Album "Babylón", které před dvěma lety zveřejnila česká powermetalová kapela Salieri, bylo nesporným důkazem dovednosti a talentu novobydžovských hudebníků. Je sice pravda, že se k tomuto debutu nevracím tak často jako k celku, nicméně spíďárny "Zlatá horečka" a "Giordano Bruno" dodnes řadím mezi to nejlepší, co kdy z tuzemské melodické scény vzešlo. Druhou placku jsem proto vyhlížel velmi netrpělivě a hlavně s jasným přáním, aby se v hlavách autorů "urodilo" a deska nabídla další nezapomenutelné klenoty...
O tom, že symfonické těleso Damnation Angels skrývá nemalý potenciál, nebylo na prvních dvou studiovkách pochyb. Stejně tak ale bylo zřejmé, že slibně nastíněné autorské linie je nutné dotáhnout do pevnějších tvarů a konců. Veškerou snahu totiž brzdily příliš vysoké ambice a snaha o umělecký efekt. Na otázku, zdali se situace hnula k lepšímu, celkem jednoznačně odpovídá třetí album s titulem "Fiber Of Our Being"...
Dle facebookové stránky kapela Divine Weep snad ani nepočítá s tím, že by se o její historii mohlo zajímat jiné, nežli domovské - tedy polské - publikum. Přitom členové této heavy-powermetalové formace můžou klidně smýšlet v evropských intencích, natolik je totiž jejich hudba kvalitní. Za vše nechť promluví skutečnost, že při poslechu nejednou vyskočí v mysli jméno švédského spolku Nostradameus, a občas dokonce také slovutných Lost Horizon. ..
Power metal zažívá již několikátý měsíc suché období. Jeho hlavní příčina vězí ve známých faktech, nicméně ani nahrávky, které vycházely během krizového stavu, nebyly ničím výjimečné. V takové situaci je člověk rád za každé album, jež nechce vypnout už někde v polovině stopáže. Do podobné sorty spadá i deska "Everlore", kterou na začátku června jako debutový zápis zveřejnila stejnojmenná finská kapela. ..
Italský skladatel Gianluca Firmo má rád melodický rock, a protože je zároveň schopný skladatel, rozhodl se založit spolek Room Experience. Za mikrofon povolal Davida Readmana z Pink Cream 69 a zanedlouho byl na světě povedený stejnojmenný debut, na který letos navazuje dvojka s titulem "Another Time And Place". Na té s dvojicí jmenovaných hudebníků spolupracovala řada dalších umělců, z nichž paradoxně nejslabší výkon odvedl ten, který je potenciálně nejznámější.....
Kanadské těleso Black Pestilence nejprve rozjížděl jako one-man projekt zpěvák a basista Valax. To je zajímavý týpek, jenž figuruje např. u osobité powermetalové kapely Ravenous. Proudy jeho domovské smečky ale tečou v jiném rytmu, konkrétně black´n´rollovém a thrashovém. Valax k sobě postupně přibral další spoluhráče a letos vychází již šestá plnohodnotná deska Černého Moru. Trojice Kanaďanů za to umí pěkně vzít, jejich zuhelnatělý thrash je dobře ozvučený, má drajv a šťavnatý kacířský odpich. ..
Britský kytarista Fraser Edwards je typem umělce, jichž je v metalu třeba jako česneku v bramboráku. Edwards uplatňuje odlehčený skladatelský přístup, jenž je založen na hravých šestistrunných trylcích a vyhrávkách. Jeho hudba je prosycena pohodou a vědomím, že všechno není nutné brát až tak vážně. Daná strategie otevírá obrovskou notovou planinu, na které se autor může vydovádět v podstatě bez omezení, limitován pouze technickými či skladatelskými možnostmi.....
Je zajímavé sledovat tvůrčí choutky německého hudebníka Jense Fabera. Nejen v jeho domovské partě Dawn Of Destiny, kde se snaží nalézat spojnice mezi melodickými a temnými metalovými proudy, ale také v bočních projektech, v nichž rozevírá nůžky mezi oběma směry ještě výrazněji. Zatímco však na tři roky starém debutu "Time For A Change" rozvíjel pod jménem Exos co možná nejchytlavější skladatelské kontury, nyní se v projektu Malefistum přiklání na stranu tmy...
Stejnojmenné debutové album této švédské powermetalové party patřilo mezi povedené žánrové počiny roku 2018. Stalo se to navzdory skutečnosti, že mikrofon drží jistý Petter Hjerpe, což není úplně dobrý zpěvák. Lépe řečeno, nesedí mu všechny polohy. Když se drží blízko středu, je víceméně snesitelný. Když se pouští do výškových a jiných exhibic, začne mít problém. Tato situace kupříkladu zazdila dvě alba kapely Morning Dwell,..
Debut "First Mission", který loni vydal polo-all star projekt Gathering Of Kings, zaujal a studiový následovník na sebe nenechal dlouho čekat. Jedinou výraznější změnou je barevný odstín coverového motivu, který přechází z fialové do zelených variací, což připomíná způsob, jakým kdysi odlišovali svá alba Finové Children Of Bodom. Jinak ale většina věcí zůstává na svém místě, včetně nejzásadnějšího faktoru, kterým je líbivé skladatelství na pomezí melodického rocku a AOR...
V Srbech Alogia vždy dřímal nemalý potenciál, háček byl v tom, že jejich produkce doposud probíhala - s jednou výjimkou - pouze v rodném jazyce. To se opět změnilo letos, kdy kapela zveřejnila dílo "Semendria", které je nejen anglicky nazpívané, ale zároveň na něm uslyšíme slovutné hlasy mistrů jako je Mark Boals, Tim "Ripper" Owens nebo Fabio Lione. Jistě, zrovna tato trojice patří mezi námezdními vokalisty mezi ty nejprotežovanější a nejde tedy už dávno o nic výjimečného, ..
Už je to trochu klišé začínat recenze upozorněním, že za vydáním toho kterého alba stojí firma Frontiers Records. Tím se jenom podnítí a rozvíří všemožné předsudky (ne že bych je sám neměl), což mnohdy zbytečně odstřelí samotnou hudbu, která přitom nemusí být vůbec špatná. Kupříkladu finský spolek One Desire se před třemi lety úspěšně uvedl stejnojmenným debutem, takže je jenom dobře, že jsme se letos dočkali pokračování, které dostalo do vínku honosný titul "Midnight Empire"...
Jestli chce někdo vědět, co by se stalo, kdyby německý kytarista porušil pravidelnou dvouletou periodu ve vydávání nových alb, mohu odpovědět s jistotou, že vůbec nic. Rudi Pell (nebo firma Steamhammer) si to ale nemyslí, takže dostáváme k poslechu další fošnu. Krom tohoto divokého spěchu ale žádnou jinou rychlost nečekejme. Axel je pán v letech a už dávno nemá potřebu někam kvaltovat. Udělejme si proto kafe, sedněme do pohodlného křesla a v klidu se oddejme tónům alba "Sign Of The Times"...
Po debutu "Oběti doby" vydali jihočeští Lahar dvě splitka, na nichž je největší zajímavostí spolupráce s kreslířem Andreiem Bouzikovem. Tento Bělorus tvořil pro Municipal Waste nebo Skeletonwitch, a posléze třeba Harlott nebo Traitor. Mezi těmito veličinami může někomu připadat jméno českých Lahar jako málo významné, nic by však nebylo dál od pravdy. V roce 2011 totiž vybuchla časovaná nálož ve formě alba "Umění strachu", které je neuvěřitelně třaskavou a koncetrovanou porcí dokonalého thrashe...
Historie francouzské symfopowermetalové kapely Fairyland má k pohádce daleko. V nultých letech těleso vydalo tři alba, během jejich tvorby se ale nervózně hýbalo se sestavou, v jednu chvíli dokonce odešel jeden ze zakládajících členů Willdric Lievin, případně známá zpěvačka Elisa C. Martin, která s Francouzi nazpívala debut "Of Wars In Osyrhia". Po třetím disku "Score To A New Beginning" (2009) se ale za kapelou víceméně zavřely ledy a fandové, kterých se mezitím nakupilo slušné množství, ..
Česká thrashmetalová smečka Lahar doposud stvořila pouze dvě dlouhohrající alba, a přece ji mnozí řadí mezi to nejlepší, co současná tuzemská scéna nabízí. Pravda, vedle dvou fošen zde máme hromadu splitek a dvě EP, včetně zbrusu nového titulu "Hra stínů". Jenže tohle všechno se jeví jako nedostatečný příděl, zvlášť s ohledem na hudební kvalitu. Když se totiž člověk zaposlouchá do některých nahrávek kapely,..
Ačkoli americké thrashery Havok již dlouho považuji za jednu z nejvýraznějších formací novodobé žánrové vlny, nebyl jsem úplně nadšený z cesty, kterou se kapela postupně vydala. Stále více ubývalo přímého spojení s prapůvodní školou a do hry vstupoval progres. Tento přístup sice vypovídal o autorských ambicích, chyběl ale jakýsi stmelovací prvek, jenž by vše ukotvil do přesné a více ohromující tvůrčí vize...
1. květen je lásky čas a zamilovaní lidé se mají políbit pod rozkvetlým stromem. Jenže když zrovna tento den vyjde album deathmetalových veličin Vader, může se stát, že na partnerku/partnera úplně zapomenete, protože se prostě nebudete chtít od poslechu díla odtrhnout. Poláci jsou totiž v plné síle a získat si vztah k novému albu "Solitude In Madness" není vůbec těžké. A tak je nakonec docela možné, že kovaný deather namísto partnerky políbí - alespoň pomyslně na dálku - hudebníky z této kapely, jako výraz vděčnosti a nehynoucí lásky. ..
Henning Basse, Herbie Langhans, Ralf Scheepers nebo Alex Holzwarth, všechna tato velká jména pozval paraguayský skladatel a klávesista Adrian Benegas k účasti na svém koncepčním sólovém debutu. Nemalé ambice, které dokládá i slovutný Jacob Hansen za mixážním pultem, mají však logické opodstatnění. Adrian totiž píše muziku, u které není žádoucí, aby její bujný kvalitativní potenciál pokazil špatný pěvec nebo mrzký sound...
Přední tuzemská thrashmetalová smečka vydává nahrávku "Hra stínů". Opět sice nejde o plnohodnotný zápis, na to jsou ale fandové kapely už tak nějak zvyklí (v bezmála dvacetileté metalografii Laharu nalezneme pouze dvě dlouhohrající desky). Důležité je, že Jihočeši nespí a že občas domácí posluchačstvo potěší nějakým tím splitkem, mezi kterými vyniká match s trutnovskou Exorcizphobií, nebo právě ípíčkem, jimž zase vévodí dílo "Až přijde čas" z roku 2012...
Někdy se stane, že v hudbě oblíbeného interpreta slyšíte cosi, co vás přitahuje zvláštní metafyzickou silou. Něco velmi osobního. Když se pak tato rovina potvrdí v rozhovoru s danou osobností, jakoby se ona abstraktní forma slila do dokonalé duchovní spirály. Švédský umělec Ola Halén je mi dlouhodobě blízký svým zpěvem i hudbou pro její melodickou svůdnost i citelnou skladatelskou upřímnost. ..
Pokud se studiové novinky italských melodiků týká, můžeme o ní mluvit jako o albu, které fandové slyšeli ještě před jeho vydáním. Nyní jsou ale skladby, jež nejprve vycházely jako singly po jednotlivých měsících, servírovány pěkně pohromadě a v remasterované - i když stále značně nedokonalé - zvukové produkci. Tento netradiční (avšak marketingově nikoli hloupý) proces souvisí s tematickým konceptem nahrávky, pro nějž se nechali italští autoři inspirovat svým oblíbeným japonským komiksem manga..
Můžeme se dohadovat, do jaké míry jsou tihle Švédové tendenční a jak moc je jejich moderní (power) metal kompatibilní s upřímnou autorskou výpovědí. Můj amatérský psychologický odhad by pro Dynazty nedopadl úplně pozitivně, na druhou stranu přiznávám, že si mě tahle kapela dokáže celkem snadno přitáhnout ke svému hudebnímu tělu. Švédští autoři jsou totiž schopni složit zatraceně chytlavé melodie, u kterých je jakékoli kritické remcání okamžitě zapomenuto. ..
Některému zpěvákovi se může stát, že se jeho hlas až nebezpečně podobá známému jménu. Pak je celkem jedno, jestli jde o náhodu nebo úmyslnou stylizaci, pokud se pohybujete ve stejném žánru, stejně budete nařčeni z plagiátorství. Ital Giacomo Burgassi působí jako naklonovaný Tom Araya ze Slayer, přičemž se tuto podobnost rozhodl okázale prodat. Někdy frázuje nebo řve úplně jako slavnější kolega, když se pak k imitaci přidají i jeho spoluhráči, vše zní jako slaboduchá kopírka amerických vysloužilců. ..
V nelehkých časech se hudba stává velkou vzpruhou, někdo může k dokreslení vnější situace zvolit depresivní post-apokalyptický soundtrack, jiný se naopak chce alespoň na chvilku odstřihnout od tíživé reality a k poslechu vybírá čistě pozitivní nahrávky. Právě takovým jedincům by mohla sednout deska "Master Of Illusions", jejíž prosluněný obsah nemá jiný úkol, nežli pozvednout náladu a pobavit...
V táboře Hořících čarodějek to ještě nedávno slušně jiskřilo, původní zpěvačku Serainu Telli totiž přestalo účinkování v kapele bavit a rozhodla se vzít čáru k projektu Dead Venus. Tím své spoluhráčky sice zaskočila, oheň a zapálení pro věc v nich každopádně neuhasila, brzy se na scéně objevila - v sestavě již druhá - Holanďanka Laura Guldemond a hudební vatra vzdávající hold především klasické heavymetalové škole mohla vesele plápolat dál...
Mezi ty, kterým koronavirus překazil velkolepé plány, patří také letitá česká parta Komunál. Kapela musela zrušit koncert v pražské Lucerně, který se měl uskutečnit 22. března a jenž byl vyprodán tři měsíce dopředu. Nový termín akce, kde se má křtít novinka "Naše věc", byl určen na září, jako útěcha fanouškům mezitím posloužilo sympatické gesto, kdy hudebníci zveřejnili všechny nové skladby na YouTube i s texty a návdavkem přihodili videoklip k titulnímu songu...
Titul "Fresh Metal" je docela vtipnou variací na thrashovou škatuli, navíc zde nejde o odlehčení prvoplánové nebo náhodné. Tato zavedená německá kapela totiž zvládá několik stylů, nechybí punk, melodický hardcore nebo dokonce rap, to vše za častého využití doprovodných vokálů a growlingu. Výsledná směska skutečně zní energicky a svěže, ačkoli třičtvrtěhodinová plocha, na které je celé dílo rozprostřeno, je nakonec lehce přepálená. Určitou variabilitu zajišťují útěky..
Zatímco švédská powermetalová kapela Insania Stockholm už více než třináct let nevydala studiové album (novinka by podle všeho měla vzniknout letos, ale kdo ví), její bývalý frontman, zpěvák a vášnivý motorkář Ola Halén nachystal již druhou sólovku. Halénův debut "Nackskott" z roku 2016 střežím ve své sbírce jako velmi vzácný klenot a již nyní mohu napsat, že s novinkou "Idleness" budu zacházet úplně stejně.
..
Metalová all-star sestava je zpět s novým studiovým počinem. Název "Titans Of Creation" se mj. symbolicky váže k jednotlivým hudebníkům, potažmo k tělesu jako celku, a myslím, že mezi thrashery nebude nikdo, kdo by s tímto přirovnáním dvakrát polemizoval. Amíci vzali žánr pevně do pracek již v osmdesátých letech a minimálně první dvě fošny budou navždy bezpečně umístěny na výstavní thrashmetalové polici. Svoji kvalitu mají také novodobé počiny kapely, úplně nekriticky už na ně ale nahlížet nelze...
Hned při songu "Space Hex", kterým němečtí Reactory načínají svůj třetí zápis s titulem "Collapse To Come", se začnou zřetelně odkrývat všechny taktické karty. Rychlá a intenzivní hra, jejíž základ bere trumfy z osmdesátkového thrash metalu, díky celkové dynamice a hravosti bychom ale celou záležitost klidně mohli formálně vsunout do škatule crossover-thrash. Kromě této "postupky" se však odhalí kombinace, které album nikam dál neposouvají...
Německá formace The Unity svým způsobem znamená ideální alternativu. Nejen pro bicmena Michaela Ehrého nebo kytaristu Henjo Richtera, jejichž domovská parta Gamma Ray se pod tíhou dýňových aktivit lídra Kaie Hansena nachází víceméně v hibernačním stadiu, ale zejména pro takové fanoušky, kteří se nechtějí nechat svazovat žánrovými škatulemi. Už od stejnojmenného debutu z roku 2017 je zřejmé, že si v hudbě Němců můžou najít zalíbení jak příznivci poweru..
Ani po vydání třetího alba nebyla situace uvnitř finské Altarie stabilní. Deska "The Fallen Empire" se sice povedla, jenže poté vzal čáru jak zpěvák Taage Laiho, tak basák a jeden ze zakládajících členů kapely, Marko Pukkila. Z původní sestavy zbyl tedy pouze bicmen Tony Smedjebacka, který se navíc rozhodl rázně pootočit autorským kormidlem, zanechajíce tak většinu bývalých fanoušků za zády a s pusou dokořán otevřenou. ..
Když chce člověk vypadat zajímavě a učeně, může si zadat třeba s latinou. Samozřejmě nijak hluboce, protože kdo by se v době internetu patlal s tak složitým jazykem. Název "Bestia Immundis" (zvíře nečisté) tedy neznamená, že německá kapela nahrála první (?) latinsky nazpívané thrashmetalové album v historii, pouze tímto titulem ocejchovala svoji novou studiovku, která je v pořadí čtvrtým počinem po oživení tělesa v roce 2002. ..
V závěru loňského roku vydali australští metalisté EP "Enviro-Metal". Jeho název souvisí s aktivitami principála kapely, kytaristy Jasona Hodgese, který se podílí na záchraně a obnově domovské krajiny. Plnohodnotná novinka, s níž se parta Ilium vytasila na konci února, se o enviromentální téma otírá jen okrajově, důležitá je každopádně hudba, která byla výborná už na zmíněném ípíčku a vysoká laťka kvality zůstává zachována i v případě fošny "Carcinogeist"...
Pravděpodobně bylo jenom otázkou času, kdy z kapely Altaria odejde kytarista Jani Liimatainen, který se po vydání druhé desky „Divinity“ (2004) rozhodl naplno věnovat kmenovému spolku Sonata Arctica (že zanedlouho - konkrétně v roce 2007 – opustil i tuto formaci, je věc jiná). Na zbývajících spoluhráčích, plus novici J-P Alanenovi (Celesty), to ale evidentně nezanechalo výraznější stopu, jelikož desku „The Fallen Empire“ spojuje s dvěma studiovými předchůdci mnoho znaků,..
Pouhé dva roky po sólovém debutu "Evil Deluxe" přichází švédský zpěvák s dalším počinem. Koncept díla je poněkud překvapivý, když se zabývá doposud nevyjasněnou vraždou premiéra Olofa Palmeho, ke které došlo před více než třiceti lety. Johansson dané téma pět let studoval a album "The Great Conspiracy" budiž tedy jeho příspěvkem do diskuze. Tím je nicméně výčet překvapivých informací souvisejících s nahrávkou vyčerpán, ..
Nehledě k tomu, že jsem v recenzi na předešlou fošnu "Bloodlust" nezkrýval jisté zklamání, považoval jsem vydání novinky "Carnivore" za jednu z událostí hudební sezóny. Gang sdružený kolem zpěváka Ice-T je anglicky řečeno "one of its own kind", tedy mimořádný a výjimečný, v subžánrové rapmetalové kategorii pak dlouhodobě nenachází žádnou konkurenci. A zápis "Carnivore" tuto skutečnost opět sebevědomě potvrzuje...
Druhé album finských melodiků vyšlo pouhý rok po debutu „Invitation“. Malinko se však obměnila sestava, zaprvé odešel kytarista Emppu Vuorinen, jenž se posléze natrvalo připojil k ikonickým Nightwish. Veškerá šestistrunná práce tak zbyla na Jani Liimatainenovi, což ale pro tohoto zkušeného umělce (viz Sonata Arctica a Cain´s Offering) nebylo nic složitého (pro jistotu se ještě postaral o obsluhu černobílých klapek). Další změna proběhla na pěvecké pozici, kdy Jouniho Nikulu nahradil Taage Laiho,..
Téma 1. světové války, které holandští deathoví matadoři vyždímali na posledních třech řadovkách, je minulostí, nyní přišli na řadu zednáři, okultisté a jim podobní. Frontman Henri Sattler zároveň novinku "Illuminati" popisuje jako doposud nejrozmanitější a nejchytlavější album. Je pravda, že zde zaslechneme klávesy a hojně melodeathových prvků, ty se však nevyskytují v nějaké závratné míře a jejich potenciální atraktivita rovněž nedosahuje nebeských met...
Na papíře to zní hodně lákavě. Zpěv Patrick Selleby (Bloodbound), baskytara Jari Kainulainen (ex-Stratovarius), bicí Ronny Milianowicz (ex-Dionysus), plus další hudebníci, kteří učinili zkušenost se spolky jako Sinergy či Ride The Sky. V podstatě taková malá powermetalová all-star sestava. Při poslechu alba "Gallows Of Eden" mnou nicméně neustále projížděla otázka, zdali jde o ambiciózní projekt s nadějí na pevné hudební etablování, či pouze vedlejšák pro zpříjemnění života všech zúčastněných. ..
Existují kapely, které občas stvoří nějaký hit. Pokud tedy její autoři mají štěstí, pravda je, že se většině muzikantů něco takového nikdy nepodaří. A pak existují tělesa, jež vysází několik pamětihodných kousků v rámci jednoho jediného alba, přičemž o nich posléze stejně (téměř) nikdo neví. Rozkrytí těchto vesmírných pochodů bude navždy záhadou a hledání jakési domnělé spravedlnosti je předem odsouzeno k neúspěchu. Jsou však způsoby, jak některé kapely alespoň připomenout, přičemž seriál o - shodou okolností čerstvě obnovených..
Dvojice maníků této kostarické kapely chce smilnit na Petrových kamenech a nebojí se to dát světu najevo. Satanistická témata jsou pro tyto výrostky prvořadá, sami sebe pak označují za ožraly a aktuální EP jako mastershit. Taková hluboká "sebereflexe" většinou bývá přítomna tam, kde je práce vykonána dobře (a naopak), což je i případ blasfemického spolku Goat Rider. Kostaričané umějí pořádně šlápnout do pedálů, ..
Význam slova "Quadra" je asi srozumitelný pro každého. Nejrůznější symbolika ukrytá v čísle čtyři se v případě Sepultury přímo vztahuje k jednotlivým hudebníkům jako specifickým osobnostem, do jakéhosi kvartálního vzorce je však rozděleno i samotné album. Podle zpěváka Derricka Greena by mělo jít o propojení hudební historie kapely, s tím však nemohu souhlasit a aktuální dílo Brazilců proto s dovolením rozkastuji do malinko jiných kategorií...
Zaplavení metalového světa virem osmdesátkových disco-synťáků postupuje epidemickou rychlostí. U někoho to působí nepatřičně a směšně, u jiných jde o čirou pózu, najdou se ale i tací, kterým se tato módní vlna zatraceně hodí do krámu, což ovšem nevylučuje ani jednu z předchozích variant. Ideálním příkladem jsou Finové Amberian Dawn. K jejich čím dál hlubšímu pojetí Abba-metalu se retro feeling z podstaty věci hodí, jiná věc je, jestli bylo chytré..
Když je někdo nasranej, může se opít, vymlátit hospodu nebo nahrát thrashmetalové album. Jeff Waters prožil tři náročné roky, odstěhoval se od rodiny na jiný kontinent, kde měl problémy s pasem, do toho se vyrovnával s úmrtím dlouholetého kámoše a bývalého spoluhráče Randyho Rampage. Tlak na frontmana kanadské kapely byl zkrátka nemalý, i proto se rozhodl stvořit dílo, jehož leitmotivem má být výhrůžka "nezahrávejte si se mnou!". Ok, motivace pro řádně nasupenou hudbu jsou hotové, a jaká je realita?..
Španělská kapela Nightfear přichází s třetím zápisem, který nese jednoznačný titul "Apocalypse". A přímá je rovněž muzika, která si občas nebere servítky a od heavy-poweru uhne klidně k ostrému thrashi. Nejvýraznější otisk této fúze je vklíněn do kousku "Psichokiller" (skutečně s měkkým "i"), jehož obsah postupně přibrušuje hrany až k závěrečné rytmické pumelenici, aniž by byl přerušen kontakt s melodickými prvky..
S ohledem na předešlou kadenci vydávání nových alb se může zdát tříletá pauza, jež dělí disk "Magic" od letošního příspěvku "Suite 226", jako velmi dramatická, leč přiznejme si, podivněji vypadá spíše nepřetržité sekání jedné desky za druhou. Čas na oddych musí přijít, a mezinárodní sestava - již bez bicmena Alexe Holzwartha - party Serious Black si ji vybrala právě v uplynulých letech. Jestli to ovšem mělo vést k tomu, aby zůstala zachována kvalitativní kontinuita jednotlivých nahrávek, jak se ve skutečnosti opravdu událo,..
Hodně kapel má dnes problém s nalezením kvalitního zpěváka, nikoli tak Italové Temperance, v jejichž popředí stojí rovnou tři skvělí vokalisté. Michele Guaitoli i sličná Alessia Scolletti byli hlavním tahákem již na předloňské fošně "Of Jupiter And Moons", a nejinak je tomu v případě novinky "Viridian". Oba umělce navíc vokálně podporuje kytarista Marco Pastorino, takže hlasová složka opravdu není problémem této italské formace, ostatně úplně stejně, jako samotná hudba...
Argentina není tradiční powermetalovou zemí, o to více překvapuje novinka tamního spolku Southern Skies. Muzika nemalé kvality, navíc s dobrou produkcí a zpěvákem, jenž nedává důvod k vypnutí desky hned po první sloce. Zde naopak není od věci setrvat až do konce nahrávky, jelikož ta nabízí úplně v pohodě vstřebatelný a hlavně poslechový obsah.
..
Svět kung-fu filmů, ninjů a samurajů, kterým je tematicky prostoupeno nové album německých Victorius, je mi cizí. Nicméně chápu motivaci, která prvotně míří na japonský trh, kde mají powermetalové kapely alespoň nějaké tržby z prodeje alb. Nevadí mi ani infantilnost, jež tento specifický vesmír v podání Němců obestírá, jelikož svobodomyslnost subžánru poskytuje pro podobné hrátky ideální prostor. A má-li vše nakonec vést k velmi dobré muzice, jako se stalo v tomto případě, pak už nemůžu namítat vůbec nic.
..
Pokud se této francouzské kapely týká, její název je asi natolik vypovídající a smysluplný, jako kdyby si libovolná blacková smečka dala do vínku jméno Léčivý heřmánek. Že si powermetalové spolky často rády hrají na temné kumpány, je nicméně věc stará jako žánr sám, a tak ani v případě bytostných melodiků Darktribe nemůžeme čekat nic jiného, nežli přítulný a milý power metal, jakkoli nezanedbatelně líznutý modernou a progem.
..
Zprávy o nové nahrávce Němců Traitor, tedy podle mě jedné z nejlepších thrashmetalových smeček současnosti, provázely smíšené vlny pocitů. Prvotní nadšení relativizovala skutečnost, že půjde pouze o live-výběrovku. Poté ale opět zavládl optimismus při zjištění, že záznam, jenž byl pořízen na festivalu Rock Hard v roce 2018, doprovodí rovná čtveřice nových songů, což se jevilo jako velmi přijatelný "kompromis"...
V době všudypřítomného strachu z genderové vyváženosti je nanejvýš podivné, když se kapela, v jejímž středu stojí žena, pojmenuje Bratři metalu. Na druhou stranu název je to marketingově pochopitelný, svádějící ke kliknutí na YouTube každého, kdo v metalu vidí smysl života (dokud nepřejde se stejnou zatvrzelostí k jinému žánru). K potenciálnímu úspěchu pak vlastně už stačí jenom to, aby samotná hudba nebyla úplně jalová. Což v případě těchto Švédů není...
Výhodou roční bilance může být mimo jiné to, že člověk na recenzovaná alba mrkne s odstupem a díky tomu zjistí, ke kterým počinům se vracel často a které naopak po prvotním nadšení začal opouštět. A protože v mém případě existuje jedna nahrávka, jež postupně převzala vládu nad všemi, rozhodl jsem se pojmout loňský souhrn netradičně právě proto, abych dal vyniknout onomu stěžejnímu dílu. ..
Italský kytarista Luca Sellitto je znám jako zakladatel kapely Stamina, na skloňku loňského roku se však pokusil oslovit metalové obecenstvo prvním sólovým albem. Luca na něm vzdává hold tradiční neoklasické škole a jejímu nejrespektovanějšímu profesorovi Yngwie Malmsteenovi, potažmo spolku Royal Hunt nebo raným Stratovarius. Tato na papíře celkem lákavá představa ovšem narazila na několik praktických překážek.....
Od kapely pojmenované Mighty Thor bych čekal cokoli, jenom ne to, co se mi ve výsledku dostalo. Tato předpojatost byla pravděpodobně důvodem, proč jsem albu "Ragnarok" v době jeho vzniku (loňský červen) nevěnoval větší pozornost, ke změně jsem se dopracoval až v závěru roku, kdy se dílo začalo objevovat v některých bilančních statistikách. ..
Sodoma Gomora, takovouhle thrashmetalovou dardu jsem opravdu nečekal! Bylo sice známo, že strýčkovi Angelripperovi síly ani náhodou nedocházejí, ale vzhledem k zásadnímu překopání sestavy, ke kterému došlo loni, nebylo úplně jasné, kterým směrem budoucí kroky kapely povedou a hlavně jestli vše pojede v adekvátní hudební kvalitě. Rok staré EP "Partisan" naznačilo, že by Sodom mohl nabrat opravdu silný vítr do plachet. Díky aktuálnímu kraťasu pak můžou fandové zůstat definitivně v klidu, jelikož se zdá,..
Před deseti lety se švédský bicmen Torgil Sturesson a jeho synek, kytarista Martin, rozhodli stvořit kapelu, která pojede na klasických heavymetalových inspiracích s předobrazem veličin jako Judas Priest a Accept. Takových spolků je dvanáct do tuctu, jenže Švédové uvádějí jako další vzor Helloween, čímž se začíná rýsovat zajímavá subžánrová mozaika. Realita je taková, že tvorba formace Blacksmith Legacy může skutečně nadchnout fanoušky napříč melodickými metalovými spektry, a to nejen z důvodu fúze žánrů,..
První dojem může leckdy klamat. V případě Finů Metal De Facto je kupříkladu nejtěžší nezavrhnout kapelu kvůli hodně divnému názvu, jelikož hudba už zdaleka tak absurdně nepůsobí. Nemalá autorská kvalita začne dávat ještě větší smysl při zjištění sestavy, vždyť zakladatelem je kytarista Esa Orjatsala (ex-Dreamtale), jenž k sobě přibral borce jako je basista Sami Hinkka (Ensiferum) a zpěvák Mikael Salo, který své kvality dostatečně prokázal ve spolcích Dyecrest či Everfrost...
Psát recenzi na debutové album finské powermetalové kapely Nibiru Ordeal není úplně snadné. Na jedné straně je nutné pochválit několik faktů, z nichž mezi nejvýznamnější patří zlanaření zpěváka Andiho Kravljači (Thaurorod). Na druhém pocitovém pólu sídlí kvalitativní nevyváženost nahrávky, včetně dvou opravdu zásadních přešlapů. ..
Italští melodici Great Master v minulosti hodně míchali se sestavou, zakladatel Jahn Carlini se ale nikdy nenechal odradit a svoji pirátskou bárku pořád statečně prohání powermetalovým mořem. Ke změnám došlo i po vydání alba "Lion & Queen" (2016), kdy se obměnila většina hudebníků, po stránce kvality ale nic nepoznáme, spíše to vypadá, že každé další protivenství jenom vlije Carlinimu do žil vyšší dávku autorského entuziasmu...
Někdy člověk dlouho a víceméně bezúspěšně pátrá po dobrém melodickém blacku (zhruba ve stylu Old Man´s Child), až mu jeden mimořádně půvabný černý kvítek vyroste rovnou pod nosem. Osobnost jménem Pačess mě jakýmsi temným způsobem přitahovala už v minulosti (minimálně kvůli skvělé blackové přezdívce). Nic proti předešlým dvěma počinům "Monte Liliorum" a "Trapista", opravdu plnou pozornost jsem však věnoval až Pačessově letošní novince "Zoigl", která konečně naplňuje tušený potenciál..
Dva roky po výborné desce „Hazardous Mutation“ Amíci Municipal Waste naservírovali studiového následovníka. Sestava zůstala totožná, stejně tak nikam nezmizela schopnost napsat ultra-chytlavé crossoverové songy. Ke změně došlo pouze na producentské pozici, které se ujal Christopher Harris alias Zeuss (později spolupracoval se spolky jako Soufly, Iced Earth nebo Queensrÿche), jenž vyždímal z technických hraček maximum a výrazně dopomohl ke kladnému vyznění této nahrávky. ..
Japonci Galneryus vždy koketovali s progem, málokdy ale uvedli instrumentálně nejzapeklitější song desky rovnou jako singl. Skladba „The Followers“, která lákala na aktuální disk „Into The Purgatory“, se s tím v tomto ohledu nemaže, hororový kakofonický motiv, djentové kytary a značně ponurá atmosféra představují jednak nejtemnější stránku kapely, ale také prvky, jež z Japonců - ještě ve spojitosti se specifickým zvukem či hammondkami - vždy činily osobité a rychle poznatelné těleso. ..
Když někdo chce vzdát hold svým metalovým vzorům a inspiracím, musí mít nejenom dostatek kuráže, ale hlavně talentu. Je dlouhodobě známo, že to druhé hudebníkům ze španělské smečky Crisix neschází, a proto je moc dobře, že u nich došlo i na to první. Bylo totiž zaručeno svébytné pojetí předělávaných skladeb, stejně jako kotel nadšení a energie, kterou pětice španělských borců do svého díla vloží. ..
Tohle je skvělý způsob, jak vlítnout na dnešní thrashovou scénu! Nekoukat se nalevo napravo, prostě přijít a s co největším nadšením odehrát to své. Alespoň takový pocit mám z nové švýcarské smečky Klaw, která zářijovým debutem "Lightcrusher" obohatila aktuální pokladnici žánrových alb o velmi cenný klenot. Jedenáctka songů řízných jako domácí pálenka, zvuk jako víno, omamné riffy a výtečný pologrowl zpěvačky Lucie Werlen, takový je recept na úspěch v podání Švýcarů, ..
Debut americké party Municipal Waste vyšel v roce 2003, tedy v době, kdy thrash metalu věřil jenom málokdo. On také (relativní) úspěch této kapely nebyl okamžitý, pánové museli chvíli počkat, ale vyplatilo se. Situace na scéně se totiž pomalu začala měnit, přičemž nemalý podíl na tomto posunu má také fošna „Hazardous Mutation“, kterou Amíci vydali v létě roku 2005. Kapela nakráčela do studia s novým basákem Philipem Hallem i bicmenem Dave Wittem, což byl první ze zásadních prvků budoucího úspěchu. ..
U švédských Decadence se vystřídala pěkná řádka muzikantů, většina z nich však v kapele dlouho nepobyla, až (bas)kytarista Kenneth Lantz se zpěvačkou ´Metallic´ Kitty (s vizáží filmové hvězdy klasické italské kinematografie) došli k názoru, že si vystačí v podstatě sami. Soulad ve společné chemii dostatečně prokázali na předloňském albu "Undergrounder", které bylo prvním zápisem, k němuž došlo po obnovení formace v roce 2016. Letos přišla řada na následovníka, a situace se malinko zkomplikovala. ..
Existují teorie, které tvrdí, že na počátku vzestupu druhé thrashmetalové vlny stály smečky Suicidal Angels a Municipal Waste. Oněch faktorů, jež měly za následek opětovný nárůst popularity tohoto výborného žánru, bude jistě více, minimálně z časového hlediska ovšem daná teze sedí a hlavně: obě zmíněná uskupení hrají natolik kvalitní hudbu, že jim nemalé zásluhy musíme přiznat tak jako tak. Najdou se však jisté rozdíly. ..
Když švédská kapela Metalite před dvěma lety uvedla debut "Heroes In Time", znamenalo to vítané osvěžení modern-melodické scény. Elektronika a prvky eurodance (bez beatů) dobře kooperovaly s metalovou hrou, Švédové si navíc vystačili s ženským zpěvem bez nutnosti growlingového kontrastu. Na tom se nic nemění ani v případě druhé desky "Biomechanicals", ačkoli bývalou frontwomanku Emmu Bensing vystřídala Erica Ohlsson. Ta je ovšem minimálně stejně dobrou vokalistkou,..
Bylo by překvapením, kdyby album, které složil Magnus Karlsson a nazpíval Ronnie Romero, nebylo dobré. Magnus své autorské kvality potvrdil několikrát (např. v partách a projektech Primal Fear, Allen/Lande, Kiske/Somerville), Romera si pro koncertní reunion legendárních Rainbow vybral sám Ritchie Blackmore, což mluví rovněž za vše. Oběma borcům navíc jistí záda Mike Terrana, jenž se pravděpodobně rozhodl pro zápis do Guinessovy knihy rekordů za účast v co největším počtu rock-metalových spolků. ..
Pokud půjdeme po stopách česko-slovenských kapel se světovým potenciálem, nemůžeme vynechat Slováky Signum Regis. Ti už dlouhodobě naplňují vysoké powermetalové standardy, což čerstvě vydaný počin "The Seal Of A New World" jenom potvrzuje. Nejen o něm se velkoryse rozpovídal principál kapely, skladatel a baskytarista Ronnie König...
Je zajímavé sledovat, jak se řada recenzentů popisujících novodobé desky Arakainu snaží vybalancovat úctu k této legendě s určitou rozporuplností hudebního obsahu. Sám jsem na tom podobně a jisté ambivalenci se nevyhnu ani při reakci na fošnu "Restart". Pražští hudebníci to ale recenzentům příliš neulehčují (teď nechme stranou fakt, že je náš názor pravděpodobně vůbec nezajímá). Kdyby nahráli vyloženě špatné album, pak může být člověk alespoň jízlivý a necítit se přitom moc blbě. ..
Způsob, jakým Španělé Débler přistupují k folku, se mi jeví jako poměrně šťastný. Pouze jemné dokreslení, dalo by se napsat šminkování powermetalového základu, navíc v příjemně hravém stylu, kdy má člověk zrovna chuť skočit si do rytmu (nebo do hospody). Když se k tomu navíc přidá rychlé tempo a zpěvně vystavěný refrén, najednou máme co dělat s muzikou v kvalitě těch nejlepších spolků, jako např. Mago De Oz, kterým ostatně při koncertech vypomáhala dvojice členů této kapely, ..
Švédská Rexoria si o naši přízeň říká pouhý rok po debutu "Queen Of Light". Na něm byla sympatická melodická přímočarost, která šla ideálně dohromady se správně oprásklým projevem zpěvačky Fridy Ohlin. A obě přednosti zůstávají přítomny také na novém počinu "Ice Breaker", přestože to úplně neplatí pro album jako celek. Až do titulní písně jde v podstatě o dílo dvou tváří, kdy se pravidelně střídají dobré a slabé příspěvky.
..
Letošní dění na thrashové scéně přineslo několik velkých návratů, fandové se po dlouhých letech dočkali plnohodnotných studiovek od Amíků Sacred Reich, Britů Xentrix i jejich krajanů Acid Reign, kteří novou fošnu spáchali po téměř třicetileté pauze, jež uplynula od vydání předešlé řadovky "Obnoxious". V sestavě této kapely už mnoho pamětníků není, zbyl pouze jediný člen, a to zpěvák Howard "H" Smith, ostatní se seskupili při čtyři roky starém reunionu. ..
Druhé album post-brichtovské éry nese výhružný název "Warning!". Bát se ale nemusíme, Arakain nezačal hrát pop nebo country, i když k někdejšímu thrashovému řádění měl už v nultých letech taky pěkně daleko. Deska nese typické znaky moderní tváře kapely, tedy příklon ke groovu, zbytečně dlouhou stopáž a kvalitativní nevyrovnanost. Zajímavější jsou tak paradoxně skutečnosti, které se v roce 2005, kdy nahrávka vznikla, netýkaly hudby, ale spíše okolností, jež její vydání doprovázely. ..
Japonští Gyze jsou pro mě kapelou, jejíž autoři se dokáží na jednom albu pohybovat v rozmezí mezi šesti až deseti body. Základem je svébytné pojetí melodeath-poweru, jehož specifikum tvoří náladotvorné harshové vokály (často jenom řvaní) a etnické motivy. Nejchutnější koření však znamenají sólové melodie, které svojí sladkohořkostí berou dech a podlamují kolena. Pokud se nového titulu "Asian Chaos" týká, dobrou zprávou je, že takové momenty nevymizely. O něco horší situace nastává s jejich množstvím.....
Dlouhých sedm let trvalo čekání na novinku jednoho z nejvýraznějších italských spolků. Čas se naplnil a na světě je album s názvem "When All The Heroes Are Dead". Zásadní změny se udály na dvou muzikantských postech. Bicí souprava byla svěřena Mike Teranovi, tedy jednomu z nejzaměstnanějších hudebníků metalové scény vůbec, čímž se předem zkomplikovala možnost koncertování v aktuální sestavě. Druhý nový člen už by měl mít teoreticky více času: Ivan Giannini dále figuruje v "pouhých" čtyřech kapelách,..
Oslavy dvacetiletky pražských metláků měly k idylce daleko. Do sladkých tónů starých písní, které kapela na albu „Archeology“ oblékla do aktuálního hávu, se totiž vmísila hořká pachuť zapříčiněná následným odchodem jednoho ze zakládajících členů, zpěváka Aleše Brichty. Spory a hádky byly vždy trochu smutnou součástí Arakainu, tentokrát se ale rozvášněnou atmosféru uklidnit nepodařilo a Brichta se z pražské party zdekoval. Následovala mediální přestřelka, ve které obě strany nacházely svůj výklad..
V období mezi lety 1987 – 2003 nenajdeme v metalografii Arakainu jediný prázdný rok. Pokud nešlo přímo o regulérní album, vycházely kompilace, živé záznamy, ípíčka, singly, případně došlo k účasti na sampleru „Posloucháte Větrník…3“, kterým v roce 1987 vše odstartovalo. Výjimkou nebyl ani přelom milénia, kdy kapela po desce „Farao“ zveřejnila prostřednictvím Popron Music video, resp. živou desku „Gambrinus Live“, kterou následovala plnohodnotná studiovka „Forrest Gump“. ..
Kdybychom použili vztahovou terminologii a přenesli ji do hudebního světa, pak by americký umělec Joel Grind musel být diagnostikován jako chorobný záletník. Neumí být totiž monogamně věrný žádné ze svých partnerek, tedy kapel, naopak ustavičně přelétá od jedné ke druhé, k tomu si zaskočí na hostující rychlovku k jiným spolkům, z nichž mnoho dokonce rovnou pase (produkuje). Z celkového pohledu se dá ale přece jenom tvrdit, že Joelovy city vždy nejvíce patřily projektu Toxic Holocaust, ..
Slováky Signum Regis jen tak něco nezastaví. Do cesty se může připlést rozchod s vydavatelskou firmou nebo výměna zpěváka, a stejně fandové nečekají na nové album bůhvíkolik let (zdravím Heavenly a Insanii Stockholm). Aktuální dílo "The Seal Of A New World" naopak přichází pouhé dva roky po výročním zápisu "Decennium Primum", a to pod záštitou nového labelu Beyond The Storm Productions a s brazilským pěvcem Joto Fortinhem v čele...
