HELLOWEEN - Giants & Monsters
To bude nějaký komplex! Trable doma, nebo malý...

HELLOWEEN - Giants & Monsters
Njn, hlavně že ty jsi ten největší borec, co tady...

FEUERSCHWANZ - Knightclub
U tohoto nevím jestli se smát nebo brečet smíchy....

WARMEN - Band of Brothers
Za mne lehké zklamání. čekal jsem po minulé desce...

HELLOWEEN - Giants & Monsters
b.wolf: Když nemusíš Derise, tak si nepouštěj...

HELLOWEEN - Giants & Monsters
Hm, výborný? Slyšels to album? Na smečku kdysi...

HALESTORM - Everest
Mne ten album absolútne nesadol. Nulová energia...

Michael KISKE, Michael WEIKATH (HELLOWEEN) - Každá skladba na desce má své místo
Taky mi přišlo, že Weiki si asi moc rozhovor...

WARMEN - Band of Brothers
Bohužiaľ musím súhlasiť s recenziou.

HELLOWEEN - Giants & Monsters
Jsem rád, že tu zazněla chvála na Under The...












Fobia Zine

Metalopolis

metalový magazín ABYSS

Volumemax



Autor Jan Skala

GYPSY PISTOLEROS - Church Of The Pistoleros


Nejlepší léta kariéry (tedy dobu, kdy byli mladí) Gypsy Pistoleros prochlastali a profetovali, a když je Gypsymu Lee přes šedesát, může se v aktivitě přetrhnout. Asi je to v pořádku, protože má zkušenost, nadhled, snad i trochu rozum, takže se vylomeninám z minulosti už dokáže vyhnout. Soustředí se jen na hudbu, o čemž svědčí skutečnost, že od roku 2020 vydává s kapelou čtvrté album. To je činnost dosud nevídaná a když si vzpomeneme na to, jak skvělá byla deska „The Mescalito Vampires“ z roku 2021, jde mluvit o tom, ..více

[recenze]

[13.05.2025]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 8/10]


Alice COOPER - Hey Stoopid


I když se bývalá firma MCA snažila vytěžit z úspěchu „Trash“ maximum a vydala podivnou kompilace „Prince Of Darkness“, větší pozornost se na desky „Constrictor“ a „Raise Your Fist And Yell“ upoutat nepodařilo. I při koncertech se Alice tvářil, že nic od „Alice Cooper Goes To Hell“ do „Trash“ neexistovalo a v rozhovorech tvrdil, že se bude soustředit hlavně na novou hudbu. Byl na vrcholu kariéry, svět mu dopřával sluchu a stal se nejen legendou, ale i celebritou, na kterou pořádali hon bulvární papparazzi. S programem k albu „Trash“ objížděl takřka celý svět,..více

[recenze]

[12.05.2025]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 10/10]


CANCER - Inverted World


Jedna ze záhad death metalu klade otázku, proč se britští Cancer nikdy nestali tak velkou kapelou jako Obituary, Dismember, Carcass nebo Morbid Angel, a odpověď na ni nenajdete ani na novince „Inverted World“, s níž se parta kolem frontmana Johna Walkera vrací ke studiové práci po sedmi letech. Nedozvíte se, proč kapela nikdy zcela neprorazila, přestože její death metal v určitých fázích kariéry vykazoval znaky nejvyšší kvality, a zda za to nemohl pouze hloupý název,..více

[recenze]

[11.05.2025]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 8/10]


Michal PROKOP & FRAMUS FIVE - Ostraka


Když pomineme rozporuplné politické angažmá, kdy podepsal Antichartu, Několik slov a zasedal v Poslanecké sněmovně za rozkradenou ODA, byl Michal Prokop vždycky záruka kvalitní hudby a stejně jako Vladimír Mišík je matadorem scény a připomínkou ryzí poctivosti v (blues)rockovém ranku. Dobře ví, že hraje zejména pro své vrstevníky, proto nemá potřebu honit módní trendy a desky píše podobně, jak to dělal v sedmdesátých a osmdesátých letech, ..více

[recenze]

[09.05.2025]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 8/10]


HANOI ROCKS - Another Hostile Takeover


Ať už pro hlavní protagonisty byla příchuť reunionu Hanoi Rocks všelijaká, úspěch, jehož album „Twelve Shots On The Rocks“ dosáhlo (hlavně ve finských poměrech), se nedal přehlédnout, a jelikož jiskra mezi Michaelem Monroem a Andym McCoyem znovu přeskočila, bylo jasné, že dojde k pokračování comebacku. Zpět do Popedy odešel kytarista Costello Hautamäki, zmizel i basista Timpa Laine, ale za oba se podařilo managementu sehnat silné posily v podobě tvůrčího dua švédských Electric Boys, ..více

[recenze]

[08.05.2025]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 7/10]


Jack STARR - Out Of The Darkness Part II


U zasloužilých muzikantů, kteří už dosáhli sedmdesátky a cítí, že se blíží konec letité kariéry, bývá zvykem, že buď bilancují nebo se obrací ke kořenům, k začátkům, kdy zpravidla točili nejsilnější alba. Nejinak je tomu i v případě amerického kytaristy Jacka Starra, který překročil sedmdesátý rok bytí a proto se vrací do první poloviny osmdesátých let, ke startu sólové kariéry. Vypustil zcela angažmá u kapely Virgin Steele, kterou v roce 1980 zakládal a s níž natočil první dvě alba. Ve Starrově životopise tahle položka nebyla nejdůležitější,..více

[recenze]

[06.05.2025]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 7,5/10]


Alice COOPER - Trash


Osmdesátá léta se chýlila ke konci, rocková hudba byla na vrcholu a s diskem představovala určující světový trend. Kapely prodávaly desky v milionových nákladech, natáčely díla v přepychových drahých studiích s nejlepšími producenty světa, a skladatelé, kteří se primárně soustředili na popovou hudbu, nabízeli běžně služby interpretům, jimž vlály vlasy z hudební televize MTV, kde se to hemžilo kytarovými sóly a uječenými vokály. Cooperovi bylo čtyřicet a byl považován za přežitou veličinu,..více

[recenze]

[05.05.2025]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 10/10]


MACHINE HEAD - Unatoned


S Machine Head to mají fanoušci těžké. Jakkoliv mohou uctívat první dvě alba „Burn My Eyes“ a „The More Things Change…“, díky kterým byla kapela považována za novou Metallicu a spasitele uvadajícího thrash metalu, nelze přehlédnout výkyvy, které Robba Flynna a jeho partu provázely v dalších letech. Nikdy nebyli zcela stoprocentní, protože prvním dvěma deskám se nevyrovnali, ačkoliv „The Blackening“ a „Unto The Locust“ mohou být považovány za novodobější klasiku, ale s „Bloodstone & Diamonds“ zajeli do slepé uličky,..více

[recenze]

[04.05.2025]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 5/10]


Billy IDOL - Dream Into It


Už se ani nepočítalo, že někdejší bouřlivák, hitmaker a živoucí legenda Billy Idol přijde s novou deskou. Poslední album vydal před jedenácti let a od té doby sem tam vypustil několika skladbové EP, aby snad přesvědčil o tom, že stále má co říct a že jeho talent nezahubil věk, hektolitry chlastu ani spousta fetu. Nikdy nebyl úplně příkladem pracovitosti, o čemž svědčí i skutečnost, že novinka „Dream Into It“ je teprve třetím řadovým albem za posledních třicet let, ..více

[recenze]

