Konečně je tady poslední den a to pěkně parný. Spousta návštěvníků festivalu už se pomalu sbírá a míří na vlak a já se těším, že se na Nightwish, kteří headlinují dnešnímu dni, areál trochu uvolní. Pletu se. Možná platí pravidlo, když metalistu vyhodíš dveřmi, vleze zpátky oknem, ale večer bylo v areálu víc lidí, než kterýkoliv den předtím. Tribuny ověšené tak, že jsem se hrozila, kdy fanoušci popadají a ještě vypadnuvší obrazovka, aby tu tlačenici zpříjemnila nemožnost vidět skoro nic. ..
Sobotní dopoledne patřilo domácím kapelám, podpořeným závanem z východu. Na hlavním pódiu jako první nastoupila česká dívčí čtveřice The Agony, následovaná pány Red‘s Cool z Ruska. Publikum ale bylo po včerejší pařbě unavené a většina fanoušků se spíše chystala na večerní hodiny a své oblíbence (dnes konečně přišli na řadu dlouho očekávaní Krokus a The Exploited). Tudíž návštěvníci festivalu tento čas vyplňovali spíše odpočinkem a občerstvením..
Pátek měl být hodně slibným a variabilním dnem s vrcholem všech vrcholů v podobě Black Label Society. Program byl nabitý, vlaky ze Zlína zpožděné a počasí střídavé – chvílí horko, chvíli chladno, což se mělo večer přehoupnout v zatracenou zimu, kterou ale dnes stálo za to vydržet. První kapela obsadila stage už na desátou dopolední a o ní a také o dvou následujících poreferuje kolegyně Míša:..
Rok se s rokem sešel a jeden z nejoblíbenějších svátků melodického metalu opět zaťukal na dveře. A měl s sebou vskutku zajímavé hosty. Jako každý rok přinesl Masters of Rock hosty již dobře známé, ale také ty, kteří se v ČR ukázali poprvé. Přestože zlí jazykové si stěžují na věčné opakování těch samých kapel, právě tito headlineři táhnou a festival se plní skoro k prasknutí. A se tak vedle osvědčených Nightwish nebo Within Temptation postavil takový Zakk Wylde ..
Německý math prog s deathovými prvky a ozvěnami coru, to jsou Grey Season a jejich v pořadí druhá dlouhohrající – a to opravdu dlouho hrající – deska "Invidia". Na albu nenajdeme žádný mainstreamový prvek, je určené pěkně pro fajnšmekry, kteří si ve výše zmíněných žánrech libují. Další perličkou je fakt, že předchozí debutové album Septum vznikalo na půdě düsseldorfské univerzity pro aplikovanou vědu. ..
Letos jsem se na Metalfestu stavila opravdu jenom na otočku, neboť jsem byla předcházející den na Rock For People omrknout britskou indie popovou Bastille, o které se raději více zmiňovat nebudu, než mi naši čtenáři urvou hlavu. Naopak, jak již titulek avizuje, se podíváme, jak se plzeňskému publiku předvedli staří štramáci z Accept s novým line-upem...
Letošní rok vypadá pro mladé a zatím příliš neznámé kapely poměrně nadějně. Do rukou se mi dostávají poslední dobou samá zajímavá alba a Degreed nejsou výjimkou. „Dead But Not Forgotten“ je navíc v pořadí třetí album a o těch se s oblibou říká, že bývají zlomová. Co se týče mladé čtveřice mohlo by toto tvrzení opravdu platit. Švédskou hardrockovou formaci Degreed jsme měli možnost vidět vloni na podzim v Praze jako předskokana krajanů ..
Nebývá zvykem, aby začínající kapela vyrážela na turné v pozici headlinera, ale finská symfonic/tech-deathová čtveřice Whorion se rozhodla ukázat světu za každou cenu. Teprve koncem dubna vyšlo Finům debutové album „The Reign Of The 7th Sector“, od kterého mají celkem vysoká očekávání. Jak tato deska zní naživo, předvedli sedmého května v Praze díky pořádajícímu uměleckému sdružení Infernalismus a za podpory českých kapel MeltDown a Noxist. ..
V Řecku právě vzniká příjemný moderní heavy metal s prvky progrese a nečekaně dobrou produkcí. Vzhledem k faktu, že kapela Ghost Season není složená z úplných nováčků, ale s muzikantů, kteří se již na řecké scéně chvíli pohybují a tím pádem se nenechají utáhnout na vařené nudli, už prvotní EP „Ghost Like Her“ zní hotově a celistvě a stává se zajímavou návnadou pro první dlouhohrající desku řecké pětice naplánovanou na rok 2015. ..
V hudební, potažmo rockové, branži nejde jen o to dobře hrát a skvěle skládat, ale také o načasování. A pensylvánská čtveřice Halestorm se objevuje v pravý čas na správném místě. V pořadí druhé album „The Strange Case Of…“ obsahující hity „I Miss The Misery“ a „Loves Bites (So Do I)“ vystřelilo kapelu v čele s rockerkou k pohledání, Lzzy Hale, na dráhu ke hvězdám. Kapela se rychle dostala do širokého povědomí rockových a metalových fanoušků v Americe i Evropě ..
