HELLOWEEN - Giants & Monsters
To bude nějaký komplex! Trable doma, nebo malý...

HELLOWEEN - Giants & Monsters
Njn, hlavně že ty jsi ten největší borec, co tady...

FEUERSCHWANZ - Knightclub
U tohoto nevím jestli se smát nebo brečet smíchy....

WARMEN - Band of Brothers
Za mne lehké zklamání. čekal jsem po minulé desce...

HELLOWEEN - Giants & Monsters
b.wolf: Když nemusíš Derise, tak si nepouštěj...

HELLOWEEN - Giants & Monsters
Hm, výborný? Slyšels to album? Na smečku kdysi...

HALESTORM - Everest
Mne ten album absolútne nesadol. Nulová energia...

Michael KISKE, Michael WEIKATH (HELLOWEEN) - Každá skladba na desce má své místo
Taky mi přišlo, že Weiki si asi moc rozhovor...

WARMEN - Band of Brothers
Bohužiaľ musím súhlasiť s recenziou.

HELLOWEEN - Giants & Monsters
Jsem rád, že tu zazněla chvála na Under The...












Fobia Zine

Metalopolis

metalový magazín ABYSS

Volumemax



Autor Jan Skala

SKUNK ANANSIE - The Painful Truth


Pro Skunk Anansie byla poslední léta sakra těžká doba, a nejen proto, že album z roku 2016 „Anarchytecture“ nezaznamenalo úspěch, jaký se očekával. Přišli navíc o dlouholetého manažera, a basista Richard „Cass“ Lewis a bubeník Mark Richardson onemocněli rakovinou, z níž se v současné době (snad úspěšně) doléčují. V tomto světle se skutečnost, že se jim v tomto tisíciletí nepodařilo vyprodukovat globální hit, zdála podružná a otazník visel nad kapelou ještě větší než v době,..více

[recenze]

[06.06.2025]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 7,5/10]


UGLY KID JOE - Motel California


„Měli jsme hodně raketový start. Za rok jsme byli tam, kde jiné kapely za pět, deset let. Přeskočili jsme fázi hraní v klubech, ke které se teď vracíme,“ řekl v polovině devadesátých let zpěvák Whitfield Crane a z jeho slov šla vyčíst pořádná dávka hořkosti, protože poté, co kapela odehrála stadionové turné jako předkapely Bon Jovi a následně i Van Halen, musela se spokojit s mnohem menšími kluby. Na to reagovala tak, že z playlistu vyřadila „Everything About You“,..více

[recenze]

[05.06.2025]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 8/10]


AMERIKAN KAOS - All That Jive


Annihilator je v současné době u ledu a ke smutku fanoušků hlavní tvůrčí mozek Jeff Waters nejeví prakticky žádný zájem vrátit tuto legendu technického thrash metalu zpět mezi živé. Posledním dílem pod starou značkou byla v roce 2022 nevydařená deska „Metal II“, která se současnou tvorbou páně Waterse nesla jednu zajímavou spojnici. Obsahovala coververzi „Romeo Delight“ od Van Halen, což jako kdyby předurčilo Amerikan Kaos, projektu, s nímž si Waters pohrával delší dobu. ..více

[recenze]

[04.06.2025]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 7/10]


IRON MAIDEN, HALESTROM - 31. 5. 2025 - Praha, Letňany


Kolikrát přijeli Iron Maiden do České republiky už nikdo nespočítá, ale že by vysoký počet návštěv měl negativní vliv na návštěvnost jejich akcí, se říct nedá. Poslední zastávka v pražských Letňanech přilákala šedesát tisíc fanoušků, což je pravděpodobně největší počet návštěvníků, jaký Britové u nás měli. Proto se rozhodnutí pořadatelů ponechat pouze jednu zónu na stání a vytvořit jednolitou masu lidí na letňanské ploše zdá být nešťastné, a je třeba věřit, že se něco takového nestane standardem...více

[reporty]

[03.06.2025]

[Jan Skala]

[]


Alice COOPER - Dragontown


„Brutal Planet je hodně hnusný místo a „Dragontown“ je jeho hlavní město,“ řekl Alice Cooper v létě 2001, když oznamoval vydání nové desky. Překvapivě a rychle. Byl plný nadšení ze spolupráce s producentem Bobem Marlettem, s nímž vytvořil na své poměry ultratvrdou desku „Brutal Planet“ a přestože ji fanoušci nepřijali s otevřenou náručí, Coopera jeho nová poloha velmi bavila. Užíval si pozornosti od nových tváří metalu, ať to byl Marilyn Manson, Rob Zombie nebo Jonathan Davis (Korn), ale věděl,..více

[recenze]

[02.06.2025]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 8/10]


UGLY KID JOE - Menace To Sobriety


Jako kdyby se svět točil tak zběsile, až z toho Ugly Kid Joe dostali pořádnou závrať. Vlivné časopisy Metal Edge a Raw je v roce 1992 zvolili nejlepší novou kapelou a o rok později jim jen o fous uniklo stejné ocenění na prestižní akci American Music Award, když jim jej vyfoukli Pearl Jam, ovšem Ugly Kid Joe se dostalo pocty potřást si rukou s Metallicou, které předali cenu za nejlepší metalovou formaci. Takové akce si většina členů užívala, ale bubeník Mark Davis při nich trpěl. Nemohl si zvyknout na nenadálou slávu, měl dost dlouhých turné, ..více

[recenze]

[29.05.2025]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 7/10]


WALTARI - Nations` Neurosis


Když Waltari v roce 1994 vydali singl „So Fine!“, který by výsledkem spolupráce s folklórní kapelou Angelit, způsobili na hudební scéně obrovské pozdvižení. Svět znal jejich předchozí desky, znal i Faith No More, kterým se klaněl za odvážné křížení žánrů, ale stylový mišmaš, který předvedla finská kapela, byl něco neslýchaného. Deska „So Fine!“ Waltari katapultovala mezi hvězdy, a když na ni dokázali navázat neméně dobrým počinem „Big Bang“..více

[recenze]