[02.05.2025]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 8/10]


HANOI ROCKS - Twelve Shots On The Rocks


„Strávil jsem s kluky z Hanoi několik dní po hotelích,“ vyprávěl o osudovém prosinci 1984 basista Mötley Crüe Nikki Sixx, „byly to dny naplněné smutkem, drogami a vzájemných pochopením.“ Když se hurikán Hanoi Rocks ze dne na den zastavil a kapela se vzpamatovala z prvotního šoku, odjela domů do Londýna. Nad vším visel otazník, šok z tragické nehody, ze smrti Razzlea i prohlubující se drogová propast mezi členy se čím dál více ukazovaly jako těžko řešitelné problémy. ..více

[recenze]

[01.05.2025]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 8/10]


GHOST - Skeletá


Na začátku byl nápad za milion. Když Tobias Forge neuspěl na deathmetalovém kolbišti, nepěkně vylétl z původní sestavy glam metalových Crashdïet a jeho alternativní projekt Magna Carta Cartel zajímal jen hrstku posluchačů v Linköpingu a okolí, zhmotnil nejbujnější představy v nejobskurnější možné záležitosti. Po vzoru starých Kiss se rozhodl vstoupit do anonymity a projekt Ghost B.C. zahalit do tajemného oparu, v němž mělo jeho pravé jméno, stejně jako identita spoluhráčů, bezejmenných Ghúlů, ..více

[recenze]

[30.04.2025]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 5/10]


Alice COOPER - Raise Your Fist And Yell


Přestože úspěch desky „Constrictor“ nebyl nijak zvlášť oslnivý, zejména v porovnání s tím, jaké prodeje zažívali Cooperovi mladší kolegové Mötley Crüe, Poison, Ratt nebo Bon Jovi, k jejiž scéně se Alice přihlásil, znamenal pro zpěváka neuvěřitelnou vzpruhu, která mu dala obrovskou chuť do práce. Jeho jméno se začínalo veřejně skloňovat a když britský labouristický poslanec David Blunkett chtěl iniciovat zrušení televizního pořadu, v němž se Cooper objevil, neboť podle jeho slov dramaturgie „překročila hranice zábavy“, ..více

[recenze]

[28.04.2025]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 7,5/10]


ANGELINE - Rhythm Of One


Švédští Angeline projevují mnohem více životaschopnosti, než by se čekalo a proto je jejich druhá fáze kariéry delší, plodnější a tím i mnohem úspěšnější než původní etapa z přelomu osmdesátých a devadesátých let. Z té doby zůstala jen EP „The Legend“ a „Don`t Settle For Second Best!“, která jistý potenciál ukázala, ale díky nim se Angeline, kteří se pojmenovali podle staré skladby od Paula Sabu, hvězdami nestali. Byla těžká konkurence, ..více

[recenze]

[26.04.2025]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 7,5/10]


GIANT - Stand And Deliver


Pro řadu fanoušků zůstane kariéra amerických Giant ohraničena lety 1989 až 1992, kdy kapela vydala první dvě desky „Last Of The Rnaways“ a „Time To Burn“, které patří do zlaté pokladnice amerického hard rocku z nejslavnější éry. Jsou ještě ochotni akceptovat album „III“ z roku 2001, která znamenalo pouze vymetení šuplíků, ale jako poslední obsahovalo hlas původního frontmana Danna Huffa, který pro určitou skupinu příznivců zůstane jediným možným zpěvákem kapely, i tím, kdo je zodpovědný za vysoce kvalitní materiál. ..více

[recenze]

[25.04.2025]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 8/10]


HANOI ROCKS - Two Steps From The Move


Na konci léta 1983 odehráli Hanoi Rocks koncert na festivalu Ruisrock ve finském Turku, po němž zpěvák Michael Monroe šokoval přítomné novináře, kteří se přišli podívat na budoucí rockovou hvězdu světového formátu, když bez obalu přiznal drogové problémy kapely. Konkrétně uvedl, že kytaristé Andy McCoy a Nasty Suicide zálibu v opiátech natolik přehánějí, že se jim vymkla kontrole. Potvrdil domněnky, které se na kapelou vznášely a za něž byl kritizován zejména McCoy ..více

[recenze]

[24.04.2025]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 10/10]


HAREM SCAREM - Chasing Euphoria


V rámci světového glam metalu či melodického hard rocku hráli Harem Scarem vždy druhou ligu, ale v domovské Kanadě patřili ke hvězdám, ačkoliv s první deskou přišli v roce 1991, kdy pro tuto hudbu bylo setsakra pozdě a pole vyklízeli jiní fořti. Harem Scarem si v Kanadě kupodivu svůj status udrželi, přidali i úspěch v Japonsku, a i když zažili i slabší chvílky, pořád na ně tak nějak byl spoleh. Kapela střídala velmi dobré desky s horšími a před pěti lety, když vydala nahrávku..více

[recenze]

[22.04.2025]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 9/10]


Alice COOPER - Constrictor


Když se Alice Cooper prochlastal až na samotné dno, přišel o všechno. Vydavatelská firma s ním nechtěla mít nic společného, spolupracovníci se mu rozutekli, neboť s ním Bob Ezrin i kytarista Dick Wagner po zkušenostech z natáčení alba „DaDa“ odmítali spolupracovat, manželka podala o žádost o rozvod. Kromě toho také Cooper ztratil přízeň zbytku fanoušků i vlastní důstojnost. I když ne všechno z období od „Flush The Fashion“ po „DaDa“ bylo špatné, nahlíží se na něj jako na silně neúspěšné. Jenže Alice byl bojovník ..více

[recenze]

[21.04.2025]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 8/10]


SPIN DOCTORS - Face Full Of Cake


Když se v roce 1991 mluvilo o největším objevu alternativní scény, nejčastěji se neskloňovala Nirvana, ale newyorští Spin Doctors. Ti měli na kontě debutové album „Pocket Full Of Kryptonite“, které se stalo hitem jak ve Spojených státech, tak v Evropě, kam začínal americký alternativní rock pronikat. Tohle album na starém kontinentu otevřelo dveře i Nirvaně, protože ukázalo, že v Americe začíná bujet trochu jiná hudba než pompézní hard n`heavy,..více

[recenze]

[20.04.2025]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 8/10]


HANOI ROCKS - Back To Mystery City


Turné, které Hanoi Rocks absolvovali začátkem roku ve společnosti Lords Of The New Church po Velké Británii, bylo tyglíkem, narvaným všemi možnými drogami a zahuštěným alkoholem, ovšem po stránce kariérní znamenalo pro kapelu velký krok vpřed. Hanoi Rocks se přesunuli do Londýna, kde si našli zavšivený byt, který měl k rock n`rollové romanci daleko, ale centimetr po centimetru je sunul k vytouženému snu. Kolem kapely začínali pomalu kroužit zástupci nahrávacích společností, kteří větřili velkou senzaci, ..více

[recenze]

[17.04.2025]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 8/10]


BENEDICTION - Ravage Of Empires


Obecně platí, že čím extrémnější metalový žánr, tím méně se v něm tolerují experimenty. Britští Benediction si toho jsou vědomi a proto patří k sortě kapel, které zazářily na začátku devadesátých let, v dobách největší slávy death metalu, a dodnes z ní žijí. Žánr neopustili ani v dobách, kdy mu nebylo dopřáno větší přízně publika, a i když jejich činnost v novém tisíciletí je spíše sporadická (alespoň studiová), hlavně díky věrnosti si vysloužili legendární status. Jejich název se stal synonymem ostrovního death metalu, ..více