Kapela ze žánrově celkem exotického Mexika vypustila na trh debut "Burn The With". Titul díla zní ohraně, motiv na obalu je zase něčím mezi moderním uměleckým dílem a dětskou kresbou (pokud by ono dítko bylo rodícím se psychotikem). A podobně je na tom vlastně i samotná hudba. Dobrý thrash, který táhnou kupředu břeskné riffy, jež těžko někomu ustřelí ofinu, určitou kvalitu ale songy na tomto albu mají a na pár poslechů to v pohodě vydá. Trojice Mexičanů dává klasický thrash s přehledem, ..
Letos právě dvacet let starý arakainovský zápis „Farao“ leckdo považuje za povahově mladšího bratříčka desky „Apage Satanas“. Pokud bych se měl přidržet tohoto přirovnání, pak „Faraa“ beru jako méně donošený, pořád ale dostatečně životaschopný studiový přírůstek. Co tento sourozenec ztrácí na důvtipnosti, to nahrazuje ostrými lokty a celkově vyšší urputností. Dílo lze dokonce vnímat za symbolický přerod Arakainu k moderněji pojatému metalu,..
Finové Everfrost určitě vítají aktuální popularitu osmdesátkových synťáků, které začíná do své tvorby roubovat lecjaký powermetalový spolek. Zrovna tuhle partu ale nelze přímo obvinit z parazitování na současném trendu, jelikož finští autoři koketovali s pop-syntetickou hrou již na čtyři roky starém debutu "Blue Eyed Emotion". Na novém kotouči "Winterider" danou fúzi jenom plynule rozvíjejí a míří tak na fanoušky nejrůzněji variovaných bestií v černém...
Jako důkaz, že se v letošním roce power metalu kromobyčejně daří, můžou posloužit i dvě poměrně významné švédské kapely, které se s novým albem vrátily po dlouhém období studiový nečinnosti. Nejprve to byla Freternia, nyní se o slovo hlásí jejich krajané Saint Deamon. I ti vypustili v nultých letech pouhé dva kotouče, přesto se stihli důrazným způsobem zapsat do srdcí žánrových posluchačů. V pořadí třetí fošna dostala titul „Ghost“ a na celosvětový trh byla uvedena na začátku září...
Kapela Dragonforce, to byla vždy hlavně zábava a show. Nové album jde v tomto ohledu nejdál, ať už svým coverem nebo titulem. V módě je totiž právě retro-osmdesátková vlna, na které se Dragouni rozhodli svést a trochu tím zpestřit tradiční skladatelský rukopis. Může to vypadat dětinsky, podobný nadhled je mi ale stokrát milejší, nežli zastydlý patos, se kterým se kupříkladu nedávno vytasili Němci Freedom Call. S hudbou je to však malinko složitější.....
Po nadmíru povedené a hlavně důstojné oslavě patnáctiletého výročí, které mj. zahrnovalo vydání dvoudílné kompilace „15 Vol. 1 a 2“, se Arakain pustil do tvorby nové řadovky. Ta předešlá s titulem „S.O.S“ byla přijata vlažně, což do jisté míry zapříčinila situace uvnitř kapely. Postupem se ale rozeklaný stav ustálil (tedy alespoň do té míry, do jaké to území tří až čtyř kohoutů umožňovalo) a do autorských myslí opět vstoupil klid a pohoda. Už při hrubém nástinu nových písní bylo zřejmé, ..
Česká power-speedmetalová úderka Rimortis letos slaví dvacet let existence. A stejně jako v případě alba „Deset kroků zpět“, jež se vztahovalo k prvnímu významnému výročí, i tentokrát hudebníci přichystali speciální edici, která krom nové desky obsahuje bonusový disk s nově nahranými výběrovými skladbami. Posluchači tak dostávají ideální příležitost k porovnání dřívější i aktuální formy kapely, která v nedávné minulosti prošla celkem zásadními změnami...
Patnáctiny jsou nádherný věk. Celý život před sebou, staří a starší můžou jenom závidět. V případě kapel to sice neplatí úplně doslova, i tak se ovšem sluší dané jubileum patřičně oslavit. Aktéři Arakainu tuto záležitost pojali s osobitostí sobě vlastní a jsem si jistý, že v celé hudební historii nenajdeme mnoho spolků, které by se mohly pochlubit obdobně noblesním přístupem k některému ze svých výročí. Obligátní bestofka byla totiž doplněna vagónem songů,..
Krize uvnitř Arakainu, kterou odstartovala Brichtova sólová kariéra, byla jednou z největších a táhla se kapelou jako babí léto podzimem. Coverová deska „Legendy“ sice znamenala nadmíru úspěšný „výplňkový“ počin, vlastní tvorbu se ale od vnějších problémů odstřihnout nepovedlo. Brichtovi se do nahrávání alba „S.O.S“ nechtělo, materiál považoval za nevýrazný, což si ostatní přeložili jako hvězdný manýrismus. Ať to bylo jakkoli, pravdou zůstává, že nahrávka z roku 1996 ..
Portugalci Alcoholocaust jsou již dle názvu vyznavači chlastu, což je možná důvod, proč jim dobrání se k debutové fošně trvalo dlouhých čtrnáct let. Mezitím se hodně míchalo sestavou, jednotlivé pitky, tedy půtky, přežili jenom kytarista Possessus a skřehotač Blasphemator. V roce 2013 se k nim přidal druhý kytarista Speed Bastardo alias Joao "Pedraca" Braga, který je rovněž součástí úchvatného spolku Atomik Destruktor. Po přibrání basisty Sordiduse a bicmena Thrashminatora ..
Nový kotouč řeckých metalistů jsem vyhlížel jako myslivec osmnácteráka, teď ale kolem něj po mnoha posleších tápu nejistě a zmateně. Pravdou je, že tuhle smečku již několik let považuji za nejlepší thrashmetalový spolek vzešlý z druhé stylové vlny. Jenže taková bezmezná adorace může mít za následek, že člověk pokaždé očekává žánrovou bombu, a když poté přijde jenom polobomba, dostaví se neodbytné zklamání. Album „Years Of Aggression“ je právě takové. V rámci stylu pořád silně vyčuhující dílo,..
Polovina devadesátých let minulého století zastihla frontmana Arakainu, Aleše Brichtu, na postupu mezi populární smetánku. Nejprve zabodoval metalový „all-star“ projekt Zemětřesení, poté Aleš naplno rozjel sólovou kariéru (a mezitím nabral slušné muzikálové zkušenosti). Za tímto účelem si z domovské party stáhl Mirka Macha, což uvnitř Arakainu nemohlo způsobit nic dobrého. Jiří Urban a Zdeněk Kub vyčítali Brichtovi upřednostňování sólových zájmů a nepříznivý dopad tohoto počínání na chod kapely ..
O tom, že osazenstvo finských Excalion umí nahrát dobré powermetalové skladby, není pochyb. Autoři mají zároveň daleko k nějaké podbízivosti, a tak je tvorba této kapely vhodná i pro progresivněji naložené posluchače. Zdá se však, že studnice nápadů není až tak velkorysá, jak se na základě předešlých počinů mohlo jevit. Rok 2019 totiž zastihl Finy v nijak zábavném rozpoložení, přičemž se tak paradoxně stalo na albu, jehož název nese honosný titul "Emoce"...
Rok 1993. Zásadní datum nejen pro Českou republiku, která od 1. ledna začala fungovat jako samostatný stát, ale také pro metalovou hudební scénu. Ta byla přiškrcena stylem grunge, své sehrála také černá deska od Metalliky, případně groove hrátky legendární Pantery. To vše dokonale prověřilo vnitřní odolnost jednotlivých interpretů. Někdo se podvolil rychle, jiný dlouho odolával, nikdo však nemohl dělat, že se ho dané změny netýkají. Celosvětový žánrový posun reflektoval také Arakain..
Jak přistupovat k albu "Awakening", které američtí thrash metalisté Sacred Reich vydávají po dosti neuvěřitelných třiadvaceti letech od předešlé fošny "Heal"? Někdo se neubrání nadšení nad tímto studiovým návratem, jiným budou rovnou projíždět nostalgické vibrace, které jako zázrakem přetaví každý potenciální nedostatek nahrávky v pozitivní událost. Něco takového se alespoň dle dosavadních recenzí děje, takže je na čase trochu nabourat obecné mínění...
Těžko říct, jaký je legendární thrashmetalový zpěvák Steve "Zetro" Souza otec. Dalo by se předpokládat, že pokud se někdy nasral a zařval na své dva syny oním klasickým ječákem, mohlo to na nich lehce zanechat celoživotní následky. A ono se něco takového opravdu stalo, avšak nikoli v negativním slova smyslu. Zetrovi potomci Cody a Nick se totiž silně potatili, čehož důkazem je kapela Hatriot, která je v podstatě Souzovic klanem. Vše započalo v roce 2010, postupně vznikly dvě studiovky, poté starej Souza odešel, ..
Debut "Tales Of Ancient Prophecies", který tato švédská symfo-powermetalová parta vydala před pěti lety, lze bez nadsázky označit za jednu z největších žánrových událostí dekády. Druhé album "Heroes Of Mighty Magic" (2016) je naopak možné pasovat na jeden z nejhůře ozvučených novodobých počinů, které byly vydány pod velkou firemní stájí. Novinka "Dawn Of The Dragonstar" naštěstí producentským selháním postižena není, její vznik přesto nelze považovat za bezproblémový.
..
Všechno zlé muže být k něčemu dobré. Když byl zpěvák Christian Eriksson odejit z fantasy-power kapely Twilight Force, nebylo mu dvakrát, ehm, do zpěvu. Chtěl s muzikou nadobro seknout, pak se ale objevil kytarista Bill Hudson (Circle II Cricle, ex-U.D.O.) a spolu s bicmenem Patrickem Johanssonem (ex-Yngwie Malmsteen) Christiana přemluvili ke spolupráci na novém projektu Northtale. Díky tomu se powermetalový svět rozrostl o další nahrávku s Christianovým zpěvem, jehož hrdlo je pro daný žánr naprosto dokonalé. ..
Z dnešního pohledu působí neuvěřitelně informace o vydávající firmě, která hází bobek na kapelu, prodávající desítky tisíc alb. Za éry BI (tedy „before internet“) se ale takové věci běžně děly, kupříkladu label Supraphon nevěnoval propagaci prvních desek Arakainu skoro žádnou péči, pročež pražská parta přešla ke Kočandrlově Monitoru, kde byla ovšem situace takřka totožná. Fandové si ale cestu k albu „Black Jack“, jež Arakain jako třetí studiový počin zveřejnil v roce 1992, našli, a dokázali ocenit kvalitu jeho obsahu...
V čele tohoto australského spolku stojí zpěvák a kytarista s přezdívkou Lord Tim, který začínal v partě Dungeon, do širšího povědomí však vešel zejména díky spolupráci s krajany Ilium, s nimiž v nultých letech natočil dvě desky. Pozornost fanoušků se rovněž soustředí na jeho domovskou kapelu Lord, která je známá otevřeným přístupem k některým subžánrům, přičemž novinka s titulem "Fallen Idols" v tomto trendu pokračuje a má tak potenciál zasáhnout nemalou skupinu metalových posluchačů...
Srdeční náklonnost se může projevit různými způsoby. Třeba tím, že vám na někom něco vadí, pozitivní stránka věci je ale natolik zásadní, že veškeré nedostatky nakonec hravě přehlédnete. Podobný vztah mám v poslední k době k Freedom Call. Vadí mi nejprvoplánovější prosazování metalových klišé, v čele s titulem a obalem novinky, které jsou prostě strašné. Po chuti mi není ani sluníčkové culení Chrise Baye, pročež v podstatě nemůžu sledovat nové videoklipy kapely. Jenže to vše bledne pod září samotné hudby, ..
Od vydání debutu „Thrash The Trash“ uplynul pouhý rok, ve společnosti a na trhu ale probíhaly frenetické změny. Metalové kapely se vyrojily jako vosy z náhle rozbitého hnízda, už tady nebyl pouze Arakain (potažmo Citron, Vitacit a Titanic), svá žihadla naplno vystrčily kvalitativně nezaostávající smečky jako Debustrol, Krabathor, Törr nebo světově kultovní Master´s Hammer a Root, ale také – z těch dnes už téměř neznámých - Brian, Ferat, Terminator nebo – z těch měkčích – Motorband, Kreyson či Kabát...
Švédští kovotepci stvořili nový disk, kterým načali druhou desítku tradičních studiových zářezů. Při jeho poslechu je nutné počítat s tím, že se v ovzduší kolem vás drasticky navýší výskyt těžkých kovů. Nejde však o nic životu nebezpečného (takže švédská aktivistka Greta Thunberg může zůstat v klidu), účinek je naopak povzbuzující, zvlášť pokud se řadíte mezi příznivce této letité kapely. Dobrou zprávou je, že ani ostatní nemusí mít z novinky Kladivářů strach, jelikož jde o nahrávku značně zdařilou...
Sedm let existence kapely, tvrdá dřina ve zkušebně, mraky koncertů, následná profesionalizace a nahrání prvního alba (plus hektolitry vypitého chlastu). To vše během komunistického režimu, kdy byl metal systematicky utlačován a případné rozjetí kariéry patřilo do oblasti veselé utopie. Byli členové Arakainu natolik prozíraví a tušili brzké zhroucení železné opony, nebo prostě jenom podřídili svému snu vše, aniž by se dvakrát ohlíželi na budoucnost?..
Při čtení názvu této kapely a zaposlouchání se do prvních tónů bych vsadil na japonskou produkci. Ke slyšení jsou atributy typické pro tamější powermetalové spolky, jako je malinko zbrklá rychlost a také ne zcela vyrovnaný sound. Při nástupu zpěvu bych naopak tipoval vznik nového projektu zpěváka Davida Arredonda ze španělských Taken. Ani to by ale nebyl správný odhad. Formace Shadowstrike totiž pochází ze Spojených států a deska "Legends Of Human Spirit" je debutovým počinem,..
Za rozhodnutím pustit se do psaní tohoto seriálu stály dva zásadní faktory. Zaprvé, co bychom to byli za český metalový web, kdyby se u nás neobjevily všechny desky Arakainu? A zadruhé: s málokterou kapelou je spjato mé dospívání právě jako s Arakainem. Na této legendě jsem v devadesátkách vyrůstal, její hudbou jsem žil a dýchal. Věřím, že to mnoho z vás má úplně stejně. Tohle je pro řadu tuzemských fanoušků hodně osobní záležitost,..
U německých thrasherů proběhly v nedávné době zásadní personální změny, jenže kapelu, která se nazývá Destrukce, jen tak něco nezničí. Odchozího bicmena Vaavera nahradil velezkušený Randy Black (ex-Annihilator, ex-Primal Fear), Schmier s Mikem navíc povolali (podobně jako Tom Angelripper u kolegů Sodom) druhého kytaristu, kterým se stal Švýcar Damir Eskić. Zvukový výraz kapely tím jenom zmohutněl, což se ale nejvíc projeví na koncertech,..
Většina hudebníků této nové kapely se etablovala z formace A Sense Of Gravity, což byl původně djentový, později progresivní spolek. O to pozoruhodnější je změna stylu na power metal, na který se ústřední trojice přetransformovala způsobem, jako by ani nikdy nic jiného nehrála. Pro tento účel sice pánové zvolili poněkud divný název Errluum, a ani pod tímto štítem popravdě řečeno úplně nezanevřeli na progresivní základ, muzika nicméně nabyla natolik melodické kontury,..
Česko-americký projekt Final Flag vlítnul na scénu před dvěma lety výtečným debutem "Capture The Flag", který byl ukázkovým exemplářem crossoverového stylu. Lehkost a hravost se propojila s invenčním skladatelstvím a jedno z překvapení roku bylo na světě. Novinka "Huge Expectations" na tuto předloňskou jízdu sebevědomě navazuje, přičemž album opět zní, jako by si kluci odskočili v neděli odpoledne do zkušebny a za pár hodin měli vše nahráno a zkrámováno. ..
V táboře kanadských Infrared se v první vývojové fázi nic moc nedělo. Po pět let starém reunionu se ale daly věci do pohybu, vznikly dvě řadovky, které následuje letošní EP "Back To The Warehouse", jež dosahuje téměř půlhodinové hranice. Z pohledu obsahu je však situace malinko složitější. Tahle parta své skladby ráda fázuje, člení a vrství řadou nápadů, což je na jednu stranu chvályhodné, na druhou malinko zmatečné. Orientace v hudbě není úplně snadná, sotva se posluchač usadí v jednom tématu, už jej střídá druhý,..
Už dlouho se mi nestalo, abych si pustil nějaké album hned čtyřikrát po sobě, poté šel chrápat a ráno celou masáž rozjel nanovo, sice ještě se zalepenými víčky, ale s o to větší chutí. Řeč je o paraguayské sebrance Khÿmor, která vtrhla do metalového světa v červnu debutem "The Place Of Chaos" a rovnou zamířila mezi nejvybranější thrashovou smetánku. Tohle album má neuvěřitelnou sílu, jeho obsah drtí, trhá a atomizuje, hlavně ale baví v míře mimořádně uspokojivé a radostné...
Míchání melodeathu s power metalem pořád nepatří mezi ohranou záležitost, nejznámějšími představiteli této subžánrové větve jsou patrně Finové Children Of Bodom, kterými se ostatně jejich krajané ze spolku Gladenfold nechávají citelně inspirovat. Těmto seveřanům trvalo celkem dlouho, než se přes několik demáčů a ípíček dokopali k debutové fošně "From Dusk To Eternity" (2014), a ani navazující řadovka s titulem "When Gods Descend" nevznikala v nějakém trysku. ..
"We bring some light
Jméno finského hudebníka Kasperi Heikkinena není bůhvíjak známé, tento umělec je nicméně velmi aktivní, mezi jeho nejzásadnější štace patří účinkování ve spolku U.D.O., v současné době pak figuruje ve stále oblíbenější partě Beast In Black. Kasperi se angažuje také ve vlastním projektu Merging Flare, na který si čas od času udělá prostor, třeba jako letos, kdy se svými spoluhráči uvedl druhou řadovku „Revolt Regime“. Na té je nejatraktivnější skladatelská lehkost, ke které často dochází právě tehdy, ..
Na papíře to zní hodně slibně. V novém spolku Moonlight Haze se pohybují (ex)členové z formací Elvenking, Teodasia či Overtures, zpěvačka Chiara Tricarico pak figurovala v Temperance a aktuálně pěje u Sound Storm. Realita je ovšem mnohem obyčejnější. Tahle parta totiž jede hodně po povrchu, jehož nablýskanost může někoho nalákat jako masožravá rostlina mouchu, jakmile se však dotkneme skutečnosti, rychle z původního vábení vystřízlivíme (s tím rozdílem, že na rozdíl od mouchy my můžeme zmáčknout tlačítko stop..
Kdo jiný má právo zahrnout do svého názvu čapkovské slovo „robot“, než právě tuzemská kapela? K tomuto kroku sáhla dvojice zkušených hudebníků, konkrétně všeuměl Peter „Colossen“ Staněk (ex-Silent Stream Of Godless Elegy“) a bicmen Patrik „Daffy“ Nejedlý (ex-Grace), kteří tím navazují na spolupráci v deathovém spolku Scapegoat, jenž rozjížděli před pětadvaceti lety (jakkoli jde ze stylového pohledu o propojení spíše symbolické). A nutno dodat, že název jejich aktuálního projektu ..
Přestože švédská powermetalová kapela Freternia vydala pouhá dvě alba na počátku milénia, mnohým fanouškům zůstala v paměti dodnes. Muzika měla svoji kvalitu, osobitost pak dodal zpěvák Pasi Humppi díky nezaměnitelně nakřáplému hlasu. Po desce „A Nightmare Story“ se ale za švédským tělesem zavřely kry, které se rozestoupily teprve nedávno, když na světlo začaly pronikat zvěsti o nové nahrávce. Po loňském obnovení rytmické sekce nabrala situace reálné kontury,..
7. června tohoto roku se zatáhlo nebe, obzor proťaly žilnaté struktury blesků, mohutný vichr rozpoutal stromový headbanging a kostelní kadidla zasmrádla sírou. Na svět totiž vniklo album „The Witch´s Grail“, které jako svůj čtvrtý studiový počin vydalo nesvaté americké trio All Hell. Ti, kdo tuhle partu sledují, dobře vědí, že v rámci stylu blackened thrash metal jde o výrazně kvalitní záležitost. Nové album plynule navazuje na chytlavost předešlých desek, zejména té z roku 2017 („The Grave Alchemist“). ..
Jsou alba, na která se nezapomíná. Mezi taková pamětihodná díla řadím debut „Shattered Existence“, se kterým britská smečka Xentrix vyrukovala v roce 1989 a jenž v pohodě ustál silné nájezdy tehdejší konkurence. Po čtvrté desce „Scourge“ (1996) se ale kapela rozpadla, aby se v polovině nultých let v lehce obměněné sestavě spojila a po chvíli opět rozešla. Reunion z roku 2013 nicméně zatím drží, jeho výsledkem je dokonce letošní novinka s titulem „Bury The Pain“. Ani k té ale nevedla snadná cesta, ..
Pokud se finského umělce Tima Tolkkiho týká, člověk nemůže nikdy s určitostí vědět, kdy a s čím vyrukuje. Také ohlášení letošní novinky projektu Avalon bylo velmi překvapivé, tep melodických fanoušků ještě více rozpumpoval první singl, na kterém zpívá jeden z nejlepších zpěváků současnosti, Američan Todd Michael Hall (Riot V). Skladba „Promises“ totiž dokládala přímý návrat k tradičním postupům božských Stratovarius, k tomu slibný titul desky „Return To Eden“ a vyhlížení data vydání desky značně zesílilo...
Album „The Strategy Of Chaos“ je dílem instrumentálním. S takovými počiny bývá někdy potíž, hlavní aktér chce často světu ukázat své dovednosti, aniž by přidal cokoli nadrámcového, co by odehnalo brzký nástup klimbání. Italský borec Antonello Giliberto se podobné nástrahy dokázal vyvarovat, když obsah v pořadí třetí sólovky nezadusil samoúčelnou exhibicí, ale naopak dbal na náladotvorné vyznění svých jedenácti nových kompozic. Jejich základem jsou neoklasické trylky, řada přijde na power a speed metal, ..
Textovou náplní fošny „Survive Or Die“ je napadení planety zombíkama, které bude pro lidi zřejmě atraktivní tak dlouho, dokud se konečně sami nevyhubí. Na druhou stranu thrash metal je pro podobné téma zcela ideální a není třeba koulet očima nad případnou neoriginalitou, zvlášť když je všechno pouhou záminkou k rozhoblování chytlavé stylové show. Start úvodní skladby „Zombified“ něco takového sebevědomě zaručuje, riffy se zakusují do masa jako hlavní účastníci Romerových hororů..
Projekt First Signal lze v rámci nejrůznějších AOR uskupení vzešlých ze stáje Frontiers Records považovat za ten úspěšnější. Aktuální deska je již třetím studiovým přírůstkem, na němž pokračuje spolupráce nejen mezi zpěvákem Harry Hessem (Harem Scarem) a producentem Danielem Floresem (Find Me), ale také kytaristou Michaelem Palacem (Palace) a velkou řadou nejrůznějších skladatelů. Oslovena jich byla více než desítka, výběr vhodných skladeb trval čtyři měsíce a výsledkem je dílo „Line Of Fire“, ..
Byly doby, kdy švédský hudebník Tommy Johansson vydával prostřednictvím svého spolku ReinXeed každý rok novou studiovku, přičemž bývalo téměř jisté, že se bude jednat o jednu z největších power-speedmetalových událostí dané sezóny. Na páté desce "Welcome To The The Theater" (2012) ale laťka kvality zničehonic poklesla, strmý pád posléze dokonal kotouč "A New World" z roku následujícího (jakkoli z nemalé části kvůli bídné produkci). Pro fanoušky šlo o těžko pochopitelné selhání ..
Nejlegendárnější a nejproslulejší tuzemská metalová parta uvádí novinku „Jekyll & Hyde“. Pokud někdo čekal nějaký stylový posun, pak zřejmě nepochází z této planety. Pražáci jedou svůj tradiční metal, na kterém je sympatická skutečnost, že se v moderním groovu nachází dost prostoru pro řezavé thrashové riffy, a to v poměru, jenž by mohl uspokojit fanoušky kapely napříč jejich názorovým spektrem (ano, i „brichtovce“). Výhodou nového alba je – na poměry Arakainu – střídmější stopáž, ..
Někdy bych si přál, aby měl label Frontiers Records svůj powermetalový ekvivalent. To množství hardrockových formací, které pod štítem italské firmy vznikají, lze považovat za splněný sen všech fanoušků žánru. Některé projekty jsou možná slabší, už jen ze statistické logiky je ale jasné, že se občas musí zadařit. Celkem věrným důkazem takové úvahy je uskupení Restless Spirits, za kterým stojí španělský hudebník a producent Tony Hernando, jinak také kytarista z party Lords Of Black...
Aby fanoušci velikánů Vader nestihli zaznamenat abstinenční příznaky, rozhodl se jim kvartet hudebníků naservírovat „výplňkovou“ krmi v podobě kraťasu „Thy Messenger“. A snad právě vědomí, že nejde o regulérní řadovku, vlilo do drážek tohoto EP potřebnou volnost a umožnilo mu být opravdu chutnou a rychle stravitelnou death´n´thrashmetalovou jednohubkou...
Anděl smrti pokračuje v letu napříč thrashmetalovými dějinami. Již skoro tradiční tříletá pauza mezi alby hudebníkům evidentně svědčí, a tak se po kotouči „The Evil Divide“ z roku 2016 můžeme radovat z letošní novinky „Humanicide“. Leckoho mohly zlehka vyděsit zvěsti o žánrově nejvrstevnatějším počinu kapely, kdy měl hlavní autor Rob Cavestany do svého rukopisu infiltrovat jiné, nežli čistě stylové vlivy. Mírný progresivní element – zhruba ve stylu Flotsam And Jetsam – byl ovšem vždy součástí..
Na Slovensku se zformoval další zajímavý power-progmetalový spolek. Původní choutky pětice hudebníků byly stylově čisté, pánové se ale postupně jali bádat v kompozičně náročnějších končinách, přičemž debutové EP zachycuje obě dané polohy. První tři skladby znamenají členitý posluchačský zážitek, s řadou dramaticko/melodických prolnutí. Z orchestrálně hymnického – avšak přece jenom tuctového – startu písně „Age Of The Unknown“..
Americká scéna je plná kapel produkujících typický US power metal, občas se ale vyloupne nějaký spolek, který má blízko k evropskému žánrovému pojetí, a když se tak stane, je většinou o co stát. Stačí připomenout party jako Cellador, Judicator, Raptor Command, Immortal Guardian, Lords Of The Trident a samozřejmě božské Theocracy. A právě mezi tyto kvalitní a většinou značně osobité formace můžeme bez zaváhání vklínit nové těleso Paladin, které v květnu vyrukovalo s debutem „Ascension“. Už dříve zveřejněná klipovka ..
Fandové legendárních punkrockerů museli na novinku čekat neobvyklých pět let, myslím ale, že v případě kapel jako jsou Bad Religion delší proluka mezi alby vůbec ničemu nevadí. Pokaždé lze očekávat jen mírně pozměněnou variaci téhož, což také v pořadí sedmnáctá fošna ocejchovaná titulem „Age Of Unreason“ zcela potvrzuje. Ani to ovšem ničemu nevadí, jelikož základní atributy americké kapely jsou bytelné jako punkerův světonázor a zůstávají v pohodě funkční i téměř čtyřicet let..
Osobitost a power metal jdou ve Spojených státech pěkně dohromady. Seznamte se s partou Raptor Command, která vzdává poctu vynálezci, badateli a filantropovi Elonu Muskovi. Na tuto netradiční tributní výpravu se přitom nevydali žádní amatéři, v sestavě nalezneme zkušené hudebníky, v čele s Ty Christianem z velmi zajímavých - a tematicky spřízněných - Lords Of The Trident. Výsledkem je hudba, která musí zacloumat každým, kdo to s power metalem myslí jenom trochu vážně...
Pokud jde o desku „Shadows Of Fear“, kterou jako druhý studiový zápis vydává finský spolek Tombstone, stačí sjet názvy některých skladeb. Při čtení titulů jako „Can´t Kill Metal“, „Win Or Die“, „Eye Of The Storm“ nebo „Heavy Metal Poisoned“ je okamžitě jasné, že hudebníkům čouhá z bot heavymetalová sláma a na jejich odrbaných tričkách lze rozeznat motiv alba „Kings Of Metal“ od Manowar. Protože ale finský kvintet ve svých rukách drží místo vidlí kytary a místo traktoru používá bicí, je vhodné o jejich práci ztratit několik slůvek. ..
S kapelami, ve kterých účinkuje zpěvák Nils Patrik Johansson, to začíná být malinko složité. Na jednu stranu je díky jeho hlasu zaručen specifický zážitek, na druhou hrozí riziko, že pokud jeho projev nedoprovodí osobitější hudba (viz hlavně Dánové Wuthering Heights), bude se jednat o hodně vejcoidní záležitost. Tak třeba parta Astral Doors seká v rámci žánru jistě kvalitní, ovšem obsahově značně podobná alba, přičemž novinka (se shodně zaměnitelným titulem) „Worship Or Die“ není výjimkou ..
Se strachem z klaunů nebo dokonce chorobnou coulrofobií pracuje celá řada autorů, nejčastěji filmových, občas také hudebních, jako např. těch z chilské party Scars, kteří si jednoho pomalovaného psychouše dali rovnou na obal. Tím to ale neskončilo, dané téma je dále rozpracováno v textech, kterým k účinku pomáhají atmosférické samply, nejednou s velmi sugestivní psychologickou konotací (viz závěr skladby „The Lost Joke“). Po hudební stránce ale žádnou progresivní dramaturgii nečekejme,..
„Chilské Santiago je velmi nepříjemné místo k životu. Za politickým pozlátkem ‚nejrozvinutější země Jižní Ameriky‘ se ukrývá drsná realita všudypřítomných drog, chudoby, násilí a politické korupce, pojem justiční spravedlnost je tady jenom pro smích.“ Tato slova volí při popisu své domoviny basák Noisemaker, který figuruje v partě Sins Of The Damned. Při čtení podobných vyjádření si člověk jednak uvědomí to štěstí, že žije v relativně pohodovém státě, jednak se okamžitě vyrojí představy..
Parta Silent Winter oficiálně existuje již téměř čtvrtstoletí, většinu tohoto času se ale nic studiově zajímavého nedělo. Věci se daly do pohybu v roce 2018, kdy kapelník Kiriakos Balanos nabral nové spoluhráče, s nimiž hned vydal povedené EP „The War Is Here“, které letos následuje debut „The Circles Of Hell“. I když by se to z titulů uvedených nahrávek nemuselo zdát, hudeb těchto Řeků není ničím jiným, nežli čistokrevným a náladově vysoce pozitivním power-heavy metalem, který nemá ve zvyku pro nějaké to rychlé tempo chodit daleko...
Některé věci chtějí svůj čas a řád. Francouzské symfo-powermetalové těleso Qantice doposud vydávalo pouze pětiletková alba, takže novinka a v pořadí třetí studiovka „The Anastoria“ je venku deset let po debutu „The Cosmocinesy“. Pokud se zmíněného řádu týká, k poslechu nás opět zve okulibý „erpégéčkový“ cover-motiv, k (mírně neobvyklému) folklóru Francouzů rovněž patří střídání na pěvecké pozici, po Vincentu Pichereauovi a norském narcisi Pellekovi se mikrofonu tentokrát chopil Švéd David Akesson,..
Španělská kapela Taken se power-speedmetalovému světu představila stejnojmenným debutem, na který po třech letech navazuje řadovkou „Unchained“. Některé věci zůstaly při starém, jiné se změnily. Nejpozitivnějším posunem je zvuková produkce, ze které byla sejmuta nepříjemná tříštivost, však také hudebníci hrábli do peněženek a k masteru tentokrát pozvali zkušeného Jense Bogrena. Podobná prozíravost už neproběhla při volbě kreslíře, kterým se opět stal Felipe Machado Franco,..
Podle informací na facebooku této lotyšské kapely patří mezi největší záliby kvinteta hudebníků kalení, paření a hraní muziky, „která vás pravděpodobně donutí k pohybu“. První dvě položky nemohu doložit (ale pevně jim věřím), poslední část nicméně zcela potvrzuji. Šťavnatě působí už cover, potažmo titul debutového EP „Moshing Is Available“, oboje pak slibuje tradiční crossover-thrashmetalový příděl. Přání se vyplní ihned po výbuchu rytmických detonací..
Finové Brymir si díky prvním dvěma deskám udělali určité jméno, když posluchače nalákali na zdařile zpracovaný melodeath s epickými orchestrálními vlivy. V daném směru pokračuje také nové album, jehož titul „Wings Of Fire“ možná představuje nejobyčejnější powermetalové klišé, což na druhou stranu není úplná náhoda. Ve tvorbě Finů se tento žánr nejednou vyskytne (však také kytarista Joona Björkroth paralelně účinkuje ve spolku Battle Beast), celkově pak parta Brymir do určité míry udržela atraktivní formu, ..
Brazilci Age Of Artemis doposud platili za kapelu dvou tváří. Zatímco debutová deska „Overcoming Limits“ operovala na víceméně hladkém power-speedmetalovém prostoru, navazující fošna „The Waking Hour“ zastihla autory v daleko progresivnějším rozpoložení. Od té doby ovšem uplynulo šest let, během kterých kapela prodělala nemalé personální změny, včetně vokální pozice, jíž nyní zastává Pedro Campos (Hangar). Výrazově ani kvalitativně ale nejde o zásadní posun..
Příprava desky „Kairos“ evidentně zastihla hlavního skladatele Andrease Kissera v poryvech nostalgie. Nastala doba vzpomínání, u které můžeme diskutovat, do jaké míry byla vyvolaná přirozeným nutkáním, a jak moc se na dané situaci podepsali věčně skuhrající fandové, kteří chtěli zpět „bývalou“ Sepulturu. Koncept v pořadí dvanácté studiovky Brazilců je nicméně postaven na historii kapely a jakémsi pocitovém shrnutí všeho, čím si v průběhu šestadvacetileté existence prošla...
Melodeathových spolků, které umí chytlavě propojit elementy jako je zpěv, orchestrace a dobrý zvuk, zase tolik není. Francouzům Aephanemer se nicméně právě tohle při tvorbě druhé studiovky „Prokopton“ povedlo. Z pohledu soundu se není co divit: o mix se staral Dan Swäno, mastering zastal Mika Jussila (v technické oblasti je nutné zmínit také „kreslíře“ Niklase Sundina z Dark Tranquillity, jenž stvořil pěkný art-work). ..
Velkolepý návrat německé kapely pokračuje. Kvalitu fošny „The Riding Tides“ (2016), která platí za jeden z nejlepších žánrových počinů dekády, plynule rozvíjí aktuální disk „Hostile Defiance“. Tady není nutné předvádět tajuplné recenzentské expozice a sáhodlouze se mrcasit kolem horké thrashmetalové kaše. Autoři smečky Exumer opět rozklíčovali základní stylové algoritmy a s mistrovskou fazónou je vtělili do drážek tohoto alba..
Letitá španělská grupa Avalanch nedávno prošla zásadní obměnou sestavy, která je pro tradičního powermetalového fanouška velmi zajímavá. Vše začalo před třemi lety výměnou na vokální pozici, kterou převzal Israel Ramos z dosti podobně laděné formace Alquimia. V roce 2017 k Avalanch nastoupila dokonce trojice nových hudebníků, včetně bicmena Mika Terrany, k němuž se loni přidal další známý umělec Dirk Schlächter (Gamma Ray). ..
Nejzásadnější otázka, která vyvstala před vydáním alba „A-Lex“, zněla: jak si brazilská kapela poradí bez bratří Cavalerů? (starší Max se trhl po desce „Roots“, bicmen Igor deset let poté, aby se nakonec společně spřáhli v sourozeneckém gangu Cavalera Conspiracy). Odpověď je prozaická: žádná změna se nekoná, jedenáctá studiovka Sepultury naopak dokazuje, že se hlavních kompozičních otěží po Maxově odchodu pevně chopil Andreas Kisser a ostatní plnili jeho autorskou vizi..
Když svoji kapelu pojmenujete Thrasher, desce a první písni dáte názvy „Thrash n´roll“, resp. „The Power Of Thrash“, jednak si nepřejete, aby svět byť jen vteřinu pochyboval o vašem žánrovém cítění, jednak dokazujete zápal a nasazení pro věc. Zkušenost ovšem radí, že podobně okázalé názvosloví může stejně tak indikovat bezobsažnou prvoplánovost, jež po bližším zkoumání odhalí skutečné karty (zhruba ve stylu psa, který štěká, ale nekouše). ..
Švédská parta Roulette se na scéně pohybuje již od roku 1985. Shodou nejrůznějších okolností se ale v její diskografii doposud vyskytovaly pouze singly a best-ofky, včetně etapy, kdy se kapela krátkodobě přejmenovala na Cherry Red. Před několika lety se však tvůrčí mlýny opět rozjely, přišlo sepsání tria nových skladeb, jejichž úspěch „dokopal“ hudebníky k nahrání debutové desky s pomyslně úlevným titulem „Now!“. Ta vyšla 22. března a ihned obohatila melodicko-hardrockový svět o další z kvalitních přírůstků. ..
Kombinace hard rocku a power metalu ještě pořád není úplně provařená, a proto je vítána každá kapela, která se rozhodne danou fúzí zaobírat. Americký spolek Fair Skies něco takového předvádí na zářezu „Through The Storm“, jehož vydání bylo původně plánováno na loňský rok, a to k desetiletému výročí vzniku kapely, nakonec se však (teprve debutové!) album podařilo uvést na trh až na sklonku letošního února. Čekání se ovšem vyplatilo, studiová prvotina amerického tria se poslouchá jedna radost..
Pokud se jakákoli kapela dobere až k jubilejní desáté desce, bývají tendence přidat k tvorbě díla něco speciálního. V případě Sepultury to bylo koncepční pojetí, vycházející z proslulého Alighieriho díla Božská komedie. Literární klasika rozčleněná do kategorií „Peklo, Očistec a Ráj“ působí dodnes přitažlivě a nabízí dostatečný prostor pro osobitou interpretaci. Brazilští hudebníci to vzali pěkně od základu, když výtvarnou stránku věci svěřili jistému Stephanu Doitschinoffovi,..
Italové Frozen Crown patří mezi několik málo spolků, které si dokázaly udělat slušné jméno hned po debutovém albu. Loňská prvotina „The Fallen King“ zlákala mnoho posluchačů, jistě i z toho důvodu, že osazenstvo kapely zdobí dvojice pohledných dívek. Jedna z nich, zpěvačka Giada Etro, zároveň díky osobitému hlasovému projevu zajišťuje punc jisté (minimálně faktické) výjimečnosti, který v případě debutu doprovázela i znamenitá hudba, o níž se stará multiinstrumentalista Federico Mondelli. Obávám se však..
Jak vycvičit draka, část miliontá. Ze švédského spolku Bloodbound se nadobro stali vypravěči dětských příběhů, což dokládá nové album „Rise Of The Dragon Empire“, které přímo navazuje na dva roky starý kotouč „War Of Dragons“. Je tedy opět vhodné vypnout analytickou část mozku a naladit se na krajně povrchní, avšak také celkem chytlavé melodie (což je v podstatě synonymum). V tomto ohledu jsou totiž Švédové precizní a umí svoji tvorbu prodat bez ohledu na její infantilitu. Problémem je, že z hudby zároveň dýchá jakási rezignace, ..
Před vydáním alba „Roorback“ zaznamenala brazilská Sepultura nejzásadnější změnu od roku 1996, kdy z kapely odešel Max Cavalera. Tentokrát nikoli v rovině sestavy, ale na poli marketingovém, když bylo přerušeno dlouholeté partnerství s firmou Roadrunner Records, se kterou si hudebníci přestávali rozumět právě od rozchodu s Maxem (RR se údajně více věnovali jeho partě Soulfly). Novým zástupcem Sepultury se stal label SPV, ..
Pražská formace Anacreon patří mezi spolky, jejichž tvorbu se vyplatí sledovat. Debut „Daná doba“ obsahoval několik prvotřídních hitů, které neztratily nic ze svého lesku ani šest let po vydání desky. Poté se sice poměrně dramaticky překopala sestava, navazující fošna „Na hraně osudu“ (2015) nicméně udržela nadstandardní skladatelský profil, což lze napsat také o novince „Svědomí“, která spatřila světlo melodického světa na začátku března...
Jako pomyslný soundtrack k nástupu jara, který probíhá v těchto dnech, se hodí lecjaká muzika. Zřejmě bychom se shodli na vážné hudbě (automaticky se vnucuje houslový koncert „Spring“ od Vivaldiho), já osobně bych na první příčky zařadil také melodický hard rock, třeba právě takový, který hraje italský spolek Viana. Ten založil skladatel, kytarista a producent Stefano Viana, jenž ke stejnojmennému debutovému počinu před dvěma lety pozval mimo jiných Alessandra Del Vecchia, a to na pěveckou pozici. ..
Sotva vybělily nesvaté symboly, které se na mých dřevěných reproduktorech zjevily po poslechu nedávného záseku kolumbijské smečky Lucifera, už jsou podrobeny nové zkoušce v podobě alba „Grünberger“ od Poláků Warfist. Jde o další dílo, jehož hlasitá reprodukce bezpečně zaručí, že si návštěvu vašeho obydlí dobře rozmyslí právě procházející dvojice jehovistických kazatelů (případně kdokoli další). Blackened-thrash vzývající staré žánrové postupy, jehož lyrická složka čerpá z temných událostí, ..
Druhé album Sepultury, které vzniklo bez Maxe Cavalery, definitivně naznačilo směr, kterým se hodlalo pozůstalé trio - plus pořád ještě novic Derrick Green - vydat. Obsah desky „Nation“ potvrdil zalíbení autorů v groovu, zároveň je přistihl v hlubokém experimentálním rozjímání, do kterého byl místo metalu (o thrashi nemluvě) zván hardcore, industriál nebo grunge, a když už se zavadilo o metal, šlo většinou o jeho moderní patvar s předložkou „nu“. ..
Přirovnáme-li kapelu Children Of Bodom k manželství, funguje tento hudební svazek již téměř čtvrtstoletí. To je slušná porce let, budiž těmto Finům přičteno k dobru, že se nikdy „nerozvedli“, přestože kvůli alkoholickým sklonům hlavy rodiny, frontmana Alexiho Laiha, k tomu pravděpodobně nebylo daleko. Nicméně podobně jako většina dlouhodobých vztahů, i tento zažil nejlepší roky života na samém počátku, aby se původní vášeň postupně začala vytrácet, ..
Tvorbu Iron Savior, přesněji řečeno jejich předáka Pieta Sielcka, lze přirovnat k seriálu MacGyver. Pamětníci vzpomenou, že hlavní hrdina byl v řadě dílů uzavřen do prostoru, ze kterého se zdálo nemožné uniknout. MacGyver si ale vždy poradil a ze zapeklité situace se nějakým (víceméně zázračným) způsobem dostal. Piet Sielck je také dlouhodobě vtěsnán do úzké skladatelské šablony, jeho autorské manévry ale často naleznou způsob,..
Po albu „Roots“ přišel strmý komerční vrchol a rychlý lidský pád. Zatímco šestá deska Brazilců trhala prodejní rekordy, původní sestava se rozpadla. Za tímto stavem hledejme krom jiných faktorů vztah Maxe Cavalery s manželkou a zároveň manažerkou Glorií, která podle zbývajících členů tlačila svého chotě do popředí a ze Sepultury činila „one man project“. Po předložení ultimáta „buď my nebo Gloria“, k němuž došlo ihned po koncertě v londýnském Brixton Academy v závěru roku 1996, Max uraženě odchází..