[28.05.2025]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 5,5/10]


PANDEMIA - Darkened Devotion


Západočeská Pandemia se nikdy nedostala na úroveň jihomoravských kolegů Krabathor, ale na konci devadesátých let spolehlivě plnila úlohu tuzemské death metalové dvojky a když partu z Uherského Hradiště opustil basista Bruno a kariéra Krabathoru začala jít hodně rychle dolů, Pandemia napnula síly a vydala opravdu dobré desky, z nichž dodnes vyčnívá album „Personal Demon“, následováno neméně propracovanou nahrávkou „Riven“. Doba však kapele tolik nepřála, v období, kdy Krabathor vydával alba „Lies“ či „Orthodox“, byla by Pandemia spolehlivě hvězdou stejné velikosti...více

[recenze]

[27.05.2025]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 7,5/10]


Alice COOPER - Brutal Planet


Jak velké naděje vkládal Alice Cooper do desky „The Last Temptation“, tím větší zklamání přišlo. Desku přijali za svou pouze skalní příznivci, kteří si pamatovali tvorbu sedmdesátých let, k níž nahrávka neměla daleko, ovšem masy jako v případě „Trash“ a „Hey Stoopid“ nebo mladí grungeoví příznivci, na něž album cílilo, se nechytly. Je jedno, že tyto skupiny „The Last Temptation“ nepřijaly z různých důvodů, faktem je, že Alice Cooper byl postupně nucen měnit stadiony a velké arény za klubové prostředí...více

[recenze]

[26.05.2025]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 8/10]


THE MARS VOLTA - Lucro Sucio; Los Ojos del Vacio


Byla doba, kdy The Mars Volta byli bráni jako jedna z naději rockové hudby, jejich spojení progresivního rocku a post-hardcoru si na začátku tisíciletí našlo své fanoušky. Sice nikdy nedosáhli věhlasu původní kapely At The Drive-In základního dua Cedrix Bixler-Zavala a Omar Rodriguez-Lopéz, ale The Mars Volta produkovali hudbu specifičtější, barvitější i zajímavější. Jejich alba zněla neotřele, ač trochu neuchopitelně, a s napětím se očekávalo, s čím kapela přijde příště. ..více

[recenze]

[25.05.2025]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 2/10]


WEDNESDAY 13 - Mid Death Crisis


Člověk by už pojal podezření, že Joseph Poole vulgo Wednesday 13 neumí za střízliva natočit dobrou desku. Když se rozhodl praštit s chlastem, nadobro se vykašlat i na drogy a začal tvořit s čistou hlavou, jako kdyby kvalita jeho tvorby nabrala sestupný charakter. Poprvé to zkusil na desce „Necrophaze“, která byla o kategorii horší než předchozí „Condolences“ a posléze i na počinu „Horrorfier“, což byla úplně nejslabší nahrávka, jakou na sólové dráze vydal. ..více

[recenze]

[23.05.2025]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 9/10]


UGLY KID JOE - America`s Least Wanted


Tvrzení, že jsou Ugly Kid Joe novými Bon Jovi, se dnes může zdát jako nebetyčná pitomost, ale ve své době opodstatnění mělo. Kapela byla jednou z těch, které mohly glam metalu ukázat cestu do devadesátých let, protože fanoušci stylu jí brali kvůli hitu „Everything About You“ a stejně tak ji uznávali i fanoušci grunge, protože vyznění Ugly Kid Joe bylo mnohem tvrdší a mnohem alternativnější, než bylo u glam metalových formací zvykem. I když vzešli z kalifornské Santa Barbary, odkud měli blízko na Sunset Strip,..více

[recenze]

[22.05.2025]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 9/10]


H.E.A.T. - Welcome To The Future


Že se dnes v ranku melodického hard rocku vymyslí jen těžko něco nového, je věc dávno známá, proto nemohou současné kapely dosáhnout takového úspěchu a vlivu jako jejich předchůdci ze sedmdesátých a osmdesátých let. Vývoj stylu byla jedna z věcí, kterou nenávratně přerval grunge a alternativní muzika, ale současné kapely jen ukazují, že žánr se už neměl kam vyvíjet a propad jeho popularity na začátku devadesátých byl spíš logickým vyústěním procesu chřadnutí než smrtícím úderem Nirvany a Pearl Jam. ..více

[recenze]

[20.05.2025]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 8/10]


ALICE COOPER - The Last Temptation


„Nabubřelosti, která mou tvorbu provázela poslední roky, už bylo dost. Chci se vrátit do sedmdesátých let,“ řekl v době největšího rozpuku grunge Alice Cooper. „Tehdy jsem dělal nejlepší alba a proto by vodítkem mohla být „Wind-Up Toy“ z poslední desky, která takový návrat předznamenává,“ dodal. Jeho vyjádření z roku 1993 zavání alibismem, protože hudba, s níž se prezentoval na „Trash“ a „Hey Stoopid“, byla americkými médii a vydavatelskými společnostmi takřka postavena mimo zákon,..více

[recenze]

[19.05.2025]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 8/10]


BEHEMOTH - The Shit ov God


S minulým dílem „Opvs Contra Natvram“ Behemoth nahlédli do slepé uličky, když se až moc vzdálili černouhelnému rouhačskému metalu, který jim vždy dával nejvíce síly, spíše se zaměřili na efektní stránku, v níž opulentnost a velikášství převyšovaly primární tvrdost a živočišnost. Zůstaly šokující prvky, ale ty byly stavěny na odiv více než hudba, jež nejenže začala vykazovat prvky lacinosti, ale neměla k dispozici ani dostatek nosných nápadů, aby bylo možné vytvořit silnou nahrávku..více

[recenze]

[18.05.2025]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 8/10]


HANOI ROCKS - Street Poetry


I když s „Another Hostile Takeover“ neslavila kapela u fanoušků takový úspěch, jaký si představovala, zdálo se, že Hanoi Rocks jsou v dobré kondici. Oba noví členové, Conny Bloom a Andy Christell, se v kapele etablovali a skutečnost, že Andy McCoy Bloomovi povolil účastnit se skladatelského procesu, nasvědčovala ledacos o vládnoucí pohodě uvnitř souboru. Alespoň na oko, protože bylo jasné, že McCoy znovu získává vůdcovské choutky, a poté, co hlavním motorem reunionu byl ještě před několika lety Michael Monroe..více