[recenze]

[16.04.2025]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 7/10]


L.A. GUNS - Leopard Skin


Nejenže jsou L.A. Guns jednou z nejdéle sloužících kapela losangeleského glam metalu, ale jsou také jednou z mála, která sází desky v takřka stejné kadenci jako v dobách největší slávy. To je trochu kontraproduktivní, protože po euforické „The Missing Peace“, která znamenalo opětovné shledání pilířů souboru, zpěváka Phila Lewise a kytaristy Traciiho Gunse, jde kvalita pomalu dolů, což zákonitě pokládá otázku, zda svět potřebuje další desky L.A. Guns. Fanoušci stále doufají, ačkoliv ví, že „Cocked And Loaded“ nebo „Hollywood Vampires“..více

[recenze]

[15.04.2025]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 5/10]


Alice COOPER - DaDa


Pokud se měl Alice Cooper ještě někdy pokusit dostat do první rockové ligy, musel se sebou začít něco dělat. Když vzpomínal na začátek osmdesátých let, sám sebe vykresloval jako čtyřiadvacetihodinového, po zemi válejícího se opilce. „Vezměte si totální trosku, která se pomočuje a není schopná ani vynést odpadky, tak přesně to jsem byl já. Naprostý alkoholik a feťák,“ tvrdil ve vzpomínkách. Management si sliboval hodně od chystané spolupráce s producentem Bobem Ezrinem i kytaristou Dickem Wagnerem, což mělo symbolizovat ..více

[recenze]

[14.04.2025]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 7/10]


Don AIREY - Pushed To The Edge


Klávesista Don Airey je bezesporu legendou v hard rockovém žánru, která má právo řadit se k největším ikonám. Bylo by to tak, i kdyby za celý život natočil pouze úvod do skladby Ozzyho Osbournea „Mr. Crowley“. Jenže Airey je mnohem pracovitější muzikant a jeho umělecké portfolio zahrnuje dlouhou řadu alb, včetně spolupráce na největších klasikách, ať už je to „Painkiller“ od Judas Priest, ranná díla Ozzyho Osbournea, dlouhá řada alb Garyho Moorea, slavná bezejmenná deska Whitesnake nebo „Down To Earth“ či „Difficult To Cure“ od Rainbow. ..více

[recenze]

[13.04.2025]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 8/10]


SMITH / KOTZEN - Black Light / White Noise


Poprvé to zafungovalo a sklidilo úspěch, tak proč to nezkusit podruhé. Kooperace kytaristy Iron Maiden Adriana Smithe a někdejšího člena Poison a Mr. Big Richieho Kotzena vzbudila před čtyřmi lety rozruch, který nebyl dán jen tím, že debutová deska ukázala, že i kytarista iron Maiden může mít v srdci velké místo pro blues, ale představila rovněž velmi kvalitní materiál. Zněl spíše jako sólová práce Richieho Kotzena, jenž zapojil i svůj nezaměnitelný hlas..více

[recenze]

[11.04.2025]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 7,5/10]


HANOI ROCKS - Self Destruction Blues


„Kolem nás se pořád motal takový otravný chlápek, Anglán, který tvrdil, že umí bubnovat a chtěl, abychom ho vzali do kapely. Museli jsme ale uznat, že by se k nám hodil líp než Gyp. Vypadal jako rock n`rollový bůh,“ uvedl po letech basista Sami Yaffa. „Byl tak drzý, že za námi začal lézt po koncertech a říkat, ať našeho bubeníka vyhodíme a vezmeme jeho. Dokonce si dělal srandu, že Gypovi zpřeláme nohy,“ dodal zpěvák Michael Monroe. Věc se vyřešila, když kvůli potyčce na pódiu, při které Gyp Casino vypálil pěstí Andymu McCoyovi,..více

[recenze]

[10.04.2025]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 10/10]


THE DARKNESS - Dreams On Toast


Život u The Darkness plyne poklidně a nikam se nepospíchá, jak se sluší a patří na statné padesátníky. Chvíle slávy si kapela okusila a ví, že je naprosto nemyslitelné, aby se jí jen ve Velké Británii podařilo prodat libovolné nové desky jeden a půl milionu kusů, jako tomu bylo u debutu „Permission To Land“. Ten odstartoval raketovou kariéru, která záhy vzala stejně raketový pád. To dnes ničemu nevadí, protože fanoušek prvních dvou alb musí, možná trochu kacířsky uznat, že v druhé etapě existence, ..více

[recenze]

[09.04.2025]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 8/10]


PHIL X AND THE DRILLS - POW! Right In The Kisser


Když kytarista Phil X považoval kapelu The Drills za své hlavní působiště, což je deset až patnáct let stará historie, znali jej hlavně fajnšmekři. Kanaďan hrával jako studiový muzikant na deskách Alice Coopera, Tommyho Lee, Roba Zombieho nebo Chrise Cornella, ale všeobecného věhlasu zažíval pramálo. Dnes, kdy s kapelou vydává paté album „POW! Right In The Kisser“, je situace diametrálně odlišná. Phil se stal kmenovým hráčem a kytaristou slavných Bon Jovi, což je postavení, které má zcela jinou váhu než pohostinské angažmá na rozličných..více

[recenze]

[08.04.2025]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 6,5/10]


Alice COOPER - Zipper Catches Skin


Ačkoliv se Alice Cooper nacházel na začátku osmdesátých let v nejhorší fázi kariéry, výjezd do Evropy s programem k albu „Special Forces“ byl nejsvětlejším bodem tehdejší etapy. Šlo jen o dvě desítky koncertů ve Francii a Velké Británii, ovšem zpěvák se trefil do vkusu publika, zejména na britských ostrovech byl považován za jednoho z praotců heavy metalu, jenž zažíval neobvyklou obrodu. Cooper tomu přizpůsobil koncertní playlist, z něhož kromě „Clones“ a Seven And Seven Is“ vyházel všechny novovlnné skladby ..více

[recenze]

[07.04.2025]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 4/10]


MASTER OF REALITY - The Archer


Master Of Reality žijí, ačkoliv do vypadalo, že jsou dávno na pravdě boží. Kapela, která si do vínku vetkla ikonický název třetího alba Black Sabbath, se hlásí po dlouhých šestnácti letech s materiálem, o němž se nepředpokládalo, že vznikne, protože vůdčí postava kapely, zpěvák a kytarista Chris Goss se věnoval spíše producentské činnosti, přičemž jeho služeb využívají i Foo Fighters či Queens Of The Stone Age. Po letech dostal chuť na vlastní tvorbu,..více

[recenze]

[06.04.2025]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 7/10]


POP EVIL - What Remains


Nikdy to nebylo tak, že by Pop Evil byli dobrou kapelou, jak se snažila kolem poloviny minulé desetiletky podsouvat americká média. V roce 2011 se jim povedlo vydat výborný hit „Boss`s Daughter“, pro který se jim do role hosta podařilo získat legendárního kytaristu Mötley Crüe Micka Marse, a tohle byl ze zpětného pohledu vrchol jejich kariéry. Ne náhodou je album „War Of Angels“ nejlepším albem, po němž to začalo jít s jejich kariérou z kopce. Stále větší koketérie s moderními, syntetickými zvuky zapříčinily mnohem větší sterilitu,..více

[recenze]

[04.04.2025]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 3/10]