Italy Skeletoon mám zařazené mezi kapely, které hrají tradiční podobu power-speed metalu, a proto si bedlivě hlídám každou novinku, s níž vyjdou na světlo melodického světa. Aktuální fošna "They Never Say Die" je třetím zářezem na studiové pažbě, k jeho poslechu jsem ale přece jenom přistupoval s malinkým rozechvěním. Dva roky stará deska "Ticking Clock" totiž úplně nenavázala na kvalitu debutového disku..
Jsou alba, s jejichž kvalitou se tak nějak dopředu počítá. A pak existují počiny, které zastihnou posluchače zcela nepřipravené, což ještě umocňuje fakt, že takové dílo stvoří doposud neznámá kapela. Podíváme-li se na obal řeckého tělesa Warrior Path, jen těžko začneme přemýšlet o něčem výjimečném. Po spuštění díla ale začne vyskakovat jedno překvapení za druhým. Tím úplně největším je sestava, která eponymní debut tvořila, a ve které se tyčí dvě přední osobnosti řecké (potažmo evropské) metalové scény...
Půvabný název kapely a krásně ztvárněný přebal, to jsou první signály, které by měly spolehlivě lákat metalové jedince s popelově zabarvenou duchovní aurou. Pokud si dáte říct, může na vás posléze stejně sympaticky působit zjištění, že za mikrofonem této kolumbijské blackened-thrashmetalové formace stojí žena s přezdívkou Blasfemia. Její žánrově dostatečně přitažlivý krákor doprovází druhý – a zároveň poslední – člen David Hellrazor, který vedle skládání stíhá také většinu nástrojů. ..
V polovině devadesátých let byl tlak na brazilskou Sepulturu enormní. Každé z předešlých alb zaznamenávalo větší a větší úspěch, při plánování následující studiovky se tak kapela nacházela ve svěráku, kdy z jedné strany působily masy fanoušků, z druhé zase firma Roadrunner Records. Max Cavalera se ovšem projevil jako mimořádně odolný chlápek, když místo toho, aby mu daná situace vytlačila oči z důlků, nalezl vlastní cestu, jak se z nepříjemného sevření vyvlíknout. ..
Italské těleso Inner Shrine je hodně specifickou záležitostí. Autor Luca Liotti, jenž kapelu před více než dvaceti lety zakládal (ještě s parťákem Leonardem Morettim, který se ovšem v roce 2011 trhnul), jde malinko jinými směry, než většina jeho kolegů. Dbá především na emocionální vyznění písní, jejichž základem jsou jednoduché a smyčkově se opakující motivy, do kterých jen občas zapěje hostující vokalistka, případně zabrouká sám Liotti. Výsledná forma pak zajisté nesedne každému, ..
Když se daří, tak se daří. Amíci Overkill dlouhodobě potvrzují svoji kvalitu a před vydáním novinky „The Wings Of War“ mě nenapadal jediný důvod, proč by to zrovna tentokrát mělo být jinak. Těšil jsem se na poctivou dávku syrového thrashe, podtrženou výtečným zvukem a zejména řinčivým hlasem frontmana Blizte, jenž začíná patřit mezi typy à la Jagger a Richards, na kterých se stárnutí projevuje možná vizuálně, nezanechává však nejmenší stopy po stránce výkonnostní a řemeslné...
Rhapsody tady, Rhapsody tam, Rhapsody všude, kam se podívám. A jako fanoušek symfonického power metalu za to můžu být jenom rád. Jen krátké shrnutí aktuální situace: z Rhapsody Of Fire nedávno odešli dva stěžejní členové, konkrétně zpěvák Fabio Lione a bicmen Alex Holzwarth. Oba totiž zlanařil Luca Turilli do své nové odnože s názvem Turilli/Lione Rhapsody. Vznikla tak otázka, jak si s danou situací poradí skladatel a klávesák Alex Staropoli,..
Období po desce „Arise“ znamenalo pro Sepulturu nárůst koncertní aktivity, která byla logickým důsledkem stoupajícího zájmu o kapelu. Živá vystoupení přetékala atomizující energií, což mimo jiné dokládá záznam z Barcelony, který vyšel pod názvem „Under Siege“ a jenž osobně považuji za absolutní špičku v oblasti thrashmetalových živáků (i navzdory malinko nešťastnému kouskování videa ve formě rozhovorů s jednotlivými hudebníky). Tento dechberoucí koncert ..
Projekt Find Me je jedním ze spolků stvořených italským labelem Frontiers Records. Novinka s titulem „Angels In Blue“ je již třetím studiovým příspěvkem, přičemž titul alba je o něco vhodnější, nežli tomu bylo v případě minulé placky „Dark Angel“. Vždyť proč si hrát na tajemno, když se pohybujeme na neškodném území stylu AOR. V tomto ohledu zní vůbec nejpřesněji název prvotiny „Wings Of Love“, jakkoli jde zároveň o klišé jako vyšité. I to ale k tvorbě těchto Švédů přesně sedí. Jejich hudba totiž sází jeden „známý“ motiv za druhým..
Před psaním recenze patří k povinnostem zhlédnout oficiální webovou prezentaci dané kapely, nicméně najdou se případy, kdy by bylo lepší něco takového neučinit. Když si totiž na facebooku Italů The Furies přečtete věty o tom, že jde o jednu z nejepičtějších a nejstylotvornějších formací současnosti, začnete přemýšlet nikoli o nutnosti poslechu alba, ale o doporučení psychiatrického vyšetření. Protože i kdyby byla hudba Italů milionová, ..
Ani vydání nové nahrávky dánských Impalers neporušilo pravidelný dvouletý cyklus, který odděluje jednotlivé studiové příspěvky. Tentokrát ovšem nejde o plnohodnotné album, ale pětiskladbové EP, jež bylo opatřeno titulem „From Ashes To Iron“, potažmo odlehčeně stylizovaným obalem. Obsah desky má ale k vtipnosti daleko, čtveřice hudebníků se naopak v textech zabývá ožehavými civilizačními tématy, čemuž odpovídá i serióznost samotné hudby. ..
Lidstvo se zase jednou ocitlo v nesnázích. Tentokrát na něj dolehla nukleární apokalypsa, dobrá zpráva je, že pořád existuje naděje. Mezi hrstkou přeživších se totiž vyskytuje dvojice Jack Black a Kyle Gass, jež se ukryla ve staré lednici a nyní je budoucnost planety jenom v jejích rukách (a dalších údech). Tak začíná story, kterou známí umělci vytvořili speciálně pro YouTube, a to ve formě šestidílného animovaného seriálu. Při této příležitosti bylo vydáno i nové album spolku Tenacious D,..
Album „Beneath The Remains“, které brazilská Sepultura vydala v roce 1989, znamenalo pro kapelu začátek hvězdné éry. Ještě pořád nešlo o přelom závratný, nejprve následovaly koncertní šňůry, které nebyly bůhvíjak štědře financované. Při americkém turné s Faith Or Fear a Kind Diamond kvartet např. inkasoval pouhých deset dolarů týdně. Kluci to sice tolik neřešili, i proto, že manažerem byl jejich kámoš Borivoj Krgin, který měl nemalý podíl na počátečním vzestupu kapely..
Ještě než se pustíme do podrobného rozboru novinky Sammetovy Avantasie, pojďme si probrat události, které jejímu vydání předcházely. Nejprve se objevil singl „The Raven Child“. Více než jedenáctiminutový song s temnou atmosférou, která víceméně potvrzovala zvěsti o duševních pochodech, jež provázely autora při psaní nového materiálu. Tobiasovi začal vadit humbuk showbyznysu, všeobecná očekávání, dotazy novinářů apod. Rozhodl se proto uklidit do ústraní ..
Na začátku tohoto milénia plánovala trojice velkých rock-metalových hlasů nahrát společné album. Šlo o mistry Dickinsona, Halforda a Tateho. Tehdy to úplně nevyšlo, původní idea nicméně nadchla zpěváka Seana Pecka (Cage), který stvořil americkou variaci projektu s názvem „The Three Tremors“. Oslovil tedy Tima Rippera Owense, jenž nabídku akcentoval, stejně jako Harry Conklin (Jag Panzer). Je tedy hned evidentní, že hlavní trojice zpěváků není takovým tahákem..
Dodnes si věrně vzpomínám na větu ze čtvrtstoletí staré metalové encyklopedie „Kerrang!", kde u kapely Death visí poznámka ve smyslu: „díky bohu, že si ikonické jméno „smrt“ zabrala tato výborná parta a ne nějaký trapný neumětelský spolek“. Osudové proudy se v tomto ohledu výborně slily, jelikož floridská smečka Death opravdu formovala kořeny stejnojmenného subžánru. Na druhou stranu právě tento název začal postupně kapelníkovi lézt na nervy, jelikož svazoval jeho autorský rozlet,..
"Who has won?
A máme tu další all-star projekt. Tato skutečnost je naznačena již v názvu Gathering Of Kings, který může znít malinko troufale, jelikož se v sestavě nevyskytují vyložení „panovníci" rockového showbyznysu, tyto povýšené myšlenky se ale po poslechu alba spolehlivě rozplynou. Vlastně začnou mizet už po zapnutí singlu „Love Will Stay Alive“, kterým se kapela prezentuje potenciálním zájemcům. Tohle je muzika hodná košatě vznosných přívlastků, ..
Ten pocit, když člověk objevuje doposud neznámou kapelu, poslechne první skladbu na YouTube a zjistí, že tohle by mohl být jeden z velkých objevů! Poté pořídí album, spustí jej a úvodní song daný dojem ještě prohloubí! A poté, jak deska pokračuje ke svému závěru, začne být čím dál více jasné, že šlo ve skutečnosti jenom o planou naději a nic významného se ani omylem nekoná. Tak přesně touto dvojznačností trpí debut Švédů Vandor...
Novinka holandských Within Temptation dostala do vínku titul „Resist“. Co všechno nám hudebníci chtějí tímto slůvkem naznačit? Oficiálně má jít o zahlcení digitálními technologiemi a nutnosti čelit následkům z toho plynoucím, v čele se ztrátou soukromí. Já osobně však v názvu alba rovněž vnímám vyústění psychologického stavu, kterým prošla zpěvačka Sharon den Adel, jež se po turné k předešlému albu „Hydra“ cítila poněkud vyhořelá (v úvahu přicházel i rozpad kapely)...
Jedna z předních crossover-thrashmetalových kapel současnosti vydala nové album. To má stylový titul „666-pack“ a o něco méně stylový cover. Obal desky v tomto žánru si představuji kýčovitě barevný, nikoli suše černo-šedo-bílý. Na druhou stranu tato skutečnost s bezděčnou symbolikou charakterizuje obsah samotné nahrávky. Řemeslně precizní hudba, které ale tentokrát schází jakákoli přidaná hodnota. Mám na mysli onu abstraktní pocitovou úroveň, ..
Debut „Morbid Visions“, který Sepultura vydala v roce 1986, dal věci do sice pozvolného, ale jistého pohybu. Nejprve zdánlivě nepříznivým směrem, když ze sestavy odešel kytarista Jairo Guedz. Dle jeho vyjádření kvůli rodinným záležitostem, podle Maxe Cavalery zase kvůli touze hrát tehdy populární glam metal. Jako náhrada byl původně brán do úvahy jistý Maggoo, jehož smečka Mutilator zkoušela na stejném místě jako Sepultura...
Nová studiovka amerických bardů Flotsam And Jetsam má být jakýmsi návratem k prvnímu albu. Svědčí o tom kupříkladu Flotzilla, tedy maskot, který byl vyobrazen právě na debutovém zápisu „Doomsday For The Deceiver“ a na nějž přišla opět řada letos. Zrovna tato příšera ale klidně mohla zůstat trčet v hlubinách historie, jelikož vypadá dosti naivně, včetně podoby na aktuálním coveru. Je však nutné obratem zmínit, že jde jenom o jednu z mála bolístek nové desky,..
Novinka německých metláků Gloryful znamená do jisté míry pozitivní překvapení. Pánové sice pokračují ve své stylové oddanosti, ve které je k nalezení minimum osobitého vkladu (a naopak velká inspirace Amíky Manowar), přesto se jim podařilo seskupit kolekci v pohodě odsýpajících songů. Již dřívější hodnota v podobě líbivých sólových vyhrávek je nyní podpořena komplexnější skladatelskou jistotou, do které jen okrajově vstupují melodicky neprodyšné momentky, ..
Už po debutu „What Will Prevail“, který tato německá kapela vydala před třemi lety, bylo zřejmé, že je powermetalový svět bohatší o další hodnotné těleso. Nahrávka bujela živoucí energií a její poslech znamenal (a dodnes znamená) vydatný stylový zážitek. Nad navazující řadovkou, jež byla ocejchována titulem „Theatrical Masterpiece“ a kterou Němci zveřejní 8. února, se proto vznáší otázka, zdali se autorům podařilo kvalitativně napojit na první zápis.....
Němci Dust Bolt vydáním čtvrté řadovky porušili donedávna zavedené dvouleté pauzy, které oddělovaly první studiové zápisy, jelikož novinku „Trapped In Chaos“ vrhli na trh s ročním prodlením. Jinak ovšem zůstávají víceméně na svém, s většinou kladů i záporů. Mezi ty patří dojem jisté skladatelské roztěkanosti, ať už stylové, tak tvůrčí. Nejlépe se jim vede, když producírují nijak komplikovaný thrash, v čemž umí být nejen sympaticky hraví (viz zápřahy „The Fourth Strike“ a „Trapped In Chaos“ ..
S přípravou čtvrté studiovky si italští symfonici dali na čas. Důvodů pro pětileté čekání, jež uplynulo od vydání předešlého zápisu „A New Dawn Ending“, může být několik, ve vzduchu se každopádně postupně začala vznášet dedukce, že by kapela nemusela být úplně spokojena s vývojem, který nastal po zveřejnění debutu „The Alliance Of The Kings“ (2008). Ten totiž mezi fanoušky dodnes platí za nejzdařilejší metalografický příspěvek..
Brazílie na přelomu šedesátých a sedmdesátých let. Diktátorský režim, policejní brutalita, všudypřítomná korupce a vůbec celková vyhlídka do beznaděje. Právě do takového zdánlivě bezútěšného prostředí se narodili bratři Max a Igor Cavalerové. Zdánlivě proto, že díky dobře situovanému otci rodina nepociťovala nějaké výraznější známky strádání. Rané dětství proto měla dvojice sourozenců idylické, z rodného Belo Horizonte jezdila na domek do letoviska Playa Grande, ..
Americký zpěvák Toby Hitchcock je známý ze svého účinkování u AOR melodiků Pride Of Lions. V současnosti si ale tento spolek dává malou pauzu, aby se jeho kapelník Jim Peterik (mimo jiné tvůrce legendární hymny „Eye Of The Tiger“) mohl věnovat dalšímu projektu World Stage. A právě toho Toby využil k přípravě druhého sólového alba, jež nese titul „Reckoning“ a vychází pod štítem Frontiers Records, jak zároveň spolehlivě doloží výčet Hitchcockových spoluhráčů,..
Čtyřčlenný spolek Guzzle Booze se dal dohromady před třemi lety v Bánské Bystrici. Dvojice Marcel Dubinský (bicí) a Frederik Hrašna alias Feky (kytara, zpěv) již udělala zkušenost ve smečce Acid Force, od které se po EP „Towards The Nuclear Load“ odpojila, aby se od tehdy prezentované škatule „blackened thrash“ přesunula na malinko jiné žánrové pole. Thrash je do jisté míry drhnut pořád, jeho rovnocenným a mnohdy i převyšujícím společníkem se však stal „speed“, a to ve své staré osmdesátkové podobě...
Nechtěl bych být hned v úvodu této recenze patetický, nicméně pohled na obal novinky italských progresivců Althea mě velmi baví, dokonce až duchovně naplňuje. K stromům chovám posvátnou úctu, neboť věřím, že jejich přínos ani zdaleka nekončí výrobou kyslíku a jeho čištěním (pokud to někomu připadá divné, dovolím si doporučit např. seriál Paměť stromů či knihy Ticho promlouvá od Eckharta Tolleho nebo Stromy od Freda Hagenedera). ..
Vliv vstupu zpěváka Ronny Hemlina do Steel Attack před tvorbou čtvrté studiovky „Enslaved“ se ukázal pro budoucí směřování kapely jako zásadní. V případě zmíněné nahrávky se ještě narychlo „posbíraly“ nápady od všech hudebníků, stylová změna ale naznačovala, že se muselo hojně čerpat od některého z nových členů. Navazující deska „Diabolic Symphony“ pak dané podezření potvrdila. Hlavním skladatelem se totiž stal právě Ronny, jehož základní náplní je sice zpěv, ..
Pokud jsem si stačil všimnout, rok 2018 nebyl z pohledu stylu AOR úplně vydatný, a tak byl člověk nakonec rád za každou alespoň trochu zdařilou nahrávku. Právě mezi takové lze řadit album „Moral Decay“ od švédské party Taste, kterou založili bratři Borgové, Christoffer a Felix. Jejich šest let starý debut asimiloval řadu posluchačů, sourozenci se však poté od kapely odklonili a jali se založit další celkem uznávaný spolek Art Nation. Nicméně čas na návrat k Taste opět přišel..
Občas se stane, že se v nejspodnějších pekelných patrech otevřou krvavou mázdrou potažená vrata, aby na svět vylétla kacířská slota zatracených. Pokud se holandské smečky Legion Of The Damned týká, neděje se to v poslední době moc často, studiová novinka totiž vychází po pětiletém čekání, s o to větší intenzitou ale tato sebranka zaútočila a do klenby nebeské opět přisypala mohutnou dávku temperové černi..
Pokud se říká, že nic není stálé, v případě spolku Steel Attack to platí dvojnásob. Personální šachy tahle parta hraje od samotných počátků a nic se nezměnilo ani po vydání třetí studiovky „Predator Of The Empire“, kdy se rozhodli odejít jak zpěvák Dick Johnson, tak basák Patrick Späth. V jednu chvíli pak tyhle rošády přestaly bavit spoluzakladatele Dennise Vestmana, jenž se tím pádem zdekoval jakbysmet. Na svém zůstali pouze (šestistrunný) držák John Allan a bicmen Mike Stark..
Americký kytarista a skladatel Jon Schaffer se pravděpodobně utápí v návalech nostalgie. Nejenže poslední deska jeho domovských Iced Earth nepokrytě navázala na devadesátkovou tvorbu kapely, na svět se navíc v závěru loňského roku vyklubalo dílo, jehož obsah loví v historii ještě dávnější. Jon se totiž vrátil do období formace Purgatory, která fungovala v osmdesátých letech a jež právě předznamenala vznik známější Zamrzlé země...
Na počátku roku 2003 za sebou měla švédská formace Steel Attack dvě povedená alba, která možná „nebyla žádnými majstrštyky“, jak na svých stránkách skromně zmiňují samotní hudebníci, oba počiny však dávaly jasně na srozuměnou, že by se s touto partou mělo do budoucna počítat. Několik pamětihodných písní bylo totiž k nalezení na první i druhé studiovce, přičemž já osobně bych se jejich povedenost ani v nejmenším nezdráhal vsunout do kolonky „majstrštyk“. ..
Někdy je důležité nevzdat se, i když člověk musí bojovat s nepříznivými okolnostmi. A tak se ani Christian Muenzner, předák a kytarista německé kapely Eternity´s End, rozhodl neuložit svoji k partu ledu, přestože po debutu „The Fire Within“ (2016) zmizeli hlavní zastupitelé vydávatelské firmy Power Prog Records (nejprve šéf a poté i jeho spolupracovník). Zkrátka pánové přestali komunikovat se svými firemními akvizicemi, kterým do dnešních dnů dluží nemalé peníze. ..
Máme za sebou další rok a s ním další vydatnou porci dobré muziky. Jako by hudebníci prostřednictvím své tvorby sdělovali, že to se světem není tak zlé, jak nám chtějí někteří lidé naznačit (zhruba ve smyslu rčení "dokud se zpívá, ještě se neumřelo"). Relevantní je samozřejmě i druhá, o něco méně optimističtější varianta, tedy že umělci před nepřízní vnějších událostí prchají do světa tvůrčí imaginace. Oba (případně všechny zbývající) procesy..
Kanadská formace Lutharo vypustila do světa hudební bestii, což krom titulu nahrávky pro jistotu dokládá i povedený motiv na obalu. Nejde však o plnohodnotný zásek, takový ještě na svém kontě kanadský kvartet nemá, jelikož se zatím prezentoval pouze EP „Incarnadine“ a poté letošním singlem „Unleash the Beast“, který již předznamenal aktuální stejnojmenné ípíčko. To nabízí (včetně intra) pětici songů rozprostřených na pětadvacetiminutové ploše, ..
Existuje mnoho opomíjených nebo rovnou zapomenutých kapel, některé z nich celkem oprávněně, jiné nikoli. Švédská parta Steel Attack dle mého názoru jednoznačně spadá do druhé kategorie. Zejména první tři desky, jež vznikly na přelomu milénia, ukrývají opravdu velkou dávku písní, které vedle vysoké kvality vykazují rovněž silný podíl osobitosti. Především práce s rychlostí a melodiemi je zde mimořádně nápaditá a to, co by mohl leckdo označit za celkem běžnou hudbu ..
Při vyslovení jména Konstantin Naumenko možná někomu naskočí ukrajinský powermetalový spolek Sunrise. Tento chlapík je zároveň aktivní a hlavně zdatný skladatel, kterému k tvůrčímu vyjádření nestačí pouze domovská parta, a proto - společně s manželkou Dariou - vkládá síly do projektu s opravdu půvabným jménem Delfinia. Ukrajinské duo ovšem nechtělo zůstat na vše samo, a tak se rozhodlo pro oslovení několika velmi zajímavých hudebníků. V seznamu hostů, kteří se podíleli na debutu „Deep Elevation“, ..
Německá Illusoria je dalším spolkem, který ve své tvorbě koketuje se symfoniemi a v jehož čele stojí zpěvačka. Na rozdíl od ostatních, typicky symfo-operně-gotických a bůhvíjakých dalších těles, které mi osobně malinko splývají, se tvorba Illusorie více kloní k power metalu, takže rozlišovací prvky jsou přece jenom o něco zřetelnější. Sice je zde přítomný – v rámci jakési moderny - dnes tolik oblíbený growling, hudebníci to s ním ale nepřehánějí a hlavní vokální slovo přenechávají pěnici Eve,..
Když se budete (čistě hypoteticky) bavit s někým vzdělaným o kokosu, dozvíte se možná několik nezábavných informací, jako třeba že latinsky se tento druh ovoce nazývá cocos nucifera. Pokud nedejbože narazíte na někoho z dnes tolik početných zástupců sekty „health-militia", budete zahlceni poznatky o zdroji vápníku, bílkovin, vlákniny a bůhvíčeho ještě. Mám pro vás však dobrou zprávu. Vy, jako příznivci metalové muziky..
Opět se vracíme k rubrice "Co právě posloucháme", v níž bychom vás chtěli seznámit s nahrávkami, které v posledních dnech a měsících činí radost redaktorům tohoto webzinu, případně na co se těší v dohledné době. V tomto vydání své hudební inspirace odhalili Moloch, Pagan a Savapip...
Karakela je projektem hudebníka Tomáše Pícla, který se doposud prezentoval v partách Sifon a Greymon. Tomáš vždy inklinoval ke stylům AOR a melodický hard rock, přičemž eponymní deska Karakely má být odrazem této žánrové tužby, a to „bez kompromisů a po svém“. Jde tedy vlastně o sólovou záležitost, zvlášť s ohledem na Píclovy multiinstrumentální schopnosti, které pojmou hru na klávesy a obě kytary, zbylé posty zastali „námezdní“ umělci..
Na začátku malé telegrafické shrnutí názvosloví, které souvisí s tímto titulem: label Horror Pain Gore Death Productions vydává novinku kapely Fleshreaper, kterou startuje song „Of Rotten Mind“. Podobný shluk láskyplných slůvek prostě nemůže figurovat u nějaké tupé a nezajímavé muziky, kterýžto předpoklad toto americké těleso ihned potvrdí. Zmíněná úvodní etuda je totiž návyková jako kus vepřového (čti prasete), když její obsah po řeznicku vyvrhne vlivy punku,..
Prvotinu švédských Royal Jester jsem před osmi lety v tehdejší recenzi celkem rozcupoval. Přesto jsem ji tak nějak pořád držel v paměti, a to zejména kvůli skladbě „Enter the Mist“, jejíž svůdné melodie mě přitahují dodnes. Jenže po vydání inkriminované desky "Night Is Young" se vyskytly údajné spory s vydávající firmou Scarlet Records, což otrávilo většinu členů do té míry, že muselo dojít k ukončení činnosti kapely. Když si však principál Royal Jester, zpěvák a skladatel Mattias Lindberg, ..
Dánští metláci vydávají nové album a nic světoborného se opět neděje. Poslední tři desky této kapely se v záplavě thrashmetalových novinek kvalitativně poněkud ztrácely, za což mohl do značné míry nevýrazný sound. A protože je na tom aktuální zářez „The Face of Fear“ úplně stejně, je nutné zopakovat slova z předešlé recenze, tedy že hudba nepostrádá jisté kouzlo, z něhož však ve finále ubírá zbytečně staromilský zvuk, a trochu také zpěv Michaela Dahla. Přijde mi, jakoby jeho melodický projev nebyl úplně kompatibilní s muzikou..
V posledních týdnech mám pocit, že podruhé zmohutněný thrashmetalový roj malinko řídne, nikoli snad objemem vydávaných nahrávek, ale svojí kvalitou. Již není tak běžné narazit na pozoruhodnější dílo, což je možná přechodná fáze, možná ale stojíme na počátku pozvolna klesající žánrové vlny, což zkrátka jednoho dne přijít musí. Uvidíme, prozatím se každopádně dobré počiny ještě sem tam objevují, čehož důkazem je debutová flákota Holanďanů Overruled. ..
Tak nevím, ale americko-české trio Master by možná mohlo zapřemýšlet alespoň o drobné korekci zavedené deathové škatule. Stačí si pustit cokoli od (velkou namátkou!) Immolation, Nile, Dying Fetus nebo (ať se držíme v tuzemské kotlině) Nahum, Hypnox či pozdějších Krabathor, vše porovnat s minimálně posledními počiny Master a je zřejmé, že tahle parta hraje death asi stejně jako Dimmu Borgir pravý norský black metal...
„Ještě nikdy jsme nezněli tak sofistikovaně, hymnicky a chronicky chytlavě.“ Tato slova se vyskytují na facebookovém profilu Němců Torian, přičemž hodně záleží na tom, v jaké fázi si danou autorecenzi přečteme. Pokud to bude před poslechem alba „God of Storms“, určitě se plni očekávání vrhneme na tlačítko „play“. Pokud to bude až poté, vrhneme se toliko po papírovém kapesníku, abychom z tváře setřeli slzy smíchu. Ne, tohle opravdu není nic výjimečného, neřkuli sofistikovaného...
Švédský multiinstrumentalista Michael Palace vydal debutový zápis „Master Of The Universe“ před dvěma lety. Jako hudebník zaměřený na melodický hard rock je zároveň spojený s řadou žánrově spřízněných spolků, které většinou pojí jméno vydavatelské firmy Froniters Records. Rozsah Michaelových schopností je vpravdě obdivuhodný, když kupříkladu na novém albu „Binary Music“ obstaral krom bicích všechny zbývající pozice, a to s jasným umem a talentem. Palace odpovídá vysokým nárokům i jako zpěvák,..
Po sérii ípíček, singlů a čachrů v sestavě konečně v listopadu letošního roku vyšlo album „The Extraterrestrial Compendium“, které je debutovým zápisem projektu Dire Peril. Za tím stojí multiinstrumentalista a skladatel Jason Ashcraft (Helion Prime), který je zároveň velkým fanouškem světa sci-fi, a tak se rozhodl – po vzoru krajanů Iced Earth, kteří podobným způsobem zpracovali hororové příběhy – napsat skladby podle svých oblíbených filmů. Dlouho k sobě nemohl najít správného parťáka,..
"We don´t look to the sky anymore..."
Celovečerní dokument o tuzemské metalové kapele, navíc uváděný v kinech (potažmo aktuálně na internetu)? Ano, něco takového se opravdu stalo skutečností, a to díky letošnímu snímku „Restart“, který mapuje historii české party Motorband. Někoho možná napadla (z mého pohledu) kacířská myšlenka, proč že se točilo zrovna o této "ne příliš známé" kapele ..
Členové nové powermetalové kapely Warkings od počátku úzkostlivě tají své identity a skrývají se za maskami a přezdívkami, což samozřejmě není nic jiného, nežli marketingový tahák. Už americký režisér Hitchcock moc dobře věděl, že to, co není jasně vidět, je o mnoho strašidelnější (v tomto případě teoreticky lákavější). Ok, nic proti, tato tajemná hra ale působí trochu úsměvně s ohledem na zpěváka..
Hrátky s dýkou můžou být nebezpečné, ale říkejte to někomu, kdo zrovna mastí nejnovější díl Assassin´s Creed. Název finské kapely Daggerplay mi akorát kápl do noty, stejně jako její muzika, se kterou nastalo vnitřní splynutí již po několika taktech videoklipu „Cruel Wind Blowing“. Melodický a hravý punk rock či punk´n´roll, nacházející inspirační předobraz na rozmezí sedmdesátých a osmdesátých let (ovšem s moderním zvukem), něčím takovým zkrátka nemám důvod pohrdnout...
Album „Nocturnes And Requiems“, které tato americká kapela Witherfall vydala loni, považuji za jeden z nejzajímavějších příspěvků dané sezóny. Dílo přineslo částečně melodický, zhusta však progresivně spletitý obsah, který byl navíc potažený černým aksamitem, jelikož v závěrečné fázi přípravy desky zemřel bicmen kapely Adam Sagan. Tato událost hluboce zasáhla zbylé osazenstvo Witherfall, kteří debutové album Adamovi věnovali, truchlit však nepřestávají a nový studiový zápis ..
Být hudebníkem a prosadit se alespoň takovým způsobem, aby o vás věděl někdo jiný kromě nejbližších příbuzných, není snadné. Čím širší základna, tím samozřejmě lépe, takovému úspěchu je nicméně vhodné jít naproti, třeba tak, že osazenstvo kapely budou tvořit samé ženy, a aby tato skutečnost byla zřejmá na první dobrou, název bude jasný a pokud možno mírně provokativní, např. Burning Witches. Takový titul má slušné koule (sic!) a může leckoho při těkavém sjíždění internetu ..
Kytarista Rémi z francouzských Kerion si odskočil k tvorbě vlastního projektu, jehož prostřednictvím nás hodlá provést po proslulých zákoutích Paříže, potažmo její historií napříč staletími. Sám hudebník dílo označuje jako metalovou operu, nečekejme však tučný seznam zpěváků ve stylu Avantasie či novodobých norských žánrovek, v případě Gates of Paris víceméně vše zastal Brazilec Raphael Dantas, který již vypomáhal leckde, včetně Rémiho domovských Kerion nebo brazilské opery Soulspell...
„We will never let the darkness win.“
Obdivuji tvorbu Američanů Iced Earth z devadesátých let, kdy u nich zpíval Matt Barlow (který se poté do kapely ještě jednou vrátil, ale už to nebylo ono). Hltal jsem nejen tehdejší studiovky, ale zejména rozmáchlou kompilaci „Days Of Purgatory“, jíž jsem pouštěl horem dolem a pořád jsem neměl dost, strhující riffy prorůstaly mým tělem, stejně tak Barlowův božský výkon. Do poslechu novinky formace Ashes Of Ares, která je současným Mattovým působištěm a v níž navíc figuruje další bývalý hráč ze Zamrzlé země..
Italové Injury za sebou mají dvě studiovky a letos se připomínají ípíčkem „Wreckage“. Žánrově se kvartet muzikantů zaštiťuje prozaickým označením „thrash metal“, při poslechu nahrávky se ale odhaluje mnohem širší stylová mozaika, což je skutečnost veskrze sympatická, jakkoli chvílemi zároveň indikuje jistou skladatelskou roztěkanost. Song „The Brand Of Hate“ kupříkladu rozčísne až powermetalově melodické sólo, kus „Under The Sign Of Devastation“ nese hardcorové DNA..
Tuzemští symfonici Wishmasters popisují svoji druhou studiovku jako nejnáročnější český metalový projekt. Uf, tady někdo žije v hodně sebevědomé bublině, nicméně je pravda, že vznik následovníka čtyři roky starého debutu „Beatrice“ provázely nemalé komplikace, včetně odchodu zpěvačky Ivety Aman, která kapelu opustila těsně před původně plánovaným vydáním nahrávky (zhruba před sedmi měsíci). Zbývající členové se tak dostali do nezáviděníhodné situace, kdy museli z různých..
Třetí album švédských Supreme Majesty vyšlo v roce 2005, a to na počátku jara, což je s ohledem na povahu hudby této kapely ideální čas. Probouzení k životu, barvitý rozkvět a nejrozmanitější vůně ve vzduchu, právě takové asociace křísil obsah předešlých počinů „Tales of a Tragic Kingdom“ a „Danger“. A jak se brzy po poslechu několika málo písní studiovky „Elements of Creation“ ukáže, švédští autoři zůstali na stejné kvalitativní úrovni i o dva roky později..
Němci Grailknights patří mezi ty spolky, které staví na hlubší fantasy stylistice, včetně přezdívek nebo koncertních kostýmů. Výbornou zprávou je, že ruku v ruce (nebo spíše kapuci v kapuce) s touto image jde smysl pro hravost, která se prolíná celým playlistem novinky „Knightfall“, jež je v pořadí pátým studiovým zápisem Grailknights. Kvintet hudebníků přitom nezůstal ve studiu osamocen a stejně jako v případě minulé desky bylo ke spolupráci přizváno několik zpěváků,..
Poslech alba „T.S.R.“, které tato italská power-progmetalová kapela vydala před čtyřmi lety, nabídl dostatek podnětů k vyhlížení nové studiovky. Na tu přišla řeč tento měsíc, ještě předtím však uvnitř tělesa Flashback Of Anger proběhla výměna rytmické sekce, kterou nově zvládají baskytarák Marco Moroni a bicmen Lorenzo Innocenti, jinak také dva bývalí členové zajímavého spolku Seven Gates. Na své pozici k mému potěšení zůstal zpěvák Alessio Gori..
„These are the voyages of the starship Nanowar Of Steel, 
„Když jsme s kapelou začínali, dohodli jsme se, že nechceme být svazování žádnými škatulkami a styly.“ Tak se vyjádřil basák Daniel Andersson v jednom ze soudobých rozhovorů, přičemž jeho slova došla naplnění, a to navzdory skutečnosti, že hudební základy Supreme Majesty jsou sytě protkány osmdesátkovým hard rockem, s citelnými ozvuky velikánů Europe, kteří, jak jednou zahlásil Nils Eriksson z Nocturnal Rites..
Projekt norského kytaristy Tronda Holtera měl původně zůstat u alba „Dracula: Swing Of Death“, které vyšlo před třemi lety a na němž pěl přední zpěvák Jorn Lande. Úspěch díla nicméně Holtera přiměl k sepsání druhé desky, jež nese titul „Vlad The Impaler“ a v mnoha ohledech navazuje na prvotinu, pouze s tím rozdílem, že za mikrofonem místo Landeho stojí Nils K. Rue (Pagan´s Mind), kterého navíc doprovází pěnice Eva Iselin Erichsen. Co však zůstalo neměnné, je kvalita stvořeného materiálu, ..
Pamatujete na scénu z filmu Pelíšky, kdy se o vánocích mladý Šebek těší na pořádný boty a místo toho dostane hnusný křusky? Ten pocit zklamání je obrovský a z obrazovky čiší téměř hmatatelně. Tak právě něco takového se ani v nejmenším netýká novinky švédských power metláků Veonity, se kterou (neobměněné) kvarteto přichází dva roky po desce „Into The Void“ a jež přináší nádherný dárek ve formě výsostně melodického power-speedu,..
Britové Gama Bomb nabízejí další porci své osobité hudby, která se dá označit jako speed´n´roll s thrashovými vlivy. Zatímco předešlá tvorba této formace mě dvakrát nebrala, na novinku s titulem „Speed Between The Lines“ mám o dost smířlivější názor. Sice přetrvávají dřívější neduhy, zejména splývavost instrumentace a vokálních frází, na druhou stranu album frčí ve výtečném rytmickém zápřahu od začátku do konce a je v něm zároveň možno rozkrýt mnoho zábavných míst...
Existují kapely, které malinko infantilní lyriku plnou udatných bojovníků a dračích questů vyvažují kvalitní muzikou, namátkou uveďme Rhapsody, Twilight Force nebo Orion´s Reign. Pak existuje druhá sorta, jejíž schopnost napsat dobré melodie je o poznání nižší, což následně poněkud zobludňuje ony dětinské textové fantazie. A právě do této kategorie spadá nová italská parta, která se toho ovšem nebála a ovlivnění pohádkovými příběhy naplno vpálila již do samotného názvu. ..
Kanadští Striker jsou neúnavní a stejně jako loni a předloni útočí na metalové obecenstvo novou řadovkou. Snad je to dáno volností, kterou pánové při nahrávání alb zažívají (minimálně od doby, kdy si desky vydávají prostřednictvím vlastního labelu), každopádně v jejich muzice opět slyšíme skladatelskou pohodu a hravost, což jsou zároveň největší přednosti tohoto spolku. Žánrový mix osmdesátkového hard rocku, heavíku a power metalu není v zásadě ničím výjimečným, energický plamen..
Touhou hudebníků z kapely Frozen Land je údajně vyvolat ducha finského power metalu let devadesátých. A je pravda, že se na jejich stejnojmenném debutu něco takového odehrává, avšak nikoli v dobrém slova smyslu. Ani v nejmenším nic nenamítám proti oprašování ověřených postupů, zvlášť ze zmíněného a tedy žánrově velmi plodného období, pokud ale dotyční nechtěli být pro smích, bylo záhodno k dané snaze přidat určitý podíl osobitosti. A právě to finská pětice z Frozen Land nepochopila, ..
Není mnoho kapel, které zanechaly v srdcích posluchačů nesmazatelný otisk. Častokrát přitom nejde o všeobecně známá jména, ale o spolky malé a dnes již skoro zapomenuté. Švédové Supreme Majesty sice oficiálně nezanikli, ještě v roce 2016 se na jejich facebookových stránkách objevuje zmínka o koncertování, nicméně studiové mlčení se povážlivě protahuje, přičemž letos již dosáhlo dlouhých třinácti let. Tato doba je nepříjemná zejména pro tu část fanoušků, ..
V pořadí druhé album finské kapely Arion najíždí na dnes celkem populární vlnu moderního power metalu (např. Beast In Black nebo Dynazty). Tento žánr má totiž potenciál oslovit širší okruh posluchačů, včetně teenagerů nebo příznivců spolků Amaranthe a Nightwish, což je věc, která se počítá (zejména finančně). Nicméně nebylo by fér hned v úvodu nařknout mladé finské hudebníky z vypočítavosti, zvlášť s ohledem na jejich schopnost napsat celkem slušné skladby,..
Fošna „Deviate“ je sice debutovým příspěvkem americké party Fate Breaks Dawn, její obsah ale nemají na svědomí žádní zelenáči. Kytarista Lance Barrnewold kupříkladu paralelně funguje ve spolku Mike Lepond´s Silent Assassins (LePond si ostatně u Fate Breaks Dawn zahostoval), dříve pak drhnul riffy u známých Ross The Boss, což jej mimochodem spojuje s jistým Mikem Cotoiou, neboli bicmenem a zároveň zpěvákem této kapely. ..
Nevím, jestli jsou Francouzi Rise Of The Northstar největší evropskou crossoverovou úderkou, jak tvrdí vydávající firma Nuclear Blast, její záštita je nicméně dostatečnou oporou a zajisté jedním z důvodů poměrně velké popularity této kapely. Aktuální fošna „The Legacy Of Shi“ je teprve druhým studiovým příspěvkem Francouzů, na jejich mix hardcoru, rapu a groove-thrash metalu (s otevřeně proklamovaným, avšak v hudbě nijak znatelným vztahem k japonské kultuře) ale evidentně slyší hojně lidí. ..
Řekové Orion´s Reign vydali před deseti lety obstojný debut „Nuclear Winter“, poté se ovšem jejich činnost uchýlila k nahrávání velkého množství singlů, včetně metalových variací vánočních písní. Když už to vypadalo, že tahle parta navždy ustrne ve tvorbě jednoskladbových nosičů, začaly se z řeckého tábora šířit zvěsti o přípravách nového alba, a to nikterak obyčejného. Mluvilo se v podstatě o nové kapele, zaměřující se na bombastické a symfonicky opulentní dění, pozornost navíc alarmovala jména hostů..
Zajímavostí ohledně americké kapely Exmortus je hned na první pohled několik. Lákavě působí údajné spojení death metalu s neoklasickými kytarovými finesami, v souladu s tím ovšem překvapí název či obal nové desky, což jsou atributy vyloženě powermetalové, navíc v brutálně klišovitém pojetí. Při pohledu na sestavu pak zaujme propojení této party s thrashery Warbringer. S těmi jednak hraje naživo zakladatel Exmortus, kytarista a zpěvák Jadran „Conan“ Gonzales,..
Italský hudebník Federico Mondelli se zdá být v tradičním souladu se svojí rodnou zemí renesančním umělcem. Nejen že zvládá několik nástrojů a ještě si k tomu dokáže sám zapět, zároveň je schopen širokého rozevlátí jdoucímu napříč několika žánry. Stojí např. za vznikem spolku Frozen Crown, jehož letošní debut „The Fallen King“ řada powermetalových fanoušků považuje za jednu z nejlepších desek roku. Mondelli zároveň provozuje těleso Be The Wolf,..
Na nové album Skeletonwitch se čekalo plnou pětiletku. Tito američtí hudebníci bývali přitažliví osobitým kompozičním přístupem, kdy míchali thrash jak s melodickými žánry, tak s death či black metalem, přičemž daná směs mnohdy vyzněla vyloženě uhrančivě (např. album „Beyond The Permafrost“). Ještě na minulých dvou albech se daly nalézt velmi dobré kousky, na aktuální fošně je ale najednou vše méně zábavné. Těžko říct, co je toho příčinou,..
Ať už je za tím sentiment či cokoli jiného, zdá se, že vábení nejslavnějších muzikantských období Maxe Cavalery nabývá na síle. Dokazují to jak koncerty věnované albu „Roots“, tak rovněž novinka a v pořadí jedenáctá studiovka kapely Soulfly. Ta nabízí jakýsi průsečík mezi etapami, kdy Sepultura nahrála poslední čistě thrashmetalový počin „Arise“ a už se pod (pravděpodobným) vlivem Pantery pouštěla do groovy prostředí, které po oťukávání na fošně „Chaos A.D.“ našlo věhlasné vyústění na již zmíněném zápisu „Roots“. ..
Immortal Guardian jsou po nedávno recenzovaných Lords Of The Trident druhým americkým tělesem v pořadí, které přináší zajímavý a v několika ohledech také - navzdory názvu kapely - velmi osobitý obsah (někdo by možná k uvedeným jménům přidal také partu Helion Prime). Situace s debutem „Age Of Revolution“ je ale složitější, jde totiž o album, u jehož poslechu lze žasnout, stejně jako pozorovat mírně nudopudné příznaky. Jedno je každopádně jisté, tuhle partu tvoří výteční hudebníci..
Americký kytarista Chris Impellitteri malinko zrychlil studiovou práci, takže zatímco předešlou placku „Venom“ dělilo od alba „Wicked Maiden“ šest let, novinka „The Nature Of The Beast“ se na svět vyklubala po pouhé tříleté pauze. Sestava zůstala totožná, což znamená, že kytarové ohňostroje s kvalitativní přímou úměrou doplňuje zpěvák Rob Rock, rytmickou sekci pak spolehlivě jistí basák James Amelio Pulli a bicmen Jon Dette (ex-Testament). Zvuk zkušeně zmákli technici Mike Plotnikoff a Greg Reely, ..