[recenze]

[15.05.2025]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 8/10]


THE FLOWER KINGS - Love


Řadou fanoušků prog rocku byli The Flower Kings léta velebeni jako nositelé tradic starých Yes. I když to s nimi tak jednoduché není, ozvěny sedmdesátých let, tedy doby zaslíbené tomuto žánru, dokázali vyvolat velmi dobře a zejména na konci devadesátých let a na začátku milénia byli pasováni takřka do role tehdy už docela vyprázdněného žánru. Po právu jim byly vyčítány tendence natahování jednotlivých alb daleko přes únosnou mez, neboť nezřídka tvořili opusy delší než dvě hodiny. ..více

[recenze]

[14.05.2025]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 5/10]


GYPSY PISTOLEROS - Church Of The Pistoleros


Nejlepší léta kariéry (tedy dobu, kdy byli mladí) Gypsy Pistoleros prochlastali a profetovali, a když je Gypsymu Lee přes šedesát, může se v aktivitě přetrhnout. Asi je to v pořádku, protože má zkušenost, nadhled, snad i trochu rozum, takže se vylomeninám z minulosti už dokáže vyhnout. Soustředí se jen na hudbu, o čemž svědčí skutečnost, že od roku 2020 vydává s kapelou čtvrté album. To je činnost dosud nevídaná a když si vzpomeneme na to, jak skvělá byla deska „The Mescalito Vampires“ z roku 2021, jde mluvit o tom, ..více

[recenze]

[13.05.2025]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 8/10]


Alice COOPER - Hey Stoopid


I když se bývalá firma MCA snažila vytěžit z úspěchu „Trash“ maximum a vydala podivnou kompilace „Prince Of Darkness“, větší pozornost se na desky „Constrictor“ a „Raise Your Fist And Yell“ upoutat nepodařilo. I při koncertech se Alice tvářil, že nic od „Alice Cooper Goes To Hell“ do „Trash“ neexistovalo a v rozhovorech tvrdil, že se bude soustředit hlavně na novou hudbu. Byl na vrcholu kariéry, svět mu dopřával sluchu a stal se nejen legendou, ale i celebritou, na kterou pořádali hon bulvární papparazzi. S programem k albu „Trash“ objížděl takřka celý svět,..více

[recenze]

[12.05.2025]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 10/10]


CANCER - Inverted World


Jedna ze záhad death metalu klade otázku, proč se britští Cancer nikdy nestali tak velkou kapelou jako Obituary, Dismember, Carcass nebo Morbid Angel, a odpověď na ni nenajdete ani na novince „Inverted World“, s níž se parta kolem frontmana Johna Walkera vrací ke studiové práci po sedmi letech. Nedozvíte se, proč kapela nikdy zcela neprorazila, přestože její death metal v určitých fázích kariéry vykazoval znaky nejvyšší kvality, a zda za to nemohl pouze hloupý název,..více

[recenze]

[11.05.2025]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 8/10]


Michal PROKOP & FRAMUS FIVE - Ostraka


Když pomineme rozporuplné politické angažmá, kdy podepsal Antichartu, Několik slov a zasedal v Poslanecké sněmovně za rozkradenou ODA, byl Michal Prokop vždycky záruka kvalitní hudby a stejně jako Vladimír Mišík je matadorem scény a připomínkou ryzí poctivosti v (blues)rockovém ranku. Dobře ví, že hraje zejména pro své vrstevníky, proto nemá potřebu honit módní trendy a desky píše podobně, jak to dělal v sedmdesátých a osmdesátých letech, ..více

[recenze]

[09.05.2025]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 8/10]


HANOI ROCKS - Another Hostile Takeover


Ať už pro hlavní protagonisty byla příchuť reunionu Hanoi Rocks všelijaká, úspěch, jehož album „Twelve Shots On The Rocks“ dosáhlo (hlavně ve finských poměrech), se nedal přehlédnout, a jelikož jiskra mezi Michaelem Monroem a Andym McCoyem znovu přeskočila, bylo jasné, že dojde k pokračování comebacku. Zpět do Popedy odešel kytarista Costello Hautamäki, zmizel i basista Timpa Laine, ale za oba se podařilo managementu sehnat silné posily v podobě tvůrčího dua švédských Electric Boys, ..více

[recenze]

[08.05.2025]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 7/10]


Jack STARR - Out Of The Darkness Part II


U zasloužilých muzikantů, kteří už dosáhli sedmdesátky a cítí, že se blíží konec letité kariéry, bývá zvykem, že buď bilancují nebo se obrací ke kořenům, k začátkům, kdy zpravidla točili nejsilnější alba. Nejinak je tomu i v případě amerického kytaristy Jacka Starra, který překročil sedmdesátý rok bytí a proto se vrací do první poloviny osmdesátých let, ke startu sólové kariéry. Vypustil zcela angažmá u kapely Virgin Steele, kterou v roce 1980 zakládal a s níž natočil první dvě alba. Ve Starrově životopise tahle položka nebyla nejdůležitější,..více

[recenze]

[06.05.2025]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 7,5/10]


Alice COOPER - Trash


Osmdesátá léta se chýlila ke konci, rocková hudba byla na vrcholu a s diskem představovala určující světový trend. Kapely prodávaly desky v milionových nákladech, natáčely díla v přepychových drahých studiích s nejlepšími producenty světa, a skladatelé, kteří se primárně soustředili na popovou hudbu, nabízeli běžně služby interpretům, jimž vlály vlasy z hudební televize MTV, kde se to hemžilo kytarovými sóly a uječenými vokály. Cooperovi bylo čtyřicet a byl považován za přežitou veličinu,..více

[recenze]

[05.05.2025]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 10/10]