Satyricon patří beze sporu mezi jednu z komerčně nejúspěšnějších blackmetalových kapel. Což je důsledkem nejen pro většinu posluchačů stravitelnějším moderním stylem, kterým se na deskách od přelomu století prezentují, ale také strhující live show stavící na pilíři silné osobnosti frontmana a mozku kapely, Satyra a bestiální bubenické techniky jeho kolegy Frosta. Pražská show slibovala dvě hodiny této show a variabilní setlist..
Ani ne celý rok po výborném stejnojmenném debutu, který by Italům Temperance s půvabnou zrzkou Chiarou Tricarico za mikrofonem mohl kdekdo závidět, se kapela chlubí novou nahrávkou, která prý nemá žádné limity. Jeden by se divil, kde na to kytarista, mozek kapely a zpěvák na částečný úvazek, Marco Pastorino bere čas. Nejen, že kapela v loňském roce stihla evropské i americká turné a chystá se na další, ..
Dají se Dope Stars Inc., kteří se před deseti lety objevili na scéně s drsně industriální elektronickou nahrávkou „Neuromance“, s novou deskou „Terapunk“ stále řadit mezi kapely hrající některý rockový či metalový žánr? Tato otázka nedávno padla kdesi na internetu a já odpovídám: Proč by nedali? Přestože Italové po třech temnějších albech již na předchozí nahrávce ubrali na metalové tvrdosti, vynahrazují si to prostřednictvím punkového nádechu,..
Itálie patří, co se metalu týče, k jedné z nejproduktivnějších zemí Evropy. Avšak díky tomu, že tamní vydavatelství a hudební průmysl není zrovna na nejvyšší úrovni, je pro většinu italských kapel těžší prorazit, pokud jejich jméno již není dlouhodobě zaběhnuté. Právě v Itálii se však rodí spoustu kapel, které mají potenciál a kdyby pocházely z Německa, Švédska nebo Finska, cestu k úspěchu by měly jednodušší. ..
„Supergroup“, skupina tvořená zasloužilými muzikanty, vždy láká k poslechu a fanoušek od ní mívá nemalá očekávání. Do této situace se dostávají s albem „As Daylight Breaks“ pánové Urban Breed, Roland Grapow, Thomen Stauch, Mario Lochert, Jan Vacik a Dominik Sebastian pod hlavičkou Serious Black. Očekáváte-li fenomenální spojení Blind Guardian s Masterplan či prvotiny Bloodbound,..
Kdo by to byl řekl, že se skladatelsky shodne právě Herman Frank (ex-Accept) se Schmierem z thrashové mašiny Destruction? Slyšela, jsem, a nevím, kolik je na tom pravdy, že i sám Schmier byl zpočátku na pochybách, dokud neviděl materiál, který si Frank nastřádal, poté se však nového projektu chopil s nadšením. A udělal dobře, protože právě spojení těchto dvou osobností..
Je tomu již téměř devět let, co britská kapela Furyon vydala své první EP, a nyní se na pult dostává jejich teprve druhé studiové album. Na nástupce pohodového hard’n’heavy „Gravitas“ si posluchači museli počkat celých pět let, ale dlouhé čekání se v každém případě vyplatilo. Furyon si vyšlapávají cestičku na poli britského progresivního hardrocku šmrncnutého temnějšími prvky za doprovodu neotřele vtíravého hlasu ..
Brazilská Angra byla vždy víc než jen obyčejná powerprogová kapela. Jako jedna z mála jihoamerických kapel se dostala do širšího povědomí veřejnosti jak v Americe, tak v Evropě a její počiny sklízely téměř vždy vysoká hodnocení jak v recenzích, tak u posluchačů samotných. Zároveň s tím se kapela mohla pyšnit puncem originality, odvíjejícím se od jejích kořenů, zapuštěných právě v brazilské kultuře. Jak pak může dopadnout fúze ..
Stvoření bilance roku 2014 pro mě bylo těžší, než během roků předcházejících, neboť jsem se přistihla, že ze současné metalové scény mě poslední dobou nic moc nového neoslovilo (a nejen proto také ode mě vycházelo méně článků). Daleko více jsem se zaposlouchala do kapel, kterým už buď odzvonilo, nebo se k tomu závratně blíží. Přesto se tedy mrkněme, co mě letos z novinek zaujalo nejvíc...
Není úplně obvyklým jevem přeplněná pražská Nová Chmelnice, ale vzhledem k tomu, že do tohoto malého klubu byli umístěni u nás poměrně populární němečtí Freedom Call, nebylo ve finále žádným překvapením, že se v klubu dalo sotva hnout. A i přes to, že hned následující den měla kapela další vystoupení ve Zlíně, účast fanoušků byla opravdu hojná. Není se tedy čemu divit, že u nás kapela hraje často a ráda...
Švédská čtyřka v čele s výraznou frontwoman s pilou v hrdle, provokativní Liv Jagrell, opět nezklamala. S předcházející deskou „Now And Forever“ nasadila kapela laťku setsakra vysoko a nový počin „Black Lotus“ ji sice přímo nepřekoná, ale k jejímu zdárnému přeskoku chybí jen titěrných pár centimetrů. Sister Sin si tím pádem můžou připsat na konto třetí chytlavé album, které se může zařadit mezi top na rockové, potažmo heavy metalové scéně...
