčebny a téma duševních onemocnění, album věnované houbařství či mnohdy výrazné texty obsahující erotiku. A nyní je tu „Tafelmusik/Das Hauptgericht“, deska o jídle. K tomu krásně koresponduje obal alba, ..
Američtí Lunar jsou progresivní metalová banda, jež si však za deset let existence a prostřednictvím tří studiových alb příliš velké jméno zatím nevydobila. Mohla by to změnit novinka „The Illusionist“, která je plná zajímavých hostů. „Prestidigitation“ začíná tajemněm jako by začínal mysteriózní film či předmluva ke knize. Klávesy a vypravěče najednou vystřídají krkolomné kytary a takřka math metalové pasáže. Song je instrumentální a celých šest minut funguje jako intro. ..
Nedávno jsme tu měli podruhé během dvanácti měsíců Iron Maiden a situace se opakovala i s francouzskou metalovou ikonou Gojira. Ta vloni v červenci hrála ve Foru Karlín a nyní díky Obscure promotion ji přivítala Malá sportovní hala v pražských Holešovicích.
|
Dnes je 7.1.2026, svátek má Vilma
|
| Autor Tomáš Marton |
|
[08.10.2024] [hodnocení: 7,5/10] |
LEPROUS - Melodies Of Atonement
|
[18.09.2024] [hodnocení: 9/10] |
DELIVER THE GALAXY - Bury Your Gods
|
[14.09.2024] [hodnocení: 7/10] |
DARK TRANQUILLITY - Endtime Signals
|
[06.09.2024] [hodnocení: 8,5/10] |
STARSPAWN OF CTHULHU - Alienum
|
[03.09.2024] [hodnocení: 6,5/10] |
KAVIAR KAVALIER - Hairy, Hairy
|
[16.07.2024] [hodnocení: 8,5/10] |
EVERGREY - Theories Of Emptiness
|
[10.07.2024] [hodnocení: 9/10] |
|
[05.07.2024] [hodnocení: 8/10] |
|
[29.06.2024] [hodnocení: 8,5/10] |
|
[22.06.2024] [hodnocení: 7,5/10] |
|
[19.06.2024] [hodnocení: 8/10] |
LOCH VOSTOK - Opus Ferox II - Mark Of The Beast
|
[02.06.2024] [hodnocení: 8,5/10] |
MY DYING BRIDE - A Mortal Binding
|
[29.05.2024] [hodnocení: 8/10] |
MEAN MESSIAH - In Infinite Illusion
|
[07.05.2024] [hodnocení: 9/10] |
|
[05.05.2024] [hodnocení: 8,5/10] |
|
[03.05.2024] [hodnocení: 8/10] |
NORTHERN GENOCIDE - The Point Of No Return
|
[30.04.2024] [hodnocení: 7/10] |
INNERSPHERE - In The Shadows Of The Sun
|
[10.04.2024] [hodnocení: 8/10] |
|
[06.04.2024] [hodnocení: 8/10] |
THY CATAFALQUE, THE ANSWER LIES IN THE BLACK VOID - 30.3.2024, Praha, Kasárna Karlín
|
[02.04.2024] |
ENSLAVED, SVALBARD, WAYFARER - 18.3.2024, Praha, Futurum
|
[22.03.2024] |
|
[19.03.2024] [hodnocení: 8/10] |
|
[16.03.2024] [hodnocení: 9/10] |
Blaze BAYLEY - Circle Of Stone
|
[12.03.2024] [hodnocení: 8/10] |
MADDER MORTEM - Old Eyes, New Heart
|
[20.02.2024] [hodnocení: 8,5/10] |
|
[18.02.2024] [hodnocení: 6,5/10] |
Redaktorská bilance roku 2023 - Tomáš Marton
|
[17.01.2024] |
|
[03.01.2024] [hodnocení: 8/10] |
GODS OF GAIA - As Daylight Dies
|
[17.12.2023] [hodnocení: 6/10] |
|
[03.12.2023] [hodnocení: 8/10] |
SOLNEGRE - The Spiral Labyrinth
|
[26.11.2023] [hodnocení: 6,5/10] |
|
[18.11.2023] [hodnocení: 6/10] |
STEVEN WILSON - The Harmony Codex
|
[01.11.2023] [hodnocení: 9/10] |
|
[31.10.2023] [hodnocení: 6/10] |
THE WINERY DOGS, BLACKOUT - 25. říjen 2023, Praha, Palác Akropolis
|
[30.10.2023] |
|
[21.10.2023] [hodnocení: 8,5/10] |
MERCENARY - Soundtrack For The End Of The Times
|
[11.10.2023] [hodnocení: 9/10] |
|
[04.10.2023] [hodnocení: 7,5/10] |
THIS WILL DESTROY YOU, THE OCEAN, EF - 25. září 2023, Praha, Rock Café
|
[29.09.2023] |
SANGUINE GLACIALIS - Maladaptive Daydreaming
|
[26.09.2023] [hodnocení: 8/10] |
|
[23.09.2023] [hodnocení: 6/10] |
PROJECT RENEGADE - Ultra Terra
|
[05.09.2023] [hodnocení: 7,5/10] |
ANOUSHBARD - Abandoned Treasure
|
[21.08.2023] [hodnocení: 7,5/10] |
|
[28.07.2023] [hodnocení: 8/10] |
|
[25.07.2023] [hodnocení: 6/10] |
|
[23.07.2023] [hodnocení: 8/10] |
SOVEREIGN COUNCIL - World On Fire
|
[15.07.2023] [hodnocení: 7/10] |
|
[07.07.2023] [hodnocení: 6,5/10] |
NECROCOCK - Tafelmusik/Das Hauptgericht
|
[27.06.2023] [hodnocení: 7,5/10] |
|
[18.06.2023] [hodnocení: 7/10] |
GOJIRA, MUNICIPAL WASTE, URNE - 13.6.2023, Praha, Malá sportovní hala
|
[16.06.2023] |