HANOI ROCKS - Oriental Beat


Z Hanoi Rocks byl ve skandinávských, ale i britských kruzích takřka hit koncertní sezóny roku 1981. Kapela projevila neuvěřitelnou houževnatost, nejprve křižovala rodné Finsko, kde si vytvořila silnou fanouškovskou základnu, pak se znovu vydala do Švédska a Velké Británie, kde ji fanoušci rovněž přijali za svou. Stále se pohybujeme v klubových poměrech, kam na její vystoupení chodilo nanejvýše pár stovek lidí, ale šuškanda se začínala šířit a vydavatelská společnost Johanna Kustannus, ..více

[recenze]

[03.04.2025]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 7/10]


OLYMPIC - Bombarďák


V době, kdy vstupoval do začínajícího Olympicu, pomyslel by si Petr Janda, že v čele kapely bude stát ještě za více než šedesát let a bude vydávat nové desky? Možná by toho, kdo by mu to řekl v době, kdy tvořil s nejslavnější sestavou formace debutovou „Želvu“, měl za úplného blázna, ale seběhlo se to tak, že i když má dávno za sebou osmdesáté narozeniny, je stále aktivní. Ač se sám označuje za kmeta českého rocku, nevypadá to, že bych chtěl končit. Před pěti lety s deskou „Kaťata“ odvážně vstoupil do světa tvrdé hudby, ..více

[recenze]

[02.04.2025]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 7/10]


Nejde to vzdát, zpívá Janda na nové desce a sakra ví, o čem mluví


..více

[bulvární koutek]

[02.04.2025]

[Jan Skala]

[]


GOTTHARD - Stereo Crush


„Teď si zahrajeme věc z posledního alba Gotthard. Tohle je „Need To Believe,“ řekl při nedávné narozeninové akci, na níž akusticky předváděl věci švýcarské kapely (mimochodem bravurně) jeden mladý český muzikant a tak vystihl stav, jak jej chápe většina fanoušků. To není nic proti Nicu Maederovi, který je pěvcem velmi dobrým, ale spíše to působí jako povzdech nad tím, kam se Gotthard po smrti původního frontmana Steva Lee v roce 2010 dostali. Spolu s ním ztratili někdejší punc výjimečnosti, schopnost psát..více

[recenze]

[01.04.2025]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 6/10]


Alice COOPER - Special Forces


Alice Cooper se v závislosti propadal čím dál hlouběji. Ke kokainu se přidala mohutná alkoholové recidiva a zpěvák na tom byl na začátku osmdesátých let nejhůře za celou kariéru. Svědčí o tom skutečnost, že se po jeho boku spoluhráči zrovna nedrželi, pracovat s ním znamenalo sázku do loterie, jelikož i koncertní forma byla tak kolísavá, že Cooper dokázal odehrát dobrý koncert, který se mohl přibližovat dávných teatrálním vystoupením, ale také uměl show totálně zabít, neboť byl kvůli chlastu a drogám naprosto z formy. ..více

[recenze]

[31.03.2025]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 7/10]


DRUDKH - Shadow Play


Ponechme stranou události posledních několika let a důvody, které vedly k válce na východě Evropy, ačkoliv kapely Drudkh se přímo dotýkají. Pochází totiž z Charkova, kdysi hlavního města Ukrajiny, které je pro ruskou mašinérii jedním z cílů snažení a také terčem, na nějž dopadají takřka denně střely z íránských dronů. Lze v tomto prostředí tvořit tak, aby se to na hudbě nepodepsalo? Drudkh cestu našli a stranou konfliktu a všemožných politických tahanic, které život běžných lidí na Ukrajině (ale i v Rusku) denně ovlivňují,..více

[recenze]

[30.03.2025]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 7,5/10]


HANOI ROCKS - Bangkok Shocks, Saigon Shakes, Hanoi Rocks


Finsko sedmdesátých let bylo všechno jiné, než země, kde by bylo možné splnit si sen o rock n`rollových hvězdách. Hanoi Rocks je výjimkou, která potvrzuje pravidlo. Jejich příběh je skoro neuvěřitelná pohádka o lásce k hudbě a přátelství až za hrob, které skončilo na druhé straně světa, jen chvíli předtím, než měl celý svět kapele padnout k nohám. Jenže Hanoi Rocks nikdy štěstí příliš nepřálo a úspěch, jehož semínka byla zaseta v chladném Finsku, slízli floutkové z Los Angeles, ..více

[recenze]

[27.03.2025]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 9/10]


Ricky WARWICK - Blood Ties


Ač se zásadní část kariéry irského zpěváka Rickyho Warwicka odehrává pod hlavičkou dvou kapel, ať už to byli v minulosti The Almighty, nebo posledních více než deset let Black Star Riders, důležité věci se u něj odehrávají i na sólové dráze, i když není tak exponovaná a mediálně či komerčně zajímavá. Warwick se z někdejší celebrity devadesátých let, kdy těžil z manželství s moderátorkou MTV Vanessou Warwick, stal synomem pro kvalitní hudbu, která není tak energická a neurvalá jako v dobách The Almighty ..více

[recenze]

[26.03.2025]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 8/10]


SADIST - Something To Pierce


Je ještě pojem progresivní death metal relevantní, když má natolik ohraničené území a úkroky za něj většina bere jako zrada na věrných? Má po skoro čtyřiceti letech existence žánr ještě schopnostnabídnout něco nového, neotřelého? Italští Sadist byli v devadesátých letech považováni za jednu z nejvíce progresivních kapel v tomto ranku a když si je poslechnete dnes, je jasné, že v jejich tvorbě zavládl značný konzervatismus. Nikdy nedosáhla takové míry novátorstv..více

[recenze]

[25.03.2025]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 7/10]


Alice COOPER - Flush The Fashion


Pro Alice Coopera přicházela těžká doba. Dobře nenesl odliv fanoušků, který nastal už po vydání alba „Alice Cooper Goes To Hell“, ale nevydržela ani střízlivost, které (kromě památky zesnulého spolupijáka Keitha Moon za The Who) věnoval album „From The Inside“. Hektický život v Los Angeles s sebou přinášel spoustu pokušení a nástrah a v rockových kruzích byl Cooper stále hvězdou, takže šlo těžko odolat. Ve hře nebyl jen alkohol, který se do Aliceova života vrátil v plné parádě, ..více

[recenze]

[24.03.2025]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 5/10]


JETHRO TULL - Curious Ruminant


Nečekaný comeback, který Jethro Tull nastartovali před třemi lety deskou „The Zealot Gene“ ještě nečekaněji pokračuje a od roku 2022 kapela nabízí třetí řadové album, když předtím více než dvacet let mlčela. Ian Anderson, ač už je mu dnes sedmasedmdesát, vypadá jako pokropený živou vodou, během let tohoto milénia se obklopil novými muzikanty a ačkoliv recenze na novou tvorbu nadšením zrovna nekypí, je fakt, že byly doby, například v 90. letech, ..více

[recenze]

[23.03.2025]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 7/10]


THE WILDHEARTS - Satanic Rites Of The Wildhearts


Za to, že se The Wildhearts podařilo poněkolikáté vstát z vlastního hrobu, vděčí kapela duchovnímu otci a hlavnímu tahounovi Davidovi Lesliemu Wallsovi, kterého scéna zná pod přezdívkou Ginger Wildheart. David je dnes jediným původním členem kapely, která mohla být kolem poloviny devadesátých let největší senzací britské rockové společnosti, ale osud to zaonačil jinak. Na počátku kariéry provázely kapelu problémy alkoholového a drogového charakteru,..více