Letošní ročník zimních „Mástrů“ byl jako stvořený pro milovníky melodiky a powermetalu. Téměř monotematický fest narušovalo vystoupení jen jedné žánrově naprosto odlišné kapely, ale melodiků nalákaných na Edguy, Van Canto, Bloodbound, kteří jsou u nás každou chvíli, se stejně letos sešel opravdu hojný počet. Spoustu návštěvníků přijelo ale především na americkou legendu Lizzy Borden..
Je tomu skoro přesně dva roky, co jsem s Johannesem Eckerströmem mluvila o tom, jaké by bylo jejich vystoupení v menším klubu (viz interview) a nyní konečně nastal čas se přesvědčit o tom, že skvělé i bez rekvizit a speciálních efektů, které jsou pro kapelu charakterističtější. Johannes měl pravdu, když říkal, že show by byla absolutně stoprocentní, protože vystoupení v miniaturní Modré Vopici byl naprostý nářez. Přesto budeme ale všichni rádi, ..
Zlínem se přehnala „slepá zuřivost“, v podání pětice Hoffmann, Baltes, Tornillo, Frank a Schwarzman. Důkazem toho, že reunion Accept prostě táhne, je, že sportovní hala Euronics sice vyloženě nepraskala ve švech pod návalem fanoušků, přesto návštěvnost koncertu razantně předčila loňský zimní MoR. Nejnovější album „Blind Rage“ dosahuje vysokých prodejních čísel, Accept na turné vyprodávají..
Deathstars v sobotu v Praze málem strhli MeetFactory. Jakkoliv jejich nejnovější deska „The Perfect Cult“ postrádá energii předešlých počinů, naživo má kapela energie na rozdávání a o tom se přesvědčil i poměrně velký počet návštěvníků, zavítavších na pražský koncert těchto Švédů. Atmosféru jako tuhle sobotu už jsem na koncertě dlouho nezažila a nejen kapela, ale i fanoušci, kteří neúnavně povykovali a pařili celý koncert..
Jako by s odchodem Cata a Bona ze sebe Deathstars něco ztratili; chtělo by se mi říci. „The Perfect Cult“ se sice svým způsobem opět vrací ke kořenům, ke stylu započatému na geniální prvotině „Synthetic Generation“, ale nejen, že neoplývá kdovíjakou řízností nebo temnotou, jako tomu bylo v počátcích, ale postrádá i ten glamový punc z „Night Electric Night“..
Koncert skvělý avšak účast nemastná. Tak by se opravdu daly definovat vystoupení kapel, které zrovna nejsou protlačovány labelem a protěžovány médii a s prominutím na vás nevyskočí z každé otevřené konzervy. Fanoušci jsou pak také poslední dobou hodně vybíraví, protože mají z čeho vybírat. Koncertů se pořádá mrtě a kapely se opakují jak na běžícím páse. A co se týče Slovenska, bývá to snad s publikem ještě horší než u nás. ..
Patnáct let od prvního alba a deset let od vydání přelomové desky „Nattföd“ přimělo Finntroll vyrazit na oslavné turné právě k druhé zmiňované události. Ačkoliv z původních členů zůstávají v kapele pouze tři, každá nová deska dává znát, že jsou Finntroll rok od roku v lepší formě a je to vidět i na jejich vystoupeních. Jen škoda, že pražský koncert připadl na pondělí a tudíž návštěvnost nebyla ani zdaleka taková, jakou by si kapela..
Když jsem před lety viděla Kissin‘ Dynamite poprvé na Masters of Rock, bylo jejich zpěváku Hannesu Braunovi pouhých sedmnáct let, ale už tehdy se po pódiu pohyboval s grácií a naprostou profesionalitou. Jejich show a chytlavé melodie se mi dostaly pod kůži a tak jsem jen v očekávání sledovala jejich vývoj. Nakročeno měli dobře a to, že mají šanci stát se úspěšnou kapelou je vidět na každé jejich následující desce. I oproti předešlé „Money, Sex And Power“, (kde už kluci zněli mnohem vyspěleji..
Dánové Malrun, kteří by se žánrově mohli řadit do stejné skupiny jako např. Alter Bridge, se sice v nedávné době rozešli s původním vokalistou Jacobem Løbnerem, ten se ale přesto ještě podepsal na nejnovější desce nesoucí název „Two Thrones“. Novinka je o poznání metalovější záležitostí, než její předchůdkyně, méně progresivnější a spíše přímější. Stále ale na ní najdeme stopy moderního „mainstreamového“ západního rocku, jako tomu bylo na „The Empty Frame“. ..
Že se v televizních pořadech, které hledají talenty, nikdy neurodí nic dobrého? Možná to platí u nás, nikoliv ale ve Švédsku. Od té doby, co vítěz soutěže Idol 2009 Erik Grönwall nastoupil za mikrofon u rockerů H.E.A.T., šla kapela nejen neuvěřitelně nahoru co se týče vlastní tvorby, ale také co se týče celé hair/glam/aor/hardrockové světové scény. A s novinkou „Tearing Down The Walls“ potvrzují H.E.A.T. nadupanou formu, kterou prokázali již na předchůdci „Address The Nation“ a sbírají nejvyšší hodnocení v recenzích jedno za druhým...