MACHINE HEAD - Unatoned


S Machine Head to mají fanoušci těžké. Jakkoliv mohou uctívat první dvě alba „Burn My Eyes“ a „The More Things Change…“, díky kterým byla kapela považována za novou Metallicu a spasitele uvadajícího thrash metalu, nelze přehlédnout výkyvy, které Robba Flynna a jeho partu provázely v dalších letech. Nikdy nebyli zcela stoprocentní, protože prvním dvěma deskám se nevyrovnali, ačkoliv „The Blackening“ a „Unto The Locust“ mohou být považovány za novodobější klasiku, ale s „Bloodstone & Diamonds“ zajeli do slepé uličky,..více

[recenze]

[04.05.2025]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 5/10]


Billy IDOL - Dream Into It


Už se ani nepočítalo, že někdejší bouřlivák, hitmaker a živoucí legenda Billy Idol přijde s novou deskou. Poslední album vydal před jedenácti let a od té doby sem tam vypustil několika skladbové EP, aby snad přesvědčil o tom, že stále má co říct a že jeho talent nezahubil věk, hektolitry chlastu ani spousta fetu. Nikdy nebyl úplně příkladem pracovitosti, o čemž svědčí i skutečnost, že novinka „Dream Into It“ je teprve třetím řadovým albem za posledních třicet let, ..více

[recenze]

[02.05.2025]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 8/10]


HANOI ROCKS - Twelve Shots On The Rocks


„Strávil jsem s kluky z Hanoi několik dní po hotelích,“ vyprávěl o osudovém prosinci 1984 basista Mötley Crüe Nikki Sixx, „byly to dny naplněné smutkem, drogami a vzájemných pochopením.“ Když se hurikán Hanoi Rocks ze dne na den zastavil a kapela se vzpamatovala z prvotního šoku, odjela domů do Londýna. Nad vším visel otazník, šok z tragické nehody, ze smrti Razzlea i prohlubující se drogová propast mezi členy se čím dál více ukazovaly jako těžko řešitelné problémy. ..více

[recenze]

[01.05.2025]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 8/10]


GHOST - Skeletá


Na začátku byl nápad za milion. Když Tobias Forge neuspěl na deathmetalovém kolbišti, nepěkně vylétl z původní sestavy glam metalových Crashdïet a jeho alternativní projekt Magna Carta Cartel zajímal jen hrstku posluchačů v Linköpingu a okolí, zhmotnil nejbujnější představy v nejobskurnější možné záležitosti. Po vzoru starých Kiss se rozhodl vstoupit do anonymity a projekt Ghost B.C. zahalit do tajemného oparu, v němž mělo jeho pravé jméno, stejně jako identita spoluhráčů, bezejmenných Ghúlů, ..více

[recenze]

[30.04.2025]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 5/10]


Alice COOPER - Raise Your Fist And Yell


Přestože úspěch desky „Constrictor“ nebyl nijak zvlášť oslnivý, zejména v porovnání s tím, jaké prodeje zažívali Cooperovi mladší kolegové Mötley Crüe, Poison, Ratt nebo Bon Jovi, k jejiž scéně se Alice přihlásil, znamenal pro zpěváka neuvěřitelnou vzpruhu, která mu dala obrovskou chuť do práce. Jeho jméno se začínalo veřejně skloňovat a když britský labouristický poslanec David Blunkett chtěl iniciovat zrušení televizního pořadu, v němž se Cooper objevil, neboť podle jeho slov dramaturgie „překročila hranice zábavy“, ..více

[recenze]

[28.04.2025]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 7,5/10]


ANGELINE - Rhythm Of One


Švédští Angeline projevují mnohem více životaschopnosti, než by se čekalo a proto je jejich druhá fáze kariéry delší, plodnější a tím i mnohem úspěšnější než původní etapa z přelomu osmdesátých a devadesátých let. Z té doby zůstala jen EP „The Legend“ a „Don`t Settle For Second Best!“, která jistý potenciál ukázala, ale díky nim se Angeline, kteří se pojmenovali podle staré skladby od Paula Sabu, hvězdami nestali. Byla těžká konkurence, ..více

[recenze]

[26.04.2025]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 7,5/10]


GIANT - Stand And Deliver


Pro řadu fanoušků zůstane kariéra amerických Giant ohraničena lety 1989 až 1992, kdy kapela vydala první dvě desky „Last Of The Rnaways“ a „Time To Burn“, které patří do zlaté pokladnice amerického hard rocku z nejslavnější éry. Jsou ještě ochotni akceptovat album „III“ z roku 2001, která znamenalo pouze vymetení šuplíků, ale jako poslední obsahovalo hlas původního frontmana Danna Huffa, který pro určitou skupinu příznivců zůstane jediným možným zpěvákem kapely, i tím, kdo je zodpovědný za vysoce kvalitní materiál. ..více

[recenze]

[25.04.2025]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 8/10]


HANOI ROCKS - Two Steps From The Move


Na konci léta 1983 odehráli Hanoi Rocks koncert na festivalu Ruisrock ve finském Turku, po němž zpěvák Michael Monroe šokoval přítomné novináře, kteří se přišli podívat na budoucí rockovou hvězdu světového formátu, když bez obalu přiznal drogové problémy kapely. Konkrétně uvedl, že kytaristé Andy McCoy a Nasty Suicide zálibu v opiátech natolik přehánějí, že se jim vymkla kontrole. Potvrdil domněnky, které se na kapelou vznášely a za něž byl kritizován zejména McCoy ..více

[recenze]

[24.04.2025]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 10/10]


HAREM SCAREM - Chasing Euphoria


V rámci světového glam metalu či melodického hard rocku hráli Harem Scarem vždy druhou ligu, ale v domovské Kanadě patřili ke hvězdám, ačkoliv s první deskou přišli v roce 1991, kdy pro tuto hudbu bylo setsakra pozdě a pole vyklízeli jiní fořti. Harem Scarem si v Kanadě kupodivu svůj status udrželi, přidali i úspěch v Japonsku, a i když zažili i slabší chvílky, pořád na ně tak nějak byl spoleh. Kapela střídala velmi dobré desky s horšími a před pěti lety, když vydala nahrávku..více