[recenze]

[21.03.2025]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 7,5/10]


BLUE MURDER - Nothin` But Trouble


Neúspěch debutové desky Sykese psychicky rozložil. Stáhl se do svého domu v Blackpoolu a na dotazy spoluhráčů, co bude s Blue Murder dál, odpovídal v nejlepším případě pokrčením ramen. Doba nečinnosti se stávala úmornou zejména pro Carmina Appice, který to brzy vzdal a ohlásil odchod z Blue Murder. Nakrátko jej nahradil Anders Johannsson z kapely Yngwieho Malmsteena, ale když flintu do žita hodil i Tony Franklin, vypadalo to, že se nad Blue Murder definitivně zavřela voda. ..více

[recenze]

[20.03.2025]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 8/10]


DESTRUCTION - Birth Of Malice


Německá thrashová čtyřka byla vždycky slabší než americká, i když nasazením i zvukem byla brutálnější. Ponechme stranou Tankard, protože to je takový „Alkehol z Rajchu“, ale Kreator a Destruction představovali ponejvíce na starém kontinentu slušnou konkurenci zámořským formacím, i když jejich věhlasu se jim dosáhnout nepodařilo. Kreator se stali svébytným útvarem, o jehož thrashové čistotě se mohou vést různé spory. Je fakt, že kapela vykázala největší přesah do jiných žánrů a větší uměleckou svobodu, ..více

[recenze]

[19.03.2025]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 6/10]


BLUE AMBITION - Seduction Of The Innocent


Když se pod nějaké album podepíše Frédéric Slama, přesně víte, jak deska bude znít. Ostřílený francouzsko-americký muzikant už čtvrt století vede naprosto jednoznačně nazvaný projekt AOR, s nímž se železnou pravidelností zásobuje fanoušky stylu novými deskami a občas si odskočí i do jiných projektů, které se však příliš neliší od toho, co tvoří v rámci AOR. Stylově rozhodně ne, a co se týče formy, tak v nich není kladen takový důraz na Slamovo domovské město Los Angeles..více

[recenze]

[18.03.2025]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 7/10]


Alice COOPER - From The Inside


Přestože se to nečekalo, léčba u Coopera zabrala a na jaře 1978 ohlásil, že je po létech střízlivý. Během pobytu v léčebně se mu rozutekla kapela a dveře k další spolupráci měl zavřené i u Boba Ezrina, který v té době spolupracoval s méně problémovými umělci, Peterem Gabrielem, Nilsem Lofgrenem, The Babys nebo Pink Floyd, s nimiž začal připravovat megalomanský koncept „The Wall“. Ze starých spolupracovníků zůstal Dick Wagner, přestože pomýšlel na sólovou dráhu a měl za sebou pletky se stylově příbuznými Kiss. ..více

[recenze]

[17.03.2025]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 8/10]


HIRAX - Faster Than Death


O Hirax se tvrdilo, že kdyby vydrželi, v roce 1987 je neopustil zpěvák Katon W. De Pena a po epizodě s Paulem Baloffem (ex-Exodus) se kapela nerozpadla, mohli by být ve stejné pozici minimálně jako Exodus, ale možná i Slayer. Řezavý, brutální thrash, přednášený černošským zpěvákem, měl v polovině osmdesátých let našlápnuto do pořádných žánrových výšin. a startovní pozice, v níž stáli v jednom kalifornském šiku společně s kapelami, které se posléze staly legendami,..více

[recenze]

[15.03.2025]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 6/10]


BLUE MURDER - Blue Murder


Přestože měl kytarista John Sykes v první polovině osmdesátých let raketový start, kdy opustil svou původní kapelu Tygers Of Pan Tang, aby vystoupil i z hájemství Nové vlny britského heavy metalu a stal se členem hard rockové smetánky, byl posledních mnoho let až nečekaně nečinný. Od roku 2000, kdy vydal podivné, nu-metalem a alternativou načichlé album „Nuclear Cowboy“, o něm nebylo prakticky vůbec slyšet a kromě občasných zvěstí, že by mohl pracovat na albu „Sy-Ops“, které mělo být jeho velkým comebackem,..více

[recenze]

[13.03.2025]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 9/10]


LOVE/HATE - Punk Rock Fiesta!


Jizzy Pearl se během let ukázal snad jako největší hollywoodský nezmar. Když po slibném startu na začátku devadesátých let (kdy mu bylo přes třicet) nevyšla hvězdná kariéra kapele Love/Hate, nevzdal to a nikdy ze scény nezmizel. Nutno podotknout, že si všechno tak trochu pohnojil sám. Když Love/Hate stáli na prahu velkého úspěchu s debutem „Blackout In The Red Room“ a doprovázeli na slavném podniku „Slave To The Grind Tour“ Skid Row, pohádal se namol ožralý Pearl se Sebastianem Bachem, který se zasloužil o to, ..více

[recenze]

[12.03.2025]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 7/10]


Robin McAULEY - Soulbound


Na to, že irský zpěvák Robin McAuley žil dvacet let v ústraní mimo světla reflektorů, je v posledních letech velmi činný. Znovu působí (ač ne na plný úvazek) u Michaela Schenkera, je členem i superskupiny Black Swan, s níž vydal dvě alba. Nezapomíná ani na sólovou kariéru, kterou se nejprve pokoušel nastartovat na konci devadesátých let, kdy však jeho nejlepší sólové album „Business As Usual“ ošklivě propadlo a bylo na dlouhá léta posledním počinem,..více

[recenze]

[11.03.2025]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 7/10]


Alice COOPER - Lace And Whiskey


V době, kdy se Alice Cooper léčil kvůli nedostatku červených krvinek a musel zrušit turné k albu „Alice Cooper Goes To Hell“, bylo jasné, že jeho alkoholový problém začíná být alarmující. Zpěvák se stal vymetačem hollywoodských večírků, kam měl kvůli postavení rockové hvězdy otevřené dveře, ale už se poukazovalo na jeho problematické, psychotické chování tak trochu ve stylu Jima Morrisona, který byl na sklonku šedesátých let o pět let mladšímu Cooperovi v tomto ohledu velkým učitelem. ..více

[recenze]

[10.03.2025]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 7,5/10]


KILLSWITCH ENGAGE - This Consequence


Killswitch Engage jen přežívali v ústraní covidovou dobu a v jejich táboře nepanovalo nějaké velké drama, které by jim bránilo přijít s novou deskou o něco dříve. Tihle Američané nikam nemusí spěchat, v rámci melodického metalcoru dosáhli pravděpodobně všeho myslitelného, desky pravidelně umisťují na horní příčky žebříčků po celém světě a v prvních letech kariéry to vyneslo i nějaké zlaté nebo platinové ocenění. Postupně se až příliš pohodlně uvelebili ve stylu, který definovali, a jejich alba,..více

[recenze]

[09.03.2025]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 6,5/10]


W.E.T. - Apex


Ne všechny projekty (dobrá polovina), které mají něco společného s americkým zpěvákem Jeffem Scottem Sotem, dávají smysl. Pokud si odmyslíme práci na klasických albech Yngwieho Malmsteena a Axela Rudiho Pella, kde si Soto udělal jméno, nezbyde mnoho toho, co by stálo za archivování v domácí sbírce či alespoň za připomínání po letech. Mezi dobré věci z nebývale obsáhlé diskografie patří severský projekt Talisman z devadesátých let, v němž Soto ukázal, že jeho krevní skupinou je hymnický hard rock. ..více

[recenze]