„Šel tudy, měl dudy, ani nezapískal, bodejž mu ty dudy rarášek roztřískal.“ Tento text známé české lidovky částečně sedne na novinku Argentinců Triddana, zejména jeho druhá část, kde se zpívá o znehodnocení klasického folkového nástroje. Ten sice latinskoameričtí hudebníci používají velmi aktivně, stejně jako v případě jejich minulých desek se ale nemohu zbavit pocitu, že jde o čistě účelové zakomponování, bez kterého by se muzika v pohodě obešla, jakýsi folk pro folk. ..
I když by se to mohlo zdát, smečka Bastardizer nemá nic společného s odpůrci baviče Zdeňka Izera. Jde o australskou partu, která drhne tzv. blackened thrash. To dnes dělá kde kdo, i proto ale můžeme pozorovat, že není až tak lehké odvést kvalitní a dobře poslouchatelnou práci. Australané nicméně tuto výzvu zvládli a na své druhé studiovce nabízejí vysokojakostní porci zmíněného stylu. Titulní intro je potutelně zavádějící, když by jeho melodický obsah mohl uvádět libovolné powermetalové album...
Tahle recenze bude možná vypadat jako kopání do mrtvoly, nicméně bych ji rád uvedl jako názorný příklad toho, jak by se (power) metal dělat neměl. Jde o projekt belgického multiinstrumentalisty Giovanniho Smeta, který si usmyslel stvořit operní dílo a dokonce našel odvahu pozvat veličiny jako je Ralf Scheepers a Fabio Lione. Ti podle zkušeností z poslední doby neumějí říct „ne“ na žádnou nabídku, což ovšem posléze může vést ke skutečnosti, že svoje jméno spojí s hrůzostrašností tohoto typu. ..
Sestavou německých thrasherů Sodom nedávno prošla lavina, nezdá se však, že by to předáka kapely Toma Angelrippera jakkoli rozhodilo. Rychle najal duo nových hudebníků, k tomu obnovil spolupráci s kytaristou Frankem Blackfirem a ještě stihl nahrát novinku se svým sranda-vedlejšákem Onkel Tom. Jde dokonce o dvojalbum s celkovým počtem jedenadvaceti pivních, tedy hudebních kousků. Jak název alba „Bier Ernst“ napovídá, hlavním tématem bude nápoj, jenž je oblíbený jak v Německu, tak v Česku. ..
Mezi debutem Amíků Helion Prime, který vyšel před dvěma lety, a letošním příspěvkem došlo k několika zásadnějším změnám. Tou největší je výměna vokalistky Kayly Dixon za kyperského pěvce Sozose Michaela, který se stal trefou do černého. Sozosovy kvality jsou nesporné, čehož si je dobře vědom zbytek osazenstva kapely, který mu jde naproti, nadbíhá mu a přenechává výrazný prostor pro vokální vyjádření. Kyperský zpěvák toho plně využívá a jeho linky tvoří jakýsi mikrosvět uvnitř hudebního těla této desky. ..
Možná jsou mezi vámi tací, kteří pamatují vydání Straťácké kompilace „Intermission“ v roce 2001. To přineslo jisté zpestření metalografie finské kapely, když seskupilo několik bonusových a jinak raritních skladeb z předešlého období. A právě na tuto kolekci letos navazuje druhý díl, u kterého možná někoho napadne, že jde o poněkud zbytečný počin v době internetu, kde pojmy jako „exkluzivní“ pozbývají svého významu...
Považuji za obdivuhodné, když někdo dokáže po umělecké stránce působit na více frontách. Tak např. Američan Eric Peterson. Tento hudebník, jenž je neodmyslitelně spjatý s thrashery Testament, občas unikne k vedlejšímu projektu Dragonlord, který produkuje něco jako symfonický (pseudo)black-heavy metal. V něm nachází uplatnění pro své alter ego, jež touží po vypuštění temných duševních usazenin, a to nejen formou tradiční kytary, ale dokonce i zpěvu. Peterson tak dokazuje úctyhodný žánrový rozptyl, ..
Slovenská kapela Hrobar vydala studiovou prvotinu „Rýchla smrť“. Slůvko „rýchla“ tady má své opodstatnění, ani jedna z dvaceti skladeb nepřeleze dvě minuty, debutový hrob je pak vykopán za necelou půlhodinu, a to se ještě ve firmě Support Underground řešilo, jak původně plánovaných jedenáct kousků navýšit na současnou stopáž (povedlo se to přidáním několika válů z předešlých dvou demáčů). Mezi skladbami navíc často nejsou pauzy a jedna se přelévá do druhé,..
Při recenzi na druhou studiovku „Love Catastrophe“ řeckých rockových melodiků Outloud jsem se rozplýval nadšením. Při poslechu třetí fošny „Let´s Get Serious“ jsem byl jako u vytržení, když se z repráků začala linout ústřední melodie písně „I Was So Blind“, což je hit jako prase a jedna z mých nejoblíbenějších skladeb vůbec. Je ovšem pravda, že z celkového pohledu byl na daném albu o něco menší počet automaticky chytlavých kousků...
Za pradávných časů, kdy prodejům vládl formát „cédéček“ a internet ještě nebyl v plném rozpuku, bylo zvlášť smutné dívat se na artový motiv na obalu, který byl evidentně velmi povedený, ovšem jeho detaily aby fanoušek kvůli malému prostoru zkoumal lupou a stejně to nebylo nikdy ono. Nyní podobná mrzutost odpadá, na webu člověk může zvětšovat případně tisknout bez omezení. Fanoušci amerických hrobařů Deicide něco takového určitě činí v souvislosti s coverem novinky ..
Amíci Shadowkiller se po třech letech vrací s novou studiovkou, na které se ani v nejmenším neodchylují z rukopisu předešlých počinů, naopak jej potvrzují, prohlubují a chvílemi se v něm malinko ztrácí. Za touto kapelou stojí trojice hudebníků v čele se zpěvákem Joe Lisztem (všichni jsou mimochodem spojeni se spolkem Ancient Empire, jehož nové album dělí od novinky Shadowkiller pouhé tři dny), a je znát, že tito borci mají evidentní sklon k výpravnosti. ..
Věrozvěstové jedné z nejpozitivnějších metalových odnoží jsou zpět. Rakouští Dragony servírují nové album, což je zpráva důležitá pro fanoušky takového power metalu, jehož hlavním kořením jsou načančané sbory, orchestrace a vůbec celková výpravnost. V určitém slova smyslu jde o analogii hollywoodských blockbusterů, kdy hlavní motivací pro návštěvu kina bývá touha nechat si na chvíli vypláchnout hlavu spektakulárním děním. ..
Dion Bayman je hudebník pocházející z Austrálie. Skládá melodický rock a doposud vydal tři alba. V současnosti se na svět vyklubala nová studiovka „Better Days“, o jejíž záštitu se Bayman poprvé nemusel starat sám, neboť vše zastal label Art Of Melody Music. A není se co divit. Tohle by byl úlovek pro každého hudebního manažera, který je schopen vycítit kvalitní muziku. Bayman se totiž vyprofiloval jako výborný skladatel,..
Poprvé v historii pražských alkeholiků došlo k situaci, kdy se na novou desku muselo čekat plné čtyři roky. Jestli si však někdo myslel, že se pánové vydali na studiovou odvykací kůru, velmi se mýlil, což dokazuje aktuální čárka na metalografické účtence kapely. Někoho možná dokonce napadlo, že se čtveřici hudebníků nadobro uzavřela pípa tvůrčí invence a že již není kde autorsky nasávat. I na tuto smyšlenku ovšem pánové odpovídají přímým a střízlivým způsobem: ..
Už název italské kapely This Void Inside svolává všechny melancholicky založené duše, a vůbec nejlépe ty, které inklinují ke gothic-rocku. Nemělo by však jít o jedince zmítané plnokrevným smutkem, nýbrž takové, jež berou daný styl jako osobnostní zpestření s vědomím, že za každým stínem celkem určitě číhá paprsek naděje. Právě v takových černo-bílých intencích se pohybuje hudba italského spolku, který nejprve jako sólo projekt založil hudebník s přezdívkou Dave Shadow..
Když má Kai Hansen plné ruce a hlasivky práce s objížděním světa v udobřené sestavě Helloween, jeho kolegové z Gamma Ray, konkrétně kytarista Henjo Richter a bicmen Micheal Ehré, nemají důvod otálet se svým vedlejšákem The Unity. Zvlášť když byl loňský stejnojmenný debut přijatý s nemalým nadšením, ať už kritickým nebo fanouškovským. Je však dobré si ujasnit, že tvorba této kapely nemá s power metalem až tolik společného, ..
Po třetí studiovce s pěkným názvem „Love Songs And Other Nightmares“ nenastaly pro tuto (anglicky zpívající) španělskou kapelu úplně růžové časy. Jejich tehdejší label Sony Music se malinko vykašlal na slíbenou mezinárodní distribuci, následně ze sestavy odešel zpěvák Wolfgang Kohl a basák Raul. Zbývající členové (v čele s hlavním skladatelem a kytaristou Johnem Portilliem) ovšem neupadli do sebelítosti ..
Sebranku Ultra-Violence mám spojenou s několika videoklipy na youtube, jejichž obsah svědčil o nemalém talentu italského kvarteta. To se sice od poslední fošny malinko obměnilo, základní dvojice v čele se zpěvákem a kytaristou Lorisem Castigliou ale zůstala na svém místě. Novinka s titulem „Operation Misdirection“ potvrzuje jisté skladatelské kvality a zároveň dosvědčuje touhu autorů nespadnout do objemného koše podobně znějících thrashových part..
Skladatel a kytarista Nozomu Wakai pochází z Japonska, než se ale začnou od čtení odklánět všichni, kteří jsou hákliví na hudební produkci vycházející z této země, rychle dodávám, že tohle nemá s tradičním japonským (power) metalem nic společného. Jednak se částečně nacházíme na území hard rocku, ale hlavně zde zpívá chilský borec Ronald Romero (Rainbow, Lords Of Black), rytmickou sekci pak zastávají pánové spojení s legendami Whitesnake, ..
Rychleji a hlasitěji. Tak zní úvodní věta v promo materiálech propagujících novinku australských Black Majesty. S první části onoho sloganu se dá naprosto souhlasit. Rychlé kytary jsou hlavním hnacím pohonem této desky, jejíž obsah je proto možné označit jako power-speedmetalový. Se slůvkem „hlasitěji“ už situace není podobně jednoznačná. Přestože se opět zvučilo u Rolanda Grapowa, nepovedlo se tentokrát docílit povedeného soundu, ..
Švédové Manimal jsou zárukou kvality. Tedy alespoň pokud si potrpíte na tradiční heavík, kterému moderní auru dodává výborná zvuková produkce, a zároveň vám je po chuti občasný skluz k lehčím melodiím, na něž se dá pohodlně plácnout powermetalový štempl. V pořadí třetí studiovka, kterou Švédové vydali na začátku září, v tomto trendu plynule pokračuje, s tím, že všemu jako nejvyšší monarcha opět vládne zpěvák Samuel Nyman ..
Jak jsem zmínil v recenzi na debutovou desku, projekt Metal Allegiance je něco jako thrashmetalová Avantasia. Jenom v základní sestavě je to v podstatě jedna ikona vedle druhé, finální zář pak dokresluje seznam hostujících zpěváků, jejichž počet je v případě druhé řadovky s pěkným titulem „Volume II – Power Drunk Majesty“ sice o něco nižší, ale o nic méně hvězdný. Uslyšíme např. Johna Bushe (ex-Anthrax, Armored Saint), Maxe Cavaleru ..
Marketingové plánování a kombinování stáje Frontiers Records pokračuje, dalšími umělci (musím se držet, abych nenapsal "oběťmi") chycenými do firemního hledáčku se stali pánové Johnny Gioeli a Deen Castronovo. První je nejznámější z účinkování u německého kytaristy Axela Rudi Pella (jehož tvorbu díky mistrovskému zpěvu svým způsobem drží nad vodou), druhý si udělal jméno především jako bicmen..
Pokud se crossover-thrashe týká, současnými lídry scény jsou již více než dekádu Amíci Municipal Waste. Jejich tvorba se ale malinko točí v kruhu (jakkoli stále nepostrádá silné kouzlo), což ještě více platí pro Iron Reagan, neboli druhou partu zpěváka Tonyho Foresty. Určitá kvalitativní stagnace byla rovněž patrná na loňské novince Švédů Dr. Living Dead!, tedy další přední kapely žánru. Naštěstí se občas objeví smečka, která se jakostní nabušeností v pohodě vyrovná ..
Pamatuje si někdo na tři roky starý debut Nora Mariuse Danielsena, který fanouškům nabídl první díl powermetalové opery s titulem „Legend Of Valley Doom“? Tak právě tento umělec má bratra Petera, jenž v závěru srpna vyrukoval s velmi podobným projektem Eunomia. Provázání se kromě žánrových a příbuzenských vazeb týká formy spolupracovní, jelikož Marius je součástí Peterova spolku, zároveň se alba prolínají textově, ..
Debut Slováků Catastrofy mi příliš nevoněl. S druhým albem těchto "folkových" thrasherů, které opět vychází pod štítem labelu Support Underground, ale přišla změna, po jejíž příčině marně pátrám, jelikož se však skladatelská strategie nijak významně neodlišuje, je možné, že porucha bude na mém ušním přijímači. Už tenkrát se mi nicméně velmi zamlouvaly ostře nařezané riffy, jejichž sílu důrazným způsobem vytvářel skvělý sound z osvědčeného studia Shaark. ..
Dobrých thrashových part nebude nikdy dost, pro ty tuzemské to platí dvojnásob. Mezi obstojné domácí spolky se může nově řadit také mostecká sebranka Arawn, jíž založili hudebníci Zakk Zakk a Tom (oba původně Final Pain), ke kterým se posléze přidal bicmen Petr a na podzim loňského roku i zpěvák Jirka. Prvním zásadním výsledkem této sestavy je letošní album „Zrození“, které vzniklo v brněnském studio Sonidos, kde se povedlo docílit opravdu dobrého zvuku. ..
Manowarovsky okázalý název A Sound Of Thunder dává tušit, že hlavní hudební podstatou této americké kapely bude heavy metal. Taková je i realita, nicméně nezanedbatelné přesahy do power metalu umožňují pohodlné zařazení této novinky do našeho seriálu. Titul alba „It Was Metal“ naštěstí neznamená, že by Amíci najednou konvertovali k popu nebo něčemu podobnému, na druhou stranu se v jejich tvorbě opravdu naleznou mimo-metalové stopy, ..
V táboře německých metláků Primal Fear panuje již delší dobu dobrá nálada, což pánové potvrzují jednak v rozhovorech, jednak vydáním nové studivoky, kterou střeží nezbytný orel, ve své aktuální hořící variantě symbolizující alarmující stav světa. Příprava alba „Apocalypse“ zabrala plný rok, přičemž se z vytvořených pětadvaceti skladeb protáhlo na pevný playlist jedenáct, resp. v případě edice „de-luxe“ rovných čtrnáct kousků. To není zrovna málo, ..
Německý spolek Galloglass je už nějakou dobu minulostí. Nicméně po debutu „Legends From Now And Nevermore“, jenž vyšel v roce 2003 a zaznamenal jistý úspěch, nikoho ani nenapadlo cokoli ukončovat, hudebníci byli v laufu a plně se věnovali přípravám druhé studiovky, která dostala do vínku titul „Heavenseeker“. Tvůrčí proces byl dle slov kytaristy Kaie Mühlenbrucha opravdu náročný, a to časově i organizačně,..
Pokud se vydáme po stopách zajímavých powermetalových alb, neměli bychom minout zastávku v německém Hannoveru, kde se v roce 1999 začala formovat parta Gallowglass, později přejmenovaná na méně běžný Galloglass. Nemělo by nás přitom odradit, že tahle kapela již dávno neexistuje a dohledání alespoň zběžných informací o čemkoli není úplně snadné. To nejpodstatnější je každopádně „řečeno“ na dvou albech, které stihli němečtí hudebníci vydat..
Přání Ronny Milianowicze stvořit plnohodnotnou kapelu vyšlo. Debut Dionysus se povedl a z jednotlivých hudebníků se postupně stávali dobří kamarádi. Nebyl proto důvod otálet s tvorbou dalších písní, a tak následovník prvotiny „Sign Of Truth“ přišel již po dvou letech, konkrétně v lednu roku 2004. Titul „Anima Mundi“ (duše světa) byl vskutku honosný a dával naděje na obdobně vzletnou a velkolepou hudbu, jejíž kvalita by navázala na prvotřídní debutový obsah. ..
První dvě nahrávky projektu Sunstorm, jenž má ve svém čele výborného zpěváka Joe Lynn Turnera, znamenaly poctivé a v nejednom okamžiku i skvělé řemeslo zasahující do žánrů melodický hard rock a AOR. Třetí deska „Emotional Fire“ ale navzdory názvu mnoho emocí nevzbudila, poté se odporoučel autor Dennis Ward, kterého nahradili tradiční skladatelští poslíčci stáje Frontiers, tedy Alessandro Del Vecchio a Simone Mularoni...
Stejnojmenný debut Italů Chronosfear přináší symfo-power metal s mírným progresivním a neoklasickým akcentem. Pokud se obsahu alba týká, je evidentní, že jeho autoři chtějí působit zajímavě, jelikož za sebou vrší jeden motiv za druhým, obecně je však možné napsat, že se jim více daří, když jedou po přímých a skladatelsky méně komplikovaných liniích. V úvodních skladbách takové momenty zastupují ..
Pokud bylo při vymyšlení názvu Blackened hlavní motivací ztížení nalézání informací o kapele, pak její členové uspěli. Stejné jméno nese několik dalších smeček, přičemž je zajímavé, že se mezi sebou nesoudí o poslední tkaničku u bot. Hudební obsah, který slyšíme na debutovém EP této francouzské party, už naštěstí jeví mnohem nápaditější znaky, přestože ani ty není vhodné spojovat se slůvkem „blackened“, a to zejména ve smyslu běžného žánrové zařazení. ..
Zeptáte-li se powermetalových fanoušků, po jakých dnes již neexistujících kapelách se jim stýská nejvíce, umístí se bez pochyby na jednom z prvních míst parta Dionysus (snad ještě vedle dalších Švédů Lost Horizon). Tak mohutný otisk vepsala do srdcí melodiků trojice studiových nahrávek „Sign Of Truth“, „Anima Mundi“ a „Fairytales And Reality“, z nichž zejména na prvních dvou jmenovaných albech figurují nezapomenutelné hymny, které patří na samotnou špici žánru..
Krátká příhoda, kdy od italských melodiků před třemi lety odešel zpěvák Ivan Giannini, je definitivně minulostí, neboť tento chlapík je zpět na svém místě a Derdian navazují na předešlou tvorbu, jakoby se nikdy nic nestalo. Pravda, Ivan v onom mezidobí vydal velmi obstojnou sólovku „One“, hudebníci z Derdian zase nabídli fanouškům neméně povedený kompilační výběr s plejádou hvězdných pěveckých jmen...
Finové Dyecrest sice v roce 2001 vyhráli v rámci soutěže mladých metalových kapel smlouvu s firmou Noise Records, nakonec se ale po vydání dvou alb uklidili do ústraní, aniž by bylo jasné, co bude dál. Ledy se pohnuly před pár lety, kdy pánové zase získali chuť do práce, bylo však nutné hledat nový label (což se povedlo, marketingovou záštitu nyní zastávají Inverse Records), a hlavně se kvůli jistému kompozičnímu posunu ..
Španělská eskadra Grave Noise letos debutovala albem „From The Cradle To The Grave“. Pomineme-li titul, který je kvůli častému používání otřískaný jako stará octávka, musíme čtveřici hudebníků přiznat jistou dávku osobitosti, kterou se snaží oživit tradiční žánrové tvary. Tady se totiž nikam nespěchá, pánové naopak dbají na postupné budování atmosféry, jemuž jdou naproti dlouhými klidnými pasážemi. ..
Tak se nám v Itálii zase urodilo, a to dokonce na debutové úrovni! Formace Devious Mine sice existuje přes deset let, na studiovou prvotinu ovšem došlo až letos. Album obsahuje devět položek a všechny představují italskou (tedy potažmo celosvětovou) powermetalovou školu ve velmi lichotivém světle. Inspirace ranými Vision Divine, Labyrinth nebo Highlord je evidentní, pětice hudebníků této party ale dokázala v léty osvědčených formulích nalézt dostatek prostoru pro osobní vyjádření..
Kdo by čekal, že se za albem s modernistickým titulem „Digital Dystopia“ bude ukrývat jedno z velmi příjemných překvapení letošní heavy-powermetalové sezony? Debut australské kapely Espionage totiž nabízí líbivý žánrový příděl, který je napěchován nezanedbatelným množstvím melodických momentů, nápaditého autorství i poslechové chytlavosti...
Chilský kytarista Daniel Román zanechal svůj otisk v kapelách Battlerage a Valkiria. Před časem si ovšem dopřál několikaletou pauzu, aby nabral nový dech a inspirace, dokonce v onom období „ani nesáhl na kytaru“. Tato neobvyklá autoterapie nicméně přinesla ovoce, když energií sršící Daniel založil projekt Mindwalker, se kterým před dvěma lety vydal debut „Walking Alone“, na nějž letos navázal druhou studiovkou s titulem „Burning Past“...
Těžko odolat kapele, jejíž název zní Little Dead Bertha. Ten vzbuzuje okamžité asociace vztahující se k hororovým, a přece nádherně odlehčeným Burtonovým filmům, ve kterých se mísí art s hravostí i nadhledem. A velmi podobný popis sedne také na album „Age Of Silence“, jehož žánrový rozptyl pokrývá death-blackovou temnotu i powermetalové světlo, to vše pod barevným orchestrálním podnebím a hlavně za aktivní účasti melodického záření. ..
Řecká kapela Silent Winter vznikla v devadesátých letech, tehdy však vydala pouhá dvě dema a pak se na dlouhou dobu odmlčela. Letošní EP „The War Is Here“ ovšem dává jasně na srozuměnou, že tahle parta ještě nehodlá skončit, a to přesto, že z původních členů na svém místě zbyl pouze kytarista a klávesák Akis Balanos. K němu se nově přidala čtveřice spoluhráčů, z nichž stojí za zmínku především zpěvák Mike Livas, ..
Obsah nového alba Itala Francesca Sammartana by se dal z obecného hlediska popsat jako symfonický speed metal, přičemž způsob, jakým se tomuto autorovi povedlo smíchat klasiku s rychlými tempy, nepostrádá jistou dávku přitažlivosti. Ona klasika navíc míří do (minimálně kompozičně) nejpůvabnějšího z historických období, tedy baroka..
Pokud bych chtěl dát na promo materiály, jež propagují novinku portugalské kapely Fantasy Opus, musel bych zákonitě očekávat složitou progresivní instrumentaci, jelikož label Pure Steel Records zmiňuje veličiny jako Symphony X, Dream Theater nebo dokonce Cacophony. Realita je ovšem značně odlišná, Portugalci se sice sem tam otřou o progové riffy, jejich hlavním žánrem je ale power metal, ..
Dlouhé období studiové nečinnosti, které probíhalo v táboře powermetalové party Cryonic Temple, je evidentně minulostí, jelikož Švédové v rozmezí jednoho roku vydávají již druhou plnohodnotnou desku. Principál kapely Esa Ahonen chytil druhý dech a rozhodl se pro fanoušky přichystat ambiciózní koncept, který započal na loňské desce „Into The Glorious Battle“ a dále pokračuje na novince s titulem „Deliverance“. ..
Nedá se napsat, že by během čtyř let, které dělí předešlou fošnu „Blood Leads To Glory“ od aktuální desky „The Conjuring“, probíhal úplný klid v táboře těchto francouzských metalistů. Došlo k výměně vydávající firmy (nyní Massacre Records), stejně jako ke dvojici tahů na personální šachovnici, konkrétně na baskytarovém a bicmenském poli. Pokud se však hudební podstaty týká, nezměnilo se vůbec nic, což v praxi znamená..
Trojice sličných brazilských dívek se vrací, aby rozpoutala thrashmetalové peklo na zemi. Kolem válčí bezpočet mužských pluků, a tak je nutné vynaložit enormní úsilí, aby si holky v dominantně patriarchálním prostoru vydobyly své místo na slunci. Naštěstí jsou obrněny jednou zásadní „taktickou“ výhodou, jíž je líbivý vzhled, který ochromí leckterého žánrového bojovníka (posluchače), aniž by dál řešil reálně objektivní sílu brazilského tělesa...
Němci Warfield patří mezi ty novější kapely, které jako jednu ze svých inspirací uvádějí smečku Suicidal Angels, jež stála na počátku druhého žánrového obrození. Tato řecká veličina se dle mého názoru stane (nebo již stala) vzorem pro mnoho mladých kapel a v jejich inspiračních výčtech se bude čím dál častěji objevovat vedle spolků jako Slayer, Exodus nebo Sodom (což jsou ostatně další uvedené inspirace Warfield). Proto asi není těžké odvodit, že se zde budeme bavit o klasickém thrashi,..
Nedávno jsem se na těchto stránkách rozplýval na stejnojmenným debutem tuzemské party Donor. Nedlouho poté se ke mně dostala další domácí nahrávka, tentokrát od novobydžovských Salieri. Tři roky staré EP této kapely bylo velmi povedené a donutilo mě s nemalým očekáváním vyhlížet plnohodnotného studiového nástupce. Jak šel čas, datum jeho vydání se sice nepěkně protahovalo, 1. června ale vše klaplo, přičemž je nutné obratem doplnit,..
Na současné metalové scéně je několik „all-star“ projektů, jejichž kvalita ale ne vždy odpovídá původním očekáváním. Vedle toho se však vyskytují spolky slučující jména neznámá, kdy výsledná práce končí jako milé překvapení. Jedním z takových úkazů je nové rumunsko-švédské uskupení Crossing Eternity. V něm spojil síly víceméně nemetalový zpěvák Berti Barbera s multiinstrumentalistou a skladatelem Manu Savem (oba pánové spolu před třiceti lety ..
Belgický kytarista a skladatel Tom Tee zanechal svůj otisk v několika (většinou neznámých) kapelách, současně s tím však dlouhodobě sepisoval skladby pro svůj zamýšlený spolek. Písní nakonec shromáždil tolik, že se je rozhodl rozesít – poněkud velkopansky – na plochu dvou projektů. První s názvem Entering Polaris vyšel v červnu (druhý s titulem In Motion je v pořadí) a posluchače lákal na zajímavý seznam hostujících vokalistů..
Slovenští power metláci Eufory jsou zpět s druhou studiovkou. Její titul „Higher And Higher“ možná zavání lehkou nenápaditostí (a ještě větším klišé), nicméně pravověrní příznivci žánru tohle neřeší a ještě se při čtení podobných slov zachvějí radostným očekáváním. Konzervativní smýšlení projevené již v samotném názvu desky vzbuzuje naději, že podobným stylovým archaismem zavoní i samotné skladby. ..
První kapelou dnešního dílu jsou Britové Thrashist Regime. V souvislosti s jejich titulem mě hned napadá: jaký by vůbec mohl být ideální thrashový režim? Ráno dlouho spát, pak si dát pořádný masitý oběd, odpoledne jít v teniskách a stylové džísce na pivo s kámošema a večer navštívit nějaký dobrý koncert. Na něm by mohli úplně v pohodě hrát Thrashist Regime, jelikož kvalitu tenhle anglický kvintet bezesporu má, a to dosti značnou..
Důvodů k sepsání recenze na novinku americké party s neodolatelným názvem Nekrogoblikon je několik. Jedním z nich je nápaditost, která prostupuje každou z novinkových kompozic. Hlavní motivací pro vznik těchto řádků je ovšem hravost a nadhled, jenž je zde přímo hmatatelný a jako takový nabízí vítané osvěžení od všech těch nasupených a brutálně vážně se beroucích metalových spolků. No a pak je tu poslední věc: nehodlám riskovat, ..
Švédský zpěvák Nils Patrik Johansson patří mezi vokalisty s tak specifickým hlasovým zabarvením, že bychom jej byli schopni poznat i při pouhém zakašlání. Jeho charismaticky nakřápnuté hrdlo je či bylo hnacím pohonem několika spolků, z těch nejznámějších jmenujme Civil War, Astral Doors či Wuthering Heights. Nyní přichází na svět další počin s Johanssonem v čele, tentokrát dokonce první sólový, na nějž si Nils dělal choutky plných deset let. Otázkou bylo,..
Americká parta Bloodletter vznikla v roce 2013 a po dvou demech a trojici „ípíček“ se letos dobrala k vydání plnohodnotného debutu. Pokud se podíváme na cover desky, mohli bychom nabýt dojmu, že se bude jednat o tzv. blackened thrash, případně o něco ve stylu tělesa Skeletonwitch, jež hudebníci z Bloodletter uvádějí jako jednu z hlavních inspirací. Brzy po spuštění alba ale začne být jasné, že tady se na „ďábelskou“ strunu příliš brnkat nebud..
Maďarská kapela Tales Of Evening je jakýmsi černým koněm domovské scény, jejíž hranice – pokud se kvality hudby týká – v pohodě překračuje, avšak zároveň naráží u jedinců, kteří jsou ochotni poslouchat pouze to, čemu rozumí. Zpěv zde totiž probíhá v mateřštině, pokud ale patříte mezi liberálněji založené fanoušky, je možné na danou situaci nahlížet jako na vítané zpestření od majoritní množiny anglicky zpívajících spolků. ..
Možná by bylo zajímavé udělat nějakou studii zabývající se skutečností, proč tolik tuzemských powermetalových kapel pochází z Moravy. Zatímco v Čechách drží dlouhodobě prapor kvality leda tak poděbradští Rimortis, ovíněná část země nás obdařila spolky jako Eagleheart, Salamandra, Power 5, Sagittari, Moravius, v nedávné době pak do této silné party přibylo další těleso, kterým je vsetínská kapela Donor. Její startovací EP z roku 2016..
Americká kapela Millennial Reign vydala před třemi lety desku "Carry The Fire ", kterou jsem neocejchoval příliš pochvalnými přívlastky. Jenže uplynul nějaký čas a pánové se evidentně pochlapili. Jednou z hlavních změn je personální výměna na několika pozicích (na svém místě zůstal pouze kytarista a zakládající člen Dave Harvey), včetně vokální, když Jamese Guesta nahradil velmi dobrý Travis Wills..
Imperium je projektem finského hudebníka jménem Mika Brushane, jinak také bicmena heavíkové party Strike. Mika má ale kromě metalu zálusk také na jiné žánry, konkrétně melodický rock, což spolehlivě doložil již na dva roky starém debutu „Dreamhunter“. Na něm byl ke slyšení sytý „romantic-friendly“ obsah, kterému k dobrému výsledku dopomohla účast několika hostujících vokalistů,..
Umělé vytváření strachu bylo vždy pevnou strategií mocenských aparátů. Pokud člověk nepoužívá vlastní hlavu, může jej systémový soustruh snadno sevřít a zpracovat k obrazu svému. O nutnosti kontroly strachu dnes mluví kde kdo (což je jenom dobře), mezi jinými také Švédové Negative Self, kteří formulku „Control The Fear“ použili rovnou jako titul pro svojí druhou studiovku...
Španělé Angelus Apatrida zachytili vzedmutí druhé thrashové tsunami v samotném začátku a velmi sebevědomým způsobem se na ní vyvezli mezi elitu tohoto žánru. Novinka a v pořadí šestá studiovka s hezkým obalem (je docela zábavné studovat nejrůznější tváře na něm vyvedené) i titulem „Cabaret de la Guillotine“ tedy patřila mezi očekávaná díla a nutno obratem říct, že Španělé ani v nejmenším nezklamali. Aktuální fošna je slušně nadupaná ..
We need to die, die again...
Emerald Sun jsou powermetalovou kapelou, která svými alby dokázala potěšit nemalou množinu žánrových fanoušků. První deska byla dobrá, druhá ještě lepší, na té třetí, jež vyšla před třemi lety, se odehrál mírný kvalitativní pohyb, a to nikoli směrem kupředu. Nešlo ale o nic dramatického a díky několika silně vtahujícím momentům jsem se v recenzi opět přiklonil k vysokému hodnocení. Obávám se však, že tentokrát už něco takového nebude možné...
Pokud se Amíků Riot V (původně Riot) týká, vždy mi přišlo lehce úsměvné, že kapela s takovým jménem hraje mírumilovný a k jakémukoli násilí nevybízející heavík. Je ale nutné dodat, že tím veškeré úsměvné úvahy končí. Faktická kvalita samotné hudby totiž většinou snesla pouze seriózní kritický přístup, v případě posledních tří studiovek je pak na místě vyložený obdiv, a to přesto, že vznikaly již bez jednoho z původních pilířů kapely..
Melodius Deite patří mezi kapely, které jednak hrají starý dobrý power-speed, jednak se snaží o žánrové povýšení formou progresivních prvků. Je ovšem nutné zmínit, že pokud se týká druhé studiovky z roku 2014 (deset let starý debut za řeč příliš nestojí), tato fúze neprobíhala úplně přirozeně a spíše rozťala album do schizofrenní podoby. Od té doby ale autoři evidentně pokročili, jelikož aktuální počin nese mnohem ucelenější tvar,..
Španělé Crisix, kteří před dvěma lety vydali jeden z nejlepších žánrových počinů sezóny, jsou zpět s novinkou „Against The Odds“. A protože se stran stylového zaměření ani tvůrčí vášně nic nezměnilo, můžeme se radovat z další porce zábavného thrashe, jenž do sebe rovnoměrně absorbuje groove metal, moderní prvky, ale i crossover, který dynamizuje a nápaditě čechrá nejeden kytarový riff. Při jejich tvorbě tentokrát autoři použili o něco přímočařejší přístup,..
Přestože dva roky stará placka „World Gone Mad“ měla být posledním studiovým příspěvkem, američtí veteráni a zábavní stylotvůrci pokračují dál, což je jenom dobře. Prozatím se prezentují EP „Get Your Fight On!“, které by měla v létě doprovodit plnohodnotná studiovka. Aktuální kraťas – jenž ovšem ve výsledku dosahuje pětačtyřiceti minut – částečně navazuje na zmíněnou řadovku z roku 2016, v jejímž playlistu se song „Get Your Fight On!“ ..
Nečekaně, jenom rok po fošně „Crossover Ministry“, vydávají Amíci Iron Reagan další nahrávku, tentokrát ve formě splitka, na němž se představují vedle deathmetalových krajanů Gatecreeper. Na druhou stranu nejde o nic extra překvapivého, v historii obou kapel již nalezneme několik daných formátů (v případě Iron Reagan tři, Gatecreeper mají za svoji nedlouhou kariéru na kontě ..
K novinkám brazilské Hibrie přistupuji v posledních letech s pramalým očekáváním. Pryč jsou doby povedené dvojice prvních alb „Defying The Rules“ a „The Skull Collectors“, což potvrzuje také novinka „Moving Ground“. Její název je proto velmi zavádějící, jelikož nejen že se při poslechu aktuálních skladeb nepohne nikde na světě ani zrnko půdy, zemina se dokonce ještě více uzavírá a tuhne, aby propustila co nejméně světla. Buď brazilští autoři dále nechtějí psát vstřícné melodie,..
Evil Drive leckdo přirovnává k partě Arch Enemy, což je spojitost vcelku trefná, ať už se tomu členové této finské kapely jakkoli brání. Pravdou je, že se zde možná jede o něco více na heavíkovou podstatu, bez výraznějších deathových odboček. Kdyby za mikrofonem nechroptila sličná dračice Viktoria Viren, smrtící škatule by vlastně zcela vymizela a šlo by toliko o thrash´n´heavy metal s občasným náklonem do jemnějších odnoží, jako je např. power. ..
Už je to téměř dvacet let, co jsem poslouchal album „The Prophecy“ těchto německých metláků, dodnes si však pamatuji okamžitě vtahující intro a úvodní nátisk „Friends For Life“, stejně jako na tu dobu nebývale skvělé ozvučení. Mezitím kapela zažila mnohé, včetně výměny několika hudebníků (z nichž zpěváci Andy Allendörfer a Gus Chambers již nejsou mezi živými) nebo výraznější žánrové přeměny od poweru, prezentovanému jak výše zmíněným albem..
Neuplynuly ani dva roky od poslední fošny „Wild Beast Show“ a v ruské kapele došlo k razantním změnám. V sestavě nyní figuruje nový kytarista Alexander a hlavně zpěvák Evgeniy, který nahradil výborného Andreye Lobasheva. Na letošním EP „Small Toy Soldier“ ovšem došlo k další obměně, a to stylové, když se autoři od progresivně laděných hrátek předešlých dvou alb vrací k čirému powermetalovému vyznění, na kterém v roce 1998..
I remember waking up on November 9, 2016
Švýcarská parta Felskinn vznikla v roce 2005, a to z iniciativy zpěváka Andyho Portmanna. Eponymní debut byl stvořen o pár měsíců později, přičemž není bez zajímavosti, že úvodní song „170105“ později použil Kai Hansen pro své Gamma Ray, a to pod názvem „Built A World“ na desce „Empire Of The Undead“. Po druhé studiovce Felskinn s titulem „Listen!“ však došlo k neshodám uvnitř kapely a poté v roce 2008 i k rozpadu. ..
Dřív, než se při čtení názvu této kapely začnete (stejně jako já) podivovat nad nebetyčnou podobností se známějšími Kanaďany Annihilator, je nutné uvést, že tato americká kapela rovněž vznikla v polovině osmdesátých let a podobnost je tedy čistě náhodná. Jestliže Anialator skoro nikdo nezná, je to nejspíš proto, že pánové (z nichž staré časy pamatuje pouze basák Alex a kytarista Roland) nikdy nevydali plnohodnotný nosič, navíc se v roce 1989..
Před spuštěním debutového alba Švédů Mad Hatter jsem neměl ponětí o tom, že jej celé stvořila dvojice hudebníků Petter Hjerpe a Alfred Fridhagen. Nepřistupoval jsem tak k němu s nedůvěrou, která by se při dané vědomosti jistě dostavila, jelikož oba pánové zároveň účinkují v partě Morning Dwell, jejíž poslední studiovka věru dvakrát dobře nedopadla. A nemohl jsem si toho dost dobře všimnout ani po spuštění nahrávky,..
Za dva roky, které uplynuly od vydání předešlé studiovky italských melodiků, se stihly udát nemalé změny. Předně z kapely odešla pěnice Chiara Tricarico, není však třeba smutnit, jelikož byla nahrazena neméně skvělou Alessiou Scolletti. Do páru k ní navíc přibyl Michele Guaitoli (Kaledon), přičemž vše nadále vokálně jistí Marco Pastorino (Even Flow). Trio zpěváků slibuje zajímavý zážitek, který poslech alba jenom potvrdí. ..
Rakouská kapela Black Forest hrozí temným názvem, už při pohledu na cover a titul desky ale začne být zřejmé, že to až tak dramatické nebude. A skutečně, death a blackový základ je zde velmi často variován metalem nezatíženými a mnohdy bezmála pohádkově malovanými orchestracemi. Za debutem „Dream“ stojí dlouhé přípravy, kompoziční kostra byla stvořena už v roce 2006, a to (nejen) kytaristou Thomasem Reinchartem,..
Zpěvák Freedom Call se rozhodl udělat album, jehož obsah nemá s metalem nic společného. Taková zpráva ovšem nemůže být překvapivá pro nikoho, kdo má jenom trochu najetou Chrisovu domovskou partu, stačí vzpomenout na songy jako „Starlight“ nebo vzít v úvahu esenciální podstatu většiny skladeb Freedom Call a hned je jasné, že tady se s pop-rockem koketovalo od samotných počátků. ..
Pátá studiovka Primal Fear s titulem „Devil´s Ground“ sice zaznamenala úspěch, nicméně hudebníci po jejím vydání moudře usoudili, že by již napříště nebylo od věci malinko jiné, nežli urputně heavíkové směřování, kterým putovala v podstatě všechna dosavadní alba kapely. Matt Sinner při této příležitosti využil služby svého kamaráda Matze Ulmera, jenž rozumí orchestrálním aranžmá, přičemž se tato spolupráce po albu ..
Tuzemský thrashing nabírá na obrátkách, když vedle více než slušného debutu berounských Murder Inc. máme co do činění s další vydatnou žánrovou porcí, tentokrát servírovanou Pražáky Kaar. Pocitově přitom zůstáváme na značně totožném území, deathové prvky zde sice nenajdeme, zato rytmický válec s hbitou akcelerací, "dějovými" zvraty a celkově napnutým drajvem ano. Po krátkém intru „1095 n.l.“ se z přehrávačů vysupí právě tento neurvalý mix,..
Ani obměna dvou pozic v sestavě Primal Fear, ke které došlo během turné propagující čtvrtou studiovku „Black Sun“, ani manko, jež zůstalo viset na účtu kapely po americké štaci s názvem „Metal Gods“, nemohlo zastavit rozjetou německou mašinu, a tak se její fandové už v roce 2004 radovali z dalšího alba. To dostalo do vínku titul „Devil´s Ground“, pod jehož zlověstností je ukrytý vzkaz o nebezpečí pozitivního přístupu k satanismu a černé magii...
Co se může stát, pokud je umělec zaplavován inspirací a téměř neustále skládá muziku? Pokud jde o génia, bude svět bohatší o mnoho dobré hudby, pokud se jedná o běžného jedince, hrozí riziko kompoziční repetice a sebevykrádání, z čehož můžou profitovat pouze nejvěrnější fandové daného interpreta. Axel Rudi Pell má dle svých slov nápadů na rozdávání a v momentě, kdy po pravidelném dvouletém intervalu stvořil se svojí partou další studiovku ..
Švédové Rexoria patří mezi kapely s ženským hrdlem v čele, nikoli však mezi ty halasně symfonické s (rádoby) operními vokály, ale umírněně heavy a lehce powermetalové s klidným, spíše folkově zaměřeným zpěvem. Nejsympatičtější na téhle partě je právě tendence nikam se hudebně příliš necpat, riffy jsou mnohdy osekány do čiré bigbítové polohy (zhruba ve stylu české kapely Anacreon),..
Musím se přiznat, že jsem nevěřil v setrvání zpěváka Fabia Lioneho u Angry, a to z prostého důvodu jeho enormního vytížení. Leč tento mužík zřejmě vládne nevyčerpatelným zásobníkem energie, nebo možná touhou, aby jeho hrdlo zaznělo na co největším počtu metalových nahrávek v celé historii (zatím se mu něco takového daří). Pravdou ovšem je, že Fabiův hlas k tvorbě Angry výtečně sedne, jakkoli tuto kapelu zároveň malinko „zevšedňuje“. ..
Malinko jsem zaváhal, když jsem se dozvěděl, že nová studiovka italských melodiků Trick Or Treat nebude tradičním příspěvkem, ale že bude obsahovat metalové verze znělek a hlavních témat nejrůznějších animovaných seriálů. Hned první poslech desky mě ale usvědčil ze zbytečné úzkostlivosti, stejně jako pošetilosti, kdy jsem si neuvědomil, že daný koncept zavdává výjimečnou příčinu k rozehrání barvité melodické show, ..
Berounské těleso Murder Inc. vydalo debut „Umlčen navěky“, což není možné ponechat bez zmínky, zvlášť při vzpomínce na obstojné dva roky staré EP „Povolení zabíjet“. Na jeho anti-romantický obsah plně navazují tóny studiové prvotiny, a to ve velkém stylu, který nastolí intro „42-06-10“ (datum vypálení Lidic). To přitom vtipně klame hudebním tělem, když v něm propuknou čistokrevné deathové blast beaty, jež se přelijí do melody vyhrávek a nakonec i velmi návykové crossoverové hry. ..
Deska „Nuclear Fire“ zaznamenala velký úspěch, proto bylo nutné pokračovat v kutí žhavého železa a vypustit kovové orly zpět na svobodu, tentokrát až do samotného vesmíru, do něhož je zasazený příběh v pořadí čtvrté studiovky „Black Sun“. Problémy s inspirací nehrozily, i proto, že se do komponování pravidelně zapojují všichni členové kapely, a tak se brzy povedlo seskupit rovných dvacet skladeb, ze kterých do albového playlistu proniklo třináct kousků. ..