[recenze]

[22.04.2025]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 9/10]


Alice COOPER - Constrictor


Když se Alice Cooper prochlastal až na samotné dno, přišel o všechno. Vydavatelská firma s ním nechtěla mít nic společného, spolupracovníci se mu rozutekli, neboť s ním Bob Ezrin i kytarista Dick Wagner po zkušenostech z natáčení alba „DaDa“ odmítali spolupracovat, manželka podala o žádost o rozvod. Kromě toho také Cooper ztratil přízeň zbytku fanoušků i vlastní důstojnost. I když ne všechno z období od „Flush The Fashion“ po „DaDa“ bylo špatné, nahlíží se na něj jako na silně neúspěšné. Jenže Alice byl bojovník ..více

[recenze]

[21.04.2025]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 8/10]


SPIN DOCTORS - Face Full Of Cake


Když se v roce 1991 mluvilo o největším objevu alternativní scény, nejčastěji se neskloňovala Nirvana, ale newyorští Spin Doctors. Ti měli na kontě debutové album „Pocket Full Of Kryptonite“, které se stalo hitem jak ve Spojených státech, tak v Evropě, kam začínal americký alternativní rock pronikat. Tohle album na starém kontinentu otevřelo dveře i Nirvaně, protože ukázalo, že v Americe začíná bujet trochu jiná hudba než pompézní hard n`heavy,..více

[recenze]

[20.04.2025]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 8/10]


HANOI ROCKS - Back To Mystery City


Turné, které Hanoi Rocks absolvovali začátkem roku ve společnosti Lords Of The New Church po Velké Británii, bylo tyglíkem, narvaným všemi možnými drogami a zahuštěným alkoholem, ovšem po stránce kariérní znamenalo pro kapelu velký krok vpřed. Hanoi Rocks se přesunuli do Londýna, kde si našli zavšivený byt, který měl k rock n`rollové romanci daleko, ale centimetr po centimetru je sunul k vytouženému snu. Kolem kapely začínali pomalu kroužit zástupci nahrávacích společností, kteří větřili velkou senzaci, ..více

[recenze]

[17.04.2025]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 8/10]


BENEDICTION - Ravage Of Empires


Obecně platí, že čím extrémnější metalový žánr, tím méně se v něm tolerují experimenty. Britští Benediction si toho jsou vědomi a proto patří k sortě kapel, které zazářily na začátku devadesátých let, v dobách největší slávy death metalu, a dodnes z ní žijí. Žánr neopustili ani v dobách, kdy mu nebylo dopřáno větší přízně publika, a i když jejich činnost v novém tisíciletí je spíše sporadická (alespoň studiová), hlavně díky věrnosti si vysloužili legendární status. Jejich název se stal synonymem ostrovního death metalu, ..více

[recenze]

[16.04.2025]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 7/10]


L.A. GUNS - Leopard Skin


Nejenže jsou L.A. Guns jednou z nejdéle sloužících kapela losangeleského glam metalu, ale jsou také jednou z mála, která sází desky v takřka stejné kadenci jako v dobách největší slávy. To je trochu kontraproduktivní, protože po euforické „The Missing Peace“, která znamenalo opětovné shledání pilířů souboru, zpěváka Phila Lewise a kytaristy Traciiho Gunse, jde kvalita pomalu dolů, což zákonitě pokládá otázku, zda svět potřebuje další desky L.A. Guns. Fanoušci stále doufají, ačkoliv ví, že „Cocked And Loaded“ nebo „Hollywood Vampires“..více

[recenze]

[15.04.2025]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 5/10]


Alice COOPER - DaDa


Pokud se měl Alice Cooper ještě někdy pokusit dostat do první rockové ligy, musel se sebou začít něco dělat. Když vzpomínal na začátek osmdesátých let, sám sebe vykresloval jako čtyřiadvacetihodinového, po zemi válejícího se opilce. „Vezměte si totální trosku, která se pomočuje a není schopná ani vynést odpadky, tak přesně to jsem byl já. Naprostý alkoholik a feťák,“ tvrdil ve vzpomínkách. Management si sliboval hodně od chystané spolupráce s producentem Bobem Ezrinem i kytaristou Dickem Wagnerem, což mělo symbolizovat ..více

[recenze]

[14.04.2025]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 7/10]


Don AIREY - Pushed To The Edge


Klávesista Don Airey je bezesporu legendou v hard rockovém žánru, která má právo řadit se k největším ikonám. Bylo by to tak, i kdyby za celý život natočil pouze úvod do skladby Ozzyho Osbournea „Mr. Crowley“. Jenže Airey je mnohem pracovitější muzikant a jeho umělecké portfolio zahrnuje dlouhou řadu alb, včetně spolupráce na největších klasikách, ať už je to „Painkiller“ od Judas Priest, ranná díla Ozzyho Osbournea, dlouhá řada alb Garyho Moorea, slavná bezejmenná deska Whitesnake nebo „Down To Earth“ či „Difficult To Cure“ od Rainbow. ..více

[recenze]

[13.04.2025]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 8/10]


SMITH / KOTZEN - Black Light / White Noise


Poprvé to zafungovalo a sklidilo úspěch, tak proč to nezkusit podruhé. Kooperace kytaristy Iron Maiden Adriana Smithe a někdejšího člena Poison a Mr. Big Richieho Kotzena vzbudila před čtyřmi lety rozruch, který nebyl dán jen tím, že debutová deska ukázala, že i kytarista iron Maiden může mít v srdci velké místo pro blues, ale představila rovněž velmi kvalitní materiál. Zněl spíše jako sólová práce Richieho Kotzena, jenž zapojil i svůj nezaměnitelný hlas..více

[recenze]

[11.04.2025]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 7,5/10]