[07.03.2025]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 8,5/10]


BURZUM - Sôl austan, Mâni vestan


I když věc s Breivikem pominula a život v Norsku se po jeho vražedném útoku vrátil do normálu, úřady stále sledovaly Vikernesovo chování. Nebyl na seznamu teroristů, ale jeho počínání ze začátku devadesátých let a extrémistické názory, koketující s nacismem, stále vzbuzovaly obavy. Podezření z přípravy teroristického činu na něm ulpělo v novém domově ve Francii, kde byl společně s manželkou Marií v červenci 2013 zadržen, když měli společně koupit čtyři pušky. ..více

[recenze]

[06.03.2025]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 6/10]


JASON BIELER AND THE BARON VON BIELSKI ORCHESTRA - The Escapologist


Ačkoliv kapela Saigon Kick stále existuje a po dalším z odchodů zpěváka Matta Kramera v jejím čele stojí kytarista Jason Bieler, už dávno není stejným muzikantem, který na začátku devadesátých let vytvořil světový hit „Love Is On The Way“ a jeho prostřednictvím zaručil vcelku průměrné glam metalové partě z Floridy nesmrtelnost. Bieler ještě během prvního působení v Saigon Kick na konci minulého tisíciletí ukázal, že jeho umělecký rozptyl je mnohem větší než být epigonem Mötley Crüe a Guns N`Roses. ..více

[recenze]

[05.03.2025]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 5/10]


SCORPION CHILD - I Saw The End As It Passed Right Through Me


Na to, jak si američtí Scorpion Child (jejich jméno nemá nic s německou legendou, ale vychází z poetiky britských The Cult) zahrávají s trpělivostí fanoušků a jejich činnost je po celých devatenáct let spíše sporadická, byla novinka „I Saw The End As It Passed Right Through Me“ očekávána se zájmem. Kapela si dvěma deskami z minulé dekády vybudovala docela slušné renomé, nejprve se svezla na vlně zájmu o retro blues / hard rock první poloviny sedmdesátých let, aby s o fous lepší nahrávkou „Acid Roulette“ představila ..více

[recenze]

[04.03.2025]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 9/10]


Alice COOPER - Alice Cooper Goes To Hell


"To, co začalo v jistém smyslu jako sen, se stalo zdrcujícím břemenem,“ popsal rozpad kapely Alice Cooper manažer Step Gordon a jedním dechem dodával, jak grandiózní úspěch dosáhla Aliceova první sólová deska „Welcome To My Nightmare“. Nepodařilo se jí dosáhnout prvního místa americké hitparády jako tomu bylo u „Billion Dollar Babies“ či druhého místa jako u „School`s Out“, ovšem i pátá pozice zaručila milionové prodeje a bylo jasné, že Cooper jako sólový umělec může uspět i na vlastní pěst. ..více

[recenze]

[03.03.2025]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 8/10]


MANIC STREET PREACHERS - Critical Thinking


Manic Street Preachers se už dávno zakonzervovali v čase a prostoru, a spíše než úderná rocková kapela, jakou byli v začátcích, jsou hudební instituce, která vymyslela vlastní styl, udělala jej snadno poznatelný, ale když se z jeho osidel pokoušela uniknout, dostala za to vždy přes prsty. Dnes se o něco takového nesnaží, spíše si poslední desetiletku hýčká své jisté a tvoří desky ve stylu specifického pop rocku s nádechem alternativy a občasného velmi opatrného návratu k někdejšímu rebelství. ..více

[recenze]

[02.03.2025]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 7,5/10]


GINGER EVIL - The Way It Burns


Formálně je Ginger Evil zbrusu nová kapela, která si dělá zálusk být senzací minimálně na skandinávské rockové scéně. Ve skutečnosti je to trochu jinak. Její kořeny sahají do roku 2005. Tehdy měli spolu kytarista Tomi Julkunen a baskytarista Veli Palevaara kapelu Moonshine Inc., která narazila na neschopnost najít zpěváka nebo zpěvačku a proto snažení zanedlouho vzdala. Oba muzikanti pokračovali dál v rámci formace The Milestones, které se podařilo na několika skandinávských koncertech doprovodit Deep Purple a Whitesnake, ale skladby, které napsali pro Moonshine Inc.,..více

[recenze]

[28.02.2025]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 7/10]


BURZUM - Umskiptar


Kolem Vargova hrdla se zase začala stahovat policejní smyčka. Koncem července 2011 Norskem otřásl teroristický útok Anderse Breivika, který mířil na členy vlády a na letní tábor socialistické mládeže na ostrově Utøya. Problém byl v tom, že krátce před činem vrah rozeslal manifest několika osobám a jednou z nich byl i Varg Vikernes. Norským úřadům okamžitě zasvítila červená kontrolka a rázem byl muzikant veřejným nepřítelem číslo dva, poté, co Breivik při výslechu uvedl, že chtěl docílit vzniku nové nacistické strany v Norsku..více

[recenze]

[27.02.2025]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 8/10]


CRAZY LIXX - Thrill Of The Bite


Crazy Lixx pravděpodobně jako jediní bez úhony přežili konec skandinávské glam metalové vlny, která před patnácti lety prolétla kontinentem, když to vypadalo, že Stockholm, Helsinky nebo Göteborg se stanou novým Sunset Stripem. Doba už byla jinde, kapely ani v nejmenším neměly dosah jako Poison nebo Mötley Crüe, ale aspoň na chvíli se vrátil pocit, že dlouhé rozvláté hřívy, ohromná kytarová sóla a v každém klipu minimálně dvě modelky jsou zase in. Crazy Lixx nebyli hlavním tahounem hnutí, ..více

[recenze]

[26.02.2025]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 8/10]


Alice COOPER - Welcome To My Nightmare


Původně se mluvilo o tom, že si kapela potřebuje dát pauzu. Rok, dva, …, asi tak nějak znělo vyjádření. Na turné k albu „Muscle Of Love“ ani nedošlo, protože bylo nutné řešit kytarový post Glena Buxtona, který se až po uši topil v alkoholové závislosti. Cooper se rozhodl odjet do Los Angeles, kde měl zcela jinou pozici než na konci šedesátých let a už byl považován za hvězdu. Za dobu, co v Kalifornii nebyl, se tamní scéna změnila k nepoznání, zmizela z ní hard rocková tvrdost a a dominovaly jí kapely jako The Eagles, ..více

[recenze]

[24.02.2025]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 10/10]


PENTAGRAM - Ligtning In The Bottle


V jistém ohledu jsou Pentagram zakladateli amerického doom metalu, protože už v roce 1971 převzali vliv Black Sabbath a jali se jej etablovat za oceánem. Než vydali první desku, tak se kolem nevyzpytatelného podivína a feťáka Bobbyho Lieblinga vystřídala celá řada muzikantů a uběhlo čtrnáct let. Proto se hvězdou kapela nikdy nestala, ovšem v undergroundových kruzích si jméno udělala a její alba, zejména bezejmenný debut či „Day Of Reckoning“ jsou ceněnou klasikou...více

[recenze]

[22.02.2025]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 7/10]


BURZUM - Fallen


Spolupráci se zvukovým mistrem z Grieghallen Pyttenem Varg nepřerušil ani v letech, kdy byl za mřížemi, vytvořil s ním obě žalářnická ambientní alba, ale od „Belus“ dostala spolupráce starý rámec, čímž byl zaručen návrat někdejší atmosféry, která logicky postrádá tolik zmaru a nicoty jako „Hvis lyset tar oss“ nebo „Filosofem“. K radosti starých fanoušků Vikernes začal tvořit podle někdejších pravidel a výsledkem byla staromilská tvorba, která na „Blues“ trochu popírala Vargovu pověst hudebního vizionáře, jenž se s každou deskou snaží posouvat kult Burzum trochu jiným směrem...více