V pořadí třetí deska řeckých hardrockerů Outloud, kteří se pyšní v sestavě jednou z hvězdiček power progresivních Firewind, Bobem Katsionisem, přináší i změny v line-upu. Přestože se v sestavě objevuje nový bubeník, na „Let’s Get Serious“ se paliček ujal host navýsost povolaný, George Kollias, a je to především jeho zásluhou, že alespoň některé aspekty alba šlapou jako hodinky. ..
Člověk bez zkušeností by nikdy neřekl, že za prvé může vůbec vzniknout něco jako metalová a-kapela, a za druhé, když už tedy něco takového vznikne, dokáže to rozpoutat nevídaný kotel. O tom, že je obojí možné, nás Van Canto už pár let úspěšně přesvědčují. A jejich sobotní zastávka v Praze s německými folkovými kolegy z Winterstorm vše jen utvrdila. Kapela, ve které kromě bubeníka působí už jen a jen „zpěváci“, kteří imitují hudební nástroje svými ústy a plícemi, se ne bezdůvodně ..
Norové Malice In Wonderland se svou stejnojmennou debutovou deskou vpluli na scénu jako celkem průměrně znějící gothic rocková kapela s podmanivým vtíravým vokálem. Ačkoliv měla tehdy kapela našlápnuto dobrým směrem, po prvotině se na dlouhou dobu odmlčela, aby po osmi letech přišla s nástupcem, nesoucím jméno „The Royal Brigade“, o poznání originálnějším a vyspělejším, přesto neztrácejícím temnější atmosféru...
Ještě nedávno jsem měla pocit, jako kdyby byla postava Udo Dirkschneidera u nás lehce podceňovaná. To ale vyvrátil fakt, že se tu letos během jednoho turné se svými U.D.O. zastavil hned dvakrát, zlínský páteční koncert vyprodal a i pražské Meet Factory pěkně zaplnil, přesto, že show padla na čtvrtek. ..
Stvořit bilanci je pro mě vždycky velmi těžký úkol. Nevím, zda je horší, když se sejde spoustu dobrých desek, které chcete všechny procpat na první příčky, nebo máte spoustu slušných desek, ale nejraději byste je všechny daly až pod čáru. To se letos stalo mě. Jen první dvě pozice považuji za opravdu směrodatné. Od trojky dál už to byl boj o místo a nerozhodnost, koho kam zařadit. Ale nakonec se povedlo..
Recenzi bych uvedla téměř reklamním sloganem: Deals Death jsou temnější a chytlavější, než kdy dřív. A to i přes to, že se z lehkého melodického deathu posunují více do (stále silně melodického a řekněmě „moderně melodeathového“) blacku s výbornými klávesami. Album šlape velmi svěže, už od začátku sypou mladí Švédové jednu pecku za druhou, a i když obdobně znějících kapel najdeme na trhu nepočítaně, s novinkou ..
Letošní zimní Mástr se opravdu vyvedl a to i přesto, že se díky návštěvnosti přesouval ze stadiónu Luďka Čajky zpět na Euronics. No, minimálně pro mě to bylo vítanou událostí, protože stará dobrá Euronics (pro mě stále Novesta, i když už se tak dávno nejmenuje), je daleko příjemnějším místem a zimní MoR tam má dlouholetou tradici. Výběr kapel se tentokrát skládal převážně z lehce tvrdších (melo-deathových) formací, mezi něž se vpašovali Kamelot a ReVamp, a společně utvořily zajímavý konglomerát...
Skladatel, producent a hlavně zpěvák, který před lety vystřídal na postu pěvce Andrého Matose v nejznámější brazilské melodické kapele Angra, to je Edu Falaschi. Ten si v roce 2006 založil vlastní, tehdy ještě projekt Almah, ve kterém chtěl realizovat své osobní nápady a zpívat v polohách sobě vlastním. Pávě díky tomu, že už nedokázal uzpívat vysoké tóny, které byly pro Angru tolik příznačné, nakonec tuto fenomenální formaci nadobro opustil, a z projektu Almah (na jehož prvotině se přičinili..
Zapomeňte na Oomph! a na Rammstein.
Gothic/industriál patří v Německu k poměrně populárním metalovým žánrům, navíc němčina k tomuto žánru nečekaně pasuje, a právě ve svém mateřském jazyce své písně Unzucht prezentují. Drsná hrdelní němčina elektronickou muziku dokáže patřičně okořenit a ve spoustě případů působí lépe, než kdyby obdobné kapely nahrávaly své desky v angličtině. Hlas zpěváka Daniela Shulze ..
Finská lovemetalová formace se po pěti letech ukázala v Praze ve skvělé formě. Velký sál Lucerny je navíc přesně takový prostor, který se k atmosféře této kapely hodí, ačkoliv akusticky silně topil kytaru, pokud nehrála sólo. HIM mají za sebou strmý vzestup i nesčetně problémů, ale za poslední roky profesionálně dospěli a na živých vystoupeních je to opravdu znát. Navíc už pětice Finů netáhne jen mladá děvčata (která ale ovšem stále obsazují první řady) a tak se v Praze na HIM dostavilo pestré publikum, ..