HANOI ROCKS - Self Destruction Blues


„Kolem nás se pořád motal takový otravný chlápek, Anglán, který tvrdil, že umí bubnovat a chtěl, abychom ho vzali do kapely. Museli jsme ale uznat, že by se k nám hodil líp než Gyp. Vypadal jako rock n`rollový bůh,“ uvedl po letech basista Sami Yaffa. „Byl tak drzý, že za námi začal lézt po koncertech a říkat, ať našeho bubeníka vyhodíme a vezmeme jeho. Dokonce si dělal srandu, že Gypovi zpřeláme nohy,“ dodal zpěvák Michael Monroe. Věc se vyřešila, když kvůli potyčce na pódiu, při které Gyp Casino vypálil pěstí Andymu McCoyovi,..více

[recenze]

[10.04.2025]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 10/10]


THE DARKNESS - Dreams On Toast


Život u The Darkness plyne poklidně a nikam se nepospíchá, jak se sluší a patří na statné padesátníky. Chvíle slávy si kapela okusila a ví, že je naprosto nemyslitelné, aby se jí jen ve Velké Británii podařilo prodat libovolné nové desky jeden a půl milionu kusů, jako tomu bylo u debutu „Permission To Land“. Ten odstartoval raketovou kariéru, která záhy vzala stejně raketový pád. To dnes ničemu nevadí, protože fanoušek prvních dvou alb musí, možná trochu kacířsky uznat, že v druhé etapě existence, ..více

[recenze]

[09.04.2025]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 8/10]


PHIL X AND THE DRILLS - POW! Right In The Kisser


Když kytarista Phil X považoval kapelu The Drills za své hlavní působiště, což je deset až patnáct let stará historie, znali jej hlavně fajnšmekři. Kanaďan hrával jako studiový muzikant na deskách Alice Coopera, Tommyho Lee, Roba Zombieho nebo Chrise Cornella, ale všeobecného věhlasu zažíval pramálo. Dnes, kdy s kapelou vydává paté album „POW! Right In The Kisser“, je situace diametrálně odlišná. Phil se stal kmenovým hráčem a kytaristou slavných Bon Jovi, což je postavení, které má zcela jinou váhu než pohostinské angažmá na rozličných..více

[recenze]

[08.04.2025]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 6,5/10]


Alice COOPER - Zipper Catches Skin


Ačkoliv se Alice Cooper nacházel na začátku osmdesátých let v nejhorší fázi kariéry, výjezd do Evropy s programem k albu „Special Forces“ byl nejsvětlejším bodem tehdejší etapy. Šlo jen o dvě desítky koncertů ve Francii a Velké Británii, ovšem zpěvák se trefil do vkusu publika, zejména na britských ostrovech byl považován za jednoho z praotců heavy metalu, jenž zažíval neobvyklou obrodu. Cooper tomu přizpůsobil koncertní playlist, z něhož kromě „Clones“ a Seven And Seven Is“ vyházel všechny novovlnné skladby ..více

[recenze]

[07.04.2025]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 4/10]


MASTER OF REALITY - The Archer


Master Of Reality žijí, ačkoliv do vypadalo, že jsou dávno na pravdě boží. Kapela, která si do vínku vetkla ikonický název třetího alba Black Sabbath, se hlásí po dlouhých šestnácti letech s materiálem, o němž se nepředpokládalo, že vznikne, protože vůdčí postava kapely, zpěvák a kytarista Chris Goss se věnoval spíše producentské činnosti, přičemž jeho služeb využívají i Foo Fighters či Queens Of The Stone Age. Po letech dostal chuť na vlastní tvorbu,..více

[recenze]

[06.04.2025]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 7/10]


POP EVIL - What Remains


Nikdy to nebylo tak, že by Pop Evil byli dobrou kapelou, jak se snažila kolem poloviny minulé desetiletky podsouvat americká média. V roce 2011 se jim povedlo vydat výborný hit „Boss`s Daughter“, pro který se jim do role hosta podařilo získat legendárního kytaristu Mötley Crüe Micka Marse, a tohle byl ze zpětného pohledu vrchol jejich kariéry. Ne náhodou je album „War Of Angels“ nejlepším albem, po němž to začalo jít s jejich kariérou z kopce. Stále větší koketérie s moderními, syntetickými zvuky zapříčinily mnohem větší sterilitu,..více

[recenze]

[04.04.2025]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 3/10]


HANOI ROCKS - Oriental Beat


Z Hanoi Rocks byl ve skandinávských, ale i britských kruzích takřka hit koncertní sezóny roku 1981. Kapela projevila neuvěřitelnou houževnatost, nejprve křižovala rodné Finsko, kde si vytvořila silnou fanouškovskou základnu, pak se znovu vydala do Švédska a Velké Británie, kde ji fanoušci rovněž přijali za svou. Stále se pohybujeme v klubových poměrech, kam na její vystoupení chodilo nanejvýše pár stovek lidí, ale šuškanda se začínala šířit a vydavatelská společnost Johanna Kustannus, ..více

[recenze]

[03.04.2025]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 7/10]


OLYMPIC - Bombarďák


V době, kdy vstupoval do začínajícího Olympicu, pomyslel by si Petr Janda, že v čele kapely bude stát ještě za více než šedesát let a bude vydávat nové desky? Možná by toho, kdo by mu to řekl v době, kdy tvořil s nejslavnější sestavou formace debutovou „Želvu“, měl za úplného blázna, ale seběhlo se to tak, že i když má dávno za sebou osmdesáté narozeniny, je stále aktivní. Ač se sám označuje za kmeta českého rocku, nevypadá to, že bych chtěl končit. Před pěti lety s deskou „Kaťata“ odvážně vstoupil do světa tvrdé hudby, ..více

[recenze]

[02.04.2025]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 7/10]


Nejde to vzdát, zpívá Janda na nové desce a sakra ví, o čem mluví


..více

[bulvární koutek]

[02.04.2025]

[Jan Skala]

[]