[recenze]

[20.02.2025]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 7/10]


THE NIGHT FLIGHT ORCHESTRA, METALITE - 16. 2. 2025 - Futurum, Praha


Asi od vydání alba „Amber Galactic“ provází The Night Flight Orchestra už několik let tvrzení, že kdyby působili někdy v roce 1982, byli by hvězdou první velikosti, před níž by se museli sklonit i ikony AOR stylu Foreigner a Journey. Tomu nahrává fakt, že album „Sometimes The World Ain`t Enough“ je tak skvělé, že se může zpříma do očí dívat klasikám obou kapel, slavným deskám „4“, „Escape“ či „Raised On Radio“. Ponechme stranou skutečnost, že novinka „Give Us The Moon“ je poněkud poznamenána přešlapováním na místě,..více

[reporty]

[19.02.2025]

[Jan Skala]

[]


DREAM THEATER - Parasomnia


Rok 2025 je rokem Dream Theater, hlásají propagační slogany, zdůrazňující, že zkraje letopočtu je potvrzen návrat ztraceného syna, bubeníka Mikea Portnoye, do lůna mateřské kapely. Portnoy je považován za jednoho z nejlepších bubeníků na světě a jeho vliv nepřiznávají jen hráči v tvrdém hudebním ranku, ale Portnoyův velký přesah je cítit v jazzu, funky i vážné hudbě, a pro Dream Theater byl v minulosti skoro až životně důležitý. Jeho neuvěřitelná hra šokovala nejpozději v roce 1992, kdy v singlu „Pull Me Under“ předvedl ..více

[recenze]

[18.02.2025]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 8/10]


ALICE COOPER - Muscle Of Love


Tak dlouho se Alice Cooper snažili, aby je hudební svět začal brát vážně, aby dosáhli prvního místa americké hitparády, že když přišlo, a album "Billion Dollar Babies" zarezonovalo scénou a vykazovalo milionové prodeje, bylo pro kapelu pozdě. Sžíraná vzájemnými spory, alkoholovou závislostí kytaristy Glena Buxtona a touhou principála Coopera znovu okusit kalifornský život, ačkoliv jej lákal do sebedestruktivních spárů, už nedokázala najít společnou řeč. Vyvstal obrovský problém, když došlo k obrovské hádce ..více

[recenze]

[17.02.2025]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 7/10]


BLACK EYED SONS - Cowboys In Pinstriped Suits


Kauza kapely The Quireboys má pokračování. Vše začalo v březnu 2022, kdy kapela oznámila, že nadále nebude pokračovat dál se zpěvákem Spikem, který, kromě toho, že by zakládajícím členem, byl rovněž velmi charismatickým vokalistou a poznávacím znamením The Quireboys. Na post frontmana se postavil kytarista Guy Griffin, druhý služebně nejstarší člen. Jenže Spike nechtěl boj vzdát. Bez Griffina dal dohromady zbytek sestavy, která na začátku devadesátých let vydala nejlepší alba „A Bit Of What You Fancy"..více

[recenze]

[16.02.2025]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 8,5/10]


BURZUM - Belus


Varg dobře věděl, že pokud se dostane do křížku se svými strážci v režimu jedné z nejstřeženějších věznic v Norsku, ničemu nepomůže. V srpnu byl za dobré chování zařazen do mírnějšího typu vězení a koncem října téhož roku mu byla povolena krátká dovolená. Jenže při ní udělal Vikernes, který mohl za rok žádat o podmínečné propuštění, jeden ze svých hloupých skutků. Během dovolené přepadl vůz, v němž se nacházela tříčlenná rodina a ujel na chatu v obci Rollag na jihu Norska,..více

[recenze]

[13.02.2025]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 8/10]


THE HELLACOPTERS - Overdriver


Parta ze švédského Stockholmu byla retro mnohem dříve, než se z toho stala móda. Už ve víru divokých devadesátých let, kdy rocková hudba prodělávala turbulentní změny, si dokázala vybudovat postavení, za něž nevděčila pouze tomu, že frontman Nicke Andersson býval bubeníkem u slovutných deathmetalistů Entombed, ale i za to, že hrála hudbu, kterou se nikdo nezaobíral. The Hellacopters prošli vývojem a od garážově smradlavých punkových začátků se přes mnohem uhlazenější album „Grande Rock“ ..více

[recenze]

[12.02.2025]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 7,5/10]


THE NIGHT FLIGHT ORCHESTRA - Give Us The Moon


„Sbohem, doktore Anderssone,“ napsal 14. září 2022 na sociální sítě zpěvák Björn Strid, a bylo jasné, jak velký otazník se nad The Night Flight Orchestra vznáší. Toho dne nezemřel (vlastní rukou) pouze lékař a kytarista kapely, ale především hlavní tvůrčí mozek souboru, který projekt vymyslel a stál za veškerými hity. Těžko si bez něho někdo dokázal The Night Flight Orchestra představit. Následovala čtyřletá pauza, kterou vyplnilo koncertování, ovšem nový materiál byl stále v nedohlednu. Když už v něj nikdo nedoufal, ..více

[recenze]

[11.02.2025]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 8/10]


ALICE COOPER - Billion Dollar Babies


Řadě příznivců nemohla uniknout mnohem slabší forma, kterou kapela měla na desce "School`s Out", ačkoliv titulní hit táhl desku vzhůru hitparádami a stal se šlágrem prázdnin roku 1972 po celé Americe. Kapela měla plošný hit (s "I`m Eighteen" se jí to v takovém měřítku nepovedlo), a tak si mohla říct, že skutečně prorazila. Přestože zbytek materiálu na albu byl nepokrytě slabší a skladby z něho začaly brzy opouštět koncertní program, výsledkem bylo nevídané druhé místo v americké hitparádě. Úspěch slavilo i následné turné,..více

[recenze]

[10.02.2025]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 10/10]


STICK TO YOUR GUNS - Keep Planting Flowers


Za více než dvacet let se Stick To Your Guns z kalifornského Orange Country stali jednou z nejvýraznějších kapel americké moderní hardcorové scény. V jejich hudbě se mísí starý drajv kalifornských krajanů Dead Kennedys s modernějšími prvky v podobě metalcoru, melodického punku a hardcore punku. Amerika jejich snažení rozuměla od začátku, protože Stick To Your Guns dokázali kápnout do noty posluchačům brutálního hardcoru, jimž bylo změkčování stylu proti srsti, na chuť jim po čase přišla i Evropa. Velkou devizou kapely je ..více

[recenze]

[09.02.2025]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 6/10]


Metalová událost roku nebo jen nostalgická selanka rockových vysloužilců?