Ještě nedávno to vypadalo, jako kdyby kapely, které se pohybují na scéně už dlouhé roky (tedy kromě opravdu těch velkých hvězd, co vyprodávají stadióny), koncertování začínalo nudit a zmáhat, v poslední době je to však naopak a skupiny, které byly populární hlavně v osmdesátých a devadesátých letech, se opět hlásí o slovo, aby pomyslně nakopaly zadek mladším kolegům. A tentokrát to byli Pretty Maids a Pink Cream 69, kteří předvedli, jak vypadá vynikající show...
Kalmah patří mezi ty kapely, které můžeme považovat za sázku na jistotu. Kombinace atmosferického blacku, melodického deathu, folkového koření a fenomenálních kláves – to jsou Kalmah ve své nejhlubší podstatě. Díky tomu přichází prchavý moment naprostého šoku při zmáčknutí tlačítka play u titulní písně na „Seventh Swamphony“, která v prvních chvílích zní jako kombinace Satyricon se Sabaton a Septicflesh. Naštěstí tento šok záhy střídá dobrý pocit z opět velmi kvalitně vyvedené desky přesně dle šablony od „Kalmah“...
Finská Manzana s velice charismatickou zpěvačkou v čele nikdy nevypadala na kapelu, která by si šla tvrdě za úspěchem, ale naopak jako parta lidí, dělajících muziku, která je baví a protože je baví. Neznamená to ale, že by se nesnažili o pokrok a tak s každou novou deskou přicházejí s mnohem vyspělejší tváří, což se projevuje i na novince „Toy Machine“ napěchované jednou lepší skladbou než druhou. Zároveň ale i přes čím dál tím zlepšující se produkci, si ponechávají jakýsi nádech „garážového soundu“, ..
To by nebyl Snowy Shaw, aby vydržel chvíli v klidu. Tato zvláštní švédská ikona působila v nespočtu kapel a projektů ať už jako zpěvák, bubeník, či téměř jakýkoliv jiný instrumentalista. V poslední době jsme ho zaznamenali předně za bicí soustavou švédské „elitní jednotky“ Sabaton, v nově vzniklé kapele Mad Architect se ale opět ujímá mikrofonu a bubny přenechává osobě nesoucí jméno Sven Lindsten. Pojďme se tedy podívat, jak mu to u mikrofonu svědčí a co metalové scéně temněji laděná kapela Mad Architect může nabídnout...
Obyčejný člověk by neřekl, co dokáže kvalitní produkce. Obzvláště, pokud se vaše kapela dostane do spárů osoby nesoucí jméno Sascha Paeth. To se pak není čemu divit, když se z vcelku průměrné (což je vlastně docela diskutabilní, protože i předešlé album „Rebirth“ nabízelo pěknou estrádku hitových skladbiček) hevay, či powermetalové kapely stane kvalitní kapela, která má co nabídnout, ať už se jedná o hitovost refrénů,..
S každým novým albem přinášejí HIM do sebou pojmenovaného hudebního subžánru „love metal“ něco nového. Každá nová deska zní jinak než předchozí, snad vyjma prvních dvou. A stejně je tomu i s novinkou „Tears On Tape“, na kterou frontman Ville Valo sliboval natřískat silné skladby, ve kterých se kapela vrátí nejen ke svým kořenům, ale také zabrousí do vod svých dávných inspirací, jako jsou kupříkladu Black Sabath...
Finntroll dozajista patří mezi ta jména, která přijdou na mysl jako první, když se řekne pagan, či folk metal. S novinkou „Blodsvept“ se po dvou albech pomalu vynořují z temnějších a blackovějších vod, do kterých se potopili na „Ur Jordens Djup“ spolu s nástupem nového mladého zpěváka Vretha střídajícího Wilsku, během jehož působení v kapele vznikl nejznámnější hit „Trollhammeren“. Novinka „Blodsvept“ právě daleko víc..
Geminy jsou mladou italskou progresivní kapelou a „The Prophecy“ jejich debutovým albem. Z čehož vyplývá, že se buď mohou řadit mezi ty kapely, jež svým debutem posluchače naprosto rozsekají, nebo naopak začnou jen pozvolna a až čas ukáže, nakolik se dokáží vypracovat. Vzhledem k tomu, že ani jeden z členů nepůsobil v žádné významnější kapele, neměli asi toliko zkušeností s tím, aby dokázali stvořit něco, co by ohromilo. Zároveň ale „The Prophecy“ není ani vyložený brak, který by úplně nestál za poslech. ..
Protože ze Zlína do Bratislavy to je téměř co by kamenem dohodil, okouknout tedy další zastávku kapel Stratovarius, Amaranthe a Seven Kingdom byla vcelku jasná volba. Bratislavský Majestic sice nebyl tak natřískaný jako zlínské MoR Caféčko, ale přesto se zjevně i u slovenských kolegů těší tyto, minimálně dvě prvně zmiňované kapely, velké oblibě, protože nakonec v klubu téměř stála hlava na hlavě a atmosféra byla příjemně hustá. Nevím, jak tomu je v Majesticu za jiných koncertů, ..