Novinka finských Thaurorod přichází na světlo powermetalového světa pět let po fošně „Anteinferno". Sestava zůstala neměnná, což je výjimečný stav zejména s ohledem na vokální pozici, na které se v této kapele vystřídalo šest umělců (včetně Michele Luppiho), než se slova chopil Andi Kravljaca z Bosny a Hercegoviny. Jeho situace přitom nebyla vůbec lehká, kromě nutnosti absolvovat nehorázné vzdálenosti při přejíždění z původního bydliště do Finska..
„Nahrávání alba „Nuclear Fire“ jsem si užíval nejvíc. V kapele panovala skvělá nálada, vše šlo hladce a snadno.“ Tak odpověděl kytarista Stefan Leibing na otázku, na kterou z desek Primal Fear vzpomíná nejraději. Zároveň dodal: „Už při samotné tvorbě alba jsme věděli, že tam jsou sakra silné skladby.“ To vše bychom samozřejmě mohli považovat za čistě subjektivní vnímání daného hudebníka, v tomto případě však jeho slova celkem přesně dokumentují kvalitu ..
Pokud se melodického death či black metalu týká, letošní sezóna se začala vyvíjet slušně hned zpočátku roku, stačí vzpomenout na nedávno recenzovanou tureckou partu Sabhankra, ještě větší radost mi pak udělala nová studiovka Amíků Dagon. V jejich případě je ale nutné melodetahovou škatuli rovnoměrně nachýlit do thrashové množiny, přičemž kooperace obou žánrů je zcela přirozená a měla by tak uspokojit fanoušky obou stylových táborů...
Na začátku si dáme malý kvíz: víte, co spojuje kapely Ascension, Ancestry nebo Cellador? Všichni více či méně napodobují nebo napodobovali Dragonforce. Nyní do této linie můžeme zařadit také partu Novareign, která v únoru přišla s debutem „Legends“ a jež logicky hraje přímočarý power-speed (nikoli prog, jak se nám snaží vnutit sami muzikanti na své FB stránce). Každý z uvedených spolků je zároveň příkladem, že to..
Pokud jsem v závěru recenze na debutové album Primal Fear uvedl zmínku o budoucím nalézání zajímavých autorských směrů, musím hned zkraje tohoto článku uvést, že se to ještě netýká druhé řadovky „Jaws Of Death“. Na tu nicméně nemuseli fanoušci dlouho čekat a není se co divit, kapela byla v laufu, jednak proto, že se vyvezla na právě obnoveném zájmu o heavymetalový žánr, jednak Mat Sinner a spol. dokázali na prvotině přijít s dostatečně atraktivním materiálem,..
Mrazivé dny, příroda v melancholickém útlumu, brzké stmívání a budíček do tmy. Takové období vyžaduje adekvátní hudební doprovod, který podtrhne a třeba i zdůrazní studené atmosférické nálady, jež nás právě obklopují. Já osobně pro tyto účely volím kolonku melodického deathu, případně blacku, leč málokterá nahrávka naplní mé specifické (čímž nemyslím náročné) touhy. Je proto nutné hledat a zkoušet, většinou se dříve nebo později zadaří, ..
Nejen progresivní, ale také čiré heavymetalové choutky cloumají světoznámým basákem Mikem LePondem. Ten kromě domovské party Symphony X figuruje ještě asi v dalších sto padesáti skupinách, vsadil bych se však, že projekt Silent Assassin bude patřit mezi jeho srdcovky. Aby také ne, když jej sám založil a v roce 2014 nastartoval eponymním debutem, přičemž letos přichází s dvojkou „Pawn And Prophecy“,..
„Motherfucking thrash metal from Galicia, Spain.“ Takovou větu najdeme na facebookové stránce kapely pod kolonkou „informace“ a po poslechu záseku „The Plague“ s ní nemám důvod nesouhlasit. Trefně určující jsou také spolky, které tito Španělé uvádějí jako inspirace a mezi nimiž nalezneme veličiny jako Annihilator, Exodus, Havok, Angelus Apatrida nebo Machine Head. A je pravda, že prvky moderny nebo groovu (výjimečně i industrialu) ..
To, že aktuální deska legendárních Magnum vychází čtyřicet let po debutu „Kingdom Of Madness“, nebo že jde v pořadí o jubilejní dvacátou studiovku, je víceméně náhoda. Tony Clarkin je totiž – navzdory věku – mimořádně činorodý jedinec s (dle svých slov) neustálou inspirací, takže výročí nevýročí, deska „Lost On The Road To Eternity“ v podstatě jenom plynule navazuje na dvouletý interval, jenž dělil vydávání posledních příspěvků kapely,..
Ke vzniku slavných metalových kapel mnohdy vedly nejrůznější osudové cesty. Putování po historických stopách německého spolku Primal Fear kupříkladu není možné začít bez zmínky o veličinách Gamma Ray a Sinner. Z těchto uskupení totiž vzešli zakládající členové Prvotního strachu, tedy jednak zpěvák Ralf Scheepers, jenž byl po odchodu z Paprsků a kvůli následnému neúspěšnému konkurzu na přední post své nejoblíbenější kapely Judas Priest ..
Powermetalový světe raduj se, dvojice skvělých italských zpěváků Fabio Lione a Alessandro Conti dala hlasivky dohromady a stvořila album nazvané Lione/Conti. Otázkou ovšem zůstává, zdali jsou radostné pocity opravdu na místě. I mnou zpočátku zacloumalo jisté nadšení, při pohledu na vydávající firmu Frontiers Records se ale velmi brzy dostavily pochybnosti o tom, zdali za vším náhodou nestojí touha o co nejrychlejší profit, maskovaná agilním úsilím o tvorbu jedinečného metalového díla...
Pouhý rok po povedené desce „Heart Of The Phoenix“ nám němečtí Victorius servírují další nahrávku, tentokrát ve formě EP. Jako textový základ jim posloužil malinko úsměvný až infantilní příběh o dinosaurech, nicméně jelikož se zde pohybujeme na úrovni ultra pozitivního power-speedu, ničemu to nevadí, prvotním úkolem tohoto žánru je odjakživa rychlé pozvednutí nálady, hledači lyrických symbolů a nastavování existenciálních zrcadel zřejmě poslouchají jiné styly...
Němečtí Mystic Prophecy jsou zpět s novým albem, tentokrát ovšem nejde o klasickou studiovku, nýbrž o kolekci deseti (s bonusem jedenácti) coververzí. Důvod této akce je prozaický, zpěvák Roberto Liapakis patří mezi velké fanoušky pop-rockové hudby sedmdesátých až devadesátých let, přičemž jej vždy zajímalo, jak by některé z jeho oblíbených hitů zněly v rock-metalově vyostřeném hávu. Seznam interpretů, které si Němci vzali na paškál,..
Frontman Children Of Bodom Alexi Laiho nemá nikdy ve zvyku dopředu koncipovat charakter alb, nepřemýšlí o tom, jestli půjde vstříc tomu či onomu stylu, prostě nechává volně téct proud autorských inspirací a pak vše nahraje (nemluvě o sólech, které dotváří až v samotném studiu). O tom, že studiovka „Halo Of Blood“ se částečně navrací k původnímu duchu kapely, se proto dozvěděl až z recenzí a ohlasů fanoušků,..
Šestá studiovka rakouských symfoniků je na světě a opět je nutné začít recenzi zmínkou o personální nestálosti uvnitř kapely. V nedávné době se totiž odporoučelo několik členů, konkrétně trojice Mike Koren, Werner Fiedler a Chris Kamper. Na svém místě ovšem (prozatím) setrvali ti nejdůležitější, tedy zakladatel Thomas Caser, stejně jako dvojice vokalistů Clémentine Delauney a Siegfried Samer, jehož kolega Herbert Glos z domovských Dragony ..
Autoři této řecké kapely na svých předešlých dvou albech dokázali, že jsou schopni přijít s nápady, které mimořádně lahodí příznivcům melodického power-speedu. Na druhou stranu si ale nebyli schopni zajistit dobrý sound, rozporuplné vnímání provázelo také zpěváka Dimitrise Giannakopoulose, který nebyl vyloženě špatný, mezi pěveckou elitu ovšem také nikdy nepatřil. Od té doby se ale evidentně hnuly ledy, ..
Italský label Underground Symphony se před časem ujal Řeků Tidal Dreams a výsledkem spolupráce mezi těmito slunnými národy je nová deska „Previsor“. Ta je druhým studiovým příspěvkem kapely a bezpochyby disponuje určitým potenciálem zaujmout ctěné powermetalové posluchačstvo. Melodií je zde jako oliv na řeckém trhu, k tomu se občas přidají hezky svižné rytmy, a tak si můžeme užít hned úvodní titulku,..
Italská kapela Even Flow není pojmenována po známé písni Amíků Pearl Jam, jak by někoho mohlo napadnout, ale z toho důvodu, že podle zakládajících členů dané slovní spojení ideálně vyjadřuje jejich touhu navodit emotivně laděné asociace. V kombinaci s motivem na obalu studiovky „Life Has Just Begun“ to u mě celkem dobře funguje, při zaposlouchání se do obsahu alba pak myslí opravdu začínají protékat nejprve jemné čůrky ..
„Pokaždé se snažíme být více extrémní, agresivní. A myslím, že se nám v tomto ohledu povedlo odvést skutečně dobrou práci.“ Tak se vyjádřil Alexi Laiho k šesté desce „Blooddrunk“ brzy po jejím vydání. Zároveň mluvil o luxusu dlouhé čtyřměsíční doby přípravy alba (oproti polovičnímu času při tvorbě předešlé řadovky), stejně jako pohodlnému zázemí ve studiu Petrax, jež se nachází uprostřed finských lesů ..
Je pravda, že fandové Children Of Bodom většinou nejvíce vzývají trio prvních alb kapely. V kontrastu s touto skutečností je ale tvrzení frontmana Alexiho Laiha, jenž tvrdí, že hudební styl se podařilo ustálit až teprve na čtvrté řadovce „Hate Crew Deathroll“. Původní spontánnost, kterou byly první příspěvky doslova nasyceny, tak vlastně bere jako neprofesionální přístup, jakoby vše bylo dílem náhody a komplexně podchycenou autorskou vizi,..
Kapela UnKraut sice oficiálně pochází z italského města Oberlana, nicméně veškerá její komunikace, stejně jako zpěv, probíhá v němčině. Obsah jejich loňského debutu se vešel na skromnou dvacetiminutovou plochu, ta je ovšem bohatě využita k rozpoutání poctivé a hlavně značně povedené thrashové show, která se zároveň zlehka otírá o hardcore a punk. Vtahující potenciál skladeb je – i díky skvělému zvuku – velmi rychlý,..
Historické putování žánrovými kolbišti Němce Waltera „Croma“ Grosse je zakotveno v několika blackmetalových kapelách. Od nich ale tento hudebník vždy na chvíli unikal ke svému vlastnímu projektu Crom, jenž má s černou severskou agresí společné možná tak texty, hudebně se však rozprostírá na power´n´heavíkovém území. Debut „Vengeance“ vznikl před deseti lety, novinka „When Northmen Die“ je pak třetím studiovým příspěvkem. ..
Pamatuji si, že jsme se před vydáním čtvrté studiovky bodomských sígrů v naší tehdejší partě dohadovali, jakou barvou bude deska opatřena. Každé z prvních tří alb mělo specifický odstín, proto jsme automaticky očekávali, že kapela v tomto trendu bude pokračovat. Jenže nestalo se, fošna „Hate Crew Deathroll“ se vrací k červené variaci, zkrátka proto, že žádná jiná možnost nebyla tak dobrá, jak pravil sám Laiho. ..
Hadi ze Španělska vydávají druhou studiovku a hned se jim podařilo uštknout jedem ve formě titulu „Metal Monster“. Zdá se, že podobně nenápadité a infantilní názvy alb budou hudebníci volit ještě za padesát let, proti tomu asi nejde nic dělat. Důležitější bude vždy hudba, která v případě Španělů už naštěstí vykazuje podstatně vyšší invenci, jakkoli pořád nemůžeme mluvit o ničem osobitém, už vůbec ne jedinečném. ..
Amíci Red Death se vrací s další studiovkou, a to po dvou letech od debutu „Permanent Exile“. Na fošně „Formidable Darkness“ pokračují ve svém špinavém hardcore punku, který kombinují s klasickým thrash metalem. Pořád platí, že si umí pohrát s tempy i stavbou písní, na novince kupříkladu opět nechybí hravá, bezmála rock´n´rollová sóla, nebo atmosférické hrátky, kdy delší dobu slyšíme pouze psychedelické kytarové „hučení“ („Vagabond“). ..
Hned na začátku prozradím, že novinka těchto Řeků je pořádnou hudební náloží. Přes sedmdesát minut hrací doby působí vyloženě vražedně, zvlášť s ohledem na minimálně variabilní charakter písní. Power metal, přestože nejednou ozuben thrashovými hroty, opravdu není žánr, který by měl v rámci alba přesahovat hranici padesáti minut. Řekové to ale z nějakého důvodu viděli jinak a v podstatě tím již dopředu odsoudili fošnu „Excileosis“ k záhubě. ..
Studená modř byla vybrána jako barva pro třetí studiovku bodomských sígrů. Hudebně se ale nic moc nezmněnilo, poslech nových skladeb, zejména při živém vystoupení, znamenal a pořád znamená spolehlivý prostředek k rychlému zahřátí. Ani v roce 2000, kdy vyšla deska „Follow The Reaper“, Laihova sebranka nespouštěla nohu z plynu, naopak pořád vše dravým způsobem hnala do plné kompoziční a instrumentální krasojízdy. ..
S Brity Warwound jsme již v letošním seriálu měli čest, konkrétně v 18. dílu, kdy jsem popisoval jejich debutovou fošnu. Ta mě vyloženě nadchla, proto se cítím povinován zmínit také kraťas, jenž studiové prvotině předcházel. Jde o splitko, na kterém kromě Britů řádí také americká smečka War//Plague. Úvodní tři kusy jsou nicméně v režii Warwound a zase je to paráda. Punk´n´thrash inspirovaný tvorbou The Exploited, ale také se silnými ozvuky alba „Dictated Aggression“ legendárních M.O.D.,..
Frontman finské party Children Of Bodom, Alexi Laiho, nemá debut „Something Wild“ rád, některé skladby by dokonce „vyhodil do koše“, jak se vyjádřil nedlouho po vydání prvotiny kapely. V té samé době rovněž uvedl, že novinka „Hatebreeder“ je muzikálně daleko vyspělejší a již neobsahuje žádné chyby. Těžko říct, jak dlouho Aleximu tento pozitivní názor vydržel, jak je známo, postupem času začal brblat proti většině alb své kapely, nicméně několik věcí je evidentních. ..
Výraz „Code Red“ mám spojený s výtečnou fošnou německých metláků Sodom, proto jsem tak trochu podvědomě očekával, že kapela, která se tímto názvem zaštítila, bude hrát thrash jako řemen. Jenže v případě této švédské party se nepohybujeme na metalovém, ale melodicko-rockovém území. Jde totiž o nový projekt slučující jména jako Ulrick Lönnqvist (Sahara), Daniel Flores (Find Me), Michael Palace (Palace) nebo Kaspar Dahlqvist (ex-Dionysus), ..
Některá alba jsou dopředu dlouho avizována a výsledek stejně nestojí za moc. Občas se ale stane pravý opak, jako v případě projektu Exos, o němž skoro nikdo nevěděl, o to překvapivěji působí parádní obsah jeho debutu „Time For A Change“. Za vším přitom nestojí jen tak někdo, jde totiž o práci Jense Fabera z německých Dawn Of Destiny. Tento zajímavý chlapík se rozhodl, že by bylo škoda zahodit skladby, které se nevešly na desky jeho domovského spolku..
Ani v roce 2017 nebylo možné zaznamenat úbytek vydávaných alb napříč metalovými žánry, přičemž naštěší nijak nekolísá poměr špatných nahrávek, kterých bude vždy většina, versus ty dobré až skvělé. Těžko očekávat, že budou v dnešní době vycházet hudební milníky (opět jsem neudělil ani jednu desítku), na druhou stranu je velmi potěšující, že laťka kvality některých interpretů je pořád našponovaná hodně vysoko. ..
Kapela Strokkur by se dala označit jako projekt klanu Johanssonů. Hlavním tahounem je tatík Anders, který si udělal jméno účinkováním u bojovníků Hammerfall, jeho synové Niklas a Karl pak zastávají kytaru, resp. basu a klávesy. Čtvrtým společníkem do party je zpěvák Mike Andersson, jenž se zná s Andersem ze spolku Fullforce. Lze říci, že vzhledem k těmto jménům je obsah debutu „Vantablack“ nečekaný a buď se na něm výrazně podepsal rukopis Johanssonových synů..
„V roce 1960 jela čtveřice teenagerů kempovat k jezeru Bodom. Tři z nich byli uprostřed noci ubodáni k smrti a mladík, který přežil, zešílel a skončil v blázinci. Tvrdil, že viděl Grim Reapera.“ Tato stará událost dodnes provokuje uměleckou imaginaci, předloni kupříkladu vedla k natočení hororu Bodom, o dvě dekády dříve pak k pojmenování nové finské kapely. Název Children Of Bodom zněl snad každému divně nebo rovnou směšně..
Napsat o Brňácích Rosa Nocturna, že jsou kapelou, není úplně přesné. Tuhle partu totiž dlouhodobě provází nestálost sestavy, ve které nakonec po nejrůznějších škatulatech zbyl jenom nejvěrnější „pes“ Tonda Buček. Je tedy obdivuhodné, že ve velmi krátkém časovém úseku vychází další studiovka, jež dostala do vínku titul „Za hradbami času“. Tonda se nevzdává, a když se mu nedaří sehnat stabilně fungující kolegy, ..
Pokud je nadaný muzikant v uměleckém laufu, je pro fanoušky jenom dobře, když v jednom kuse skládá a obratem vydává co možná nejvíce hudby. Právě v takovém rozpoložení se nacházel Tobias Sammet na přelomu milénia, kde je soustředěno nejlepší období jak jeho domovské party Edguy, tak v té době vedlejšího projektu Avantasia. Tobiasovi tenkrát vycházelo vše, jeho kompoziční forma byla velkolepá a kdyby si jen tak nezávazně zapískal (třeba ve sprše), ..
Co si budeme nalhávat, pokud se množství opravdu kvalitních thrashmetalových alb týká, zůstává Česká republika malinko pozadu za celosvětovým boomem. Vnitřní koeficient ovšem nyní rapidně pozvedá sebranka Götterdämmerung, kterou jako boční projekt založil Brümmbar, alias Medvěd, alias Pavel Urbánek, jehož hlavní smečkou jsou nadžánroví Forgotten Silence. Tento kytarista ale kdysi účinkoval také v partě Sax..
Čtvrtá deska Řeků Exarsis s titulem „New War Order“ možná na první dojem zní jako nenápaditý řadový old-school výplach, při pečlivějším zkoumání se ale počáteční tuctovost začne jakoby zázrakem měnit v poměrně atraktivní a hlavně dosti návykový zážitek. Ostře zubaté riffy se zakusují čím dál hlouběji do slechů, nejčastěji rychlá tempa začínají stavět pozornost do latě, k tomu promakaná a nečekaně melodická sóla jako bonus. ..
Po loňské výměně zpěváka a bicmena se u švédských hříšníků Witchery evidentně hnuly ledy, jelikož kapela servíruje novou studiovku pouhý rok po předešlém zářezu „In His Infernal Majesty´s Service“, na který si přitom fandové museli počkat plných šest let. Hudební návaznost je přímo úměrná tomuto krátkému časovému úseku, což v praxi znamená sestup do hlubokých pekel, a to rovnou do kobky, ..
U této kapely je nutné smířit se s jednou věcí, a to, že už nikdy nevydá lepší album, nežli byl debut „Midday Moon“. Nejen proto, že se autoři na druhé fošně „Tomorrow´s Daylight“ vydali jiným, charakterově a hlavně kvalitativně odlišným směrem, takový majstrštyk se zkrátka podaří nahrát jednou za život, a to ještě mizivému procentu umělců. Novinka „Mirrors“ ovšem naznačuje, že by stejně tak nebylo na místě tyto Finy zatratit..
Závěr milénia byl mimořádně plodným powermetalovým obdobím, proto asi nikoho nepřekvapí, že v daném čase, konkrétně v roce 1999, vznikla také první myšlenka, týkající se stvoření metalové opery Avantasia. Stalo se tak během turné kapely Edguy, jež vydáním alba „Theater Of Salvation“ učinila první a nejzásadnější krok k podmanění světových pódií. Principál kapely, tehdy 22letý zpěvák, skladatel a multiinstrumentalista Tobias Sammet, ..
Jméno americké kapely Savage Grace asi už jen málokomu něco řekne, každopádně se tahle parta z nějakého důvodu stala velkou inspirací pro Němce Masters Of Disguise, kteří se pojmenovali po debutové fošně Amíků, jejich logo má shodný font a pár členů dokonce vypomáhalo při živých vystoupeních Savage Grace. Podobná je i žánrová kolonka, zahrnující old school speed s dotykem poweru a thrashe, v případě Němců ovšem s moderní zvukovou produkcí,..
Je moc hezké, když má někdo charisma. Není to obyčejná věc, a proto pokud si tohle slůvko vsadí kapela přímo do svého názvu, její tvorbu by měla rovněž obestírat aura čehosi mimořádného. U ruské kapely Charizma můžeme nalézt pár slušných melodických nápadů, které hudbě hned přidávají na přitažlivosti, z celkového pohledu ale o nic extra výjimečného nejde. Úvod alba každopádně zní velmi slibně a nejlepší kus se ukrývá hned pod startovním titulem..
V poslední době se ke mně dostává nezvykle velký počet thrashových spolků, které používají agresivní, konkrétně black a deathové vokály, přičemž se z podstaty nejedná o tzv. „blackened thrash“, u kterého je něco takového samozřejmé a očekávané. Zajímavé je, že ve většině případů jde o velmi kvalitní kapely, vzpomeňme třeba na Misanthropy nebo Pokerface, dnešní díl je dokonce takovým partám věnovaný celý. První na řadu přicházejí KolumBIJCI Cobra..
Španělská kapela Tierra Santa většinou znamenala solidní jistotu, když klidným hudebním obsahem tvořila jakousi protiváhu všem těm power spolkům, generujícím bohatě naaranžovaný spektákl a výbušný halas (nic proti nim samozřejmě). Její tvorba se sice vždy pohybovala v úzkých kompozičních mantinelech, v podstatě nikdy nešlo o nic jiného nežli velmi jednoduchý heavík, španělští autoři jej však nejednou dokázali načechrat výjimečnými melodickými nápady, ..
Nebudu nic zastírat, novinka této švédské kapely patřila mezi mnou nejvíce očekávaná alba (nejen) letošního roku. Toto natěšení vycházelo především z dva roky starého metalografického zářezu „Crush The Sublime Gods“, v jehož útrobách se skvělo několik crossoverových songů, které patří k tomu nejlepšímu, co v daném žánru vzniklo, a to napříč celou jeho více než třicetiletou historií. Čtveřice maníků, která svoji identitu pečlivě skrývá za maskami s lebkovým motivem ..
Firma Frontiers Records začíná mít u řady posluchačů mírně pochybnou pověst, ať už kvůli vydávání obdobně znějících AOR spolků, tak i z důvodu mixování známých zpěváků a umělců, z čehož nakonec stejně nic dvakrát kloudného nevyleze. Nicméně občas tento label trefí do černého, právě jako v případě party Jono. Za ní stojí švédský zpěvák Johan Norrby (odtud název JoNo), který vládne jednak silným hlasem, jednak má talent pro psaní opravdu dobrých skladeb...
Od doby, kdy jsem v post-pubertě sjížděl fošnu s všeříkajícím názvem „Gore Metal“, ke které mě neodolatelně přitahoval brutální výjev na obalu, uplynula slušná řádka let. Nicméně na některé věci člověk nezapomíná, a tak i přesto, že už podobnou hudbu pravidelně neposlouchám, mě nepřestává zajímat, kam se ubírají kroky Amíků Exhumed. Jde pořád o ten zuřivý gore-grindový výplach, nebo pánové nacházejí..
Před dvěma lety byl skladatel, klávesák a kytarista Anton Kabanen odejit z kapely Battle Beast. Dle jeho slov se tomu tak stalo za nejasných okolností, spoluhráči se prostě takto rozhodli a bylo. Fanoušci ale nemusí být smutní, Kabanen, zřejmě hnán emotivním adrenalinem, v podstatě vzápětí nastartoval novou partu Beast In Black, která plynule navazuje na Bojovou bestii, i proto, že Anton měl naskládáno do foroty...
Mám rád Abbu a mám rád power metal. Tvorba Finů Amberian Dawn by pro mě tedy měla být mimořádně lákavá, jelikož se skladatel Tuomas Seppälä rozhodl na posledních studiovkách vyjít vstříc právě této nadžánrové fúzi. Můžeme jenom spekulovat, do jaké míry na to měla vliv zpěvačka Capri, která do kapely vstoupila před pěti lety a jejíž volátko opravdu silně evokuje pěnice nejslavnějšího švédského spolku, je to ovšem podružné, daleko důležitější vždy bude, ..
Japonská kapela Scarlet Valse má na kontě jednu plnohodnotonou studiovku z roku 2014, jinak si ovšem libuje ve vydávání singlů, videí a „ípíček“. Letošek není výjimkou, pročež máme kromě singlu „Lunatic Mind“ k dispozici také EP „Reincarnation“, které je ovšem časově velkorysé, když vyjma pár minut dosahuje půlhodinové hranice. Ve tvorbě Japonců najdeme prvky typické pro tamější kapely, tedy občasnou koketerii s progem,..
Thrashmetalové žně vesele pokračují, další partou, které jde tento žánr dobře od ruky, je kanadská sebranka Hazzerd. Ta na debutovém zářezu „Misleading Evil“ vyvolává ducha let osmdesátých, nekopíruje ale jenom striktně thrashové hranice a výrazně si smáčí také v první heavíkové vlně, lehounce také v punku, což se projevuje zejména ve staromilském a přece jenom zbytečně uhlazeném soundu (zvuk škopku je nicméně hezky agresivní). Symptomatické pro tvorbu Kanaďanů jsou aktivní sólové výlety,..
Pánové z německé smečky Mutard se netají svojí oblibou k pivu. V žebříčku zájmů uvádějí tento nápoj na prvních třech místech, až na čtvrtém najdeme slůvko „thrash“ (na pátém je zase pivo). Letos si ale evidentně vyšetřili mezi kalbami trochu času, neboť stvořili nové EP s titulem „Inhuman Inebriation“. A dobře udělali, protože hraní na nástroje jim jde stejně dobře, dokonce můžeme jejich aktuální hudební produkt pasovat mezi nejlepší příspěvky žánru,..
Novinka kyperských Arrayan Path vychází jenom rok po předešlém zářezu „Chronicles Of Light“, a přece se v tomto krátkém období stačily udát jisté změny. Naštěstí ne v sestavě a už vůbec ne na její přední pozici, kterou stále zastává úchvatný zpěvák a hlavní myslitel tohoto spolku, Nicholas Leptos. Posun se týká zejména hudebního charakteru, jenž se odklání od významnější koketerie s progem a vrací se k epickému powermetalovému pojetí známému z dřívějších počinů kapely. ..
Terra Atlantica. Země, která byla kdysi uvržena v nemilost bohů, aby po jedenácti tisících letech díky Poseidonovi opět zažila civilizační, sociální i technologický rozkvět. Tento základní mini-příběh si vymysleli pánové z německé kapely Terra Atlantica, a nutno dodat, že samotná hudba, ještě třeba ve spojitosti s povedeným art-workem, celkem věrně povzbuzuje jakékoli fantaskní asociace...
Němečtí power metláci Voice o sobě nedali vědět čtrnáct let a najednou jsou zpět s novým albem, a to v sestavě, ve které nechybí žádný ze zásadních členů, v čele se zpěvákem Oliverem Glasem nebo kytaristou a producentem Tommy Neuhierlem, který tentokrát přezval i klávesy, čímž se počet členů zredukoval z pěti na čtyři (novicem je pouze bicmen s hezkým příjmením Stephan Stockburger). A protože klaplo také sepsání smlouvy s firmou Massacre Records, ..
Pokud bych měl vybrat jeden z nejpůsobivějších powermetalových art-worků tohoto roku, cover třetí studiovky španělské kapely Döxa by byl vážným adeptem. Surrealistická koláž je zde ztvárněna natolik atraktivně, že bych si ji bez váhání pověsil na stěnu. Je ovšem pravda, že by můj zálibný pohled jen málokdy doprovázela hudba, jež byla tímto motivem obdařena. Obsah alba „Lust For Wonder“ sice ukrývá několik velmi slušných skladeb, ..
„Víme, že se každému nebudou zamlouvat nové verze starých klasik (ať si teda pustí ty původní), ale bylo pro nás důležité je znovu oživit pro novou generaci.“ Tak pravil frontman Destruction Schmier a já - přestože už pár dní nepatřím k těm úplně nejmladším - mám sto chutí se mu za rozhodnutí udělat druhý díl „thrashových hymen“ s díky poklonit. Dokonce bych mohl s určitou nadsázkou říct, že tohle album je konečně fošnou, kterou jsem od Němců chtěl už dávno slyšet,..
Nebývá zvykem, aby byl z podstaty thrashmetalový hudebník ve svých aktivitách rozkročen na podstatně větším žánrovém kolbišti. Marcel Schirmer alias Schmier by se dal v tomto ohledu nazvat renesanční osobností, neboť vedle lídrování domovské party Destruction zvládá mnoho dalších činností, jako je produkce, hostování u kvanta jiných smeček a hlavně kontinuální účast v plnohodnotných kapelách Headhunter nebo právě Pänzer...
Může to být tím, že se lídr kanadských Annihilator Jeff Waters nově obklopil mladými spoluhráči, každopádně má tento padesátník energie na rozdávání. Letos již přišel s kompilačním živákem „Triple Threat“ a už nám servíruje další plnohodnotný zářez, to vše pouhé dva roky po předešlé studiovce „Suicide Society“. Jeff zároveň mluví o stovce kytarových motivů, které měl pro novinku připravené, přičemž mu je zásadně zredukoval baskytarista Rich,..
Vesmířané Keldian se po čtyřech letech vrací zpátky na scénu, aby potěšili (power)metalové posluchače svým umem. Je to vždy malý svátek, jelikož dvojice norských hudebníků platí za osobité autory, kteří vnášejí do tradičních žánrových vzorců důvtipné a osvěžující tvary. Nová, v pořadí čtvrtá studiovka s jednoznačným titulem (a poněkud nenápatidým obalem) „Darkness And Light“ není výjimkou, naopak po předešlém, ..
Byla jednou jedna švédská kapela, která se jmenovala Rough Diamond a hrála heavy metal. To ale v jednom bodě, konkrétně před třemi lety, přestalo hudebníkům stačit, a tak se rozhodli nejen pro změnu žánru, ale také názvu. Nyní se tedy jedná o spolek Kardinal Sin, a hudebně se pohybujeme na území ohraničené nejen heavíkovými, ale také hardrockovými a powermetalovými kolíky. Základní zeminu pak tvoří bohaté klávesové motivy,..
Nevím, jestli jde v Austrálii o nějaký nový trend, nicméně v těchto končinách letos již podruhé vyšlo kompletně restaurované debutové album. Po kapele Silent Knight, která takto oživila fošnu „Masterplan“, se stejnou strategií vyrukovali také bardové Ilium. Ti byli ovšem ještě přičinlivější, když čtrnáct let starý debut „Sirens Of The Styx“ částečně přepsali, jako bonus přihodili jednu novou skladbu a hlavně k mikrofonu pozvali zpěváka Lorda Tima (Lance King dostal protentokrát volno). ..
Dva roky starý debut „Gallery Of Life“ této kapely znamenal příjemné osvěžení česko-slovenské powermetalové scény. Autoři na něm dokázali přijít s dostatečně melodickými, stejně jako kompozičně strukturovanějšími skladbami. Druhá studiovka s titulem „Return From The Shadows“ přímo navazuje na prvotinu ať po skladatelské, křesťansko-lyrické, tak i umělecké stránce, stačí jenom porovnat oba covery od Jana Yrlunda...
Málokdy je možné spatřit debutové album kapely, jejíž vznik se datuje o plných pětatřicet let zpátky. U britských Warwound je ovšem časová prodleva zaviněna brzkým rozpadem, poté dlouhou pauzou a teprve dva roky starým reunionem. Někdy jsou cesty osudu zkrátka nevyzpytatelné, pořád je ale lepší vydat jednu, zato však dostatečně chytlavou fošnu, nežli kvalitu rozmělňovat v řadě nevýrazných počinů. ..
A máme to tady zase. Situaci, kdy slyšíme slušnou a v několika okamžicích i skvělou hudbu, kterou ale okamžitě poráží na lopatky nástup vokálů. Španělé Tales Of Gaia jsou v tomto ohledu opravdu mimo, jelikož už na předloňském EP „Breaking Dawn“ nabídli ucházející power-speed s technicky ne zrovna vytříbeným zpěvem. Nejsmutnější ale je, že mezitím proběhla výměna vokalistů, takže by člověk tak nějak automaticky očekával,..
Co se stane, když síly spojí několik hudebníků ze žánrově odlišných spolků, až z toho nakonec vzejde crossover jako víno? Odpovědí by mohla být americká kapela Iron Reagan, která je na tom velmi podobně, tentokrát se ale, světe div se, nebavíme o zahraniční sebrance, ale o (víceméně) tuzemské partě Final Flag. V ní funguje (bas)kytarista Tomáš Skořepa (Exorcizphobia – thrash metal), zpěvák Eric Helzer (Amíci Wehrmacht – crossover)..
Tohle album vyšlo v polovině června, tedy v době, kdy se většina lidí těší na léto a dovolenou, a do toho si dovolí vlítnout jakási parta Chemicide z Kostariky se svým nekompromisním thrashem plným vyloženě nesluníčkových textů. Fanoušek žánru si ale rozhodně nemohl stěžovat a hlavně měl jistotu, že letní dny budou při poslechu fošny „The Act Of Retaliation“ správně horké. Čtveřice kostarických maníků se s tím totiž pranic nepáře, navíc je schopna svoji vášeň..
Hodnocení debutu kapely Metalite nelze začít jinak, nežli zmínkou o spolku Amaranthe. Ten je totiž hlavní, a také přiznanou inspirací těchto švédských noviců, kteří v podstatě prezentují jeho přístupnější a o mužské vokály lehčí verzi. Právě důraz na mixování growlingu s melody zpěvy mě vždy odrazoval od podrobnějšího zkoumání známé party, u Metalite tento zádrhel odpadá a najednou je vše – alespoň pro mě – daleko zábavnější. ..
Japonci Galneryus loni po dlouhé době přerušili šňůru každoročního vydávání plnohodnotných studiovek, fanoušci ale důvod ke smutku nemají, vše bylo totiž dohnáno na konci letošního září, kdy se objevila novinka „Ultimate Sacrifice“. A jelikož v mezidobí došlo v kapele pouze k jedné malé změně na postu bicmena, můžeme opět očekávat tradiční porci velkolepě pojatého symfo-power metalu s občasnými přesahy do progového území,..
Deathová mašina Bloody Redemption ze Slovenska letos debutovala zásekem „Infected Minds“, jenž uvedla na trh tuzemská firma Support Underground. A opět šlo, podobně jako v případech sebranek Disconsolate nebo Mordum, o dobrou volbu, kterou by neměl minout žádný fanoušek záhrobního old-schoolu, ten patrioticky založený už vůbec ne. Parta Bloody Redemption je totiž slušně našlápnutá..
Na kapele Hamka zaujme hned zpočátku několik věcí. Např. to, že aktuální druhou studiovku dělí od debutu plných dvanáct let. Fanoušek power metalu ale daleko více zbystří při zjištění jména zpěvačky, kterou je Elisa C. Martin. Charismatické hrdlo této Španělky má většina z nás spojeno s dnes už legendárními symfoniky Dark Moor, v současné době pak můžeme Elisu zaslechnout při hostování na několika zajímavých albech (Derdian, projekt Mariuse Danielsena), ..
Ať už se podíváte na bandzone či facebookové stránky kolínské kapely Sectesy, na obou jsou k nalezení svébytné hlášky, které pobaví poetickou košatostí a hlavně nadhledem, jenž je vždy dobrým znamením. Tuto slovní ekvilibristiku má na svědomí David Krédl alias Dejvy, který založením party Sectesy v roce 2011 zhmotnil představy o čistě old-schoolovém deathovém spolku..
Předtím, než se pustím do popisu novinky Shadowside, kteří nejsou kdovíjak známou kapelou, je třeba zmínit pozici basáka, jehož jméno je o poznání věhlasnější. Osobně jsem nevěřil vlastním očím, když jsem u Brazilců (!) Shadowside spatřil Švéda Magnuse Roséna, kterého má leckdo spojeného s metalovými bojovníky Hammerfall. Ukázalo se však, že se z Magnuse stal postupem času slušný světoběžník, když drhnul čtyři struny také u Brita Tonyho Martina ..
Nemůžu si pomoct, ale první, co mě napadlo při zjištění pravého obsahu tohoto alba, byla otázka: „Došly Rolandovi prachy?“. Každopádně doteď nechápu, jaký smysl má nahrát předělávky skladeb Helloween a ještě to vydávat za nový počin vlastní kapely. Ať je to ovšem jakkoli, jen těžko bychom dohledali zbytečnější studiovku (napadá mě snad jenom placka „Ecliptica-Revisited“ od Sonaty Arcticy). ..
Hned zkraje si udělejme malé shrnutí. Letos už stihla vyjít velká řada dobrých a o něco menší počet výtečných thrashmetalových alb, z nichž na samotnou špici řadím novinky od spolků National Suicide, Eruption a Power Trip. Fošna „Game On“ ruské sebranky Pokerface tuto kvalititavní smetánku možná přímo neatakuje, spolehlivě jí však funí na záda, a to se sebevědomím vzteklého čokla. Tohle je totiž další mimořádně hodnotný přírůstek do stále bohatě plodící žánrové studnice,..
Filthova nesvatá smečka se na scénu vrací dva roky po předešlé studiovce, přičemž v mezidobí ještě stihl vyjít staronový počin „Dusk…and Her Embrace“ a už se chystá remaster alba "Cruelty And The Beast". Krejdli tedy opravdu nezahálejí, našinec navíc může být rád za prohlubování vztahů s Českou republikou, když vedle toho, že v kapele figurují dva tuzemští hudebníci, byla naše malá země zvolena také jako destinace na soustředění před tvorbou aktuální desky...
Třetí album finských melodiků, které vyšlo na počátku září, bylo mezi powermetalovými fanoušky celkem očekávané. Nicméně jak se ukázalo, jeho obsah je malinko nesourodý, jak po žánrové, tak kompoziční stránce. Úvodní song „Gemini Rising“ nejprve přijde s moderními riffy a orchestracemi ala Nightwish, aby v refrénu projevil inklinaci k hard rocku. Ale protože se dočkáme i pěkných melodických vyhrávek a skladba se celkově hezky poslouchá, ..
Únavový syndrom, jenž byl patrný na předešlém albu "Threshold", svá smrtící křídla naplno rozevřel nedlouho po jeho vydání. Z kapely odešel basák Magnus Rosén, jenž měl vyšší autorské ambice a posléze i kytarista Stefan Elmgren, který už delší dobu považoval muzicírování za rutinu, proto se rozhodl zcela přehodit profesní vyhýbku a na plný úvazek létat jako obchodní pilot. Náhradou za Stefana se stal Pontus Norgren z The Poodles, ..
Je to vždy jako blesk z čistého nebe, když se ze záplavy thrashmetalových novinek vyloupne opravdu mimořádně povedené dílo. Většinou jde totiž o v podstatě neznámé kapely, o jejichž výjimečnosti dopředu nic moc nevypovídá. Kdo by např. čekal, že jakási řadová smečka z Itálie, jejíž logo navíc vykrádá americké matadory Nuclear Assault, natočí jednu z nejlepších žánrovek roku, potažmo posledních let? Nicméně se tak stalo..
Power Quest vzešli z druhé powermetalové vlny a vždy patřili mezi její nejlepší představitele. Postupně se ale příznivý osud od těchto Britů odklonil, nejprve se po čtvrté řadovce „Master Of Illusion“ odporoučel zpěvák Alessio Garavello, aby nakonec lídr a zakladatel Steve Williams před čtyřmi lety celou záležitost rozpustil. Což samozřejmě zanechalo mnoho fanoušků ve smutném rozpoložení, o to větší byla jejich radost, když loni začaly do éteru probleskovat zprávy ..
Jsou kapely, které dokážou fungovat na základě úspěšné minulosti celý život. A tak se i opus magnum „Made In Germany“ stal hnací silou Motorbandu, která přitahuje posluchače k tomuto jménu i po více než pětadvaceti letech, přestože kapela za dobu existence nevydala příliš nahrávek, což úzce souvisí s častými personálními výměnami. Zdá se, že na mnoho hudebníků působí vztah s Motorbandem jako manželství, kdy po uzavření sňatku rychle vyprchá veškerá chemie. ..
Opravdu bych chtěl být ortodoxním fanouškem švédského maníka Ceda a lačně hltat všechno, co vydá. Byl bych totiž neustále zásobován novou muzikou, protože tento workoholik a multiinstrumentalista účinkuje v několika kapelách (nově např. u powermetláků The Storyteller), nejaktivněji se pak prezentuje ve svých vlastních spolcích, které ovšem různě ukončuje a znova rozjíždí, takže není nikdy předem jasné, jestli vyjde dříve novinka projektu Blazon Stone, ..
Italové Altair se letos na scénu vrátili s druhou studiovkou. Ta první se nesla ve znamení melodického power metalu, nikterak výjimečného, ale zároveň ani špatného, určité kvality debutová deska bezesporu měla. Při spuštění novinky je však okamžitě jasné, že autoři celkem významně otočili žánrovým kormidlem, a to směrem k progresivním končinám. Zatímco dříve měli blízko ke starším Highlord nebo Derdian..
Po několika odkladech konečně vyšla novinka českých Rimortis. Mohlo se to stát už před dvěma lety, kdy bylo vše stvořeno a připraveno k nahrání, hlasové problémy zpěváka Milana Hloucala ale nedovolily pokračovat dál. Tato pěvecká ikona poděbradské party nakonec byla nucena definitivně odejít, což členy a hlavně fanoušky kapely zanechalo jednak v hluboce smutném rozpoložení, jednak v tápání, co bude dál. ..
Kariéru Hammerfall lze rozdělit na dvě pomyslné části. Ta první začala debutovým příspěvkem „Glory To The Brave“ (1997) a pokračovala až do páté studiovky „Chapter V: Unbent, Unbowed, Unbroken“ z roku 2005. V tomto období kapela zažívala největší úspěchy, nahrávala víceméně silná alba a celkově se švédským hráčům – až na několik zdravotních nepříjemností - vyhýbaly zásadnější problémy. Poté se však situace začala komplikovat, ..
Italský death´n´thrashmetalový spolek vyžívající se v norské mytologii letos přišel s třetí studiovkou „Total War“, což je název stejně nekompromisní, jako samotná hudba. Čtveřice italských muzikantů rozhodně ví, jak si přilákat pozornost a rychle zaujmout posluchače, nehledě na to, ke kterému z uvedených žánrů jsou více nakloněni. Stylová fúze totiž probíhá zcela přirozeně a nenásilně, zhruba ve stylu legendárních Vader, přičemž Italové jsou stále na počátku kariéry,..
Dvouletý interval mezi vydáváním nových studiovek zůstal zachován, proto se i letos dočkáváme již třetího příspěvku této novobydžovské party. Změnilo se něco? Nikdo asi nečeká odklon od podstaty zábavového bigboše k progresi, já osobně jsem ale určitými nadějemi oplýval, konkrétně jsem doufal v návrat ke kompoziční hravosti, jež vibrovala na debutu „Zpověď“ a někam se zhusta vytratila na předešlé fošně „Kopí osudu“. ..