..více

[bulvární koutek]

[09.02.2025]

[Jan Skala]

[]


THE FERRYMEN - Iron Will


Ronnie Romero konečně trochu polevil v aktivitě. Například v roce 2022 vydal šest desek a o rok dříve o jednu méně, což jej zbytečně degradovalo na obyčejného prodejného pěšáka. Člověk mohl získat averzi na jeho hlas, který zněl odevšud, a desky, pod nimiž byl podepsaný, byly v podstatě jedna zbytečnější než druhá, v případě dvou coverových sólovek se už jednalo o ztrátu rozumného úsudku. Scéna si během loňska od Romera trochu odpočinula a nezbývá než doufat, že čtvrté album ..více

[recenze]

[07.02.2025]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 6,5/10]


BURZUM - Hliðskjálf


Dny za mřížemi se vlekly a konec jedenadvacetiletého trestu, který Vargovi vyměřil norský soud, byl v nedohlednu. Mírné zpestření poskytl převoz z věznice v Bergenu do Tunsbergu, ovšem jinak bylo vše prodchnuté naprostou všedností. Vikernes začal ještě více inklinovat k nacistické ideologii a z vězení založil skupinu Norská pohanská fronta, která se na druhé straně mříží rekrutovala z jeho nejvěrnějších příznivců a měla patřit do mezinárodní Pangermánské pohanské fronty (Allgermanische Heidnische Front). Ta se od něho distancovala a i Vikernes poskytl několik protichůdných výpovědí, ..více

[recenze]

[06.02.2025]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 10/10]


TREMONTI - The End Will Show How Us


Vypadá to, že Mark Tremonti je v současné době na roztrhání. Jeho nejslavnější formace, grunegoví Creed, má na letošek naplánované mnoha zastávkové americké turné, které má korunovat správnost comebacku z roku 2023. Jeho druhá kapela, hardrockoví Alter Bridge, by podle propočtů o úzkostlivě dodržovaných tříletých pauzách měla letos přijít s novým albem, s nímž, ač jej zatím nikdo neohlásil, se prostě počítá. A do tohoto kytarista vydává další desku pod svým jménem, kterou bude jistě chtít podpořit živě...více

[recenze]

[05.02.2025]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 6/10]


ALICE COOPER - School`s Out


S teatrální složkou Alice Cooper koketovali už v losangeleské etapě, ovšem tehdy bylo všechno v plenkách a koncerty připomínaly jakési pošahané divadlo, kterému nerozuměli ani sjetí hippies. Poté, co se jejich vystoupení stala mnohem žádanějších a o kapele se díky úspěchům desek "Love It To Death" a "Killer" začalo mluvit i v jiných místech Ameriky, než byl Michigan, dostávala opulentnost jiné rozměry. Frontman začal používat dnes už klasické vsuvky, jako bylo sekání hlav zakrvácených panenek či věšení na šibenici. ..více

[recenze]

[03.02.2025]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 5/10]


RICH KID EXPRESS - Wired Up!


Americký multiinstrumentalista Rob Richardson je stále agilnější, což dokazuje zejména v posledních letech, kdy s projektem Rich Kid Express střílí na sociální sítě jednu skladbu za druhou, a občas je zhmotní i v uceleném konceptu, nejčastěji ve formě EP, která ukazují jeho zvyšující se formu. Nehraje nic nového pod sluncem, nemá ani nejlepší produkci, protože se o vše stará sám, ale jeho snažení je sympatické, protože se snaží předkládat poctivý hard rockový či glam metalový materiál, ..více

[recenze]

[02.02.2025]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 7/10]


Steve VINCENT - The Best Kept Secret In Rock N`Roll


V jistých kruzích má jméno britské kapely Paradise Alley skoro kultovní status a debut „Psychotic Playground“ byl v roce 1993 považován za důstojného pokračovatele tradic Hanoi Rocks a The Rolling Stones. Deska vyšla v nejhorší možné době, nástup grunge zabránil jejímu plošnějšímu rozšíření. Kapelu, která vkládala do materiálu veškeré naděje, to skoro položilo, a když za čtyři roky přišla s počinem „Homewreckers And Heartbreakers“, už to zajímalo jen hrstku lidí, protože v roce 1997 nebylo nic přežitějšího ..více

[recenze]

[31.01.2025]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 7/10]


BURZUM - Dauði Baldrs


„Ne, rozhodně toho nelituju,“ ušklíbl se Varg Vikernes, když se jej novináři během procesu zeptali, zda by osudné ráno 10. srpna 1993 vzal zpět. Při soudním líčení Varg vystupoval velmi sebejistě, bez kapky sebezpytování a o vraždě Euronyma mluvil jako o zabití krysy. Když se jeho nejtěžší zločin spojil s vypalováním kostelů, výnos trestu ve výši nejdelšího možného žaláře v Norsku, tedy dvacet jedna let, nebyl neočekávaným vyvrcholením událostí posledních dvou let. Kytarista kapely Thorns Snorre „Blackthorn“ Ruch, který Varga k Euronymovu bytu vezl, dostal osm let, ..více

[recenze]

[30.01.2025]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 7/10]


TOKYO BLADE - Time Is The Fire


I když jsou Tokyo Blade bráni za kapelu Nové vlny britského heavy metalu, jsou mnohem více hard rockoví než Judas Priest, Saxon nebo Iron Maiden. Jejich někdejší odklon k zámořskému pojetí rocku v druhé polovině osmdesátých let nebyl ani tak náhodný, jako spíše intuitivní a z této etapy, kterou většina britských kapel odvrhla, žijí Tokyo Blade dodnes. Před osmi lety, s návratem zpěváka Alana Marshe, jenž kdysi nazpíval bezejmenný debut, sestava znovu získala opodstatnění a od té doby kredit party ze Salisbury stoupá. ..více

[recenze]

[28.01.2025]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 8/10]


ALICE COOPER - Killer


S "Love It To Death" byli Alice Cooper v pravou chvíli na pravém místě. Přechod od psychedelického rocku k zemitému hard rocku, který čerpal z odkazu garážových kapel konce minulé dekády a odhazoval do zapomění vlivy kalifornského hnutí hippies, kápl posluchačstvu do noty. Znát to bylo na následujícím turné, ačkoliv si na něm kapela musela vypomoci skladbami z "Pretties For You" a "Easy Action", což se stalo naposledy v jejich historii. Z "I`m Eighteen" se stal velký hit, kterého si všimla i rádia, kterým Alice Cooper dosud nic neříkali,..více

[recenze]

[27.01.2025]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 9/10]


SATAN - Songs In Crimson


To, co Satan nestihli v osmdesátkách, se snaží dohnat v posledních dvanácti letech tak, až je obdivuhodná jejich zarputilá snaha, s jakou tvoří další skladby plné klasického heavy metalu vzor 1982. Méně obdivu si zaslouží desky, v nichž se nachází sice velká heavymetalová duše, kvůli naprosté zastaralosti je ale nelze považovat za první žánrovou ligu v době, kdy už tolik nahrávek starých NWOBHM kapel nevychází. Snaha se cení a kvůli píli jsou Satan..více

[recenze]

[26.01.2025]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 7/10]


THE HALO EFFECT - March Of The Unheard


U The Halo Effect se dalo očekávat pokračování. Ačkoliv jsou superskupinou, vypadají od začátku jako sevřená parta, která funguje jako plnohodnotná kapela, jež se v ranku severského melodického death metalu díky debutu „Days Of The Lost“ z roku 2022 stala jedním z nejskloňovanějších jmen. Její členové se zbavili závazků u In Flames a proto může být kapela náplastí na bolavou duši zhrzených fanoušků, kteří současné směřování švédské legendy snášejí velmi těžce a se slzou v oku vzpomínají na „The Jester Race“, „Whoracle“ nebo „Colony“. ..více

[recenze]

[24.01.2025]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 8/10]


Listování : << < 5 / 194 > >>

 
Metalforever.info © 2006 - 2025     RSS - články

stránka byla načtena za 0.2673 sekund.