Řekla bych, že zajít se podívat na Hellish tour je pro každého fanouška, který kdy měl alespoň trochu rád Helloween, či Gamma Ray, téměř povinností. Tyto dvě ikony okupující společně jednu stage patří mezi zážitky, které by prostě měly být spatřeny. Vzhledem k tomu, že s hlasovými možnostmi obou, Hansena i Derise, je to v posledních letech jako na houpačce, pochopitelně jsem se obávala, jak na tom budou a rozhodně jsem nečekala, že strávím večer polemikou, jestli náhodnou Deris nezpívá na playback, ..
Nedávno jsme na těchto stránkách mluvili o euforii spojené s poslechem hudby a já po zkušenosti s prvotinou švédsko-dánské partičky Amaranthe a vypuštění jejich nového singlu „The Nexus“ do světa trochu očekávala, že s poslechem nového alba se přesně tato euforie dostaví. Jenže spolu s euforií chodí ruku v ruce i jiná emoce, které se říká zklamání a přesně ta vystřídala onu euforii poté, co nová placka, taktéž nesoucí název „The Nexus“, dohrála do konce. Jenže… ! Stačilo si ale poslechnout novinku po druhé, po třetí…..
Kde jsou ty doby, kdy u nás kapela Sabaton, sice populární, ale ještě ne v takové míře, hrála v klubech jako MoR Café, či KD Šeříkovka? S každou další zastávkou každý další rok se koncertní místa pro tuhle skvadru nafukují a nafukují a letos jsme se tedy dočkali toho, že se čím dál úspěšnější Sabaton v čele se sympaťákem s českými kořeny Joakimem Brodénem objevila ve dvou halách a jednom, alespoň podle vzhledu, kulturáku. A naše redakce se na dvou z těchto zmiňovaných zastávek ..
Na každou novou desku Hardcore Superstar se těším jako děcko na vánoce, a ještě se mi nestalo, že bych po jejím poslechu byla někdy vyloženě zklamaná. Hardcore Superstar vždycky dokázali vyprodukovat kvalitní dávku pořádného rock‘n‘rollu, ať už v dobách „It’s Only Rock‘n’Roll“, tak daleko později, kdy začali přimíchávat do své hudby i špetky z tvrdíšch žánrů. A ani tentokrát se nestalo, že by sešli z cesty, protože „C’mon Take On Me“ nabídne zmlsanému posluchači vše, co od divokých rockerů jejich formátu očekával. ..
Nevím jak vám, ale mně se větší část dosavadní diskografie (vyjma předešlého díla) finských melo-deathařů zdála tak žalostně průměrná, že mi pořádně nestála za poslech, když se ale ke mně donesla chvála na nejnovější desku „Beyond,“ řekla jsem si, že to tedy zkusím, a už během prvního protočení jsem musela uznat, že se Finům tentokrát povedlo natočit neřkuli epické dílo.
S projektem The Magnificent se ponoříme do vod melodického rocku, který začíná být znovu čím dál populárnější, a byla by tedy škoda nezaměřit se na jeden z jeho milníků, byť album nesoucí stejný název jako samotný projekt, tedy „The Magnificent“, spatřilo světlo již v roce 2011. Je tomu už pár let, co se společnost Frontier Records rozhodla, jak sama uvádí, díky popularitě osmdesátkového rock´n´rollu tehdy především ve skandinávských zemích, stvořit veledílo. Finský kytarista a producent Torsti Spoof ..
Stvořit letošní bilanci byl pro mě opravdu náročnbý proces. Kapely sice vydávaly jednu skvělou desku za druhou, přesto mě žádná neuchvátila natolik, abych ji hodnotila bodování nejvyšším, takže obsadit prvních pár příček byl opravdu oříšek a zároveň podělit všechny ostatní pozice dalšími skvělými deskami, kterých naopak vzniklo nesčetně. Takhle prosím vypadá to, co mě letos zasáhlo nejvíce...
Švédské bandě Avatar se konečně objevila poslední deska "
Možná je to tím, že už tenhle žánr neposlouchám v nějakém větším měřítku, ale poslední dobou se mi stává, že kdykoliv narazím při recenzování na placku, která má něco společného s melodickým, či moderně melodickým deathmetalem, jsem obvykle příjemně překvapená. A stejně tomu tak bylo, když jsem s počáteční nedůvěrou tiskla play u prvního songu slovinské kapely Inmate. Ona nedůvěra pravděpodobně pramenila ze země původu této pětice, neboť Slovinsko je sice zemí, ve které se koná jeden z údajně nejkrásnějších ..
"Co deska to změna", to je heslo, kterým se Bloodbound řídí už od svých začátků. A ačkoliv se původně jednalo o post zpěváka, pár stylů už si také ozkoušeli. Od powermetalu na „Nosferatu“, „Book of the Dead“, či posledním „Unholy Cross“, kdy dokazovali, že v těchto vodách jsou opravdu osvědčenými plavci, až ke koketování s progem na „Tabula Rasa“, jež měl na svědomí bývalý zpěvák Urban Breed, jehož vokál ke kapele seděl jako zadní partie těla na hrnec. ..