Skutečnosti, které vedly k vydání nového alba těchto amerických crossoverových legend, se můžou zdát úsměvné. Několikanásobné rozpuštění kapely a uražená prohlášení principála Billy Milana, jenž okázale deklamoval konec kariéry, aby se posléze zase uklidnil a vše rozjel znova. Kdo má ale o tomto svérázném týpkovi, kterého odkojil nekompromisní newyorský underground, alespoň nějaké povědomí, ničemu se nediví a zůstává v klidu. ..
S odstupem času se jeví jako úsměvné čtení o tom, jak řada posluchačů či kritiků okázale a vytrvale odsuzovala Hammerfall za neoriginalitu a vykrádání kde koho, jenže tyhle hlasy byly pouhými výkřiky do tmy, kterými se mohli hudebníci švédské kapely bavit, neboť na jejich popularitě nebo prodejnosti alb se tohle nijak dramaticky neprojevovalo. A tak i čtvrtá studiovka „Crimson Thunder“ slavila nemalé úspěchy, ..
O Serious Black se někdy mluví jako o all-star projektu, ale přiznejme si, známých jmen zde zase tolik není, těch opravdu slavných už vůbec ne. Že se zde pohybuje bývalý bicmen Rhapsody Alex Holzwarth a kytarista Bob Katsionis zase tolik neznamená a největší osobnost spojená se Serious Black, Roland Grapow, už v této partě nefiguruje. Ale i kdyby se v seznamu hudebníků skvěly ty největší metalové hvězdy, stejně bude vždy nejdůležitější samotná hudba. ..
Přijde mi sympatické, že frontman Secret Sphere Michele Luppi zůstal této kapel věrný i poté, co jej předloni naverboval David Coverdale do věhlasných Whitesnake. Někdo by se možná začal cítit jako rock-star a okamžitě zanevřel na v podstatě neznámý domovský spolek, ne tak Michele, jenž naopak stihl se Secret Sphere vydat nové album. Máme tedy k dispozici další nahrávku, na které je možné slyšet Luppiho dokonalý (musím se držet, abych nenapsal rovnou „božský“) hlas..
Skončí někdy příliv kvalitních thrashmetalových alb? Těžko říct, ale jestli se budou nové příspěvky pohybovat v mistrovských intencích EP „Prelude To Execution“, jehož prostřednictvím letos debutovala španělská smečka Misanthropy, pak nemám o budoucnost tohoto žánru nejmenší obavy. Zde je ovšem thrash metal napnut ještě do dalšího stylu, což má plně na svědomí zpěvačka Daniela Venero, která je nejen pohledná, ..
„Celé album je specifické a vyzrálejší, než všechny předtím. Můžete slyšet, že jsme mnohem zkušenější kapela.“ Tak zní soudobé vyjádření Oscara Dronjaka v rozhovoru o fošně „Crimson Thunder“, tedy v pořadí čtvrtém příspěvku švédských Hammerfall. Jistě, takové sebepochvalné deklamace nejsou nic neobvyklého a zpravidla se linou z úst autorů po vydání každé novinky, tentokrát to ale Oscar trefil. Album z roku 2002 opravdu působí jako výtvor dospělé kapely,..
Francouzská kapela Galderia vstoupila na scénu v roce 2012 s albem „The Universality“. Na něm zakládající člen a hlavní skladatel Sebastien Chabot (vystupující pod zkráceným jménem Seb) prokázal upřímnou náklonnost k základní power-speedmetalové škole a tím zaujal nemalou řadu fanoušků. Očekávání druhé desky bylo tedy značné a je pravda, že Seb ani v nejmenším nezklamal, naopak, debutový zásek dokázal překonat..
Psát seriál (nejen) o Hammerfall má výhodu v tom, že lze metalografii kapely posuzovat jednak komplexně, jednak s časovým odstupem, který snímá mnohdy nekritickou patinu soudobého obdivu a odhaluje skutečnou sílu jednotlivých písní. Výsledek je v tomto případě jasný: švédští autoři možná měli štěstí na samotném počátku kariéry, jak ale dokázali na – v podstatě všech – následujících studiovkách, nejednalo se o záležitost čistě nahodilou. ..
Vydání alba „Glory To The Brave“ způsobilo nečekanou revoluci. Náhle začal být cítit dravý hlad po heavy metalu, tedy něco, co patřilo ještě v průběhu roku 1997 do oblasti utopie. Díky souhře obyčejným rozumem těžko zachytitelných okolností se ale vesmír zase přiklonil na stranu těžkého kovu a jeho vzestup už nemohlo zastavit vůbec nic. S vrcholnou fází osmdesátých let se to sice nedalo srovnat, přesto metal pohodlně vystoupil z temných undergroundových jeskyní ..
Stalo se to v době, kdy metal poslouchali pouze nejoddanější příznivci, kteří zůstali imunní vůči grungeové epidemii. Zlatá éra těžkého kovu byla nenávratně pryč, což ovšem ani v nejmenším neznamenalo, že metal zanikl. Pouze s poklidem vyčkával na svůj opětovný úder, na někoho, kdo intuitivně vyčíhá správný moment a nejkrásnější žánr ze všech opět přivolá na svět jako džina z láhve. Takový okamžik je jistě souhrou řady okolností, ..
James McBain je teprve dvaadvacetiletý mladík, takže asi těžko pamatuje samotné heavymetalové počátky. A přesto jakoby se do něj vtělil duch tehdejší doby, jelikož debut jeho party Hellripper je kvintesenciálním zhmotněním první poloviny osmdesátých let, a to se vším všudy. James zároveň nemá daleko ke geniálnímu dítku (dost možná jím opravdu je), takže si všechno dokáže sám nahrát, nazpívat či namixovat,..
Infikování thrashovým žánrem pokračuje a šíří se po světě jako nezastavitelná zombie epidemie, s dnešní první partou se kupříkladu podíváme až do Indie. To je možná z pohledu stylu exotická destinace, parta Chaos ale vůbec nepůsobí „mimózně“, naopak na svém již druhém počinu prezentuje zralý a technicky vybroušený thrash, s občasným přesahem do jiných žánrů. Úvodní šleha „The Great Divide“ by např. mohla svádět úvahy k tomu, že půjde o běžný groovy spolek,..
Powermetalové opery zažívají plodný čas, letos již stačily vyjít alba nových kapel Aldaria a Ancestral Dawn, v plném proudu je rovněž příprava druhé studiovky projektu Mariuse Danielsena, no a mezitím se můžeme těšit z aktuální fošny brazilských Soulspell. Je ovšem pravda, že zrovna tahle parta – na rozdíl od všech jmenovaných – nikdy nepatřila mezi přímé následovníky (opisovače) Sammetovy Avantasie a naopak se vždy snažila o osobitější, ..
Pokud se této kapely týká, dýchl na mě závan čehosi potenciálně zajímavého už při pouhém přečtení jejího názvu a pohledu na art-work studiovky „Eternal Punishment“. Do toho spojení s údajnými žánrovými škatulemi heavy, death, thrash nebo doom metal a v mysli se automaticky začaly tvořit představy o hutných, zádumčivých a pocitově velkolepých skladbách. Takové naděje často zajdou ihned po spuštění alba, nikoli však v případě americké party Ancient Spell, ..
Kapela Barque of Dante pochází z Číny, takže je dobré vědět, že power metal ještě není v této totalitní zemi zakázaný. A je zároveň pravda, že tahle parta existuje více než deset let, přičemž si její první dvě studiovky (z nichž ta první se musela kvůli tehdejšímu zemětřesení nahrávat znova) dokázaly najít své fanoušky (i proto, že zpěv probíhá v angličtině). Těžko říct, jestli se tak stane i u červnové novinky „Alchemist“,..
Pro tuhle nizozemskou smečku mám jistou slabost už od devadesátých let, kdy jsem celkem poctivě sjížděl její třetí studiovku „Bloody Blasphemy“. Bavila mě temná atmosféra alba, stejně jako ostré riffy, které velmi nápaditě uvolňovaly různorodé melodické průniky. Parta God Dethroned, konkrétně její zakladatel a dnes jediný původní člen, kytarista a zpěvák Henri Sattler, ale zřejmě trpí lehkou náladovou nestálostí, protože svůj spolek už dvakrát rozpustil, naposledy v roce 2012. ..
Parta Black Sun pochází z pro žánr malinko netradičního Ekvádoru, nicméně ani v nejmenším se nejedná o žádné zelenáče, ve své historii již tito hudebníci kupříkladu hráli s Edguy nebo spolupracovali se zpěvákem Henningem Basse (ex-Metalium, Firewind) či zvukařem Mikko Jussilou, kterážto kooperace pokračuje i na novém albu, jako producent pak celou situaci nejistil nikdo menší, nežli Timo Tolkki. ..
O těchto německých thrasherech by se dalo v pohodě napsat, že zrají jako víno, to by ale asi nebylo úplně na místě, protože jejich hlavním nápojem je pivo. Nicméně pointa je jasná, Tankardi s přibývajícím věkem (potažmo jednou nohou v hrobě) umí stále vytvořit kvalitní hudební nálož, na které se nijak neprojevují hektolitry vypitého moku, takže vlastně trochu vyvracejí výchovné poučky o tom, že chlast zabíjí mozkové buňky. ..
Při pohledu na kapely, které Němci Hailstone uvádějí jako své inspirační zdroje (např. Cannibal Corpse, Unleashed, Grave), by jeden mohl nabýt dojmu, že musí jít o klasickou deathmetalovou smečku. Při dalším čtení v promo-materiálech už sice nalezneme zmínku o vlivu ze severského Göteborgu, i to je ale dle mého názoru lehce zavádějící. Vždyť na albu „Epitome“ uslyšíme nejtradičnější a v podstatě velmi konzervativní melo-death (žádné symfo-aranžmá zde nečekejme), ..
Jedna z nejlepších crossoverových smeček všech dob se vrací na scénu. Čekání na novinku tentokrát trvalo nejdéle v celé historii kapely, nicméně pětiletá pauza, která dělí zásek „The Fatal Feast“ od novinky „Slime And Punishment“, byla jenom ku prospěchu věci. Nemá cenu pálit jednu fošnu za druhou, když se zde pohybujeme na minimálně variabilním hudebním prostoru, vše by se mohlo rychle oposlouchat, ..
Pětičlenná melo-deathová formace Among Gods pochází z Běloruska, fošna „The Feeding Of Cruelty“ je debutovým počinem instrumentálně oscilujícím na stylovém pomezí gotenburského metalu, a to v dostatečně kvalitní podobě, zdaleka nejzajímavějším lákadlem této party je ale zpěvačka Anastasia Solovtsova, která vládne démonicky řízným a neodolatelně atraktivním hlasem. Je to právě její zásluha, že prvotina Bělorusů baví na celé čtyřicetiminutové ploše..
Z promo materiálů vydavatelských firem jsme zvyklí na lecjaká velkohubá a s realitou většinou nekorespondující prohlášení, když ale někdo nazve kapelu jako legendu, přestože daný spolek existuje teprve dva roky, to už mi přijde jako trochu silná kořalka. Label Scarlet Records se takto vyjadřuje právě o švédské partě My Regime, přičemž je nutné dodat, že oslavné hlášky směřují hlavně ke skladateli, kytaristovi a zpěvákovi Spiceovi, jenž figuroval ve známé kapele Spiritual Beggars ..
Novinka Italů Wind Rose se od předešlých dvou studiovek malinko liší. Stále zůstává přítomna heroická pompéznost, nicméně ubylo progových prvků a instrumentální podklad se stal zemitější (přestože o několik hudebních výbuchů ošizeni nebudeme), když ještě důrazněji vyklidil cestu vícehlasným „mačo“ zpěvům, na kterých celá fošna v podstatě stojí. K tomu přibyly folkové tanečky jako vystřižené z nějaké tradiční irské hospody..
Dlouhých sedm let uplynulo od předešlé studiovky „High Time“, nicméně finská kapela je zpět, aby opět zvěstovala powermetalové písmo svaté. Hlavním kazatelem ale již není zpěvák Jarmo Pääkkönen, nýbrž Marcus Lång z party Force Majeure. Fanouši ovšem můžou zůstat v klidu, Marcusův hlas do tvorby Finů skvěle zapadá a je výrazným činitelem výsledného úspěchu. Novinka s názvem „Dream Alive“ se totiž povedla..
The Ferrymen je název projektu, v němž se skví trojice velkých rock-metalových jmen. Stěžejním členem je skladatel a multi-instrumentalista Magnus Karlsson (Primal Fear), jenž stvořil veškerou hudbu. Ta se posléze velmi zalíbila zpěvákovi Ronnie Romerovi (Rainbow), který okamžitě přijal nabídku k účasti, jako poslední pak do této party přibyl bicmen Mike Terrana (např. Tarja, ex-Rage). A přestože se tohle trio pravděpodobně poprvé dohromady vidělo..
Logo nové slovinské kapely Black Reaper možná svádí úvahy k tomu, že by zde mohlo jít o death či blackmetalovou nálož, pravdou nicméně je, že čtveřice mladých hudebníků drhne thrash klasického zrna, což ostatně pánové přiznávají v oficiálních materiálech, kde mezi hlavními inspirátory nalezneme obligátní sestavu spolků jako Slayer, Exodus nebo Kreator. Přesto se jeden malý únik k agresivnějším stylům najde, a to ve zpěvu Roka Jerončiče..
Dlouhé bylo čekání na druhou studiovku soběslavské party Garant. Situaci kupříkladu lehce zkomplikovalo hledání vydavatele, jakmile se ale v dubnu letošního roku kapely ujal label Support Underground, daly se věci rychle do pohybu a album mohlo spatřit světlo power-speedmetalového světa už na počátku léta. V sestavě mezitím naštěstí neproběhly zásadní změny (kromě výměny basáka), takže nic nebránilo plynulému navázání na šest let starý kotouč „Dobyvatelé part I.“, ..
Na novinku Amíků Seven Kingdoms jsem se docela těšil, a to na základě poslechu loňského EP „In The Walls“, které nabídlo dvojici nových songů, jejichž kvalita naznačovala, že by se hudebníci mohli po předešlých ne až tak skvělých počinech pochlapit (včetně zpěvačky Sabriny Valentine) a na plnohodnotné studiovce přijít s něčím mimořádným. Ta nahrávka je tady, dokonce nese titul jubilejně bilancující dobu existence kapely, nic výjimečného se ovšem nekoná ..
O ruskou sebranku Unperfectum zatím většina světových médií nejeví sebemenší zájem, což je myslím škoda. Její pojetí melo-deathu jistě nepatří mezi dokonalé nebo objevné, ovšem tak špatné, aby zapadlo bez většího povšimnutí, v žádném případě není. Naopak, debut s názvem „Neomenia“ lze zařadit k tomu lepšímu, co inkriminovaná škatule letos nabízí, zvlášť pokud si potrpíte na její jemnější, často až heavíkové pojetí, které je zároveň prezentováno jednoduše ..
Novinka Amíků Mindmaze je přesně ten typ nahrávky, u které je evidentní, že nebyla tvořena bandou nějakých diletantů, nechybí řemeslná zručnost a bohaté instrumentální dění s jemnými žánrovými přesahy, ovšem pokud bych se měl zmínit o nějakém významném emočním přenosu, pak moc nevím, o čem psát. Působí to vlastně skoro záhadně, jakoby snahu hudebníků už dopředu postihla temná kletba,..
Německá kapela Oversense přináší na melodickou scénu celkem osvěžující vítr. Obsah debutu „The Storyteller“ je totiž nasycen značnou osobitostí, stejně jako jemnou stylovou rozmanitostí. Tak např. uslyšíme power metal, jenž ale netvoří základní kompoziční kámen, pouze ve spojitosti s jinými žánrovými vlivy pomáhá čeřit pocitovou atmosféru písní, na níž si autoři velmi zakládají, když skladby člení na několik úseků, ve kterých i za pomoci častých tempových zvratů víří náladové nuance jednotlivých songů. ..
Česká parta Valury letos vydala debutovou placku s názvem „Projev svobody“. Když jsem zahlédl počet skladeb, které na albu zazní (celkem 22 kusů), napadlo mě (jelikož jsem o kapele neměl větší povědomí), že zde půjde nejspíš o crossover ve stylu S.O.D., kde jedna krátká položka střídá druhou a celková stopáž nakonec stejně výrazně nepřeleze půl hodiny. Jenže to byl omyl, trojice maníků z Valury opravdu drhne zmíněný žánr, ..
Japonská parta Gyze sice oficiálně spadá do kolonky melodického deathu, osobně ji však vnímám spíše jako zástupce jakéhosi extrémnějšího power metalu. Smrtící škatuli zde zastupuje leda tak zpěvákův screaming a možná lehce podladěný sound, jinak je to ovšem jedna lahodná melodie za druhou, a to zhruba ve stylu raných Children Of Bodom nebo smečky Demoniac, ze které se mimochodem etabloval základ britských raket Dragonforce...
Novou italskou partu Kings Will Fall je sice možné označit jako z podstaty thrashmetalovou, tuto kolonku je ale vzápětí nutné rozvést do několika subžánrových proudů. Při poslechu placky „Thrash Force.One“ jsem si postupně do svých poznámek uvedl styly death, metalcore, groove, punk, thrash´n´roll, crossover nebo grindcore, což zrcadlí hudební rozmanitost čtveřice italských hudebníků, díky které se jejich debutový příspěvek..
Řekové Chronosphere jsou zpět s třetí studiovkou. Tu předešlou jsem za pomoci školní terminologie zařadil mezi díla, díky kterým pánové absolvovali thrashmetalovou základku, a to ještě s odřenými kytarovými hmatníky. Autoři byli tenkrát silnější v předmětech jako tělocvik (nasazení a energie) nebo hudebka (řemeslo), pokud však přišla na řadu matematika (logická promyšlenost písní), nebylo to až tak slavné ..
Jakoby nebylo samo o sobě dostatečně zajímavé, že parta Jenner pochází z pro thrashmetalový žánr celkem netradičního Srbska, tuhle novou sebranku ještě k tomu tvoří čtveřice dosti pohledných žen. Když se podívám na jejich fotografie, napadá mě jediné: thrash metal ještě nikdy nebyl tak sexy! A nejde pouze o to, že by mé pocity ovládaly jiné orgány, nežli mozek, holky jsou totiž zároveň velmi dobré autorky a hudba jejich debutu „To Live Is To Suffer“ je natlakovaná jako deset papiňáků..
To jsem blázen, tohle album mi muselo v devadesátých letech nějakým záhadným způsobem uniknout, přitom jede v nejlepších mantinelech tehdejších počinů, včetně zpěvu Matta Barlowa! Ale moment, při pohledu na oficiální údaje příspěvku „Incorruptible“ vidím rok vzniku 2017 a na pěvecké pozici není Matt, ale Stu Block. Znamená to tedy, že se riffmaster Jon Schaffer rozhodl naplno a bez okolků vrátit do legendární éry své kapely?..
Nač chodit kolem horké thrashové kaše a nepovědět hned v úvodu, že třetí studiovka slovinské kapely Eruption přináší velmi vymakaný obsah, ve kterém se mísí mladistvá živelnost i profesorská zručnost, thrashová dravost i heavymetalové melodie. Vše dohromady tvoří velmi lákavý hudební příspěvek, kterému jako svrchovaný panovník vévodí zpěvák (a dnes také již jediný původní člen Eruption) Klemen Kalin. Ten si hravě poradí s klidnými pěveckými rejstříky, ..
Pokud se stability sestavy týká, švýcarská parta Emerald to nemá lehké. Po předešlé fošně „Unleashed“ z roku 2012 se totiž personální šachy uvnitř kapely rozběhly v takové intenzitě, že proti nim vypadá i dětská hra „škatulata, hejbejte se“ jako velmi statické představení. Odešla polovina členů, včetně zpěváka Thomase Winklera (Gloryhammer), kterého nahradil Američan George Call. I tato spolupráce se ale ukázala jako nefunkční, ..
Komunál slaví čtvrtstoletí existence, což znamená mohutnou dávku koncertů po celé republice (to je ovšem pro tuhle partu běžná záležitost), ale také studiové dvojalbum, které je pojaté opravdu velkoryse. Na prvním CD nalezneme jedenáct zbrusu nových skladeb, na druhém disku pak číhá překvapení ve formě tribute Komunálu, kdy celkem třináct českých spolků nahrálo svoji verzi jednoho z hitů východočeské kapely...
Brothers Of Metal. Název, ze kterého se dá vyčíst leccos. Na jedné straně stojí nenápaditost autorů, jdoucí ruku v ruce s podbízivým patosem, na druhé lze přece jenom ocenit otevřenost, se kterou v tomto případě osm (!) švédských hudebníků odkrývá karty. Když okázalost, tak se vším všudy, včetně jména kapely, názvů skladeb a samozřejmě veškeré lyriky, která je metalovým sentimentem (brzkou senilitou?) vyloženě slepena. ..
Parta Arthemis existuje téměř dvacet let, většina fanoušků (včetně mě) si ji ale pamatuje zejména díky působení zpěváka Alessia Garavella (ex-Power Quest). Alessio od těchto Italů odešel v roce 2009, stále však s kapelou zůstává v kontaktu, na novince „Blood – Fury – Domination“ např. zastal (poněkud překvapivě) mastering alba. Jak možná samotný titul napovídá, s pocitově vstřícnou hudbou Britů Power Quest zde mnoho styčných bodů nenajdeme, a přestože se Italové nebojí melodických cukrlátek,..
Tasmánští čerti jsou zpět s novou studiovkou. Tahle parta v minulosti nahrála několik zatraceně povedených skladeb, ke kterým se neustále vracím jako pouliční alkoholik ke své pravidelné dávce plastového piva. Pánové jsou totiž schopni namíchat osobitý a velmi lahodný hudební nápoj, který zdobí powermetalové melodie, chuť dodávají heavíkové riffy a říz jistí přesný obsah thrashové pálenky. To vše za optimistického vokálního doprovodu..
Většina Řeků asi momentálně nemá na ekonomických růžích ustláno, tamější obyvatelé si musejí zvykat na méně příznivé podmínky, což určitě není nic příjemného, na druhou stranu to tvoří ideální půdu pro vznik nasraných hudebních smeček (asi v podobných konotacích, jako když se v osmdesátkách v bezútěšných brazilských podmínkách zrodila slovutná Sepultura). Vše začala..
Švédové Art Nation zabodovali v roce 2015 debutovým albem „Revolution“, které dokonce mnozí pasovali na jeden z nejlepších melody-rockových počinů dané sezóny. Novinka, jež názvem „Liberation“ navazuje na titul prvotiny, proto patřila mezi značně očekávané letošní desky, což pětice hudebníků cítila a nahrání díla věnovala celých šest měsíců, s tím, že k mixu byl opět přizván zkušený Jacob Hansen. A je pravda, že zvuk patří mezi ozdoby aktuální fošny Švédů, ..
Britské rakety Dragonforce jsou zpět a hned je s jejich novinkou a v pořadí sedmou studiovkou svázáno několik „nej“. Jde např. o nejdelší album v celé metalografii kapely, nalezneme zde dokonce i nejdelší song, se kterým pánové kdy vyrukovali. Tím nejdůležitějším faktem pro věrné fanoušky je ale jednoznačně skutečnost, že Dragonforce zůstávají nejspeedovějším spolkem současnosti, když ani tentokrát nedošlo na nějaké žánrové hokusy pokusy..
Ale to se podívejme, jaká zajímavá smečka se nám vyloupla ze švédských končin! Je tedy pravda, že v tomto případě nejde o vyložené nováčky, já osobně jsem však kapelu zaznamenal až v souvislosti s vydáním aktuální studiovky „Death Roll“. Ta je ve skutečnosti již třetím metalografickým příspěvkem Švédů, při jeho poslechu každopádně cítím silné nutkání projet i předešlé počiny Tyranexu, jelikož tohle je značně výživný a rovněž méně obvyklý subžánrový příděl...
Německá kapela Stormhammer odhaluje stylový záběr již svým názvem. Tohle přece nemůže být nic jiného, nežli heavy a power metal, nejlépe v organické kooperaci, kdy zvonivé riffy občas uvolní nějaká pěkná melodická vyhrávka. Na šesté řadovce „Welcome To The End“ takovou muziku opravdu uslyšíte, přičemž vás asi nezachvátí náhlá touha napsat si autorům o autogram, zas tak výjimeční nejsou, nelze jim však upřít schopnost složit žánrově obstojné skladby, ..
Pouhé dva roky uplynuly od vydání debutu „Counterattack“, a už se plzeňská smečka Laid To Waste vrací, aby s nasazením sobě vlastním rozvířila tuzemské thrashmetalové vody. Opět se tak děje pod hřejivým područím vydavatelské firmy Support Underground, která album obdařila digipackovým obalem, s bookletem obsahujícím všechny základní informace, včetně textů písní, jejichž chronologie je ovšem oproti playlistu nečekaně přeházená,..
Vydavatelská firma Support Underground nepřestává podporovat česko-slovenské spolky s tím, že po důkladném oživení thrashmetalové scény nyní začíná kutat v deathové černozemi. První vytěženou hroudou se nedávno stala slovenská smečka Disconsolate, kterou brzy následovala debutová fošna jejich krajanů Mordum. Je přitom možné tvrdit, že přechod Supportu k brutálnější žánrové odnoži probíhá plynule a nenásilně, ..
Brněnská parta Tezaura loni přišla s EP „Heartcore“, které zaujme už svým názvem, jenž celkem přesně vyjadřuje hudební záběr kapely. Základní esencí je zde totiž hra na pocity a vytváření náladotvorných obrazů, kdy do většinou pozvolně tažených rytmů vstupují úsečné kytarové riffy a nad tím jako magická královna vládne zpěvačka Lori se svým emočně-altovým projevem. K tomu připočtěme příjemné hrátky s elektronikou nebo obecný emo-gotický feeling ..
Vydání debutového alba spolku The Unity zaměřovaly zraky mnoha jedinců, a to z jednoho prostého důvodu. V sestavě totiž figuruje dvojice muzikantů z Gamma Ray, konkrétně kytarista Henjo Richter a bicmen Michael Ehré, který stál u zrodu projektu, a zároveň do něj přivedl bývalé spoluhráče z dnes již neexistující kapely Love.Might.Kill. Bylo by ovšem mylné předpokládat, že se zde střetneme s hudební nadílkou typickou pro partu Kaie Hansena,..
Při poslechu první písně EP "Blessed Are the Heretics" se člověk nestačí divit, proč zrovna tuhle smečku vzala pod svá vydávající křídla firma Scarlet Records. Ničím zajímavý thrash s old-schoolovým zaměřením i zvukem, takových spolků je tisíc do tuny. Nicméně některé další songy už dávají větší smysl, neboť je v nich přece jenom ke slyšení určitá dravost a riffová vynalézavost, kde kromě thrashe zavadíme také o crossover s punkovým přívlastkem..
Jen v málokterém subžánru vznikne tak zásadní výrazová diference, přidáte-li k němu přídavné jméno „melodický“. Ideálním důkazem jsou právě Italové Fankaz, kteří patří mezi zástupce tzv. melodického hardcoru, nicméně rozdíly mezi tímto stylem a klasickým hardcorem jsou tak brutální, že jde o označení z podstaty zavádějící a zcestné. Tohle nemá s produkcí smeček jako Pro-Pain nebo M.O.D. společného vůbec nic, naopak celkové vyznění melodického hardcoru ..
Švédové Dragonland byli po prvních dvou albech skvěle rozjetí, a přestože jim malá vydavatelská firma Black Lotus nemohla dopřát adekvátní promo, stejně se skupinky fanoušků mohutně rozrůstaly a již brzy byl veškerý náklad kopií prvních dvou počinů zcela rozprodán. I proto hudebníci nechtěli nic uspěchat a přípravě třetí studiovky s názvem „Starfall“ věnovali náležitou pozornost, která probíhala již na japonském turné kapely ..
Když Rob Tiranti před časem opustil Labyrinth, pevně jsem věřil, že nejde o odchod trvalý, ovšem tak rychlý návrat mě přece jenom překvapil. Nečekané zprávy o Tirantiho návratu a tvorbě nové desky se začaly objevovat během loňského roku, a pak již vše šlo - i díky podpoře firmy Frontiers Records - ráz na ráz. Fandové tedy mohli jásat, v čele Labyrinthu opět stála dvojice hudebníků (vedle Roba ještě kytarista a skladatel Olaf Thorsen), v jejichž přítomnosti vznikala ta nejlepší díla kapely. Tím máme odbyté dobré zprávy, nyní přišel čas na ty špatné...
Verbování nových melodicko-rockových spolků firmou Frontiers Records pokračuje, a proto zde máme čest s dalším pozoruhodným projektem. One Desire založil v roce 2012 bicmen Ossi Sivula, který k sobě postupně nabral velmi zajímavé společníky, jako je basák Jonas Kuhlberg z Cain´s Offering, nebo dvojce hudebníků z výtečné kapely Sturm Und Drung, kytarista Jimmy Westerlund a zpěvák André Linman. Ten představuje pro hodnocené dílo hlavní výhru, ..
Opravdu nevím, jak to italský zpěvák Fabio Lione dělá, nicméně v současnosti jde jednoznačně o nejvytíženějšího metalového vokalistu. Hostuje všude, kam ucho doslechne, a do toho neustále přijímá nabídky k plnohodnotnému účinkování na celém albu. A tak jej zaslechneme i na novince a v pořadí třetí studiovce kapely Steel Seal, kde převzal mikrofonovou štafetu od D. C. Coopera (Royal Hunt), resp. od Thomase Vikströma (Therion). Těžko říct, co je příčinou ..
Vnášení křesťanské tématiky do (power) metalu bude vždy ošemetnou záležitostí, jelikož zrovna nejde o dva z podstaty spřátelené tábory. Na druhou stranu asi nikdo nenamítne jediné slůvko, pokud je pánbíčkářská lyrika doprovázena skvělou hudbou, jako to např. dlouhodobě zvládají Amíci Theocracy nebo Švédové Golden Resurrection. Horší situace nastává, když jsme nuceni poslouchat vyloženě kazatelské fráze s opravdu mrzkým hudebním podkladem...
Počátek milénia byl pro power metal něčím podobným, jako je současnost pro thrash. Vznikala jeho silná obroda, pronikal na místa dříve nevídaná (krom do médií, samozřejmě) a fanoušci jej brali hladově a malinko nekriticky všemi deseti. I z toho důvodu mohla mít úspěch prvotina Dragonland, která nepatří mezi nějaké vyložené klenoty žánru, nicméně v tehdejší době si své posluchače našla, což logicky vedlo k brzkému návratu do studia, a to s daleko štědřejším finančním příspěvkem od labelu Black Lotus...
Rapmetalisté Body Count se na scénu vrací překvapivě brzy, vždyť od minulého záseku „Manslaughter“ uplynuly pouhé tři roky, což je na tuhle smečku opravdu zlomkové období. Značí to jediné: Ice-T je při chuti a ve svých (téměř) šedesáti se snad více než kdy jindy cítí povinován ke komentování aktuální sociálně-politické situace, přičemž si opět nebere servítky a činí tak s nasraností sobě vlastní. Tady se totiž na korektnost nehraje,..
Hrobníci z Floridy jsou zpět s novou deskou, a protože jde o jubilejní metalografický kus, nabídlo se elegantní řešení ocejchovat jej rovnou eponymním titulem. Také coverový motiv z dílny Andrease Marshalla nese prozaické poznávací znaky, z čehož se dá snadno odvodit, že hudební obsah bude prostý jakýchkoli experimentů a vše pojede v dávném old-schoolovém duchu. Tedy přesně takovém, jaký fandové kapely očekávají a chtějí slyšet, progres nechť je přenechán mladším...
Když jsem si přečetl jméno této německé kapely, rozhodně jsem nečekal bitevně pojatý a konzervativně odměřený heavík germánského stylu, s občasným nakouknutím do US poweru. Pravda, leccos mohl napovědět titul desky, poslech prvních skladeb pak všechno definitivně potvrdil. Tady se na prvoplánově vlezlé melodie hrát nebude, což ovšem neznamená, že by zde absentovalo klišé a neoriginalita. Němci Fairytale v podstatě ničím nevybočují ..
Modernisté z Francie jsou zpět s třetí studiovkou. Od čtyři roky starého příspěvku „The Prodigal Child“ se však mnoho nezměnilo, což je dobrá zpráva pro ty, kterým se hudební směr kapely zamlouval. Já tehdy stál někde mezi, tentokrát ale musím udělat krok zpět a přiklonit se více k negativnímu hodnocení, hlavně proto, že Francouzi pořád nalézají snad až fetišistické zalíbení v časově rozmáchlých kompozicích, pro které ale neměli dostatek atraktivní náplně už na minulé fošně ..
První album říčanské party Calidad vyšlo v roce 2008 a neslo silné ozvuky moderního thrash metalu. Mezitím ovšem nastal celkem dramatický žánrový přerod, který vygradoval na právě vydaném EP a jehož základ lze možná najít za lakonickým vyjádřením na bandzone stránkách kapely, které praví následující: „Přestože jsme měli na začátku roku 2012 připravený materiál na nové album, peripetie na postech bubeníka a kytaristy zapříčinily, že deska nevyšla. ..
Mexičtí Ancestry letos přišli s druhou řadovkou, která je následovníkem šest let starého debutu „Revelations“. K němu jsem v tehdejší recenzi přistupoval opatrně, když jsem nechtěl některým songům upřít jistý power-speedový tah, nicméně zážitek mi komplikovala nepůvodnost (inspirace Brity Dragonforce byla více než markantní) a hlavně bídný zvuk. Ne, že by tentokrát pánové působili jako úplně nová kapela, nicméně je evidentní, že se v nejednom ohledu pochlapili ..
Je sice pravda, že švédské powermetláky Dragonland bere hodně lidí vážně až od jejich čtvrté řadovky „Astronomy“. První tři studiovky totiž nesou značně odlišný autorský otisk, kdy hudebníci teprve hledali pevné tvůrčí ukotvení, přičemž jim to oproti jiným kapelám zkrátka trvalo o něco déle. Je ovšem také pravda, že jakkoli byla prozatím muzika kompozičně „rozháraná“, už tehdy sem tam probleskla skladatelská zručnost Švédů ..
Tak zde máme další symfometalový spolek s ženským hrdlem v čele, i když v případě těchto Řeků nejde o úplné nováčky, neboť se na scéně pohybují již od roku 2003. Dnes hodnocený příspěvek je ale teprve druhou řadovkou v metalografii kapely, který přichází dlouhých devět let po debutu „Always Forever“, navíc po krátké pauze a s novou zpěvačkou, takže v tomto ohledu je možné o partě Bare Infinity pořád mluvit jako o čerstvé krvi. ..
Na poslech desky „Ruins Of Empires“, kterou letos vydala melodeathová smečka Aeternam, je dobré se připravit. Nejlepší bude ze sebe shodit pár hadrů, obklopit se půllitry vody a nasadit kvalitní sluneční brýle. Čeká nás totiž dlouhá cesta, navštívíme arabské země a na chvíli dokonce nakoukneme do Číny. To vše v doprovodu královské karavany, jejíž součástí je několik vokalistů, kteří zajišťují zábavu v podobě mohutných sborů, chybět nemůže ..
Britové Solitary jsou zajímaví tím, že existují od půlky devadesátých let, přičemž v každé dekádě vydali pouze jedno „solitérní“ album. Příspěvek do aktuální desetiletky vyšel právě letos, a protože jej od dvojky dělí plných devět let, určitě jde o náležitě vypiplaný klenot, který nás vystřelí ze židle rovnou na střechu. Nebo ne? Popravdě řečeno, při poslechu této fošny jsem zůstával víceméně v klidu, jen občas mnou projela jemná tendence zadupat si do rytmu dolní končetinou...
Tak zde máme další powermetalovou operu a budeme si povídat o Peru. To je možná překvapivá informace, ne tedy, že by tento stát z Latinské Ameriky byl inkriminovaným žánrem zcela nedotčen (stačí vzpomenout na party Nautiluz nebo Umbral), ale přece jenom, opera je trochu jiný pivo. Však také promo materiály načíná věta o nejambicióznějším peruánském projektu v metalové historii, na kterou navazuje seznam hostujících jmen, jenž je, popravdě řečeno, překvapivý o poznání méně...
Arena je věru zajímavý projekt, tedy alespoň na první pohled. Vždyť v jeho sestavě krom autora Thiaga Bianchi (ex-Shaman) nalezneme i jistého Tita Falaschiho, tedy bratra bývalého pěvce Angry a nyní Almah. Hlavní atrakci ale tvoří seznam hostů, kterých je několik desítek a ti logicky dávají motivaci k očekávání velkolepého metalového díla, ne-li opery (přestože nejde – krom Edu Falaschiho – o nijak známá jména). ..
Tvorbě novinky italských powermetláků Kaledon předcházela výměna bicmena a vokalisty, kdy na rytmické štokrle zasedl Manuele Di Ascenzo (ex-Secret Rule) a na pěvecké pozici nahradil Marca Palazziho Michele Guaitoli z Overtures. Michele se krátce představil již na předloňském remasteru alba „Legend Of The Forgotten Reign“, kde ve dvojici položek dokázal, že výběr jeho hrdla byl jen a pouze správnou volbou. ..
Nekompromisní titul a na poměry žánru slušný obal, to jsou první výstražné ukazatele, kterými blikají nováčkové Ravager při vjezdu na thrashovou scénu. Šofér Marcel Lehr nastartoval tuto smečku před třemi lety, loni se svými spolujezdci vydal EP „Alarm Clock Terror“ a letos již následoval náraz v podobě debutové fošny „Eradicate…Annihilate…Exterminate“. Pánové přitom nehodlají výletnicky bloumat po nějakých experimentálních cestičkách, naopak rovnou zařazují nejvyšší stupně a za rozumných čtyřicet minut jsou v cíli. ..
Jedna z nejvýraznějších smeček novodobého thrashového boomu letos přichází s novinkou „Conformicide“. Lídr kapely, zpěvák a kytarista David Sanchez, jeví už delší dobu sympatickou tendenci poodstoupit od přímočarých old-schoolových sypaček, prezentovaných např. songem „Time Is Up“ ze stejnojmenného alba, a vnést do hudby Havoku osobité a kompozičně vrstevnatější prvky. Aktuální fošna na tuto progresivní autorskou linii plynule navazuje,..
Italský kytarista Tommaso Vitali přichází s novou sólovkou, kterou tradičně vydává pod jemnou modifikací svého jména na Tommy Vitaly (jakože Itálie). Opět přizval k účasti několik zajímavých hostů, mezi nimiž vynikají Roberto Tiranti (Labyrinth), Apollo Papathanasio (ex-Firewind), a také nezbytný a všudypřítomný Fabio Lione. To jako lákavé pozlátko úplně stačí, zbývá tedy zodpovědět nejdůležitější otázku, a to, zdali Vitaly dokázal prvotřídním zpěvákům nabídnout obdobně kvalitní autorský podklad...
Novodobý thrashový virus zasáhl většinu světa, moc bych se nedivil, kdybychom se jednou dočkali odžískovaných mániček z Aljašky nebo Madagaskaru. Smečka Panikk je sice ze Slovinska, to je ale z pohledu žánru obdobně raritní destinace. Intenzita obsahu „Discarded Existence“ o tom však vůbec nevypovídá, tohle je old-school thrash značné kvality, navíc s dobrým zvukem. Úvodní „Instigator Of War“ dokonale nastíní snahu hudebníků..
Mat Sinner je hudebník, který se na rock-metalové scéně pohybuje již drahnou dobu, jako skladatel působí či působil v mnoha kapelách a projektech, a právě to nemusí být vždy ku prospěchu věci. Tak plodný autor se dříve nebo později začne opakovat, což sám Mat v rozhovorech (sympaticky) přiznává, když tvrdí, že už ani není v jeho mentálních schopnostech evidovat, který riff přesně kdy napsal. Jak ale z takového kruhu ven?..
Švédové Cryonic Temple platí mezi powermetalovými fanoušky za velmi dobrou kapelu, která dokázala v historii nabídnout nejednu výtečnou skladbu. S tím zcela souhlasím, přestože s hodnocením jednotlivých nahrávek už bych byl opatrnější, vždy totiž proti několika parádním kusům stály věci průměrné až mdlé. Jenže během devíti let, které stojí mezi řadovkou „Immortal“ a novinkou, se musel stát nějaký zásadní posun, jehož následkem je jednak kvalitativně vyrovnanější materiál, ..
Někdy není vůbec marné, když si to člověk udělá sám. Přesně jako Brazilec Guilherme de Siervi, který si odskočil od dlouholetých parťáků z kapely Skyrion, aby založil vlastní projekt Omega Blast, kde obstarává veškeré instrumenty a zpěv. Zároveň se rozhodl řádně přitvrdit, takže na jeho eponymní debut můžeme vedle škatulí heavy a power úplně stejně plácnout štempl s velkým nápisem „thrash“. V této souvislosti působí vtipně název první skladby „Are You Afraid?“, která se do slechů zakousne jako buldok..
„Nerd metal“. Takovou nálepku pro svoji tvorbu zvolila italská powermetalová parta SkeleToon. Pánové v čele s lídrem Tomi Foolerem tím chtějí naznačit jednak oblibu videoher, jednak smysl pro humor, který má dle jejich mínění hrát nezbytnou roli při tvoření čehokoli. S tím je nutné souhlasit, jenže tím pádem po poslechu novinky „Ticking Clock“ naskakuje několik otazníků. Zaprvé, označení „nerd metal“ není s hudbou Italů úplně kompatibilní, protože jde o typický power-speed bez výrazného průniku elektroniky ..
Při průniku do povědomí metalového obecenstva má brazilská Vandroya o něco lepší pozici, a to díky dvěma faktorům. Tím prvním, méně výrazným, je zaštítění labelem Inner Wound Recordings, jenž se o své ovečky stará téměř s rodičovskou péčí. Hlavní hodnotu ovšem představuje zpěvačka Daísa Munhoz, která vládne atraktivně zabarveným hrdlem a znamená zásadní důvod pro poslech kapely, přičemž ani její kolegové nejsou žádní zelenáči..
Witherfall jsou nová a nadmíru zajímavá parta, jejíž sestavu tvoří ostřílení hudebníci, jako je kytarista Jake Dreyer z Iced Earth, zpěvák a klávesista Joseph Michael (ex-White Wizzard), a původně také bicmen Adam Sagan (Circle II Circle), který však na začátku loňského prosince skonal, a to v době, kdy bylo album ve finální produkční fázi. Dílo „Nocturnes And Requiems“ je mu tedy věnováno, přičemž jde o hold sice neplánovaný, ale rozhodně důstojný a po hudební stránce vysoce kvalitní. V tomto ohledu..
Lux Perpetua je název fantasy románu polského spisovatele Andrzeje Sapkowského. Nově jde ale také o powermetalovou kapelu, pocházející ze stejné destinace, a to kapelu více než zajímavou. S debutovým příspěvkem Poláci přicházejí plných osm let od začátku existence, nepočítaje do toho pět dalších roků, kdy fungovali pod jménem Sentinel. Konkrétně tedy bicmen Pawel Zasadzki a kytarista Tommy Salaciński, zbytek osazenstva jsou novicové, z nichž vyniká zejména lepá klávesačka Magdalena, ..
Polskou smečku Hellias bychom mohli považovat za jakousi obdobu tuzemského spolku V.A.R. Pánové už také na metalové frontě válčí nějaký ten pátek (vyjma šestileté pauzy z přelomu milénia), studiovek dohromady tolik nemají, přičemž jejich tvorba zajisté představuje zábavu pro tvrdé fanouškovské jádro, ostatní však nemají mnoho důvodů k důkladnějšímu zkoumání. Ledaže by v tomto případě někoho zajímalo, jak hluboko dosahují – pro katolicky ortodoxní Polsko – vnější provokativní znaky, ..