GOTTHARD - Stereo Crush


„Teď si zahrajeme věc z posledního alba Gotthard. Tohle je „Need To Believe,“ řekl při nedávné narozeninové akci, na níž akusticky předváděl věci švýcarské kapely (mimochodem bravurně) jeden mladý český muzikant a tak vystihl stav, jak jej chápe většina fanoušků. To není nic proti Nicu Maederovi, který je pěvcem velmi dobrým, ale spíše to působí jako povzdech nad tím, kam se Gotthard po smrti původního frontmana Steva Lee v roce 2010 dostali. Spolu s ním ztratili někdejší punc výjimečnosti, schopnost psát..více

[recenze]

[01.04.2025]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 6/10]


Alice COOPER - Special Forces


Alice Cooper se v závislosti propadal čím dál hlouběji. Ke kokainu se přidala mohutná alkoholové recidiva a zpěvák na tom byl na začátku osmdesátých let nejhůře za celou kariéru. Svědčí o tom skutečnost, že se po jeho boku spoluhráči zrovna nedrželi, pracovat s ním znamenalo sázku do loterie, jelikož i koncertní forma byla tak kolísavá, že Cooper dokázal odehrát dobrý koncert, který se mohl přibližovat dávných teatrálním vystoupením, ale také uměl show totálně zabít, neboť byl kvůli chlastu a drogám naprosto z formy. ..více

[recenze]

[31.03.2025]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 7/10]


DRUDKH - Shadow Play


Ponechme stranou události posledních několika let a důvody, které vedly k válce na východě Evropy, ačkoliv kapely Drudkh se přímo dotýkají. Pochází totiž z Charkova, kdysi hlavního města Ukrajiny, které je pro ruskou mašinérii jedním z cílů snažení a také terčem, na nějž dopadají takřka denně střely z íránských dronů. Lze v tomto prostředí tvořit tak, aby se to na hudbě nepodepsalo? Drudkh cestu našli a stranou konfliktu a všemožných politických tahanic, které život běžných lidí na Ukrajině (ale i v Rusku) denně ovlivňují,..více

[recenze]

[30.03.2025]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 7,5/10]


HANOI ROCKS - Bangkok Shocks, Saigon Shakes, Hanoi Rocks


Finsko sedmdesátých let bylo všechno jiné, než země, kde by bylo možné splnit si sen o rock n`rollových hvězdách. Hanoi Rocks je výjimkou, která potvrzuje pravidlo. Jejich příběh je skoro neuvěřitelná pohádka o lásce k hudbě a přátelství až za hrob, které skončilo na druhé straně světa, jen chvíli předtím, než měl celý svět kapele padnout k nohám. Jenže Hanoi Rocks nikdy štěstí příliš nepřálo a úspěch, jehož semínka byla zaseta v chladném Finsku, slízli floutkové z Los Angeles, ..více

[recenze]

[27.03.2025]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 9/10]


Ricky WARWICK - Blood Ties


Ač se zásadní část kariéry irského zpěváka Rickyho Warwicka odehrává pod hlavičkou dvou kapel, ať už to byli v minulosti The Almighty, nebo posledních více než deset let Black Star Riders, důležité věci se u něj odehrávají i na sólové dráze, i když není tak exponovaná a mediálně či komerčně zajímavá. Warwick se z někdejší celebrity devadesátých let, kdy těžil z manželství s moderátorkou MTV Vanessou Warwick, stal synomem pro kvalitní hudbu, která není tak energická a neurvalá jako v dobách The Almighty ..více

[recenze]

[26.03.2025]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 8/10]


SADIST - Something To Pierce


Je ještě pojem progresivní death metal relevantní, když má natolik ohraničené území a úkroky za něj většina bere jako zrada na věrných? Má po skoro čtyřiceti letech existence žánr ještě schopnostnabídnout něco nového, neotřelého? Italští Sadist byli v devadesátých letech považováni za jednu z nejvíce progresivních kapel v tomto ranku a když si je poslechnete dnes, je jasné, že v jejich tvorbě zavládl značný konzervatismus. Nikdy nedosáhla takové míry novátorstv..více

[recenze]

[25.03.2025]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 7/10]


Alice COOPER - Flush The Fashion


Pro Alice Coopera přicházela těžká doba. Dobře nenesl odliv fanoušků, který nastal už po vydání alba „Alice Cooper Goes To Hell“, ale nevydržela ani střízlivost, které (kromě památky zesnulého spolupijáka Keitha Moon za The Who) věnoval album „From The Inside“. Hektický život v Los Angeles s sebou přinášel spoustu pokušení a nástrah a v rockových kruzích byl Cooper stále hvězdou, takže šlo těžko odolat. Ve hře nebyl jen alkohol, který se do Aliceova života vrátil v plné parádě, ..více

[recenze]

[24.03.2025]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 5/10]


JETHRO TULL - Curious Ruminant


Nečekaný comeback, který Jethro Tull nastartovali před třemi lety deskou „The Zealot Gene“ ještě nečekaněji pokračuje a od roku 2022 kapela nabízí třetí řadové album, když předtím více než dvacet let mlčela. Ian Anderson, ač už je mu dnes sedmasedmdesát, vypadá jako pokropený živou vodou, během let tohoto milénia se obklopil novými muzikanty a ačkoliv recenze na novou tvorbu nadšením zrovna nekypí, je fakt, že byly doby, například v 90. letech, ..více

[recenze]

[23.03.2025]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 7/10]


THE WILDHEARTS - Satanic Rites Of The Wildhearts


Za to, že se The Wildhearts podařilo poněkolikáté vstát z vlastního hrobu, vděčí kapela duchovnímu otci a hlavnímu tahounovi Davidovi Lesliemu Wallsovi, kterého scéna zná pod přezdívkou Ginger Wildheart. David je dnes jediným původním členem kapely, která mohla být kolem poloviny devadesátých let největší senzací britské rockové společnosti, ale osud to zaonačil jinak. Na počátku kariéry provázely kapelu problémy alkoholového a drogového charakteru,..více

[recenze]

[21.03.2025]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 7,5/10]