Deals Death z metalového města Göteborgu mají místy Bodomovský sound. Rychlost, melodické linky, kytarové vyhrávky a občas pěkně zběsilé bicí přesto nezní jako kdyby Finůpm z pera vypadly, i když se jim silně přibližují. Nejvíce tomu tak je ve skladbách „Eradicated“ – jejíž úvod a mezihry znějí velice bodomovsky nebo ve „Fortified“. Není se vůbec čemu divit, neboť na předchozím debutním albu těchto Švédů si zahostoval i finský kytarista a právě ex člen..
V pořadí teprve druhé album mladé nadějné kapely Thyreos by na první poslech mohlo znít jako kdejaká powermetalová řadovka, to by to ale nebyli Švédi, aby si nezahráli na hudební kuchaře experimentátory, a nepřimíchali do tohoto žánru vlastní kořeníčko. „I Don´t Live To Fail“ se tak klidně může zařadit mezi ty lepší (nejen) švédské powermetalové nahrávky letošního roku.
Je tomu již čtyři roky, co se charismatický Wednesday 13 objevil se svými kumpány v Praze, aby rozdováděl publikum v rytmech své hororové punk rock show. A nutno podotknout, že se do Nové Chmelnice vrátil se vší parádou.
Sister Sin jsou ozdobou současné rock´n´rollové scény, zaměřené na klasiku ála osmdesátky, začátek devadesátek a dovoluji si říct, že tohle je ten správný směr pro současný rock´n´roll - zavání nejen dobami minulými, avšak je oblečen do moderních, na míru šitých šatů.
Malrun rozhodně nejsou kapelou na první poslech, navíc se těžko škatulkují, jelikož v jejich spletité hudbě nalézáme rozmanité množství kombinací a stylů, ačkoliv sami sebe řadí jednoduše mezi melodický hardrock. V zastoupení je zde například onen hardrock okořeněný progressivními prvky, či moderní až metalcorový sound s klasickými riffy a posluchač, jestli hledá nějaká připodobnění, může slyšet stopy kapel jako In Flames nebo Opeth. Některé skladby, či linky zase zavání inspirací přejatou zpoza oceánu, kdy je cítit onen typický americký nádech..
Turné s prozaickým názvem „European progressive assault“ v čele se špičkovými showmany Leprous opravdu dostálo svého jména, protože kapely vzaly Prahu útokem. Perfektně vybavení dokonce svým vlastním pultem, který sice zabíral podstatnou část maličkého Exit-usu, ale zato dopomohl k výrazně lepšímu zvuku, než jaký bývá v tomto klubu zvykem, si na defacto první společné zastávce dokázali muzikanti excelentně poradit nejen s omezeným prostorem a po precizních přípravách, ..
Melodický death metal má co nabídnout i z jiných, než severních koutů Evropy. Pozor! Debutové album kapely Unchained z Francie je toho zcela jasným důkazem. Klasický brutální death metalový bublající vokál smíšený místy až s blackově ječivými pasážemi, nebo lehce uvolněnějšími party ala Laiho či Fridén doplňuje podmanivou nálož místy melodičtěji a místy brutálněji stavěných skladeb...|
Dnes je 12.9.2025, svátek má Marie
|
| Autor Veronika |
MASTERS OF ROCK 2015 - neděle (12. července) - Vizovice
|
[20.07.2015] |
MASTERS OF ROCK 2015 - sobota (11. července) - Vizovice
|
[19.07.2015] |
MASTERS OF ROCK 2015 - pátek (10. července) - Vizovice
|
[18.07.2015] |
MASTERS OF ROCK 2015 - čtvrtek (9. července) - Vizovice
|
[17.07.2015] |
|
[03.07.2015] [hodnocení: 8/10] |
ACCEPT - Metalfest 2015, Plzeň, Lochotínský amfiteátr
|
[16.06.2015] |
DEGREED - Dead But Not Forgotten
|
[08.06.2015] [hodnocení: 9/10] |
WHORION, MELTDOWN, NOXIST - 7.5. 2015 - Praha, Fatal Music Club
|
[11.05.2015] |
|
[25.04.2015] [hodnocení: 8/10] |
HALESTORM - Into The Wild Life
|
[21.04.2015] [hodnocení: 8,5/10] |
SATYRICON, VREDEHAMMER, OSLO FAENSKAP - 13.4.2015 - Praha, Palác Akropolis
|
[20.04.2015] |
|
[04.04.2015] [hodnocení: 8,5/10] |
|
[29.03.2015] [hodnocení: 7,5/10] |
|
[23.03.2015] [hodnocení: 7/10] |
SERIOUS BLACK - As Daylight Breaks
|
[17.03.2015] [hodnocení: 9/10] |
PANZER - Send Them All To Hell