Švédští Decadence si váží svých fanoušků a chtějí pro ně to nejlepší. I proto založili vlastní label Heavy Dose (původně HTI Records), aby nemuseli být sužováni marketingovými nároky, veškerá propagace probíhala hlavně mezi posluchači samotnými a undergroundové kanály se začaly hemžit zvěstmi o dalším albu, jehož titul tentokrát mluví sám za sebe. Nová deska Švédů totiž vznikla hlavně z popudu fanoušků, kteří se nehodlali smířit s prohlášením o ukončení existence kapely, pročež je zpěvačka Metallic Kitty ..
Tak se nám do draků nadobro zabouchli i pánové z Bloodbound. Opravdu by mě zajímalo, co na této mýtické havěti lidé vidí. Možná jde o nějaké nedořešené trauma z dětství, kdy tatínek nedovolil ratolestem pouštět na podzim papírové hračky, a tak se dětská dušička urazila a v pozdějším věku vše vyhnala ad absurdum. V případě novinky Švédů nejde jenom o obal, ale hlavně lyriku v čele s monstrózně odpudivými názvy písní jako „Tears Of A Dragonheart“ nebo „Dragons Are Forever“. ..
Němečtí bojovníci se na metalová kolbiště vrací pouhé dva roky po zářezu „Generation Steel“. Ten nebyl vůbec marný a dokázal, že archaický heavíkový patos je možné servírovat poslechově a hlavně kvalitně. Novinka „Rebels“ na tuto sympatickou linii zcela plynule navazuje a opět přináší několik mimořádně líbivých melodických momentek, třebaže je nutné počítat i s pro-silově zabejčenými motivy, v nichž si němečtí hudebníci hrají na namakané a v každém ohledu chrabré válečníky, pro které je nepřátelská krev ekvivalentem proteinového nápoje. ..
Na každou novou fošnu jedné ze dvou hlavních smeček zpěváka Tonyho Foresty se těším jako malej smrad. Zatímco ale Municipal Waste zůstávají ve vydávání alb dlouhodoběji nečinní (podle posledních zpráv by se však tento stav mohl ještě letos změnit), parta Iron Reagan přichází v rozmezí čtyř let již s třetím počinem, pro který pánové vybrali název „Crossover Ministry“ (podle nápisu na kostele sousedícího s jejich zkušebnou). Tím zároveň jasně poukázali na žánrové ohnisko,..
Pokud se staromilského thrashe týká, je vlastně neuvěřitelné, že při probírání se obrovskými haldami nových nahrávek člověk jen málokdy narazí na opravdu vypiplaný, žánrově krajně vyhraněný a po zvukové stránce adekvátně ošetřený příspěvek. Množstevní nárůst posledních let ani v nejmenším nezaručuje thrasherův blahobyt, naopak, fanoušek chtivý kvalitní hudby musí stále pečlivě vybírat. Většina alb spadá do (pod)průměru, menšina míří o kousek výš a jen velmi nízké procento klepe na dveře dokonalosti. ..
U Italů Starbynary drží mikrofon Joe Caggianelli, což je bývalý zpěvák powermetláků Derdian. Tři roky stará debutová fošna „Dark Passenger“ ovšem jasně naznačila, že se zde nebude pokračovat ve šlépějích Joeovy původní kapely a vše popluje v daleko temnějších vodách s mohutným progovým vlněním. Novinka, která názvem „Divine Commedia: Inferno“ prozrazuje koncepční ambice, pak v tomto ohledu pluje ještě dál, přičemž nějaké pomrknutí k Derdian..
V pořadí třetí studiovce švédských metláků Lancer předcházelo sepsání smlouvy s firmou Nuclear Blast. To lze jistě označit jako zásadní posun v životě hudebníků kapely, budiž jim přáno, já osobně však ve zmíněném kontraktu moc velký smysl neshledávám, vždyť Švédové na prvních dvou albech nepřinesli nic extra výjimečného, a pokud se osobitosti týká, zněli spíše jako tribute band Iron Maiden. I tak je pro mě velkým překvapením..
Ten pocit, když si ve svém bytě můžete navodit velkolepou, zlověstnou a opulentní atmosféru. Když se v mysli během pár sekund přenesete z běžně plynoucího života do fantaskních světů, plných spektakulárních představ, jejichž hranice si určujete jenom vy sami. Takový zázrak je kdykoli možný, máte-li k dispozici adekvátní hudbu, jako např. novinku „Embers Of A Dying World“ finských Mors Principium Est. Pak už stačí málo, totiž zatemnit místnost, stisknout tlačítko „play“ a hlasitost ohulit pořádně vysoko. ..
Progová parta Stamina pochází z Itálie, na její muzice byste to ale nepoznali. Čtveřice muzikantů, v jejichž čele stojí skladatel, producent a kytarista Luca Sellitto, čerpá inspiraci z několika evropských spolků, občas tak v neoklasických hudebních vzorcích upomene Stratovarius, jindy asociuje tvorbu německých kapel At Vance nebo Eternity´s End, úplně nejblíže má ale k tvorbě Dánů Royal Hunt, což nakonec italští hudebníci neskrývají a toto známé uskupení zmiňují na prvních místech v seznamu největších oblíbenců..
Počtvrté a nejokázaleji! Alespoň pokud se skladatelské sestavy týká, vždyť na novince Place Vendome spolupracoval nebývalý počet zajímavých tvůrců, jako je Jani Liimatainen (Cain´s Offering), Simone Mularoni (DGM), Olaf Thorsen (Labyrinth), jenž vytvořil nečekanou autorskou dvojici s Fabio Lionem, dále starý známý Magnus Karlsson (Primal Fear) a samozřejmě Dennis Ward, který to se zpěvákem Michaelem Kiskem táhne již od samého počátku. No a pak zde máme další velká lákadla..
Tak tohle je opravdu nevšední projekt. Na jeho počátku stál v roce 2013 ruský producent Kirill Nemolyaev s touhou zlanařit co nejvíce různorodých vokalistů. Od té chvíle začal chrlit jednu nahrávku za druhou, přičemž se u něj vystřídalo několik desítek jmen, včetně tradičních hostujících zpěváků Görana Edmana, Marka Boalse a také – již méně obvyklého, pro mě ovšem nejzajímavějšího – Jarkko Aholy (ex-Dreamtale). Nemolyaev má však trochu bordel v logistice metalografických titulů, ..
Letošní seriál rozjedeme novinkou brazilské tlupy Embrio, u které zaujme hned na první dojem zdařilý motiv na coveru. Dobrou zprávou je, že obdobnou líbivostí oplývá také hudební obsah, který do základního thrashového cementu přimíchává hardcorovou drť, špetku punkových či modernistických příměsí a nějaký litr groovy tekutin, přičemž výsledný beton drží pohromadě jako nadprůměrně kvalitní žánrový blok. Trojice brazilských stavitelů své nasazení dosvědčí hned prvním trackem „Out For Blood“,..
Prvním spolkem letošního seriálu, jenž má tradičně ambici co nejobšírněji mapovat aktuální dění na powermetalové scéně, se stávají Španělé Náyades. Když jsem před časem slyšel teaser k albu „White Winter Tales“, začal jsem se na něj docela těšit, neb je v něm k nalezení nejedna chytlavě vystavěná melodie. Realita ale ukázala, že šlo o situaci podobnou filmovým trailerům, které vypíchnou nejlákavější momentky bijáku, jenž ale ve zbytku stopáže až zase tak zajímavý není...
Jedenáct let. Taková doba uběhla od vydání debutu „Enter Deception“ amerických rychlomelodiků Cellador. Mezitím se zásadně vyměnila sestava, nicméně zakládající člen Chris Petersen zůstal a svoji pozici ještě utvrdil, neboť se kromě skládání, produkce a hraní na kytaru tentokrát chopil také mikrofonu. Studiová novinka s názvem „Off The Grid“ pak překonává svého předchůdce o několik kytarových délek, když – kromě lepšího zvuku – přináší prvotřídně vypiplanou a blahodárně uvolňující power-speedovou masáž! ..
Kanadský zpěvák Rob Moratti má za sebou bohatou hudební historii. V devadesátých letech nahrál dvě alba pro stejnojmennou kapelu, prošel také partami Final Frontier a Saga, aby v roce 2011 rozjel sólovou kariéru. Loňská deska „Transcendent“ pak znamená třetí příspěvek jeho kapely, jejíž žánrové rozmezí je jasně vytyčené mantinely AOR a melodického rocku. A nutno dodat, že se Moratti v tomto prostředí cítí jako Jágr na ledě!..
Letošní rok již stihl nabídnout několik milých hudebních překvapení, osobně k těm největším řadím právě novinku party Avenford. Tu v Maďarsku založili pánové Gamson (zpěv, kytara) a Szehonffner (kytara), aby se ještě před nahráním debutu „Mortal Price“ natrvalo přesunuli do Londýna. Pokud se podíváme na historii sestavy kapely, je evidentní, že se zmíněná dvojice muzikantů potýká s nestálostí rytmické sekce, kdy se u nich střídá jeden basák s bicmenem za druhým. Nicméně přesto se na svět vyklubala druhá studiovka „New Beginning“,..
Ze Španělska se v poslední době začal rojit nemalý počet kvalitních a hlavně anglicky zpívajících spolků. Do této kategorie spadají také novicové Darkblazers, kteří na konci ledna přišli s debutovým zápisem „Mutant Anthems“. U něj zaujme obal, jehož povedený vizuální motiv ovšem příliš neladí s vyloženě dětinským logem kapely a fontem zvoleným pro nápis titulu. A je pravda, že tato jakostní ambivalence je částečně symbolická i pro samotný hudební obsah, který v první polovině vládne silnou chytlavostí,..
Poslední díl našeho seriálu s číslovkou 2016 v názvu začneme německou partou Bloodspot. Ta do svého thrashe přimíchává death (jenž nejvíce zastupuje growling zpěváka Petera Kunze), hardcore (intenzita riffů a vokálních frází) nebo groove (variabilní kytarové hrátky), čímž se hned stává zajímavější a o nemalý kus uskakuje od hudebně běžnějších thrashových spolků. Když se pak pánové trefí a nabídnou mimořádně osvěžující kytarovou masáž, jako kupříkladu v palbách „The Act Of Fame“..
Fandové powermetalové opery, zbystřete pozornost! Na scénu přichází norský skladatel, kytarista a producent Frode Hovd a jeho hudební dítko jménem Aldaria, na kterém makal několik let, během nichž se mu podařilo zlanařit opravdovou pěveckou smetánku v čele s mistry jako Todd Michael Hall, Mathias Blad, Jonas Heidgert, Rick Altzi, Fabio Lione, Tommy Johansson nebo PelleK. S muzikou mu pak vypomohl např. Mike LePond, Uli Kusch nebo Roland Grapow, který se navíc společně s Jacobem Hansenem postaral o zvuk. ..
Firma Support Underground po hluboké sondě do česko-slovenských thrashových hlubin začíná kutat také v deathovém ranku. Jedním z prvních úlovků je košická smečka Disconsolate, jejíž debut „Behind The Doors Of Perception“ sice vyšel před šesti lety, tenkrát ale víceméně zapadl, takže se šéf Supportu Koník rozhodl toto dílo v závěru loňského roku resuscitovat, a to s pečlivostí sobě vlastní. K dispozici tedy opět máme slušivý digipack s texty i fotkami členů, ale hlavně poctivou porcí deathové hudby, ..
Tak jsme se dočkali. Jedno z mála velkých thrashových jmen, které v posledních letech nevydalo nové album, se konečně pochlapilo a v závěru ledna přišlo se čtrnáctou studiovkou s názvem „Gods Of Violence“. To zároveň doprovází bohatá sbírka videoklipů, z nichž dva byly zveřejněny ještě dlouho před samotným vydáním desky a právě ty u mě nastartovaly nemalé pochyby o její kvalitě, neboť ani jeden z uvedených příspěvků neoplýval kýženou atraktivitou a spíše naznačoval totální recyklaci dřívějších nápadů...
Vaios Kolokotronis je kytarista, který se rozhodl vydat sólové album, z větší části instrumentální. Podobné nahrávky mě většinou nechávají chladným, neboť neshledávám velkou zábavu v dlouhých kytarových hrách bez pěveckého vkladu. V případě řeckého autora, jehož jméno pravděpodobně obsahuje největší počet „óček“ v hudební historii, jsem se pustil do poslechu díky dvojici zpívaných položek, a protože se jednalo o slušné kusy, nebyl důvod nezkusit i zbytek – stopáží velmi rozumného - díla. ..
Abychom zkompletovali nejznámější AOR objevy, kterými nás loni obšťastnil šéf labelu Frontiers Records Serafin Perugino, vezmeme si na paškál také projekt Palace. Ten je pojmenován po skladateli, kytaristovi a zpěvákovi Michaelu Palaceovi, jenž se zároveň podílel na dalších firemních akvizicích, jako jsou First Signal, Cry Of Dawn nebo Kryptonite. Úspěšná spolupráce měla za následek sepsání vlastní smlouvy, jež brzy vedla k vydání debutového příspěvku s názvem „Master Of The Universe“...
Light & Shade jsou novým mezinárodním spolkem, jehož členové patří mezi ostřílené muzikanty, přičemž bicmen Alex Landenburg (Luca Turilli´s Rhapsody, Mekong Delta…) je Němec, baskytarista Liuk Abbott (Tempereance, ex-Bejelit) a kytarista Marco Pastorino (Secret Sphere…) pocházejí z Itálie a zpěvačka Adrienne Cowan (Firstbourne) je Američanka. Žánrové rozhraní nejsilněji zasahuje styly symfo-power a prog, oba ovšem s podstatným přívlastkem „moderní“...
Při nedávné recenzi power-thrashových Rusů Distant Sun jsem podotkl, že se na metalové scéně nevyskytuje mnoho žánrově totožných spolků. A vida, Italové Ancestral tyto skromné řady rozšiřují, což je zpráva dosti nečekaná, neboť jejich deset let starý debut „The Ancient Curse“ neměl s thrashem téměř nic společného. On tedy neměl mnoho společného ani s důstojnou nahrávkou, jelikož samotný obsah doslova zadupal diletantský sound. Druhá studiovka s názvem „Master Of Fate“ je v tomto ohledu již celkem v pořádku..
Sepultura. Jméno, které není nutné představovat, přestože veškerá jeho síla pramení z dávné minulosti. Novodobá tvář kapely nese značně jiné rysy, jimž stále neschází určitý podíl osobitosti, výraz ale postrádá jednoznačnou auru atraktivity, se kterou strhávaly – a stále strhávají – desky Brazilců z přelomu poslední dekády minulého století. Aktuální zajímavost Sepultury tak spočívá hlavně v tom, že nikdy není úplně jasné, s čím čtveřice muzikantů vyrukuje na nové studiovce...
Český projekt Diago Hustrei je dítkem maníka s přezdívkou Paulo Mescallito, který vše tvoří a nahrává ve svém domácím studiu. Paulo navíc nezahálí a loni přišel již s pátým albem, přestože celou záležitost rozjel teprve v roce 2011. Novinka s libozvučně úderným názvem „Megahell“ pak přináší méně obvyklý hudební obsah, svobodně se pohybující po mnoha žánrových územích, jako je thrash, death, groove, black, punk i heavy metal,..
Kolonka melodického death metalu v roce 2016 zaznamenala několik zajímavých počinů, např. od kapel Whispered, Kambrium nebo Dark Oath. U mě však nade všemi zvítězila finská parta Brymir s albem „Slayer Of Gods“, které bylo následovníkem pět let starého debutu „Breathe Fire To The Sun“. Jde o bombastickou žánrovou jízdu, jež nezapře inspiraci ve spolcích jako Ensiferum, Wintersun či Equilibrium. Patříte-li mezi fanoušky těchto smeček, slupnete novinku Finů jako nejchutnější lesní malinu...
"There´s no word that can describe
Debutovému albu „Declassified“, které španělská parta vydává po sedmi letech existence, předcházela změna jejího názvu, když si pánové museli kvůli stejnojmenné německé kapele modifikovat titul z Toxic Waltz na Töxik Waltz. Ne, že by tím odstranili zmatečný dojem, nicméně po hudební stránce už je diference o něco markantnější, neboť zde vše inklinuje ke crossoverové odnoži, když ve tvorbě Španělů vedle thrashe zaslechneme i (mírně) hlasité ozvěny hardcore punku...
Pokud se pamatuji, ze Slovinska jsem doposud žádnou muziku nerecenzoval. No a najednou se z této země vyloupne spolek s hodně ujetým jménem a ještě divnějším motivem na obalu debutového alba „Gallop Through The Stars“. Tohle jsem si nemohl nechat ujít, i proto, že celá záležitost zaváněla nadhledem a vtipem, tedy v metalu málo vídanými jevy. Výtečnou zprávou je, že všudypřítomnou pohodou jsou nasyceny také hudební tóny tohoto díla, přestože k vyloženě oslavnému hodnocení nakonec přece jenom dojít nemůže...
Zajásal jsem radostí, když jsem viděl nový slovenský spolek, jehož debut „Angel Of Light“ měl být údajně nasycen melodickým power metalem. Malinko mě sice zarážel název kapely, jenž je převrácením původního jména Prevrat, což je ale chabé vysvětlení pro neskutečnou krkolomnost a nelibozvučnost slova Tarverp. Jak se však záhy ukázalo, nevynalézavost, kterou je ochromen název, nakazila i samotný skladatelský proces a prostoupila v podstatě všechny debutové skladby...
„Jsme si vědomi toho, že naše kapela nepřináší zcela nový zvuk. Chceme prostě hrát tvrdou a nekompromisní hudbu a dělat to, co nás baví.“ V tomto vyjádření nalezneme milou a ne vždy vídanou sebereflexi, která je ovšem v případě karlovarské thrash´n´deathové party zcela na místě. Nic extra osobitého čtveřice muzikantů opravdu nenabízí, nicméně pokud patříte mezi příznivce inkriminovaných stylů, může pro vás být debut s úderným názvem „Pitfall“ dobrou volbou. ..
V roce 2002 spatřila světlo fantaskního světa druhá kapitola Turilliho Virtuální Odysey, s podtitulem „Dark Comet Saga“. Ano, tentokrát se přesouváme do hlubokého vesmíru, nicméně základní osu temně futuristického příběhu opět tvoří milostná linie, a tak to má u power metalu být. Vytváří se tím ideální záminka k rozprostření melodramatických melodií, bohatých aranžmá a sborů bouřících s osudovou naléhavostí. To vše na druhé Turilliho sólovce uslyšíme s tím, že se autor pustil do lehkých experimentů,..
„Muzika na koncertech není jen o samotné hudbě, diváci se chtějí bavit, chtějí vidět show.“. Tak praví Antonín Šrajer z turnovské smečky Deathward, čímž vysvětluje potřebu kapely oživit hraní kostýmy, make-upy nebo stojanem na mikrofon od uměleckého kováře. Já si ale jako protivný recenzent musím okamžitě položit otázku: není celý cirkus náhodou zastíracím manévrem pro menší nápaditost hudební složky? Po poslechu debutové fošny „Crush The Enemy“ hned nabízím odpověď..
Vydání druhé řadovky švédských rychlo-melodiků Morning Dwell provázely drobné odklady. Původně ji měla firma Doolittle Group hodit na trh 30. září, nakonec se tak stalo až 25. října. Ať už byly důvody této prodlevy jakékoli, hlavní neduh kapely se ale stejně odbourat nepodařilo. Ono by to v tak krátkém časovém úseku ani nebylo možné, neboť se jedná o tak zásadní věc, jakou je zpěv. Vokalista Petter Hjerpe svým projevem brzdí rozjezd celé hudební složky, která by jinak nebyla úplně marná...
Bylo, nebylo, ve Švédském království se jednoho (pravděpodobně) mrazivého dne zrodila nová kapela. Ta se transformovala z osazenstva glam´n´sleazového spolku TrashQueen, když se trojice tamních členů shodla, že jejich srdce ve skutečnosti bije pro AOR a melodický hard rock. Brzy nato vydali dvě EP, načež si jich všimla firma Frontiers Records a nabídla partě s názvem Cruzh smlouvu. Pohádkovou pointou tohoto příběhu je stejnojmenný debut, jenž byl vydán na sklonku loňského léta. A nutno říct, že se pánové dané výzvy chopili s rytířskou ctí ..
Kdybychom měli stav společnosti hodnotit dle množství vydávané hudby, pak se máme všichni opravdu skvěle. Ono to tak pozitivní samozřejmě vůbec není, muzikanti jsou však lidé osobití, jež si rádi vytvářejí vlastní snové světy, možná právě proto, aby se odstřihli od okolních problémů. A my, pokud máme své favority, můžeme učinit to samé a radostně v jejich hudebních vizích pobejt. Zde je výčet mých nejoblíbenějších „únikových“ destinací uplynulého roku...
Novinka a v pořadí druhá řadovka španělské smečky Trallery patří mezi díla, která by v našem seriálu neměla chybět. Je totiž dostatečně atraktivní a osobitá, přestože tvorba autorů zároveň nezapře inspirační zdroje, což ovšem není nic trestuhodného. Hned s nástupem úvodní titulky se kupříkladu nelze ubránit srovnání s Testamentem, a to díky riffově intenzivním valům, které ale postupně najdou vlastní cestu, na níž se vyjímají melodické refrénové linky a hlavně kontrastně klidná mezihra, ..
Řekové Wardrum jsou zpět se čtvrtou studiovkou, která dostala do vínku další z jednoslovných titulů, takže po „Spadework“, „Desolation“ a „Messenger“ zde tentokrát máme „Awakening“. Tento název ale nemá nejmenší souvislost s hudebním obsahem, který naštěstí neznamená náhlý odklon k jiným stylům a plynule navazuje na typické power a heavymetalové představení studiových bratříčků. Většinou tedy budeme svědky vysoce kvalitní muziky, zůstávají však i drobné neduhy, ..
Tito Španělé patří mezi kapely, které sice nevydávají nějaká strhující alba, nicméně sem tam se jim podaří stvořit parádní a výjimečné skladby. V playlistu Nocturnie se např. vždy rád vrátím k songům „En Busca Del Tiempo“ nebo „El Final De Los Tiempos“, u kterých mě baví jemné melodické nitky nařasené typickou románskou chytlavostí. Novinka „Tierra De Cobardes“ však obdobně pamětihodné písně nenabízí, přesto o ní nelze říct, že by byla nepovedená nebo vyloženě špatná...
We are the kings of the nordic twilight,
Power-speedová kolbenka z Finska vydala v prosinci nový produkt, který už částí svého názvu prozrazuje pořadové metalografické číslo. Za slůvkem „Seventhian“ ale ještě nalezneme přídavek „Memories Of Time“, jenž odkazuje na druhý disk s osmičkou znovu nahraných skladeb. Možná bychom mohli debatovat nad tím, zdali musela být tato skutečnost uvedena v samotném titulu díla, nicméně je jasné, že finští autoři nadělili bonusovým materiálem krásný dárek věrným fanouškům. ..
Stejně jako se vyskytují šikovní lidé v nejrůznějších profesích, existují také zruční muzikanti, pro které není problém napsat poměrně složité kompozice. Jenže takových je hodně, takže pokud chtějí být výjimeční, měli by zároveň přijít s něčím, co je oddělí od širých houfů. Flák osobitosti, špetku jedinečnosti, nebo alespoň kus srdce. Zde už nám pomyslné davy značně řídnou a obávám se, že osamocené množinky nerozšíří ani členové kapely Noveria. Také v jejich progresivním power metalu je patrná nemalá řemeslná zručnost, ..
Ola Halén je švédský vokalista, který nazpíval dvě výjimečná alba s kapelou Insania Stockholm, aby se posléze trhl a založil vlastní spolek Shadows Past. Ani to mu však zřejmě nestačilo k plnohodnotnému uměleckému vyjádření, a tak v prosinci přišel s debutovým sólovým počinem. Pojmenoval jej „Nackskott“, což svádí myšlenky k domněnce, že bude vše odzpíváno v jeho rodné švédštině. Ovšem kromě refrénu závěrečné skladby uslyšíme jen a pouze angličtinu. ..
Album „Red, White & Screwed“ je zatím posledním počinem americké smečky M.O.D. Její direktor Billy Milano s ním přišel čtyři roky po zápisu „The Rebel You Love To Hate“, který byl slaboučký jako krabicové víno, což bylo paradoxní, neboť si tehdy Milano dělal povýšenou srandu z kde koho a nakonec byl k smíchu sám. Dobrou zprávou je, že v pořadí sedmá řadovka kapely žádným průšvihem není, ačkoli pokud se kvality týká, má úplně stejně daleko k povedeným deskám z přelomu devadesátých let. ..
Druhé řadovce polských melodiků Titanium předcházelo hledání nového zpěváka. K mé velké radosti padla volba na Ukrajince Konstantina Naumenka, který své kvality dostatečně projevil v partách Sunrise a Conquest. A nutno říct, že jeho čisté a průzračně výškové hrdlo je pro tvorbu Poláků jako stvořené, zejména z toho důvodu, že autoři v čele s Karlem Maniou (Pathfider) výrazně přeřadili od středních a svižných temp rovnou k čistokrevnému speed metalu...
Američané Avant Guardian vydávají debutové album po sedmi letech existence. Svoji tvorbu označují jako progresivní power metal, což je honosná škatule, která vyžaduje precizní hráčské výkony, stejně jako důkladné technické ošetření. Nutno říct, že si v obou sférách kapela vede zdatně, a pokud bychom obsah alba „Metamorphosis“ posuzovali pouze dle těchto hledisek, dostali bychom se ve výsledném hodnocení na celkem obstojnou známku. ..
Návrat k hudebním kořenům probíhá napříč metalovými žánry, nehledě na číslovky, které se právě vyjímají v kalendáři na stěně. Věcí neznalý jedinec by při poslechu alba „Too Heavy To Fly“ italské kapely Vanexa kupříkladu jen těžko uhádl datum jejího vzniku, jeho tipy by - zcela logicky - směřovaly někam k přelomu sedmé a osmé dekády minulého století. V tak hlubokém retru se totiž pětice muzikantů na své letošní novince vzhlíží, přičemž nejsilněji čerpá z novo-britské vlny, ale také z klasického hard rocku ala Led Zeppelin nebo Deep Purple. ..
Powermetalová smečka z Bangladéše? Když jsem viděl toto spojení, nemohl jsem odolat. Hned zkraje je nutné zmínit, že si pánové z Exenemy dokázali pohlídat zvuk, takže zde máme situaci, kdy parta z jedné z nejchudších zemí světa v tomto ohledu dopadla lépe, nežli spolky financované obřími labely (ano, ukazuji na vás, Twilight Force!). Ještě víc mě ale zaskočila samotná hudba, pro kterou je powermetalová škatule hodně těsná, přestože i zde zaslechneme řadu melodických vyhrávek nebo vokální linek. ..
Po účasti na druhém albu „Bigger Than The Devil“ (1999) se Billy Milano rozhádal se zbytkem členů S.O.D., přičemž na ně dštil síru v každém rozhovoru, na který došlo. Při čtení těchto maximálně nediplomatických vyjádření nejvíce vystupuje na povrch horlivost Milanovy povahy, jejíž symptomy se přeneseně projevují také u poněkud schizofrenního koučování jeho domovské smečky M.O.D. První kolečko trucovitého rozpuštění a náhlého znovuoživení kapely se váže k roku 1997, resp. 2001, ..
Hledání nových a alespoň trochu osobitějších spolků (např. na YouTube) se jen málokdy setká s úspěchem. V případě Corona Skies se takový zázrak víceméně stal, o čemž vypovídá "navádějící" videoklip k songu „Delirium Disco“, který přichází v souladu s názvem s osvěžujícími elektronickými prvky a celkově malinko odlišným zážitkem, přestože ještě nelze mluvit o nějaké strhující bombě. Nicméně třpytka se ujmula a zavdala dostatečnou motivaci ke kliknutí na další skladbu v nabídce,..
Z našeho seriálu by se mohlo zdát, že pokud se crossoveru týká, vycházejí jenom samá zdařilá a vysoce kvalitní alba. Pro objektivnější zachycení reality si tedy dnes uvedeme také jednu kapelu, jejíž prezentace daného subžánru je v lepším případě podprůměrná, většinou však jenom nenápaditá a nudná. Portugalci Booby Trap vznikli již v roce 1993, zanedlouho se ale rozpadli, přičemž plnohodnotné desky začali nahrávat až po nedávném reunionu. ..
Projekt First Signal je dalším dítkem zrozeným z čilé párovací činnosti šéfa labelu Frontiers Records, Serafina Perugina. Avšak přestože je „One Step Over The Line“ již druhým počinem Prvního Signálu, jde o lehce jinou záležitost, než jakou byl eponymní debut z roku 2010. Na svém místě totiž zůstal pouze zpěvák Harry Hess, jinak je celá sestava vyměněná. Za hudbou tedy již nestojí Dennis Ward, ale švédský producent (stejně jako klávesák a bicmen) Dennis Flores a (bas)kytarista Michael Palace. ..|
Dnes je 15.9.2025, svátek má Jolana
|
| Autor Petr Štěpnička |
|
[10.07.2020] [hodnocení: 8/10] |
DAMNATION ANGELS - Fiber Of Our Being
|
[06.07.2020] [hodnocení: 6,5/10] |
|
[30.06.2020] [hodnocení: 7/10] |
|
[26.06.2020] [hodnocení: 7/10] |
ROOM EXPERIENCE - Another Time And Place
|
[22.06.2020] [hodnocení: 7,5/10] |
Thrashmetalové novinky roku 2020 - část VI. - kapely BLACK PESTILENCE, AMORPHIA a KAAR/MURDER INC.
|
[12.06.2020] [hodnocení: /10] |
Fraser EDWARDS - The Architect
|
[08.06.2020] [hodnocení: 6,5/10] |
|
[05.06.2020] [hodnocení: 6,5/10] |
MAD HATTER - Pieces Of Reality
|
[02.06.2020] [hodnocení: 4/10] |
GATHERING OF KINGS - Discovery
|
[29.05.2020] [hodnocení: 7,5/10] |
|
[27.05.2020] [hodnocení: 6,5/10] |
|
[25.05.2020] [hodnocení: 7/10] |
AXEL RUDI PELL - Sign Of The Times
|
[22.05.2020] [hodnocení: 5/10] |
|
[21.05.2020] [hodnocení: 10/10] |
|
[19.05.2020] [hodnocení: 5,5/10] |
|
[14.05.2020] [hodnocení: 7/10] |
|
[13.05.2020] [hodnocení: 8/10] |
|
[08.05.2020] [hodnocení: 8/10] |
|
[06.05.2020] [hodnocení: 7,5/10] |
Thrashmetalové novinky roku 2020 - část V. - kapely LAHAR, WARTOOTH a THROWNESS
|
[05.05.2020] [hodnocení: /10] |
|
[02.05.2020] |
TRICK OR TREAT - The Legend Of The XII Saints
|
[01.05.2020] [hodnocení: 7,5/10] |
|
[29.04.2020] [hodnocení: 7/10] |
Thrashmetalové novinky roku 2020 - část IV. - kapely RAZGATE, WARBRINGER a WITCHTRAP
|
[27.04.2020] [hodnocení: /10] |
|
[22.04.2020] [hodnocení: 6,5/10] |
BURNING WITCHES - Dance With The Devil
|
[21.04.2020] [hodnocení: 6,5/10] |
|
[17.04.2020] [hodnocení: 5/10] |
Thrashmetalové novinky roku 2020 - část III. - kapely THE PROPHECY 23, GRINDPAD a METALIUM
|
[14.04.2020] [hodnocení: /10] |
|
[08.04.2020] [hodnocení: 8/10] |
TESTAMENT - Titans Of Creation
|
[06.04.2020] [hodnocení: 7/10] |
Thrashmetalové novinky roku 2020 - část II. - kapely REACTORY, THE DEVIL´S REJECTS a MINDTAKER
|
[01.04.2020] [hodnocení: /10] |
|
[30.03.2020] [hodnocení: 7,5/10] |
|
[26.03.2020] [hodnocení: 5/10] |
|
[24.03.2020] [hodnocení: 6,5/10] |
|
[23.03.2020] [hodnocení: 8/10] |
|
[19.03.2020] [hodnocení: 7,5/10] |
Nils Patrik JOHANSSON - The Great Conspiracy
|
[18.03.2020] [hodnocení: 7,5/10] |
|
[16.03.2020] [hodnocení: 8/10] |
|
[12.03.2020] [hodnocení: 7/10] |
|
[10.03.2020] [hodnocení: 6,5/10] |
|
[06.03.2020] [hodnocení: 6,5/10] |
|
[05.03.2020] [hodnocení: 8/10] |
Thrashmetalové novinky roku 2020 - část I. - kapely GOAT RIDER, HAZZERD a SURGICAL STRIKE
|
[03.03.2020] [hodnocení: /10] |
|
[28.02.2020] [hodnocení: 7,5/10] |
AMBERIAN DAWN - Looking For You
|
[25.02.2020] [hodnocení: 6,5/10] |
ANNIHILATOR - Ballistic, Sadistic
|
[21.02.2020] [hodnocení: 7/10] |
Powermetalové novinky roku 2020 - část I. - kapely NIGHTFEAR, IRONFLAME a ETERNAL DOUBT
|
[17.02.2020] [hodnocení: /10] |
|
[12.02.2020] [hodnocení: 7,5/10] |
|
[11.02.2020] [hodnocení: 7,5/10] |
SOUTHERN SKIES - Remnants Of A Repeated Future, Part I.
|
[04.02.2020] [hodnocení: 6,5/10] |
VICTORIUS - Space Ninjas From Hell
|
[28.01.2020] [hodnocení: 8/10] |
|
[21.01.2020] [hodnocení: 8/10] |
|
[18.01.2020] [hodnocení: 8/10] |
BROTHERS OF METAL - Emblas Saga
|
[17.01.2020] [hodnocení: 6/10] |
Redaktorská bilance roku 2019 - Pagan
|
[14.01.2020] |
Luca SELLITTO - The Voice Within
|
[10.01.2020] [hodnocení: 6/10] |
Emoce jako způsob (virtuální) komunikace ..více |
[09.01.2020] |
|
[06.01.2020] [hodnocení: 7,5/10] |
SODOM - Out of the Frontline Trench
|
[28.12.2019] [hodnocení: 8/10] |
BLACKSMITH LEGACY - Battalions of the Northern Realm
|
[23.12.2019] [hodnocení: 7/10] |
METAL DE FACTO - Imperium Romanum
|
[18.12.2019] [hodnocení: 7/10] |
|
[17.12.2019] [hodnocení: 6/10] |
GREAT MASTER - Skull and Bones - Tales from Over the Seas
|
[10.12.2019] [hodnocení: 6,5/10] |
|
[07.12.2019] [hodnocení: 7,5/10] |
MUNICIPAL WASTE - The Art of Partying
|
[05.12.2019] [hodnocení: 9,5/10] |
GALNERYUS - Into The Purgatory
|
[03.12.2019] [hodnocení: 7/10] |
CRISIX - Sessions #1 - American Thrash
|
[30.11.2019] [hodnocení: 8/10] |
Thrashmetalové novinky roku 2019 - část XV. - kapely KLAW, SITHLORD a DEVIL ROLLING DICE
|
[29.11.2019] [hodnocení: /10] |
MUNICIPAL WASTE - Hazardous Mutation
|
[28.11.2019] [hodnocení: 9/10] |
|
[26.11.2019] [hodnocení: 6/10] |
MUNICIPAL WASTE - Wast ´Em All
|
[21.11.2019] [hodnocení: 8/10] |
|
[20.11.2019] [hodnocení: 6,5/10] |
|
[18.11.2019] [hodnocení: 6,5/10] |
Ronnie KÖNIG (SIGNUM REGIS) - Realita je taká, že masový konzument metalovej hudby je dosť povrchný.
|
[17.11.2019] |
Minulost jako spása přítomnosti ..více |
[17.11.2019] |
|
[14.11.2019] [hodnocení: 5,5/10] |
Powermetalové novinky roku 2019 - část VIII. - kapely DÉBLER, FEARLESS a DAWNLIGHT
|
[13.11.2019] [hodnocení: /10] |
|
[11.11.2019] [hodnocení: 6/10] |
Thrashmetalové novinky roku 2019 - část XIV. - kapely ACID REIGN, MADHOUR a MUNICIPAL WASTE
|
[08.11.2019] [hodnocení: /10] |
|
[07.11.2019] [hodnocení: 6/10] |
|
[05.11.2019] [hodnocení: 6,5/10] |
VISION DIVINE - When All the Heroes Are Dead
|
[01.11.2019] [hodnocení: 7,5/10] |
|
[31.10.2019] [hodnocení: 8/10] |
|
[24.10.2019] [hodnocení: 5,5/10] |
TOXIC HOLOCAUST - Primal Future: 2019
|
[23.10.2019] [hodnocení: 6/10] |
SIGNUM REGIS - The Seal Of A New World
|
[22.10.2019] [hodnocení: 8/10] |
Thrashmetalové novinky roku 2019 - část XIII. - kapely SED LEX, CHEMICIDE a DEAD FUCKING SERIOUS
|
[18.10.2019] [hodnocení: /10] |
|
[17.10.2019] [hodnocení: 7,5/10] |
|
[16.10.2019] [hodnocení: 6/10] |
|
[14.10.2019] [hodnocení: 6,5/10] |
Jak udělat z nežánrové modro-žluté powerspeedmetalovou zelenou ..více |
[14.10.2019] |
DRAGONFORCE - Extreme Power Metal
|
[11.10.2019] [hodnocení: 7,5/10] |
|
[10.10.2019] [hodnocení: 8,5/10] |
RIMORTIS - Dvacet černých růží
|
[08.10.2019] [hodnocení: 7/10] |
|
[03.10.2019] [hodnocení: 9/10] |
|
[26.09.2019] [hodnocení: 6/10] |
Thrashmetalové novinky roku 2019 - část XII. - kapely ALCOHOLOCAUST, DOMINATION INC. a SGT. SLIME
|
[25.09.2019] [hodnocení: /10] |
SUICIDAL ANGELS - Years Of Aggression
|
[24.09.2019] [hodnocení: 7,5/10] |
|
[19.09.2019] [hodnocení: 7/10] |
|
[13.09.2019] [hodnocení: 6/10] |
|
[12.09.2019] [hodnocení: 8/10] |
|
[11.09.2019] [hodnocení: 6,5/10] |
HATRIOT - From Days Unto Darkness
|
[10.09.2019] [hodnocení: 6,5/10] |
TWILIGHT FORCE - Dawn Of The Dragonstar
|
[09.09.2019] [hodnocení: 8,5/10] |
NORTHTALE - Welcome To Paradise
|
[08.09.2019] [hodnocení: 6/10] |
|
[05.09.2019] [hodnocení: 9/10] |
|
[04.09.2019] [hodnocení: 7,5/10] |
|
[03.09.2019] [hodnocení: 8,5/10] |
|
[29.08.2019] [hodnocení: 9,5/10] |
|
[26.08.2019] [hodnocení: 7,5/10] |
|
[22.08.2019] [hodnocení: 9/10] |
SHADOWSTRIKE - Legends of Human Spirit
|
[20.08.2019] [hodnocení: 5/10] |
|
[15.08.2019] |
|
[14.08.2019] [hodnocení: 6,5/10] |
|
[10.08.2019] [hodnocení: 7/10] |
..více |
[04.08.2019] |
FINAL FLAG - Huge Expectations
|
[27.07.2019] [hodnocení: 8/10] |
Thrashmetalové novinky roku 2019 - část XI. - kapely INFRARED, FACE OF DESASTER a ENVENOMED
|
[24.07.2019] [hodnocení: /10] |
|
[19.07.2019] [hodnocení: 8/10] |
GLADENFOLD - When Gods Descend
|
[16.07.2019] [hodnocení: 6/10] |
..více |
[13.07.2019] |
|
[12.07.2019] [hodnocení: 8,5/10] |
|
[10.07.2019] [hodnocení: 6,5/10] |
Powermetalové novinky roku 2019 - část VII. - kapely MOONLIGHT HAZE, WINGS OF DESTINY a WINTERNIGHT
|
[08.07.2019] [hodnocení: /10] |
ROBOTIZED - Timehookers Scumjob
|
[02.07.2019] [hodnocení: 6,5/10] |
|
[01.07.2019] [hodnocení: 7,5/10] |
Thrashmetalové novinky roku 2019 - část X. - kapely ALL HELL, MANIAC ABDUCTOR a POTENTIAL THREAT
|
[30.06.2019] [hodnocení: /10] |
..více |
[29.06.2019] |
|
[25.06.2019] [hodnocení: 6/10] |
TIMO TOLKKI´S AVALON - Return To Eden
|
[24.06.2019] [hodnocení: 7/10] |
Antonello GILIBERTO - The Strategy Of Chaos
|
[22.06.2019] [hodnocení: 6,5/10] |
Thrashmetalové novinky roku 2019 - část IX. - kapely RISING REGIME, TERRAVORE a iDECLINE
|
[21.06.2019] [hodnocení: /10] |
|
[19.06.2019] [hodnocení: 6,5/10] |
|
[18.06.2019] [hodnocení: 8,5/10] |
|
[11.06.2019] [hodnocení: 7/10] |
RESTLESS SPIRITS - Restless Spirits
|
[10.06.2019] [hodnocení: 7,5/10] |
|
[08.06.2019] [hodnocení: 7,5/10] |
|
[05.06.2019] [hodnocení: 7,5/10] |
Powermetalové novinky roku 2019 - část VI. - kapely GLASSGATE, GRIMGOTTS a AT THE DAWN
|
[02.06.2019] [hodnocení: /10] |
|
[31.05.2019] [hodnocení: 7/10] |
BAD RELIGION - Age Of Unreason
|
[28.05.2019] [hodnocení: 7/10] |
RAPTOR COMMAND - Elon: The Heavy Metal Tribute to Elon Musk
|
[27.05.2019] [hodnocení: 7,5/10] |
Powermetalové novinky roku 2019 - část V. - kapely TOMBSTONE, DIVINER a BLAZON STONE
|
[22.05.2019] [hodnocení: /10] |
|
[15.05.2019] [hodnocení: 6,5/10] |
Thrashmetalové novinky roku 2019 - část VIII. - kapely SCARS, MISANTHROPY a BITCHHAMMER
|
[14.05.2019] [hodnocení: /10] |
SINS OF THE DAMNED - Striking The Bell Of Death
|
[12.05.2019] [hodnocení: 6/10] |
SILENT WINTER - The Circles Of Hell
|
[08.05.2019] [hodnocení: 7,5/10] |
|
[07.05.2019] [hodnocení: 7/10] |
|
[06.05.2019] [hodnocení: 6,5/10] |
..více |
[05.05.2019] |
Thrashmetalové novinky roku 2019 - část VII. - kapely TERROR ACTIVATOR, ING a ACID BRIGADE
|
[23.04.2019] [hodnocení: /10] |
|
[22.04.2019] [hodnocení: 6,5/10] |
|
[19.04.2019] [hodnocení: 7/10] |
|
[18.04.2019] [hodnocení: 6,5/10] |
|
[17.04.2019] [hodnocení: 7/10] |
|
[16.04.2019] [hodnocení: 8,5/10] |
Powermetalové novinky roku 2019 - část IV. - kapely AVALANCH, RAVENOUS a HAEREDIUM
|
[15.04.2019] [hodnocení: /10] |
|
[11.04.2019] [hodnocení: 6,5/10] |
Thrashmetalové novinky roku 2019 - část VI. - kapely THRASHER, WESTERN DEATH a HELLRIPPER
|
[10.04.2019] [hodnocení: /10] |
|
[09.04.2019] [hodnocení: 7/10] |
FAIR SKIES - Through The Storm
|
[05.04.2019] [hodnocení: 7/10] |
|
[04.04.2019] [hodnocení: 6,5/10] |
FROZEN CROWN - Crowned In Frost
|
[03.04.2019] [hodnocení: 5,5/10] |
BLOODBOUND - Rise Of The Dragon Empire
|
[01.04.2019] [hodnocení: 5/10] |
|
[28.03.2019] [hodnocení: 6/10] |
|
[27.03.2019] [hodnocení: 7/10] |
|
[26.03.2019] [hodnocení: 7/10] |
Thrashmetalové novinky roku 2019 - část V. - kapely WARFIST, I.N.C. a REZET
|
[24.03.2019] [hodnocení: /10] |
|
[21.03.2019] [hodnocení: 4,5/10] |
|
[20.03.2019] [hodnocení: 6,5/10] |
IRON SAVIOR - Kill Or Get Killed
|
[19.03.2019] [hodnocení: 7,5/10] |
|
[14.03.2019] [hodnocení: 5/10] |
SKELETOON - They Never Say Die
|
[13.03.2019] [hodnocení: 8,5/10] |
|
[12.03.2019] [hodnocení: 8/10] |
Thrashmetalové novinky roku 2019 - část IV. - kapely LUCIFERA, BLACK THORN HALO a S.T.F.U.