BLUE MURDER - Nothin` But Trouble


Neúspěch debutové desky Sykese psychicky rozložil. Stáhl se do svého domu v Blackpoolu a na dotazy spoluhráčů, co bude s Blue Murder dál, odpovídal v nejlepším případě pokrčením ramen. Doba nečinnosti se stávala úmornou zejména pro Carmina Appice, který to brzy vzdal a ohlásil odchod z Blue Murder. Nakrátko jej nahradil Anders Johannsson z kapely Yngwieho Malmsteena, ale když flintu do žita hodil i Tony Franklin, vypadalo to, že se nad Blue Murder definitivně zavřela voda. ..více

[recenze]

[20.03.2025]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 8/10]


DESTRUCTION - Birth Of Malice


Německá thrashová čtyřka byla vždycky slabší než americká, i když nasazením i zvukem byla brutálnější. Ponechme stranou Tankard, protože to je takový „Alkehol z Rajchu“, ale Kreator a Destruction představovali ponejvíce na starém kontinentu slušnou konkurenci zámořským formacím, i když jejich věhlasu se jim dosáhnout nepodařilo. Kreator se stali svébytným útvarem, o jehož thrashové čistotě se mohou vést různé spory. Je fakt, že kapela vykázala největší přesah do jiných žánrů a větší uměleckou svobodu, ..více

[recenze]

[19.03.2025]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 6/10]


BLUE AMBITION - Seduction Of The Innocent


Když se pod nějaké album podepíše Frédéric Slama, přesně víte, jak deska bude znít. Ostřílený francouzsko-americký muzikant už čtvrt století vede naprosto jednoznačně nazvaný projekt AOR, s nímž se železnou pravidelností zásobuje fanoušky stylu novými deskami a občas si odskočí i do jiných projektů, které se však příliš neliší od toho, co tvoří v rámci AOR. Stylově rozhodně ne, a co se týče formy, tak v nich není kladen takový důraz na Slamovo domovské město Los Angeles..více

[recenze]

[18.03.2025]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 7/10]


Alice COOPER - From The Inside


Přestože se to nečekalo, léčba u Coopera zabrala a na jaře 1978 ohlásil, že je po létech střízlivý. Během pobytu v léčebně se mu rozutekla kapela a dveře k další spolupráci měl zavřené i u Boba Ezrina, který v té době spolupracoval s méně problémovými umělci, Peterem Gabrielem, Nilsem Lofgrenem, The Babys nebo Pink Floyd, s nimiž začal připravovat megalomanský koncept „The Wall“. Ze starých spolupracovníků zůstal Dick Wagner, přestože pomýšlel na sólovou dráhu a měl za sebou pletky se stylově příbuznými Kiss. ..více

[recenze]

[17.03.2025]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 8/10]


HIRAX - Faster Than Death


O Hirax se tvrdilo, že kdyby vydrželi, v roce 1987 je neopustil zpěvák Katon W. De Pena a po epizodě s Paulem Baloffem (ex-Exodus) se kapela nerozpadla, mohli by být ve stejné pozici minimálně jako Exodus, ale možná i Slayer. Řezavý, brutální thrash, přednášený černošským zpěvákem, měl v polovině osmdesátých let našlápnuto do pořádných žánrových výšin. a startovní pozice, v níž stáli v jednom kalifornském šiku společně s kapelami, které se posléze staly legendami,..více

[recenze]

[15.03.2025]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 6/10]


BLUE MURDER - Blue Murder


Přestože měl kytarista John Sykes v první polovině osmdesátých let raketový start, kdy opustil svou původní kapelu Tygers Of Pan Tang, aby vystoupil i z hájemství Nové vlny britského heavy metalu a stal se členem hard rockové smetánky, byl posledních mnoho let až nečekaně nečinný. Od roku 2000, kdy vydal podivné, nu-metalem a alternativou načichlé album „Nuclear Cowboy“, o něm nebylo prakticky vůbec slyšet a kromě občasných zvěstí, že by mohl pracovat na albu „Sy-Ops“, které mělo být jeho velkým comebackem,..více

[recenze]

[13.03.2025]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 9/10]


LOVE/HATE - Punk Rock Fiesta!


Jizzy Pearl se během let ukázal snad jako největší hollywoodský nezmar. Když po slibném startu na začátku devadesátých let (kdy mu bylo přes třicet) nevyšla hvězdná kariéra kapele Love/Hate, nevzdal to a nikdy ze scény nezmizel. Nutno podotknout, že si všechno tak trochu pohnojil sám. Když Love/Hate stáli na prahu velkého úspěchu s debutem „Blackout In The Red Room“ a doprovázeli na slavném podniku „Slave To The Grind Tour“ Skid Row, pohádal se namol ožralý Pearl se Sebastianem Bachem, který se zasloužil o to, ..více

[recenze]

[12.03.2025]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 7/10]


Robin McAULEY - Soulbound


Na to, že irský zpěvák Robin McAuley žil dvacet let v ústraní mimo světla reflektorů, je v posledních letech velmi činný. Znovu působí (ač ne na plný úvazek) u Michaela Schenkera, je členem i superskupiny Black Swan, s níž vydal dvě alba. Nezapomíná ani na sólovou kariéru, kterou se nejprve pokoušel nastartovat na konci devadesátých let, kdy však jeho nejlepší sólové album „Business As Usual“ ošklivě propadlo a bylo na dlouhá léta posledním počinem,..více

[recenze]

[11.03.2025]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 7/10]


Alice COOPER - Lace And Whiskey


V době, kdy se Alice Cooper léčil kvůli nedostatku červených krvinek a musel zrušit turné k albu „Alice Cooper Goes To Hell“, bylo jasné, že jeho alkoholový problém začíná být alarmující. Zpěvák se stal vymetačem hollywoodských večírků, kam měl kvůli postavení rockové hvězdy otevřené dveře, ale už se poukazovalo na jeho problematické, psychotické chování tak trochu ve stylu Jima Morrisona, který byl na sklonku šedesátých let o pět let mladšímu Cooperovi v tomto ohledu velkým učitelem. ..více

[recenze]

[10.03.2025]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 7,5/10]


Listování : << < 4 / 194 > >>

 
Metalforever.info © 2006 - 2025     RSS - články

stránka byla načtena za 0.55618 sekund.