|
[06.03.2015] [hodnocení: 8/10] |
|
[24.02.2015] [hodnocení: 8,5/10] |
|
[03.02.2015] [hodnocení: 8,5/10] |
Redaktorská bilance roku 2014 (Veronika)
|
[14.01.2015] |
FREEDOM CALL, DRAGONHAMMER, SALAMANDRA - 12.12.2014 - Praha, Nová Chmelnice
|
[22.12.2014] |
|
[09.12.2014] [hodnocení: 8/10] |
WINTER MASTERS OF ROCK 2014 - Zlín, Sportovní Hala Euronics
|
[01.12.2014] |
AVATAR, THE DEFILED, KILLUS - 20.11. - Praha, Modrá Vopice
|
[26.11.2014] |
ACCEPT, DAMNATIONS DAY, SALAMANDRA - 25.10.2014 - Zlín, Euronics
|
[31.10.2014] |
DEATHSTARS, THE DEAD AND LIVING, LIVEEVIL - 18.10.2014 - Praha, MeetFactory
|
[21.10.2014] |
|
[15.10.2014] [hodnocení: 6/10] |
FINNTROLL,HATESPHERE, PROFANE OMEN - 24.9.2014 - Bratislava, Majestic Music Club
|
[06.10.2014] |
FINNTROLL,HATESPHERE, PROFANE OMEN - 22.9.2014 - Praha, Futurum
|
[29.09.2014] |
KISSIN' DYNAMITE - Megalomania
|
[21.09.2014] [hodnocení: 9/10] |
|
[29.08.2014] [hodnocení: 8/10] |
H.E.A.T. - Tearing Down The Walls
|
[19.05.2014] [hodnocení: 9,5/10] |
|
[27.04.2014] [hodnocení: 6,5/10] |
VAN CANTO, WINTERSTORM - 8.3.2014, Praha. Meet Factory
|
[11.03.2014] |
MALICE IN WONDERLAND - The Royal Brigade
|
[28.02.2014] [hodnocení: 8/10] |
U.D.O. - 6. 2. 2014 - Praha, Meet Factory
|
[13.02.2014] |
Redaktorská bilance roku 2013 (Veronika)
|
[19.01.2014] |
DEALS DEATH - Point Zero Solution
|
[04.12.2013] [hodnocení: 9/10] |
WINTER MASTERS OF ROCK 2013 – 23. listopadu 2013 – Zlín, Sportovní hala Euronics
|
[02.12.2013] |
|
[15.11.2013] [hodnocení: 10/10] |
|
[16.10.2013] [hodnocení: 6,5/10] |
HIM - 12.10. 2013 - Praha, Lucerna Velký sál
|
[15.10.2013] |
PRETTY MAIDS, PINK CREAM 69 - 2.10. 2013 - Praha, Retro Music Hall
|
[07.10.2013] |
|
[23.09.2013] [hodnocení: 8/10] |
|
[18.09.2013] [hodnocení: 8/10] |
MAD ARCHITECT - Journey To Madness
|
[28.08.2013] [hodnocení: 7,5/10] |
|
[05.06.2013] [hodnocení: 9/10] |
|
[22.05.2013] [hodnocení: 8/10] |
|
[30.04.2013] [hodnocení: 8,5/10] |
|
[08.04.2013] [hodnocení: 5,5/10] |
STRATOVARIUS, AMARANTHE, SEVEN KINGDOMS – 24. března 2012, Bratislava - Majestic Music Club
|
[03.04.2013] |
|
[02.04.2013] |
|
[30.03.2013] [hodnocení: 7,5/10] |
SABATON, ELUVEITIE, WISDOM - 7.3.2013 - Praha, Incheba Arena
|
[18.03.2013] |
HARDCORE SUPERSTAR - C'mon Take On Me
|
[11.03.2013] [hodnocení: 8,5/10] |
|
[01.03.2013] [hodnocení: 8,5/10] |
THE MAGNIFICENT - The Magnificent
|
[25.02.2013] [hodnocení: 9/10] |
Redaktorská bilance roku 2012 (Veronika)
|
[14.01.2013] |
|
[29.12.2012] |
|
[10.12.2012] [hodnocení: 7/10] |
BLOODBOUND - In The Name Of Metal
|
[26.11.2012] [hodnocení: 8/10] |
|
[18.11.2012] [hodnocení: 7,5/10] |
THYREOS - I Don´t Live to Fail
|
[14.11.2012] [hodnocení: 7,5/10] |
WEDNESDAY 13, BITCH&CHIPS - 4.11.2012 - Praha, Nová Chmelnice
|
[12.11.2012] |
|
[09.11.2012] [hodnocení: 9/10] |
|
[24.10.2012] [hodnocení: 8/10] |
LEPROUS, LOCH VOSTOK, PERSEFONE, ØRKENKJØTT - 6.10.2012 - Praha, Exit-Us
|
[15.10.2012] |
Nightwish se rozešli se zpěvačkou Anette Olzon Jak už to tak bývá, nic nevydrží věčně a toto pravidlo platí i na metalové scéně. Po sedmi letech jsme opět tam, kde jsme byli a kauza Nightwish se opět otevírá. Jak sama kapela uvádí na svých stránkách , nesl se dnes oznámený rozchod se zpěvačkou Anette Olzon ve smírném duchu, přesto to fanoušky po celém světě nenechá chladnými. Současné turné k nejnovější desce Imaginaerum s kapelou dojede zpěvačka Floor Jansen (After Forever, ReVamp), ale jak to bude s budouností jedné z nejúspěšnějších metalových kapel současnosti, je zatím ve hvězdách. Co myslíte, zaujme Floor pevnou pozici v kapele, nebo se znovu otevře konkurz na novou zpěvačku? Koho byste si za mikrofonem nejraději představovali vy?..více |
[01.10.2012] |
|
[21.09.2012] [hodnocení: 8/10] |