|
[11.03.2019] [hodnocení: /10] |
|
[07.03.2019] [hodnocení: 8,5/10] |
|
[06.03.2019] [hodnocení: 6,5/10] |
|
[05.03.2019] [hodnocení: 8/10] |
RHAPSODY OF FIRE - The Eighth Mountain
|
[01.03.2019] [hodnocení: 8/10] |
|
[28.02.2019] [hodnocení: 8/10] |
|
[27.02.2019] [hodnocení: 6/10] |
Powermetalové novinky roku 2019 - část III. - kapely THE FURIES, LORD DIVINE a SYLVANIA
|
[26.02.2019] [hodnocení: /10] |
Thrashmetalové novinky roku 2019 - část III. - kapely IMPALERS, CRITICAL DEFIANCE a DREGSPITTERS
|
[24.02.2019] [hodnocení: /10] |
..více |
[24.02.2019] |
|
[23.02.2019] [hodnocení: 7,5/10] |
|
[21.02.2019] [hodnocení: 10/10] |
|
[19.02.2019] [hodnocení: 8,5/10] |
THE THREE TREMORS - The Three Tremors
|
[18.02.2019] [hodnocení: 5,5/10] |
|
[17.02.2019] |
SEPULTURA - Beneath The Remains
|
[14.02.2019] [hodnocení: 10/10] |
GATHERING OF KINGS - First Mission
|
[13.02.2019] [hodnocení: 7,5/10] |
Powermetalové novinky roku 2019 - část II. - kapely VANDOR, MIRRATAL a STEEL ENGRAVED
|
[12.02.2019] [hodnocení: /10] |
|
[11.02.2019] [hodnocení: 5,5/10] |
Thrashmetalové novinky roku 2019 - část II. - kapely INSANITY ALERT, OMICIDA a FUSION BOMB
|
[10.02.2019] [hodnocení: /10] |
|
[07.02.2019] [hodnocení: 8/10] |
FLOTSAM AND JETSAM - The End Of Chaos
|
[06.02.2019] [hodnocení: 8,5/10] |
Powermetalové novinky roku 2019 - část I. - kapely GLORYFUL, IN VICTORY a SYU
|
[05.02.2019] [hodnocení: /10] |
THORNBRIDGE - Theatrical Masterpiece
|
[04.02.2019] [hodnocení: 8,5/10] |
Thrashmetalové novinky roku 2019 - část I. - kapely DUST BOLT, DEADLY WHISPERS a RAVAGER
|
[03.02.2019] [hodnocení: /10] |
..více |
[03.02.2019] |
ANCIENT BARDS - Origine - The Black Crystal Sword Saga Part 2
|
[01.02.2019] [hodnocení: 6,5/10] |
|
[31.01.2019] [hodnocení: 6,5/10] |
|
[30.01.2019] [hodnocení: 7/10] |
Thrashmetalové dozvuky roku 2018 - kapely GUZZLE BOOZE, MALICHOR a CBF
|
[29.01.2019] [hodnocení: /10] |
|
[28.01.2019] [hodnocení: 8/10] |
STEEL ATTACK - Diabolic Symphony
|
[24.01.2019] [hodnocení: 6/10] |
|
[23.01.2019] [hodnocení: 7/10] |
LEGION OF THE DAMNED - Slaves of the Shadow Realm
|
[20.01.2019] [hodnocení: 7,5/10] |
..více |
[20.01.2019] |
|
[17.01.2019] [hodnocení: 4/10] |
JON SCHAFFER´S PURGATORY - Purgatory
|
[13.01.2019] [hodnocení: 5/10] |
STEEL ATTACK - Predator Of The Empire
|
[10.01.2019] [hodnocení: 7,5/10] |
|
[08.01.2019] [hodnocení: 7,5/10] |
Redaktorská bilance roku 2018 - Pagan
|
[07.01.2019] |
|
[05.01.2019] [hodnocení: 6,5/10] |
STEEL ATTACK - Where Mankind Fails
|
[03.01.2019] [hodnocení: 8/10] |
|
[02.01.2019] [hodnocení: 8/10] |
|
[01.01.2019] [hodnocení: 6,5/10] |
EJAKULUJÍCÍ KOKOS - The Story of Hawaiian Shits
|
[31.12.2018] [hodnocení: 6,5/10] |
|
[29.12.2018] |
|
[28.12.2018] [hodnocení: 6/10] |
Thrashmetalové novinky roku 2018 - část XXIII. - kapely FLESHREAPER, IRON FIST a TOXIC ASSAULT
|
[26.12.2018] [hodnocení: /10] |
ROYAL JESTER - Breaking the Chains
|
[25.12.2018] [hodnocení: 7,5/10] |
Thrashmetalové novinky roku 2018 - část XXII. - kapely ARTILLERY, FABULOUS DESASTER a SODOM
|
[19.12.2018] [hodnocení: /10] |
|
[17.12.2018] [hodnocení: 7,5/10] |
Thrashmetalové novinky roku 2018 - část XXI. - kapely MASTER, THRASHBACK a SNIPER 66
|
[11.12.2018] [hodnocení: /10] |
Powermetalové novinky roku 2018 - část XVI. - kapely TORIAN, KALIDIA a SARATOGA
|
[10.12.2018] [hodnocení: /10] |
|
[09.12.2018] [hodnocení: 6/10] |
..více |
[09.12.2018] |
DIRE PERIL - The Extraterrestrial Compendium
|
[07.12.2018] [hodnocení: 7,5/10] |
|
[05.12.2018] [hodnocení: 8,5/10] |
|
[04.12.2018] |
|
[03.12.2018] [hodnocení: 7/10] |
DAGGERPLAY - Subterranean Reality
|
[02.12.2018] [hodnocení: 8/10] |
WITHERFALL - A Prelude to Sorrow
|
[01.12.2018] [hodnocení: 6,5/10] |
|
[30.11.2018] [hodnocení: 6/10] |
GATES OF PARIS - Gates of Paris
|
[28.11.2018] [hodnocení: 7,5/10] |
MARIUS DANIELSEN´S LEGEND OF VALLEY DOOM PART II.
|
[27.11.2018] [hodnocení: 8,5/10] |
|
[25.11.2018] [hodnocení: 4/10] |
Thrashmetalové novinky roku 2018 - část XX. - kapely INJURY, PROCESSOR a BLIND JUSTICE
|
[24.11.2018] [hodnocení: /10] |
|
[23.11.2018] [hodnocení: 5,5/10] |
SUPREME MAJESTY - Elements of Creation
|
[22.11.2018] [hodnocení: 8,5/10] |
|
[21.11.2018] [hodnocení: 7,5/10] |
|
[20.11.2018] [hodnocení: 6,5/10] |
NANOWAR OF STEEL - Stairway to Valhalla
|
[18.11.2018] [hodnocení: 8/10] |
|
[15.11.2018] [hodnocení: 8,5/10] |
|
[14.11.2018] [hodnocení: 7,5/10] |
VEONITY - Legend Of The Starborn
|
[13.11.2018] [hodnocení: 8,5/10] |
Thrashmetalové novinky roku 2018 - část XIX. - kapely GAMA BOMB, HATEFUL AGONY a TERROR
|
[12.11.2018] [hodnocení: /10] |
HEROES OF FORGOTTEN KINGDOMS - Dragonslayer
|
[11.11.2018] [hodnocení: 3,5/10] |
Powermetalové novinky roku 2018 - část XV. - kapely STRIKER, IRONFLAME a PRIMITAI
|
[10.11.2018] [hodnocení: /10] |
|
[09.11.2018] [hodnocení: 3/10] |
SUPREME MAJESTY - Tales of a Tragic Kingdom
|
[08.11.2018] [hodnocení: 8/10] |
|
[07.11.2018] [hodnocení: 6,5/10] |
|
[05.11.2018] [hodnocení: /10] |
RISE OF THE NORTHSTAR - The Legacy Of Shi
|
[04.11.2018] [hodnocení: 6,5/10] |
..více |
[04.11.2018] |
|
[02.11.2018] [hodnocení: 8/10] |
|
[31.10.2018] [hodnocení: 6,5/10] |
|
[30.10.2018] [hodnocení: 5,5/10] |
Thrashmetalové novinky roku 2018 - část XVII. - kapely SKELETONWITCH, WRAITH a ATOMIK
|
[29.10.2018] [hodnocení: /10] |
|
[27.10.2018] |
|
[26.10.2018] [hodnocení: 7,5/10] |
IMMORTAL GUARDIAN - Age Of Revolution
|
[24.10.2018] [hodnocení: 7,5/10] |
IMPELLITTERI - The Nature Of The Beast
|
[23.10.2018] [hodnocení: 5/10] |
Powermetalové novinky roku 2018 - část XIV. - kapely TRIDDANA, WURDALAK a LORDS OF THE TRIDENT
|
[22.10.2018] [hodnocení: /10] |
Thrashmetalové novinky roku 2018 - část XVI. - kapely BASTARDIZER, CONOPED a HOME STYLE SURGERY
|
[21.10.2018] [hodnocení: /10] |
GIOTOPIA - A Fantasy Tale on Music - Part I
|
[19.10.2018] [hodnocení: 1/10] |
|
[17.10.2018] [hodnocení: 7,5/10] |
Powermetalové novinky roku 2018 - část XIII. - kapely HELION PRIME, GYZE a HAMMER KING
|
[15.10.2018] [hodnocení: /10] |
STRATOVARIUS - Enigma: Intermission II
|
[13.10.2018] [hodnocení: 7,5/10] |
|
[12.10.2018] [hodnocení: 4/10] |
Thrashmetalové novinky roku 2018 - část XV. - kapely HROBAR, POSITRONIC BRAIN a ANIKILLER
|
[10.10.2018] [hodnocení: /10] |
OUTLOUD - Virtual Hero Society
|
[09.10.2018] [hodnocení: 6/10] |
DEICIDE - Overtures Of Blasphemy
|
[08.10.2018] [hodnocení: 7/10] |
..více |
[07.10.2018] |
Powermetalové novinky roku 2018 - část XII. - kapely SHADOWKILLER, SOULHEALER a AMBEHR
|
[06.10.2018] [hodnocení: /10] |
DRAGONY - Masters Of The Multiverse
|
[05.10.2018] [hodnocení: 8/10] |
|
[03.10.2018] [hodnocení: 8/10] |
|
[02.10.2018] [hodnocení: 8/10] |
THIS VOID INSIDE - My Second Birth/My Only Death
|
[01.10.2018] [hodnocení: 7/10] |
|
[29.09.2018] [hodnocení: 8/10] |
KILMARA - Across The Realm Of Time
|
[26.09.2018] [hodnocení: 7,5/10] |
Thrashmetalové novinky roku 2018 - část XIV. - kapely ULTRA-VIOLENCE, TRAPPIST a WULFPACK
|
[25.09.2018] [hodnocení: /10] |
Nozomu Wakai´s DESTINIA - Metal Souls
|
[24.09.2018] [hodnocení: 8/10] |
..více |
[24.09.2018] |
BLACK MAJESTY - Children of the Abyss
|
[21.09.2018] [hodnocení: 7/10] |
|
[19.09.2018] [hodnocení: 7,5/10] |
METAL ALLEGIANCE - Volume II - Power Drunk Majesty
|
[18.09.2018] [hodnocení: 7,5/10] |
GIOELI/CASTRONOVO - Set The World On Fire
|
[17.09.2018] [hodnocení: 6,5/10] |
|
[16.09.2018] [hodnocení: 8,5/10] |
EUNOMIA - The Chronicles of Eunomia Part I
|
[14.09.2018] [hodnocení: 7,5/10] |
|
[12.09.2018] [hodnocení: 8/10] |
Thrashmetalové novinky roku 2018 - část XIII. - ARAWN, HATCHET a NIGHTBREED
|
[11.09.2018] [hodnocení: /10] |
Powermetalové novinky roku 2018 - část XI. - kapely A SOUND OF THUNDER, STAR ETERNAL a PELLEK
|
[09.09.2018] [hodnocení: /10] |
..více |
[08.09.2018] |
|
[07.09.2018] [hodnocení: 7/10] |
|
[16.08.2018] [hodnocení: 8/10] |
GALLOGLASS - Legends From Now And Nevermore
|
[09.08.2018] [hodnocení: 8,5/10] |
|
[02.08.2018] [hodnocení: 9,5/10] |
|
[01.08.2018] [hodnocení: 6,5/10] |
Powermetalové novinky roku 2018 - část X. - kapely CHRONOSFEAR, HAMADRIA a SYMPHONY OF TRAGEDY
|
[29.07.2018] [hodnocení: /10] |
Thrashmetalové novinky roku 2018 - část XII. - kapely BLACKENED, ERADICATOR a WASTËLAND RIDERS
|
[28.07.2018] [hodnocení: /10] |
|
[26.07.2018] [hodnocení: 9/10] |
|
[24.07.2018] [hodnocení: 8,5/10] |
DYECREST - Are You Not Entertained?
|
[22.07.2018] [hodnocení: 7/10] |
|
[18.07.2018] [hodnocení: /10] |
|
[15.07.2018] [hodnocení: 8/10] |
|
[13.07.2018] [hodnocení: 7,5/10] |
|
[11.07.2018] [hodnocení: 8/10] |
LITTLE DEAD BERTHA - Age Of Silence
|
[10.07.2018] [hodnocení: 7/10] |
Powermetalové novinky roku 2018 - část IX. - kapely SILENT WINTER, CAIN´S DINASTY a CHARIZMA
|
[08.07.2018] [hodnocení: /10] |
Francesco Sammartano´s KRONOMATOPEA - Time It´s Time
|
[06.07.2018] [hodnocení: 7/10] |
Powermetalové novinky roku 2018 - část VIII. - kapely FANTASY OPUS, CRYSTAL TEARS a TRAUMER
|
[04.07.2018] [hodnocení: /10] |
|
[03.07.2018] [hodnocení: 7,5/10] |
|
[02.07.2018] [hodnocení: 7,5/10] |
|
[29.06.2018] [hodnocení: 6,5/10] |
Thrashmetalové novinky roku 2018 - část X. - kapely WARFIELD, TULKAS a HIDDEN INTENT
|
[27.06.2018] [hodnocení: /10] |
|
[26.06.2018] [hodnocení: 8/10] |
CROSSING ETERNITY - The Rising World
|
[25.06.2018] [hodnocení: 7,5/10] |
|
[24.06.2018] [hodnocení: 6,5/10] |
|
[20.06.2018] [hodnocení: 7/10] |
..více |
[12.06.2018] |
Thrashmetalové novinky roku 2018 - část IX. - kapely THRASHIST REGIME, NUCLEAR OMNICIDE a DEFIATORY
|
[10.06.2018] [hodnocení: /10] |
NEKROGOBLIKON - Welcome To Bonkers
|
[09.06.2018] [hodnocení: 7,5/10] |
Nils Patrik JOHANSSON - Evil Deluxe
|
[08.06.2018] [hodnocení: 8/10] |
Thrashmetalové novinky roku 2018 - část VIII. - kapely BLOODLETTER, VICIOUS KNIGHTS a CHAINBREÄKER
|
[04.06.2018] [hodnocení: /10] |
Powermetalové novinky roku 2018 - část VII. - kapely TALES OF EVENING, ESTATE a TOMORROW´S OUTLOOK
|
[01.06.2018] [hodnocení: /10] |
|
[29.05.2018] [hodnocení: 7,5/10] |
Powermetalové novinky roku 2018 - část VI. - kapely MILLENNIAL REIGN, TEMPER a WALLS OF BABYLON
|
[28.05.2018] [hodnocení: /10] |
|
[23.05.2018] [hodnocení: 7,5/10] |
Thrashmetalové novinky roku 2018 - část VII. - kapely NEGATIVE SELF, PERPETUAL WARFARE a TRAITOR
|
[22.05.2018] [hodnocení: /10] |
ANGELUS APATRIDA - Cabaret de la Guillotine
|
[21.05.2018] [hodnocení: 7,5/10] |
|
[16.05.2018] [hodnocení: 7/10] |
EMERALD SUN - Under The Curse Of Silence
|
[11.05.2018] [hodnocení: 5,5/10] |
|
[09.05.2018] [hodnocení: 8,5/10] |
MELODIUS DEITE - Episode III: The Archangels and the Olympians
|
[08.05.2018] [hodnocení: 7,5/10] |
Thrashmetalové novinky roku 2018 - část VI. - kapely CRISIX, BURDEN OF GRIEF a HOSTIL
|
[06.05.2018] [hodnocení: /10] |
SUICIDAL TENDENCIES - Get Your Fight On!
|
[05.05.2018] [hodnocení: 7/10] |
Thrashmetalové novinky roku 2018 - část V. - kapely IRON REAGAN/GATECREEPER, GODSLAVE a TRAITOR
|
[02.05.2018] [hodnocení: /10] |
Powermetalové novinky roku 2018 - část V. - kapely HIBRIA, ROCKA ROLLAS a CIRCLE OF SILENCE
|
[01.05.2018] [hodnocení: /10] |
|
[27.04.2018] [hodnocení: 6,5/10] |
SQUEALER - Behind Closed Doors
|
[25.04.2018] [hodnocení: 6,5/10] |
Powermetalové novinky roku 2018 - část IV. - kapely ARIDA VORTEX, ARMORED DAWN a JUDICATOR
|
[22.04.2018] [hodnocení: /10] |
|
[20.04.2018] [hodnocení: 7/10] |
|
[18.04.2018] [hodnocení: 6,5/10] |
Naprosto jednoznačně nejlepší album v historii! ..více |
[15.04.2018] |
Thrashmetalové novinky roku 2018 - část IV. - kapely ANIALATOR, EXORCIZPHOBIA a TERRÖRHAMMER
|
[11.04.2018] [hodnocení: /10] |
|
[10.04.2018] [hodnocení: 8/10] |
TEMPERANCE - Of Jupiter And Moons
|
[09.04.2018] [hodnocení: 8/10] |
|
[07.04.2018] [hodnocení: 6,5/10] |
|
[06.04.2018] [hodnocení: 6,5/10] |
|
[05.04.2018] [hodnocení: 9/10] |
Thrashmetalové novinky roku 2018 - část III. - kapely KAAR, ALMOST DEAD a ENEMYNSIDE
|
[31.03.2018] [hodnocení: /10] |
..více |
[31.03.2018] |
|
[29.03.2018] [hodnocení: 6,5/10] |
|
[28.03.2018] [hodnocení: 6/10] |
Powermetalové novinky roku 2018 - část III. - kapely REXORIA, EPIDEMIA a DARK HORIZON
|
[26.03.2018] [hodnocení: /10] |
|
[25.03.2018] [hodnocení: 7,5/10] |
|
[24.03.2018] [hodnocení: 8,5/10] |
Thrashmetalové novinky roku 2018 - část II. - kapely MURDER INC., BRONSON A.D. a HARMPIT
|
[23.03.2018] [hodnocení: /10] |
|
[22.03.2018] [hodnocení: 7,5/10] |
|
[21.03.2018] [hodnocení: 7/10] |
|
[15.03.2018] [hodnocení: 8,5/10] |
|
[12.03.2018] [hodnocení: 7,5/10] |
Powermetalové novinky roku 2018 - část II. - kapely NOVAREIGN, CROWNLESS a ÖBLIVÏON
|
[10.03.2018] [hodnocení: /10] |
|
[08.03.2018] [hodnocení: 6,5/10] |
SABHANKRA - From the Frozen Mountains
|
[06.03.2018] [hodnocení: 7/10] |
MIKE LEPOND´S SILENT ASSASSIN - Pawn And Prophecy
|
[05.03.2018] [hodnocení: 7/10] |
Thrashmetalové novinky roku 2018 - část I. - kapely STRIKEBACK, PROJECT PAIN a ACCUSER
|
[04.03.2018] [hodnocení: /10] |
MAGNUM - Lost On The Road To Eternity
|
[02.03.2018] [hodnocení: 6,5/10] |
|
[01.03.2018] [hodnocení: 8/10] |
|
[28.02.2018] [hodnocení: 6,5/10] |
Powermetalové novinky roku 2018 - část I. - kapely VICTORIUS, VINIDE a FROZEN CROWN
|
[27.02.2018] [hodnocení: /10] |
MYSTIC PROPHECY - Monuments Uncovered
|
[24.02.2018] [hodnocení: 6/10] |
CHILDREN OF BODOM - Halo Of Blood
|
[22.02.2018] [hodnocení: 6,5/10] |
VISIONS OF ATLANTIS - The Deep & The Dark
|
[21.02.2018] [hodnocení: 8/10] |
SECRET ILLUSION - Awake Before The Dawn
|
[20.02.2018] [hodnocení: 6,5/10] |
Powermetalové dozvuky roku 2017 - kapely TIDAL DREAMS, DRAGON GUARDIAN a SILEX
|
[17.02.2018] [hodnocení: /10] |
EVEN FLOW - Life Has Just Begun
|
[16.02.2018] [hodnocení: 8/10] |
CHILDREN OF BODOM - Blooddrunk
|
[15.02.2018] [hodnocení: 4/10] |
CHILDREN OF BODOM - Are Your Dead Yet?
|
[08.02.2018] [hodnocení: 6/10] |
Thrashmetalové dozvuky roku 2017 - kapely UNKRAUT, SHRAPNEL a ARCHAIC
|
[06.02.2018] [hodnocení: /10] |
Powermetalové novinky roku 2017 - část XX. - kapely CROM, CRIMSON CRY a MAJOR DENIAL
|
[03.02.2018] [hodnocení: /10] |
CHILDREN OF BODOM - Hate Crew Deathroll
|
[01.02.2018] [hodnocení: 8/10] |
|
[30.01.2018] [hodnocení: 6,5/10] |
Thrashmetalové novinky roku 2017 - část XXIV. - kapely RED DEATH, DEAD HEAD a NO AMNESTY
|
[27.01.2018] [hodnocení: /10] |
|
[26.01.2018] [hodnocení: /10] |
CHILDREN OF BODOM - Follow The Reaper
|
[25.01.2018] [hodnocení: 9/10] |
Thrashmetalové novinky roku 2017 - část XXIII. - kapely WARWOUND, WAR//PLAGUE, TERRAVORE a BURNING
|
[20.01.2018] [hodnocení: /10] |
CHILDREN OF BODOM - Hatebreeder
|
[18.01.2018] [hodnocení: 10/10] |
|
[17.01.2018] [hodnocení: 7/10] |
|
[15.01.2018] [hodnocení: 8/10] |
Redaktorská bilance roku 2017 (Pagan)
|
[15.01.2018] |
|
[12.01.2018] [hodnocení: 8/10] |
CHILDREN OF BODOM - Something Wild
|
[11.01.2018] [hodnocení: 8,5/10] |
ROSA NOCTURNA - Za hradbami času
|
[05.01.2018] [hodnocení: 7/10] |
AVANTASIA - The Metal Opera Pt. II
|
[04.01.2018] [hodnocení: 9/10] |
GÖTTERDÄMMERUNG - ...projekt Riese
|
[03.01.2018] [hodnocení: 8/10] |
Thrashmetalové novinky roku 2017 - část XXII. - kapely EXARSIS, HELLION a F.K.Ü.
|
[02.01.2018] [hodnocení: /10] |
|
[30.12.2017] [hodnocení: 6/10] |
|
[29.12.2017] [hodnocení: 8/10] |
|
[28.12.2017] [hodnocení: 9,5/10] |
MASTERS OF DISGUISE - Alpha/Omega
|
[27.12.2017] [hodnocení: 7/10] |
Powermetalové novinky roku 2017 - část XVIII. - kapely CHARIZMA, ATHLANTIS a DRAGONHAMMER
|
[26.12.2017] [hodnocení: /10] |
Thrashmetalové novinky roku 2017 - část XXI. - kapely COBRA, CRIPPER a GOD OF LIES
|
[25.12.2017] [hodnocení: /10] |
TIERRA SANTA - Quinto Elemento
|
[22.12.2017] [hodnocení: 6/10] |
DR. LIVING DEAD! - Cosmic Conqueror
|
[20.12.2017] [hodnocení: 7,5/10] |
|
[19.12.2017] [hodnocení: 8,5/10] |
|
[16.12.2017] [hodnocení: 7,5/10] |
|
[12.12.2017] [hodnocení: 6,5/10] |
AMBERIAN DAWN - Darkness Of Eternity
|
[09.12.2017] [hodnocení: 8,5/10] |
Je metal jenom těžkou řeholí pro nevděčné posluchače? ..více |
[05.12.2017] |
Powermetalové novinky roku 2017 - část XVII. - kapely SCARLET VALSE, SUNWALTER a IVAN GIANNINI
|
[04.12.2017] [hodnocení: /10] |
Thrashmetalové novinky roku 2017 - část XX. - kapely HAZZERD, SAINTBREAKER a AFRICAN CORPSE
|
[03.12.2017] [hodnocení: /10] |
Thrashmetalové novinky roku 2017 - část XIX. - kapely MUTARD, EVIL INVADERS a EXPANDER
|
[28.11.2017] [hodnocení: /10] |
ARRAYAN PATH - Dawn Of Aquarius
|
[27.11.2017] [hodnocení: 9/10] |
TERRA ATLANTICA - A City Once Divine
|
[26.11.2017] [hodnocení: 8,5/10] |
|
[22.11.2017] [hodnocení: 7/10] |
Powermetalové novinky roku 2017 - část XVI. - kapely DÖXA, MINSTRELIX a JAG PANZER
|
[21.11.2017] [hodnocení: /10] |
DESTRUCTION - Thrash Anthems II.
|
[18.11.2017] [hodnocení: 8,5/10] |
|
[17.11.2017] [hodnocení: 6,5/10] |
ANNIHILATOR - For The Demented
|
[15.11.2017] [hodnocení: 6,5/10] |
|
[14.11.2017] [hodnocení: 8/10] |
|
[12.11.2017] [hodnocení: 7/10] |
ILIUM - Sirens of the Styx: Re-Styxed
|
[11.11.2017] [hodnocení: 8/10] |
WITHIN SILENCE - Return From The Shadows
|
[10.11.2017] [hodnocení: 6,5/10] |
Thrashmetalové novinky roku 2017 - část XVIII. - kapely WARWOUND, URN a SIBERIAN MEAT GRINDER
|
[07.11.2017] [hodnocení: /10] |
Powermetalové novinky roku 2017 - část XV. - kapely TALES OF GAIA, CRIMFALL a SINNERS MOON
|
[04.11.2017] [hodnocení: /10] |
|
[03.11.2017] [hodnocení: 8/10] |
Thrashmetalové novinky roku 2017 - část XVII. - kapely CHEMICIDE, THE DONNER PARTY a MASON
|
[31.10.2017] [hodnocení: /10] |
|
[25.10.2017] [hodnocení: 7,5/10] |
GALNERYUS - Ultimate Sacrifice
|
[23.10.2017] [hodnocení: 7,5/10] |
BLOODY REDEMPTION - Infected Minds
|
[21.10.2017] [hodnocení: 7/10] |
|
[20.10.2017] [hodnocení: 6,5/10] |
SECTESY - In the Secretion of Upcoming Days
|
[17.10.2017] [hodnocení: 6,5/10] |
SHADOWSIDE - Shades Of Humanity
|
[16.10.2017] [hodnocení: 7/10] |
Elektronika jako budoucnost metalu? ..více |
[15.10.2017] |
Powermetalové novinky roku 2017 - část XIV. - kapely MASTERPLAN, ALPHA TIGER a PALANTÍR
|
[14.10.2017] [hodnocení: /10] |
|
[10.10.2017] [hodnocení: 8/10] |
CRADLE OF FILTH - Cryptoriana - The Seductiveness of Decay
|
[09.10.2017] [hodnocení: 6,5/10] |
FORCE MAJEURE - The Rise of Starlit Fires
|
[06.10.2017] [hodnocení: 6,5/10] |
HAMMERFALL - No Sacrifice, No Victory
|
[05.10.2017] [hodnocení: 7/10] |
NATIONAL SUICIDE - Massacre Elite
|
[04.10.2017] [hodnocení: 9/10] |
|
[03.10.2017] [hodnocení: 6,5/10] |
|
[02.10.2017] [hodnocení: 6,5/10] |
BLAZON STONE - Down In The Dark
|
[01.10.2017] [hodnocení: 5,5/10] |
Powermetalové novinky roku 2017 - část XIII. - kapely ALTAIR, NÚMENOR a SILENT KNIGHT
|
[30.09.2017] [hodnocení: /10] |
|
[29.09.2017] [hodnocení: 8/10] |
|
[28.09.2017] [hodnocení: 6,5/10] |
|
[24.09.2017] [hodnocení: 6,5/10] |
|
[23.09.2017] [hodnocení: 5,5/10] |
M.O.D. - Busted, Broke & American
|
[22.09.2017] [hodnocení: 8/10] |
HAMMERFALL - Chapter V: Unbent, Unbowed, Unbroken
|
[21.09.2017] [hodnocení: 8/10] |
|
[19.09.2017] [hodnocení: 8/10] |
SECRET SPHERE - The Nature Of Time
|
[18.09.2017] [hodnocení: 7/10] |
Thrashmetalové novinky roku 2017 - část XVI. - kapely MISANTHROPY, IMPALERS a GRINDPAD
|
[16.09.2017] [hodnocení: /10] |
|
[14.09.2017] [hodnocení: 8/10] |
GALDERIA - Return Of The Cosmic Men
|
[12.09.2017] [hodnocení: 8/10] |
|
[07.09.2017] [hodnocení: 7/10] |
|
[31.08.2017] [hodnocení: 8,5/10] |
HAMMERFALL - Glory To The Brave
|
[24.08.2017] [hodnocení: 8/10] |
Thrashmetalové novinky roku 2017 - část XV. - kapely HELLRIPPER, GRAND COLLAPSE a ALKOL
|
[13.08.2017] [hodnocení: /10] |
Thrashmetalové novinky roku 2017 - část XIV. - kapely CHAOS, SKULLED a BRAINTHRASH
|
[11.08.2017] [hodnocení: /10] |
SOULSPELL - The Second Big Bang
|
[08.08.2017] [hodnocení: 7,5/10] |
ANCIENT SPELL - Eternal Punishment
|
[04.08.2017] [hodnocení: 7/10] |
Powermetalové novinky roku 2017 - část XII. - kapely BARQUE OF DANTE, INSATIA a UNLEASH THE ARCHERS
|
[02.08.2017] [hodnocení: /10] |
GOD DETHRONED - The World Ablaze
|
[01.08.2017] [hodnocení: 6,5/10] |
|
[29.07.2017] [hodnocení: 7,5/10] |
TANKARD - One Foot In The Grave
|
[28.07.2017] [hodnocení: 7/10] |
|
[26.07.2017] [hodnocení: 6,5/10] |
MUNICIPAL WASTE - Slime And Punishment
|
[25.07.2017] [hodnocení: 8,5/10] |
AMONG GODS - The Feeding Of Cruelty
|
[23.07.2017] [hodnocení: 6,5/10] |
Thrashmetalové novinky roku 2017 - část XIII. - kapely MY REGIME, FACE DOWN HERO a HELLCANNON
|
[22.07.2017] [hodnocení: /10] |
Powermetalové novinky roku 2017 - část XI. - kapely WIND ROSE, ENDLESS MAIN a FORCES UNITED
|
[19.07.2017] [hodnocení: /10] |
|
[18.07.2017] [hodnocení: 7,5/10] |
|
[17.07.2017] [hodnocení: 7/10] |
Thrashmetalové novinky roku 2017 - část XII. - kapely BLACK REAPER, VENDETTA a DISTILLATOR
|
[16.07.2017] [hodnocení: /10] |
|
[15.07.2017] [hodnocení: 7,5/10] |
|
[12.07.2017] [hodnocení: 6,5/10] |
|
[11.07.2017] [hodnocení: 7/10] |
Powermetalové novinky roku 2017 - část X. - kapely MINDMAZE, VALOR a ASTRAL DOORS
|
[10.07.2017] [hodnocení: /10] |
|
[07.07.2017] [hodnocení: 7,5/10] |
|
[05.07.2017] [hodnocení: 6/10] |
|
[04.07.2017] [hodnocení: 7,5/10] |
|
[30.06.2017] [hodnocení: /10] |
Thrashmetalové novinky roku 2017 - část X. - kapely CHRONOSPHERE, LICH KING a ASSAULTER
|
[24.06.2017] [hodnocení: /10] |
|
[23.06.2017] [hodnocení: 8/10] |
|
[20.06.2017] [hodnocení: 8/10] |
|
[19.06.2017] [hodnocení: 8/10] |
..více |
[18.06.2017] |
Powermetalové novinky roku 2017 - část IX. - kapely EMERALD, ADAMANTIA a DAMNATIONS DAY
|
[16.06.2017] [hodnocení: /10] |
KOMUNÁL - 25 ran bičem/Tribute Komunál
|
[13.06.2017] [hodnocení: 6,5/10] |
BROTHERS OF METAL - Prophecy of Ragnarök
|
[11.06.2017] [hodnocení: 5/10] |
Powermetalové novinky roku 2017 - část VIII. - kapely ARTHEMIS, CORVUS JAVA a SAILING TO NOWHERE
|
[10.06.2017] [hodnocení: /10] |
|
[09.06.2017] [hodnocení: 7/10] |
Thrashmetalové novinky roku 2017 - část IX. - kapely AMKEN, ACID FORCE a ALL HELL
|
[06.06.2017] [hodnocení: /10] |
|
[02.06.2017] [hodnocení: 7/10] |
DRAGONFORCE - Reaching Into Infinity
|
[31.05.2017] [hodnocení: 8/10] |
Thrashmetalové novinky roku 2017 - část VIII. - kapely TYRANEX, HARLOTT a HEART ATTACK
|
[29.05.2017] [hodnocení: /10] |
Powermetalové novinky roku 2017 - část VII. - kapely STORMHAMMER, CROMONIC a DRAGONY
|
[26.05.2017] [hodnocení: /10] |
|
[23.05.2017] [hodnocení: 7/10] |
MORDUM - And What Is the Truth?
|
[21.05.2017] [hodnocení: 6,5/10] |
|
[20.05.2017] [hodnocení: 6,5/10] |
|
[19.05.2017] [hodnocení: 7,5/10] |
Thrashmetalové novinky roku 2017 - část VII. - kapely GAME OVER, WARBRINGER a BLOODROCUTED
|
[15.05.2017] [hodnocení: /10] |
|
[14.05.2017] [hodnocení: 5/10] |
|
[11.05.2017] [hodnocení: 6/10] |
LABYRINTH - Architecture Of A God
|
[10.05.2017] [hodnocení: 4/10] |
|
[09.05.2017] [hodnocení: 7/10] |
|
[07.05.2017] [hodnocení: 7/10] |
CHOIRS OF VERITAS - I Am the Way, the Truth and the Life
|
[06.05.2017] [hodnocení: 2/10] |
|
[04.05.2017] [hodnocení: 7/10] |
|
[03.05.2017] [hodnocení: 7/10] |
|
[02.05.2017] [hodnocení: 7/10] |
Powermetalové novinky roku 2017 - část VI. - kapely FAIRYTALE, DREAMSTORIA a THE SILENT WEDDING
|
[01.05.2017] [hodnocení: /10] |
Thrashmetalové novinky roku 2017 - část VI. - kapely DEFICIENCY, ALEKTO a SECOND SILENCE
|
[30.04.2017] [hodnocení: /10] |
CALIDAD - Torn Apart Bound Together
|
[29.04.2017] [hodnocení: 6,5/10] |
|
[28.04.2017] [hodnocení: 7,5/10] |
DRAGONLAND - The Battle of the Ivory Plains
|
[27.04.2017] [hodnocení: 6,5/10] |
BARE INFINITY - The Butterfly Raiser
|
[25.04.2017] [hodnocení: 6/10] |
|
[24.04.2017] [hodnocení: 7/10] |
Thrashmetalové novinky roku 2017 - část V. - kapely SOLITARY, THRASH BOMBZ a HOLYCIDE
|
[22.04.2017] [hodnocení: /10] |
|
[19.04.2017] [hodnocení: 7,5/10] |
Powermetalové novinky roku 2017 - část V. - kapely ARENA, ATHLANTIS a SINHERESY
|
[17.04.2017] [hodnocení: /10] |
KALEDON - Carnagus - Emperor of the Darkness
|
[15.04.2017] [hodnocení: 7/10] |
Thrashmetalové novinky roku 2017 - část IV. - kapely RAVAGER, TERRIFIER a PRIMAL ATTACK
|
[14.04.2017] [hodnocení: /10] |
|
[12.04.2017] [hodnocení: 7/10] |
|
[11.04.2017] [hodnocení: 7/10] |
Thrashmetalové novinky roku 2017 - část III. - kapely PANIKK, ZEROZONIC a VENDETTA
|
[08.04.2017] [hodnocení: /10] |
|
[07.04.2017] [hodnocení: 7,5/10] |
CRYONIC TEMPLE - Into The Glorious Battle
|
[04.04.2017] [hodnocení: 8/10] |
Powermetalové novinky roku 2017 - část IV. - kapely OMEGA BLAST, STRIKER a DON´T DROP THE SWORD
|
[03.04.2017] [hodnocení: /10] |
|
[28.03.2017] [hodnocení: 6,5/10] |
VANDROYA - Beyond the Human Mind
|
[26.03.2017] [hodnocení: 7/10] |
Powermetalové novinky roku 2017 - část III. - kapely WITHERFALL, BOREALIS a RAVENOUS
|
[25.03.2017] [hodnocení: /10] |
LUX PERPETUA - The Curse of the Iron King
|
[24.03.2017] [hodnocení: 8/10] |
Thrashmetalové novinky roku 2017 - část II. - kapely HELLIAS, SINATRAS a POWER TRIP
|
[20.03.2017] [hodnocení: /10] |
|
[18.03.2017] [hodnocení: 7,5/10] |
|
[17.03.2017] [hodnocení: 8,5/10] |
|
[14.03.2017] [hodnocení: 7,5/10] |
IRON REAGAN - Crossover Ministry
|
[13.03.2017] [hodnocení: 7,5/10] |
|
[12.03.2017] [hodnocení: 8/10] |
Powermetalové novinky roku 2017 - část II. - kapely STARBYNARY, SOLARUS a WINTERNIGHT
|
[10.03.2017] [hodnocení: /10] |
|
[08.03.2017] [hodnocení: 5,5/10] |
MORS PRINCIPIUM EST - Embers of a Dying World
|
[07.03.2017] [hodnocení: 7,5/10] |
|
[03.03.2017] [hodnocení: 7/10] |
PLACE VENDOME - Close To The Sun
|
[01.03.2017] [hodnocení: 6,5/10] |
|
[28.02.2017] [hodnocení: 6,5/10] |
Thrashmetalové novinky roku 2017 - část I. - kapely EMBRIO, HATE UNBOUND a WAR DEVICE
|
[26.02.2017] [hodnocení: /10] |
Powermetalové novinky roku 2017 - část I. - kapely NÁYADES, GRIMGOTTS a ARKTIDA
|
[25.02.2017] [hodnocení: /10] |
|
[24.02.2017] [hodnocení: 8,5/10] |
|
[22.02.2017] [hodnocení: 7/10] |
|
[21.02.2017] [hodnocení: 7,5/10] |
|
[20.02.2017] [hodnocení: 7/10] |
Thrashmetalové dozvuky roku 2016 - kapely BLOODSPOT, TRAGIC CAUSE a LINTVER
|
[19.02.2017] [hodnocení: /10] |
..více |
[19.02.2017] |
|
[17.02.2017] [hodnocení: 9/10] |
DISCONSOLATE - Behind The Doors Of Perception
|
[12.02.2017] [hodnocení: 7/10] |
|
[03.02.2017] [hodnocení: 6,5/10] |
VICTORIUS - Heart Of The Phoenix
|
[01.02.2017] [hodnocení: 8/10] |
Powermetalové dozvuky roku 2016 - kapely VAIOS KOLOKOTRONIS, COFFEINNE a VALINOR
|
[31.01.2017] [hodnocení: /10] |
PALACE - Master Of The Universe
|
[30.01.2017] [hodnocení: 6,5/10] |
Powermetalové novinky roku 2016 - část XIX. - kapely LIGHT & SHADE, MACHINE SUPREMACY a CRY VENOM
|
[29.01.2017] [hodnocení: /10] |
|
[28.01.2017] [hodnocení: 6/10] |
|
[25.01.2017] [hodnocení: 6,5/10] |
..více |
[22.01.2017] |
|
[21.01.2017] [hodnocení: /10] |
|
[20.01.2017] [hodnocení: 8/10] |
LUCA TURILLI - The Infinite Wonders Of Creation
|
[19.01.2017] [hodnocení: 6,5/10] |
Thrashmetalové novinky roku 2016 - část XXIII. - kapely TÖXIK WALTZ, VIOLBLAST a DEVASTATION INC.
|
[17.01.2017] [hodnocení: /10] |
SPACE UNICORN ON FIRE - Gallop Through The Stars
|
[15.01.2017] [hodnocení: 6,5/10] |
|
[14.01.2017] [hodnocení: 4/10] |
|
[13.01.2017] [hodnocení: 6,5/10] |
LUCA TURILLI - Prophet of the Last Eclipse
|
[12.01.2017] [hodnocení: 8/10] |
|
[11.01.2017] [hodnocení: 6,5/10] |
MORNING DWELL - The Guardians Of Time
|
[10.01.2017] [hodnocení: 4/10] |
|
[09.01.2017] [hodnocení: 8/10] |
Redaktorská bilance roku 2016 - Pagan
|
[09.01.2017] |
Thrashmetalové novinky roku 2016 - část XXII. - kapely TRALLERY, PSYKOSIS a ABDUCTION
|
[08.01.2017] [hodnocení: /10] |
|
[07.01.2017] [hodnocení: 7/10] |
Powermetalové novinky roku 2016 - část XVIII. - kapely NOCTURNIA, ARIDA VORTEX a EPILIRIUM
|
[06.01.2017] [hodnocení: /10] |
LUCA TURILLI - King Of The Nordic Twilight
|
[05.01.2017] [hodnocení: 10/10] |
DREAMTALE - Seventhian...Memories of Time
|
[04.01.2017] [hodnocení: 7/10] |
|
[03.01.2017] [hodnocení: 6/10] |
|
[01.01.2017] [hodnocení: 7,5/10] |
|
[29.12.2016] [hodnocení: 6/10] |
|
[28.12.2016] [hodnocení: 8/10] |
Powermetalové novinky roku 2016 - část XVII. - kapely AVANT GUARDIAN, FRASER EDWARDS a DIXIE HEAVEN
|
[27.12.2016] [hodnocení: /10] |
|
[26.12.2016] [hodnocení: 6/10] |
Powermetalové novinky roku 2016 - část XVI. - kapely EXENEMY, RAVEN´S GATE a MANDARA
|
[23.12.2016] [hodnocení: /10] |
M.O.D. - The Rebel You Love to Hate
|
[22.12.2016] [hodnocení: 3/10] |
CORONA SKIES - Fragments of Reality
|
[21.12.2016] [hodnocení: 8/10] |
Thrashmetalové novinky roku 2016 - část XXI. - kapely BOOBY TRAP, RAVENCULT a DISTANT SUN
|
[20.12.2016] [hodnocení: /10] |
FIRST SIGNAL - One Step Over The Line
|
[19.12.2016] [hodnocení: 7/10] |